DirkHerrmann
Dobrý den,
kdysi jsem měl fotolaboratoř a používal jsem papír (Work) a chemikálie od firmy Tetenal.
Po několika letech pauzy se nyní opět vracím k vyvolávání fotografií, ale přešel jsem na papír ADOX MCP 310 a zakoupil jsem také chemikálie od ADOX.
Chci vyvolávat v bubnu (Durst) a chemikálie používám jako jednorázový vývoj.
Může mi někdo poradit s chemikáliemi a časy? Jak u ředění, tak u časů jsou údaje od ADOXu dost variabilní, že?
Kladou větší důraz na bezpečné zpracování než na úspornost, protože zvětšeniny prodávám a chci mít jistotu, že se kvůli špatnému zpracování předčasně nepoškodí.
Napadlo mě toto:
ADOX ADOTOL Liquid NE (1+7 1 min)
ADOSTOP (1+10 0,5 min)
ADOFIX (1+9 1,5 min)
4×1 min oplachování
ADOSTAB (1+20 2 min)
Mám ještě jednu otázku ohledně řízení gradace:
Mám k dispozici dvě tabulky. V jedné se nastavuje pouze jedna hodnota a v druhé se vždy nastavují dvě hodnoty, aby se vyrovnala hustota. Díky tomu zůstává expoziční čas stejný, i když zvolíte jinou gradaci. Má tato metoda nějakou nevýhodu?
Můj zvětšovací přístroj je Durst M605.
Mnohokrát děkuji,
Dirk
Tandemfahren
Ahoj Dirku,
to určitě stačí, myslím, že „4×1 minuta“ znamená čtyřikrát vyměnit vodu po jedné minutě. Samozřejmě záleží na tom, kolik rostlin pěstuješ v jakém množství vody a jak často je promícháváš atd., ale v zásadě je to v pořádku.
Co mi ale vadí, je to, že chceš plýtvat dobrým (a drahým!) NEUTOLEM jako jednorázovou chemikálií!
Přece také neprovádíš výměnu po každém nákupu? – Nevím, jak dlouho NEUTOL vydrží, ale určitě déle než jednou, i pro fanatika do kvality... a je tu také ekologický aspekt.
A místo tak dlouhého fixování bych navrhoval použít dva ustalovače (krátce propláchnout vodou) a fixovat 2x30 s.
První fixační lázeň lze využít na maximum (ekologický aspekt) a když je vyčerpaná, stane se z druhé fixační lázně první a připraví se nová druhá. Slouží to pouze ekologii a zajištění kvality.
Můžeš použít tabulku filtrů pro konstantní časy, výsledky se však u jednotlivých papírů značně liší. Mně to s MCP funguje docela dobře.
Další nevýhody nejsou známy.
Škoda, že už máš zvětšovací přístroj, měl bych tři na prodej (Kaiser KB, Kaiser 6x6 a LPL-Jobo 6x7) a hromadu V-objektivů (2x Rodagon 2,8/50, EL-Nikkor 2,8/50, Rodagon 5,6/80, Componon-S 5,6/100, EL-Nikkor 5,6/80).
A mám ještě 30 balíčků po 5 kusech čerstvého Velvia 100 (s i bez F).
Myslím, že si otevřu pouliční stánek!
Hodně štěstí při prodeji fotek s „Božím papírem“!
Frank
DirkHerrmann
Ahoj Franku,
to s tím „4×1 minuta oplachování“ jsi pochopil správně. Papír při tom nechávám v bubnu, aby se opláchl.
Chápu tvou poznámku, že bych měl vývojku z ekologických důvodů použít později.
Ještě bych chtěl dodat, že používám papír o rozměrech 30x40. Do bubnu dávám 150 ml chemikálií. Myslíš, že vývojka poté není spotřebovaná?
Prostě si nejsem jistý, co se týče ředění a časů u chemikálií ADOX.
S pozdravem,
Dirk
cfb_de
Ještě bych chtěl dodat, že používám papír o rozměrech 30×40. Do válce se nalije 150 ml chemikálie. Myslíš, že se tím vývojka nevyčerpá?
Ahoj Dirku,
v datovém listu Agfy k NEUTOLu je u ředění 1+7 uvedena výtěžnost 5 m²/l. V tvém případě to vychází na 0,75 m²/150 ml. Jeden list o rozměrech 30 x 40 cm má plochu 0,12 m², takže teoreticky (vzhledem k přenosu roztoku a oxidaci na vzduchu) můžeš v 150 ml vyvolat až šest listů.
Případné odchylky ve výtěžnosti si můžeš sám spočítat podle údajů od Mirka:
http://www.adox.de/ADOX_Chemie/page45/page65/page65.html
S pozdravem,
Franz
DirkHerrmann
Ahoj Františku,
to mi s tím vývojkou už teď pomůže.
Moc děkuji,
Dirk
cfb_de
Mám k dispozici dvě tabulky. V jedné se nastavuje pouze jedna hodnota a ve druhé se vždy nastavují dvě hodnoty, aby se vyrovnala hustota. Díky tomu zůstává expoziční čas stejný, i když zvolíš jinou gradaci. Má tato metoda nějakou nevýhodu?
V zásadě je jedno, podle které metody pracuješ. Údajně neměnný expoziční čas se vztahuje pouze na jediný stupeň šedi. A který to je, bohužel není nikdy uvedeno...
S pozdravem,
Franz
Tandemfahren
Dobré ráno, Franti, dobré ráno, Dirku,
to je pravda, to ti nikdo neřekne, proto jsem na MCP provedl sérii expozic pásů: stupně 0–9 z 13stupňového Brennerova stupňového šedého klínu, což jsou hustoty od 0,15 do 1,35 logD, na formát 6x7 místo negativu (tedy ne v kontaktu).
Stupeň 7 (1,05 logD, odpovídající přibližně zóně VII referenční křivky negativu) zůstává konstantní. Jedná se pouze o odhad, plochy jsou na měření příliš malé; tak přesně to stejně nejde...
srdečné pozdravy
Frank
P.S. Miluji slova jako „transparentní stupňovitý šedý kalibr“!
