Patrick
Dobrý den, nedávno jsem vyzkoušel selenid Adox s barytovým papírem Ilford, avšak ve velmi zředěném poměru (1:100), protože jsem chtěl pouze prodloužit archivní trvanlivost zvětšenin.
Mám k tomu několik otázek: kolik zvětšenin lze tonovat pracovním roztokem, než přestane působit? Je vidět, když přestane působit? Jak dlouho vydrží pracovní roztok? Tonoval jsem jím jen asi 12 zvětšenin formátu 24×30,5 po dobu 10 minut.
Další otázka: při jakém ředění se u papírů Ilford začnou projevovat barevné změny? Při ředění 1:100 se nic nezměnilo. Na lahvičce je uvedeno od 1:50, ale pokud tomu dobře rozumím, existují velké rozdíly v závislosti na papíru. Děkuji za vaše zkušenosti!
Tandemfahren
Ahoj Patricku,
pokud chceš jen zlepšit archivní trvanlivost svých fotografií, doporučil bych ti spíše Sistan nebo ADOSTAB, protože u nich rozhodně nedochází ke změnám barev – alespoň k žádným, které bych mohl zaznamenat. Jak archivní budou ty snímky ve skutečnosti, ti budu moct říct až za sto let...
Také používám Adox Selenid (vlastně by se to mělo jmenovat „Selenit“, ne?), ale jen v poměru 1+9 pro prohloubení černé. Efekt je působivý, zejména u Polywarmtone, na jehož záchranu se zde hostitel tak aktivně snaží – zapiš to do projektu Polywarmton!
Díky tomu jsou detaily ve stínech zřetelnější a rozsahem kontrastu se zvětší, tón v hlubokých hodnotách se ochladí (u Polywarmu opravdová paráda!), ale musíš dávat pozor, jinak se to všechno rozteče a zčervená. Takže měj pod kontrolou teplotu a čas. Mně to tak vyjde na 20 s.
Zafixujte a navlhčete, tam můžete stále použít Sistan nebo ADOSTAB.
Jak dlouho mi roztok vydrží, to nevím, ještě se mi nepodařilo ho spotřebovat, a po třech měsících ho raději vyhodím, aby nezplesnivěl nebo tak něco.
Promiňte, asi to není odpověď na vaše otázky, ale než nikdo nic neřekne...
Šťastný nový rok všem
Frank
Patrick
Franku,
děkuji za odpověď. Chápu, že musím ještě trochu experimentovat.
Nová otázka: Jak provádíš expozici papíru? Normálně nebo trochu světleji?
Vždycky se bojím, že prohloubení stínů povede k příliš tmavému obrazu, proto jsem se dosud neodvážil tonovat své „krásné“ zvětšeniny na 1/10, na kterých jsem často strávil několik hodin, abych je dostal tak, jak jsem chtěl...
Patrick.
Tandemfahren
Ahoj Patricku!
Máš naprostou pravdu, to s expozicí je fakt vzrušující... Samozřejmě bys měl snímek exponovat s ohledem na pozdější selenové tónování. Řekl bych, že „trochu“ světleji, i když ti pak samozřejmě mohou vyběhnout světla. Na ta totiž selenový tónovač nemá žádný vliv.
Lepší výsledky dosáhneš, když místo toho zvolíš trochu jemnější filtrování. Měl bys však plně využít původní tonální škálu svého papíru.
Selénový tónovací roztok totiž tuto škálu prodlužuje – řekněme o půl stupně směrem dolů, v závislosti na papíru. Chceš přece udělat z černé barvy havraní černou, ne světle černou z tmavě šedé.
A to při vylepšeném vykreslení.
Vyvolání papíru lze, stejně jako u filmu, znázornit pomocí křivky zčernění. Selenový tónovací roztok na tmavém konci křivku trochu narovná a zvedne, možná ti to pomůže v představě (mně to pomohlo).
To tě ale nezbaví nutnosti experimentovat – pravděpodobně budeš muset někdy v noci plakat do polštáře... já jsem se z toho taky ještě nedostal.
Moje pomocná představa je taková, že před tónováním chci mít v obraze pár úplně černých částí, ale jejich rozsah udržuji velmi malý (samozřejmě podle motivu).
Tónování mi pak lépe oddělí detaily, aniž by se černé plochy rozšiřovaly. Což se ale určitě stane, pokud tónuješ příliš dlouho.
K určení optimální doby tónování pomáhá také provést expozici šedým kalibrům na několik papírových proužků a provést tónování s různými dobami.
Všimni si, jak se reprodukce mění ještě po tónování! Vizuální dojem V tonovací lázni není měřítkem!
Kromě toho se zdá, že záleží i na tom, kterou vývojku jsi použil. Nechápu to, ale je to tak. Najdi si svou oblíbenou kombinaci a zůstaň jí věrný.
Moje: Gottes Papier (Polywarmton) + Tetenal Variospeed W. A MCP (Gottes Papier) + N113.
Přeji veselé noci u fotoaparátu
Frank
Patrick
Franku,
moc děkuji za podrobné vysvětlení, to musím hned vyzkoušet!
S pozdravem,
Patrick.
GeorgK
Jen tak mimochodem: Dodatečné fixování po tónování selenem nemá smysl (co jiného by mělo?).
Georg
Tandemfahren
Ahoj Georgi,
v tom máš vlastně pravdu, někdo mi to vnukl a teď to tak dělám, protože si nejsem jistý, jestli se náhodou něco nestane, když to vynechám. To (druhé) fixační činidlo tam stejně je, takže to nestojí nic navíc. Potom Lavaquick a zalít.
Bylo by ale fajn, kdyby to někdo, kdo to ví, dal vědět. Vždyť teď všichni jen hádáme.
Zřejmě srdečné pozdravy možná od
Franka
GeorgK
Ahoj Franku,
dodatečné fixování je vlastně nutné jen v případě, že se například předtím provedlo bělení pro nepřímé tónování sírou. Jelikož není zaručeno, že tónovací roztok se sírou následně skutečně přemění veškeré vybělené stříbro na sulfid stříbrný, je třeba po tónování znovu fixovat, aby se vyplavilo případné zbývající bromid stříbrný. Možná ti to ještě někde v podvědomí vrtalo hlavou.
Při tónování selenem se nic nebělí, proto rozhodně není nutné opakované fixování. Je to zbytečná zátěž pro papír a škoda času.
S pozdravem
Georg
