Ahoj všichni.
I když jsem byl zpočátku z Fomabromu trochu zklamaný, ukázalo se, že v teplém vývojovém roztoku podle mého názoru přináší zpočátku krásné výsledky: právě ten teplý tón a přitom hluboké stíny.
Jelikož občas rád používám i „Easylith“ od W. Moerscha, bylo by samozřejmě hezké použít i tento papír (protože je také relativně levný) v takovéto vývojce. Mám však s touto kombinací problémy: výsledky jsou neuvěřitelně „hrubé“. Sotva jsou rozeznatelné detaily. Takhle to nejde.
Kdo tuto kombinaci používá úspěšně? Čte se, že tento papír je „obtížný“ na lith-print. V čem ale spočívá tato „obtížnost“? Lith-print je přece docela jednoduchá. Co se při tom dá pokazit? Je třeba dodržovat určitou teplotu, rytmus naklánění, provádět expozici jinak, než je u lith-print obvyklé, nebo dokonce provádět expozici s MG filtry?
Bylo by skvělé, kdyby někdo měl k tomuto tématu nějaké tipy.
S pozdravem Thomas
edit: Mluvím o „Fomabrom Variant“. Zdá se, že existuje i varianta s pevnou gradací. Tu nemám na mysli.
Ahoj Thomasi,
Fomabrom Variant jsem (podle mého názoru) úspěšně vyvolal v Easylithu (50/50 při 20 stupních). Je to skutečně trochu hrubé, ale to je věc vkusu. Časy a expozici ti mohu v případě potřeby dodat, až budu mít po ruce svůj laboratorní deník. Přikládám 2 příklady... přičemž „hrubost“ byla žádoucí.
Každopádně papír funguje. Lith-print je EXPERIMENTOVÁNÍ, protože výsledky se velmi liší.
Důležité je hodně světla na papír a hodně trpělivosti! :)
Zdravím
Marc
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
[PŘÍLOHA NENALEZENA]