thomas_l
Už se proces Tetenal RA4 při pokojové teplotě nevyrábí? V žádném obchodě už není v nabídce a ani na stránkách Tetenalu ho nenajdu. S RA4 jsem začal teprve loni, ale vyvolávání v vaničkách mi přišlo docela praktické. Musíme teď přejít na vysokoteplotní procesy? Pokud ano, jak to udělat nejlépe? V bubnu? V ohřívači vaniček? Vše to něco stojí, proto teď přemýšlím, jak to udělat nejlépe.
S pozdravem Thomas
MirkoBoeddecker
Ahoj Thomasi,
sice se s tím stále potýkáme, ale bohužel i naše prodeje tohoto produktu v posledních letech výrazně poklesly.
Nemusíš však nutně zvyšovat teplotu na 38,5 stupňů.
V zásadě jde o otázku ředění a doby vyvolávání.
Proto byla k sadě RA přiložena i tato tabulka s různými dobami vyvolávání při různých teplotách.
Pokud ji ještě máš, prosím, naskenuj ji a nahraj sem.
Nepřekvapilo by mě, kdyby jiná monokoncentrovaná chemie RA4 od Tetenalu, zředěná stejně jako sada pro pokojovou teplotu a vyvolaná po dobu uvedenou na lístku, „náhodou“ poskytla stejné výsledky.
Pokud ne, musel bys to vyzkoušet experimentálně. Také bych vyzkoušel barevnou sadu ADOX, pokud máš chuť to zkusit.
S pozdravem,
Mirko
EDIT 10.11.2010: „Poptal“ jsem se u Tetenalu a sada Mono PK (později Colortec) měla skutečně jiné chemické složení než standardní chemikálie RA4.
Rád bych na tomto místě upozornil, že naši přátelé z Nova v Anglii stále vyrábějí tyto úžasné „Trimate“ procesory na vaničky. Je mi jasné, že to z finančního hlediska není pro každého, ale my to můžeme nabídnout a s tím lze pak použít jakoukoli RA-4 chemii.
thomas_l
Ahoj, Mirko!
Ty dvě stránky jsem nahrál. Dá se z nich vyčíst něco relevantního? Rád to vyzkouším a pak podám zprávu, jen to chvíli potrvá, protože brzy odjíždím na měsíc pracovně do zahraničí. Ale tentokrát si vezmu barevné negativní filmy a budu mít trochu materiálu.
Opravdu tak klesají prodeje sady RA4? Myslím, že chemikálie a papír sice nejsou levné, ale ani extrémně drahé. Pravděpodobně si stále mnoho lidí myslí, že RA4 je náročné nebo obzvláště obtížné. Sám jsem tomu věřil ještě před rokem a pak mě překvapilo, že to není těžší než černobílé, i když se to na začátku trochu zamotává s expozicí a filtrováním. Prostě mi k tomu ještě chybí cit.
lg Thomas
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
MirkoBoeddecker
Ahoj Thomasi,
mohl bys ještě vyfotit etikety z lahví nebo zjistit, kolik v nich bylo?
První pokus by vypadal takto:
Vezmi si mono-koncentrát RA4 Kit od ADOXu a nařeď ho ve stejném poměru jako sadu Tetenal.
Z hlavy bych tipoval, že se jedná o 100 % silnější roztok (= poloviční množství vody než při strojovém zpracování).
Poté přenést teplotní tabulku (tedy předstírat, že máš v misce stále produkt Tetenal) a vložit první list.
Mělo by to fungovat bez startéru. Je však možné, že bude nutné chemikálie ADOX nastartovat nebo projít několik listů barevného papíru (na světle, aby se vyvolalo co nejvíce).
Pomocí tabulky chyb se můžete přiblížit k požadovanému výsledku (tj. určit nadměrné nebo nedostatečné vyvolání a optimalizovat to úpravou času). Takto by se měla dát vytvořit nová teplotní tabulka.
Pokud jsou potřebné časy výrazně delší (tj. čas potřebný k odstranění modrého oparu), nastavil bych ještě silnější roztok a pokusil se tak přiblížit tabulce Tetenal. Totéž platí pro příliš silný roztok (příliš vysoký základní opar). Pak stačí přidat více vody.
Vlastně by to tak mělo fungovat. Těch 38,5 stupňů je totiž jen konstanta, podle které se přizpůsobují všechny ostatní parametry.
RA4 nepotřebuje 38,5 stupňů. Chtěli však procesy co nejvíce zkrátit a tím pádem zefektivnit (v minilabu, kde zákazník žvýkající žvýkačku čeká u pultu na svůj film, nebo ve velkém laboratoři, kde procházejí tisíce snímků). Kromě toho se samozřejmě chtělo umožnit výměnu komponentů mezi stroji C-41 a RA-4, a tak se dohodlo, že pro C-41 a RA-4 bude stanovena tato teplotní konstanta.
Hodně štěstí!
PS. Máme ti poslat sadu?
Rumpel
Ahoj Thomasi,
mohl bys ještě vyfotit etikety z lahví nebo zjistit, kolik v nich bylo?
[...]
Ahoj všichni,
mám ještě jedno originální balení a udělal jsem fotky.
S pozdravem
Björn
EBerger
Ahoj Thomasi,
nejprve ti moc děkuji, že jsi se tohoto tématu ujal. Jsem na tom úplně stejně jako ty,
teď, když mi došla poslední krabička Tetenalu RA-4 pro vývoj při pokojové teplotě,
čelím stejnému problému. Zkusil jsi už, jestli to s ADOX Kitem funguje v
ředění, které navrhl Mirko? Pokud ano, dej prosím vědět tady
. Teď, když jsou dny zase zamračenější a kratší, je na pořadu dne více práce s Duka
. Mimochodem, málem bych zapomněl: asi před 2 týdny jsem kontaktoval
společnost Tetenal a jeden milý pán mi vysvětlil, že sadu pro strojové zpracování, která je ještě k dispozici,
nelze použít pro proces při pokojové teplotě. Žádné bližší
zdůvodnění mi nebylo poskytnuto.
S pozdravem
Eugen
thomas_l
Ahoj!
Ne, ještě jsem to nezkusil. Bude to ještě chvíli trvat, protože se do Rakouska vracím až příští týden. Pak se do toho pustím.
Myslím, že by se mělo víc zdůrazňovat, že zvětšování barevných fotografií není těžké. Domnívám se, že to dělá jen málo lidí, protože se to zdá být příliš náročné.
S pozdravem z Kyjeva, Thomas
thomas_l
Mám první výsledky, právě jsem se vrátil z temné komory. Zatím sice nemůžu říct nic definitivního, ale jedno by mělo být jasné: funguje to i s chemikáliemi pro 35 °C při pokojové teplotě.
Dnes jsem prostě předstíral, že mám starou sadu Colortec pro pokojovou teplotu, a vyvolával jsem při 21 °C. 21 °C proto, že chemikálie zrovna náhodou měly tuto teplotu. Při době vyvolávání 1 minutu je patrný výrazný modrý nádech, při 2 a 3 minutách je tento modrý nádech pryč. Pod lampou s denním světlem vypadají poslední dvě zvětšeniny barevně docela správně, ale ne úplně.
U všech zvětšenin mám mírný žlutý nádech, pod lampou s denním světlem spíše šedavě-nažloutlý, a to i v oblastech, které nebyly podrobeny expozici. Domnívám se proto, že papír už není v pořádku, nebo se mýlím? Nejprve si proto seženu nový papír a teprve pak budu pokračovat.
S pozdravem Thomas
thomas_l
Ahoj!
Tak jsem to zkusil znovu s novým papírem a mám dobrou zprávu: funguje to! Je sice vidět velmi jemný barevný nádech, ale ten podle mě pochází spíš z jiné šarže papíru. Dneska jsem to už nedofiltroval, podívám se na to až zítra za denního světla. Zkoušel jsem vyvolávat dvě i tři minuty, ale žádný rozdíl jsem nezaznamenal.
V zásadě je to s chemikáliemi docela jednoduché: stačí vyvolávat o něco déle a je to v pořádku. Až příště připravím pracovní roztok, zkusím to s koncentrovanějším roztokem.
S pozdravem Thomas
Gast
To si zasloužím zlatou rýč. :spudnikwaving:
Zajímalo by mě ale, jestli se mezitím objevily nějaké nové poznatky k tomuto tématu?
?
Rád bych si sám vyvolával barevný papír a hledám chemikálii RA 4, která funguje při teplotě kolem 20 stupňů.
A co bělicí a fixační lázeň? O tom tam nic nebylo. Vydala společnost ADOX k tomu nějaké prohlášení?
?
OLaf
thomas_l
Dlouhodobé testy jsem neprováděl, jak bych také mohl ;-) Prostě nechám papír v Blixu o něco déle. V zásadě platí, že proces funguje i tehdy, když nedodržíte teplotu; stačí prodloužit dobu vyvolávání. Od určité teploty však barvy blednou, takže jsem nezkoušel, zda to funguje přesně při 20 °C, ale například při 25 °C proces funguje bez problémů, při cca 16 °C je to naopak problematické... prostě to musíte vyzkoušet. Co nefunguje, jsou poměrně dlouhé expoziční časy, takže jsem si říkal, že tam prostě nasadím šedý filtr, abych měl delší expoziční časy. U Fuji Crystal to každopádně vedlo k tomu, že jsem měl barevné nádechy, které nešly opravit. U Kodaku jsem to ještě nezkoušel. Krátké expoziční časy jsou docela otravné, předevčírem jsem zvětšoval RA 4 na Fuji Crystal 18x24 z KB a při cloně 11 jsem měl expoziční čas jen 4 s, a přitom jsem tam měl něco odstínit a ještě se mi to nepodařilo tak, aby to nebylo vidět
Samotný proces je bezproblémový, papír můžeš klidně nechat ve vývojce déle, než je uvedeno, jen to nesmí být příliš krátké. A ještě jedna důležitá věc: pokud si myslíš, že jsi správně filtroval, papír rozhodně vysuš a prohlédni si ho při denním světle, protože tam se někdy dají zažít modré, červené atd. zázraky.
Obecně mohu říci, že pro mě je práce s RA4 ve srovnání s černobílou fotografií relativně nudný a technicky náročný proces. Dělám to jen proto, že je prostě hezké mít fotografii, která není vůbec pixelovaná. Pokud je vše správně odfiltrováno, jsou výsledky skvělé.
Gast
Děkuji za tyto informace. Bohužel se na internetu dá najít jen málo aktuálních informací o RA4 při pokojové teplotě. Většinou se příspěvky týkají chemikálií Diluprint, které kdysi existovaly. Je to tak trochu škoda.
Také nechci vyvolávat ve velkém, ale existují speciální formáty, které nejsou vhodné pro laboratoř. Patří k nim moje Horizont Panorama, dosud pouze pro černobílou fotografii. Mám ale chuť s ní zkusit barevnou fotografii. Nebo třeba KB v fotoaparátu na svitkový film a pak se sám rozhodnout, jaké má být filtrování. Prostě kreativní experimenty.
€
Moje poslední pokusy byly kdysi s Foma PM20 v NDR. To je už dávno... Technika je k dispozici: Opemus s barevnou hlavou, Jobo buben, chybí chemie. Myslel jsem na 25 stupňů, aby to bylo zvládnutelné.
€
Budu si s tím pak na podzim, až se zase setmí, hrát...
€
Ještě jednou díky
OLaf
hansjoachim
Ahoj Olafe, z reakcí na tvůj příspěvek je patrné, proč se již nenabízí ani proces při pokojové teplotě, který jsem upřednostňoval i já. Občas jsem to zkusil vygooglit, ale ohledně 20 stupňů jsem nic nenašel. Ještě horší je situace u diapozitivů (Ilfochrome), tam už bohužel nefunguje vůbec nic. Zpět k RA4: teplotu 35 stupňů při pokojové teplotě nemohu a nechci zajistit, stroj si pořizovat nebudu. Uvažuji proto o ohřívači vaniček nebo o experimentování na základě starého Colortecu, jak je popsáno výše. Ohledně experimentů nejsem příliš optimistický, protože starý proces měl maximální teplotu 25 stupňů, což je přece jen o 10 stupňů méně než u současného procesu. Výsledky se ale dostaví až na podzim. Mimochodem: Bělící a fixační lázeň v aktuálním procesu Tetenal je stejně jako vývojka, tedy 35 stupňů.
hansjoachim
ContaxChris
RA4 vyvolávám při pokojové teplotě (22 stupňů) s chemikáliemi od Digibase (vývojka a bělící fixační roztok Monotype). Po expozici vložím papír (Fuji Crystal Archive) do bubnu Jobo, který ručně otáčím na válci Jobo. Vývojka + bělící fixační roztok po 120 sekundách, mezi tím krátká přerušovací lázeň v kyselém citrónovém roztoku. Výsledky jsou naprosto reprodukovatelné a barvy velmi dobré, v žádném případě nevýrazné.
Chemikálie se z bubnu vždy vrací zpět do 1litrové láhve k regeneraci.
Jo, a před vývojem buben 2 minuty otáčím s vodou.
Gast
Fred je přece jen naživu. Je fajn, že se najdou další lidé, kteří se zajímají o barevné zpracování ve vlastní laboratoři.
?
Teď ale otázka pro FOTOIMPEX: Můžete nabídnout i 1litrovou sadu pro RA4? Myslím, že 5litrové balení je sice levné, ale budu ho spotřebovávat asi 5 let. A myslím, že tak dlouho otevřená láhev nevydrží. Musí zákazník FOTOIMPEXu opravdu přejít na Digibase? Někdy cena není to jediné, co snižuje ztrátu.
?
Zdravím
OLaf
který dnes zahájil svou temnou komorovou sezónu 2013/14.
Gast
Pro všechny, kteří se ještě neodváží vyzkoušet barevné fotografie, tady je krátká průběžná zpráva. Včera večer jsem to vyzkoušel a první dvě kontaktní kopie mám na stole.
€
Proces RA4 je při teplotě 25 stupňů celkem jednoduchý. Teplotu vody jsem udržoval v misce.
Vyvolával jsem na starém Chibarolleru v Jobo Drum bez vodní lázně, stejně jako tady dělám černobílé. (u černobílého samozřejmě jen 21 °C)
€
První test byl zářivě červený? :spudnikdizzy:? Po třetím testovacím proužku jsem ale měl docela slušné základní filtrování.
Takže se nebojte, je to úplně jednoduché!
€
Jo a ještě: Filmy jsem si pár dní předtím vyvolal sám v C41, ale při 38 stupních. Přitom jsem naředil vývojku Digibase jako jednorázovou a vyvolával 5,30 min. (bylo to dobře popsáno tady?
http://www.aphog.de/forum/viewtopic.php?p=146168#p146168
). S regulací teploty to bylo trochu složitější.
€
Bohužel jeden z filmů je nějak velmi nevýrazný/tmavý (těžko se to popisuje) (400 ISO, 10 let skladovaný). Ten 100, který už asi 8 let ležel někde podrobený expozici, vypadal mnohem lépe. Oba jsem vyvolal najednou. Ale z obou se dají s odpovídajícím filtrováním vyrobit kontaktní kopie. Nemám teď ambice dělat z těchto starých krůpajů dobré snímky. Byl to přece jen první pokus.
€
Zatím
OLaf
Wolfgg
Ahoj Olafe,
filmy s citlivostí nad 21 DIN (100 ASA) jsou problematické. To platilo už u starého Tri-X. Pokud takový film není „obdařen“ výrazným Schwarzschildovým efektem, jako tomu kdysi bylo u Agfpapan 400, pak film poctivě akumuluje veškeré záření, které pronikne obalem, zejména přirozenou radioaktivitu. To pak způsobuje postupně se zvyšující zákal, který film znehodnocuje („vše tak tmavé“: snímek skončí kompletně v oblasti světel). U Tri-X, který ležel 10 let v ledničce, jsem jednou naměřil zákal 0,7 d, zákal tedy již předčasně zničil polovinu křivky černoty.
Proto: nekupujte prošlé vysoce citlivé filmy, většinou jsou to vyhozené peníze.
S pozdravem Wolfgang
Gast
Ahoj Wolfgangu,
děkuji za vysvětlení. Ten film jsem si taky nekoupil, jak jsem říkal, ležel na půdě a v létě určitě dost trpěl horkem.
A co ten Agfa diapozitiv 100? Dá se ještě použít na cross – jen z experimentálního hlediska.
Olaf
Wolfgg
Ahoj Olafe,
od včerejšího odpoledne se nemůžu dostat na fórum, odkaz fotolaborforum.eu nefunguje.
Barevné diapozitivy Agfa 100: existovaly filmy s odlišným chováním při expozici. Ten poslední, CT100 Precisa, měl velmi dobré vlastnosti, byl dokonce vhodný pro astrofotografii (podle mých testů ztratil při expozici 30 minut pouze asi 1/2 clony). Na druhou stranu se u něj díky dobré paměti závoje při překrývání viditelně zvyšoval závoj, což u reverzního filmu znamená ztrátu maximální černé a tím i brilance.
Již nahromaděný zákal lze však snadno otestovat: odřízněte neexponovaný kousek ve tmě, nejlépe vytáhněte konec filmu ve tmě ještě o 5 cm, odřízněte, vložte do plechovky a vyvolávejte jako černobílý film (stačí RODINAL atd.) a zafixujte. Po vysušení vykazuje kousek filmu černou a čirou část. Černá část ukazuje, zda byl vývoj pro tento test dostatečně důkladný, zatímco neexponovaná část ukazuje zákal. Takto lze u každého překrývaného filmu snadno rozpoznat, zda je ještě vhodný pro zamýšlený účel.
S pozdravem Wolfgang
Gast
Ahoj,
děkuji za tip ohledně testu závoje s RODINALem, vyzkouším to.
Včera jsem vyvolal několik zvětšenin z negativů formátu 6x4,5 na formát 24x30. Pracoval jsem při teplotě 25 stupňů. Při prohlížení snímků se zdá, že zvětšenina je velmi „zrnité“, pokud se u barevných fotografií vůbec dá mluvit o zrnu.
Jednalo se o snímky z prošlého filmu Kodak. Netuším, o jaký typ přesně šlo, každopádně to bylo více než ASA 100 (120? nebo 160?). Na okraji filmu je uvedeno Kodak GPX. Základní zákal byl hustší než na současně vyvolaném filmu EKTAR 100, který byl nový. Bohužel jsem ještě nezvětšil žádné snímky z Ektaru, k tomu se dostanu až tento týden.
Je možné, že ten zákal způsobuje i hrubší zrno? Expoziční čas byl téměř dvakrát delší než u „čerstvého filmu“, filtrování také silnější. Výsledek má ale příjemné barvy.
OLaf
