frau_ett
Dobrý den, milí přátelé fotografie,
dnes jsem na bleším trhu udělal skvělý objev. Koupil jsem tam pár starých fotografických papírů, které jsou ještě v původním balení, a chtěl bych se zeptat, jestli s nimi má někdo zkušenosti a mohl by mi o nich něco prozradit.
Jedná se o Agfa Brovira, Leonar Lumarto, kontaktní papír Mimosa Kiel, Argenta Novum atd.
Kromě toho bych ráda věděla, v čem spočívá výjimečnost kontaktního papíru.
Přeji vám krásnou velikonoční neděli, Eva.
Godot
Navíc bych ráda věděla, v čem spočívá výjimečnost kontaktního papíru.
Ahoj Evo,
původně byl každý fotografický papír kontaktním papírem nebo dokonce kopírovacím papírem, protože zvětšovací přístroje nebyly běžné. Zvětšeniny se tedy exponovaly za denního světla. Tvůj kontaktní papír Mimosa je jistě určen pro umělé osvětlení, ale je stále tak málo citlivý, že se pro zvětšovací přístroje spíše nehodí.
Stručně řečeno, hlavním rysem je pravděpodobně nízká citlivost, kromě možná zajímavého vzhledu výtisků. Vyvolává se to zřejmě docela normálně (pokud vím, ale jsou tu starší odborníci, kteří to ještě přesně vědí) – a to může dokonce fungovat.
Veselé svátky,
Stefan.
frau_ett
Ahoj, právě jsem udělala pár pokusů. Vyvolávám s Tetenalem a běžnou vývojkou. Všechny fotky se nepovedly :-(
Všechny sice mají krásnou barvu, ale není na nich vidět žádný motiv.
Je to snad známka toho, že ten papír je přece jen příliš starý?!?!
Jsem z toho trochu zmatená.
S pozdravem, Eva
frau_ett
Tak, po chvíli zkoušení jsem na tu chybu přišla. Ten papír potřebuje fakt hodně světla. Zkusila jsem na fotku při denním světle přiložit minci a pak mi bylo jasné, že papír alespoň zatím není zničený. Červené světlo mu vůbec neublížilo. Pracovala jsem tedy metodou vyloučení a teď mám dvě opravdu pěkné fotky. :-)
Vyvolává náhodou ještě někdo takové staromódní fotografické papíry?
Zkušenosti jsou vždy vítány.
S pozdravem, Eva
Godot
Ten papír potřebuje tolik světla.
Ano,
přesně to jsem vlastně chtěl těmi mnoha slovy říct. :blink:
Wolfgg
Ahoj Evo,
s kontaktními papíry jsem začal asi před 50 lety. Měl jsem k tomu „kontaktní kopírku“, což byla dřevěná bedna vysoká asi 40 cm, nahoře se skleněnou deskou o rozměrech asi 20 x 30 cm a dvoudílným přítlačným víkem, kterým se kontaktní papír a negativ přitlačovaly k sobě. V bedně byla červená lampa a expoziční lampa o výkonu minimálně 40 W. Expoziční čas byl 10–20 sekund. Vyvolávalo se úplně normálně, stejně jako dnes, a chemikálie byly také stejné jako dnes.
U citlivějších zvětšovacích papírů musíte podle stáří počítat s větším zákalem.
S pozdravem Wolfgang
Urnes
Ahoj Evo,
Kontaktní kopie by ale měly fungovat i při běžném slunečním nebo okolním světle. Zvlášť když je ten papír už tak starý. Takže vlož papír do rámečku (na fotky), polož na něj negativ a vyzkoušej to. Dobře to funguje s negativy formátu 18x24 nebo 8x10".
Jinak se staré papíry v zásadě dobře hodí k výrobě fotogramů. Stačí je položit na stůl, naskládat na ně pár věcí a sledovat, co se stane. Skvělé jsou také průhledné nebo poloprůhledné předměty. V průběhu času můžete předměty přeskupovat a až budete spokojeni, obraz jednoduše zafixujete.
S pozdravem Sven.
AchimBauer
Ahoj Evo,
Tvůj příspěvek jsem četl už několikrát, protože i já mám několik krabic starého fotografického papíru, částečně z dob, kdy jsem aktivně pracoval v temné komoře, a částečně z likvidace jednoho fotoobchodu. Jelikož se chci znovu pustit do práce v laboratoři (dnes jsem s tím chtěl začít) a dnes se mi nechtělo pokračovat v mém projektu testování filmů (jaký film chci v budoucnu používat), dostal jsem dnes chuť konečně zajistit svou temnou komoru proti světlu. To byl poslední krok.
Pak mě napadlo, že bych mohl zase zkusit vyvolat fotografický papír v miskách. Objednal jsem si filmy, nový papír a chemikálie. Ale zajímá mě, co s tím starým papírem?
Tak jsem vyhledal chemikálie. Myslím, že mám Adofix, je to tekutý koncentrát, žádný problém. Ale jako vývojku papíru jsem si objednal Adotol Konstant. Prášková vývojka na 5 litrů. Mám ale jen 3 litry kapacity v hnědých lahvích.
Tak jsem se podíval na půdu (švábská varianta podkroví), tam je ještě krabice se vším možným, a tam jsem našel dva sáčky Tetenal Part 1 a Part 2 s neutrálním tónem. Slovo neutrální tón mi napovědělo, že to může být vývojka na papír.
Sáčky byly otevřené a původně určené na 5 litrů. Zapnul jsem tedy magnetické míchadlo, nalil 1 litr vody, která se zdála teplá, a nasypal od oka prášek Part 1, poté Part 2, dokud to nezačalo vonět jako vývojka. Na závěr jsem přidal pár kapek Moersch Restrainer a hotovo.
Pak jsem začal s Tura Multikontrast z role, myslel jsem si, že to je ten papír, s kterým jsem kdysi přestal. Byla to ale role v originálním balení. Vložil jsem filtr 3 do zásuvky, protože byl po ruce, změřil expozici a zadal střední faktor. Výsledek: jednotná šedá. Pak pokus s Fotografikem, nůžkami na fotce a expozicí, ale nůžky šedé, pozadí šedé.
Tak to pokračovalo s různými papíry Argentum, některé ukázaly trochu obrazu, s větší expozicí se objevilo něco víc, ale přesto šedá v šedé. I u Leonaru, u Labaphotu, všechno nepoužitelné, až jsem narazil na svůj ještě originální, státem vlastněný Orwo, který i přes speciálně propracovaný speciální vývojku podle přísně tajného receptu ukázal celkem použitelný výsledek. Po 3. zvětšenině jsem měl perfektní výsledek. Poté jsem se odvážil a vyzkoušel speciální materiál, nejprve Anofot Plaques Photographiques Pozitivní na hliníku Gradation 3. Jedná se o potažené hliníkové desky. Snadno se s nimi manipuluje, ta část, která nevypadá jako kov, je emulze. Výsledek by se dal vylepšit, pokud by materiálu stačilo na experimenty. Poté přišla na řadu Tura Fotoleine, originál vyrobený v Düren. Problémový materiál (v pravém slova smyslu), není vidět, kde je emulze, a v roztoku změkne a zvrásní se, takže je třeba dávat pozor (ano, a a s leží velmi blízko u sebe), aby se správně vyvolal. Na dotek je kluzký a ochablý, ale od třetího pokusu přinesl skvělé výsledky.
Potom pro dnešek konec. Mám ještě spoustu dalších materiálů, ale bohužel většinou ve velkých formátech, včetně papíru od Mimosa. Ty vypadají slibně, protože jsou opravdu starodávné.
Předpokládám, že papíry, které zešednou, obsahují uložené vývojové látky, a ty, u kterých to funguje, nikoli.
Takže teď víš, že nejsi jediná, kdo pracuje s hysterickými historickými papíry.
Nikdy bych to neudělal, kdybych ten materiál neměl. Nikdy bych si nekoupil extra starý papír!!!!!!!!!
Ale to s Orwem mi dává zamyslet.
Pozdrav Achim
MirkoBoeddecker
Domnívám se, že papíry, které pouze zešednou, obsahují uložené vývojové látky. A ty, u kterých to funguje, aniž by
Ahoj Achime,
Tvé tvrzení může být zcela správné (protože moderní papíry mají zpravidla od roku 1990 zabudované látky pro vývoj), nicméně já nepovažuji tyto zabudované látky pro vývoj za příčinu.
Látky pro vývoj totiž působí v papírové emulzi jako stabilizátory obrazu.
Skutečná příčina podle mého názoru spočívá v kombinaci několika faktorů.
1) Faktor: citlivost papíru
2) Faktor: datum výroby před rokem 1991
Čím je papír citlivější, tím rychleji šedne, a to nadproporcionálně k citlivosti. Je tedy možné, že velmi pomalý papír (kontaktní papír) vydrží 100 let (samozřejmě je otázkou definice, co se ještě považuje za použitelné) a moderní rychlý papír, který má pětinásobnou citlivost, pouze 3–4 roky.
Papír ORWO má vysokou citlivost (cca polovinu oproti moderním papírům) a je trvanlivý, protože se v dobách NDR udržovalo osvědčené a dosáhlo se neuvěřitelně dlouhých výrobních sérií emulzí. Emulzi měli perfektně pod kontrolou a protože neexistovala konkurence, nebylo nutné neustále něco zhoršovat, aby se dodávaly munice marketingovému oddělení.
S pádem berlínské zdi to však skončilo. Navíc se již nesměly používat dobré stabilizátory (kadmium, rtuť a podobně), ačkoli byly v recepturách obsaženy v tak malých množstvích, že v hotovém produktu by relativní podíl opět klesl pod přirozený obsah rtuti v životním prostředí. Ale v Bruselu jsou v tomhle ohledu někdy velmi tvrdohlaví. V Bruselu se totiž jedná spíše o zemědělskou záležitost. Tam asi nerozumí takovým relativitám.
Kdyby ORWO pokračovalo ve výrobě s ekologickými omezeními, kterým již v té době podléhala společnost Agfa, papír by určitě neměl delší trvanlivost.
S náhradními stabilizátory, které se dnes ještě smí používat, nikdo nevydrží déle než 3 roky (pro dokonalou kvalitu bez jakéhokoli šedého oparu). Jelikož dnes ale na druhou stranu už není třeba hromadit zásoby, myslím, že každý se smíří s tím, že si může vytvořit zásoby jen na 3 roky :-)
Přeji i nadále hodně zábavy v temné komoře,
Mirko
AchimBauer
Ahoj přátelé Lictes,
Pokračování mého posledního příspěvku!
Celá akce byla plánována jako naprostý nesmysl, s rozumným předpokladem, že se podaří pořídit jen pár snímků, ale také s myšlenkou: proč to pořádně nevyzkoušet? I ta starodávná vývojka „od oka“ byla vlastně nesmysl. Bohužel se ale akce úplně vymkla z rukou!!! Zvětšeniny na původním státním materiálu byly skvělé. Ta květobílá neexponovaná oblast asi sotva pochází z těch cca 5 až 10 kapek Restraineru. A bohužel nemám jen starý materiál, ale i moderní, konkrétně nový skener, a ten momentálně zobrazuje všechno ještě trochu moc tmavě. Není to ani fotografický skener, ale skener na knihy. Přesto zde uvádím dva příklady: nejprve originál z Wolfenu a poté originál UK od Ilfordu, nejmodernější z mé hysterické sbírky. Ale i to je všechno ještě použitelné, dá se tím hezky vyzdobit vitrína na fotografie (ne tím papírem, ale krabičkami).
Ach ano, přílohy jsou ve formátu PDF.
