andreasdegner
Dobrý den,
včera jsem provedl malou zkušební sérii, abych otestoval lith-capability různých papírů Adox. Použil jsem Easy Lith v ředění A+B+voda=1+1+40, tedy 1+20. Zvětšil jsem negativ, který je kvůli nedostatečnému vyvolání relativně málo kontrastní (pro konvenční zvětšení potřebuji gradaci 5).
Zklamal mě papír Adox MCP: Měl jsem 3 testovací proužky s normální expozicí, +1 clonou a +2 clonami. Doba expozice byla u proužku s +2 clonami poměrně krátká. Po určité době byly světlé partie vykreslené, ale požadovaná denzita se nechtěla dostavit, ani po 15 minutách. Zdá se, že tam něco nefunguje, zejména proto, že tón obrazu se dost blíží neutrální šedé barvě při konvenčním vyvolání.
Otázka: Jak vyvoláváte MCP? Jaké ředění, přeexponování, doba vyvolávání?
Moje zklamání však vykompenzovaly (téměř identické) výsledky s Adox Vario Classic PE (série Easy-Print) a Adox Fine Print Vario Classic (Baryt). U varianty PE mám na mysli tu s šedou etiketou (tmavě červené dukalight), ne tu modrou. Pojmenování je poněkud nešťastné. Výsledky přesně odpovídaly těm, kterých jsem dosáhl se svým starým Agfa MCC! Stejný odstín (příjemná jemná béžová ve světlech) a čokoládově hnědé černé tóny s mírně ostrými přechody do středních tónů. I nepříjemně dlouhá doba vyvolávání >20 min byla přibližně stejná jako u MCC. Při přeexponování o 2 clony vznikly výrazné kontrasty, což k motivu sedělo. Brzy vyzkouším, jak se papír chová při silném přeexponování. V každém případě by se tam měly zkrátit doby vyvolávání.
Když jsem pak na závěr udělal ještě zvětšeninu 30x40 (po těch útržcích jsem měl chuť na hezkou fotku), musel jsem čekat neuvěřitelných 40 minut, než byla fotka vyvolaná. Pravděpodobně to bylo také způsobeno vyčerpáním vývojky a poklesem teploty v zelené vaničce.
Závěr: Pokud se mi podaří zkrátit doby vyvolávání, stanou se tyto dva poslední papíry mými absolutně nejoblíbenějšími papíry pro lith-print!
Jaké jsou vaše zkušenosti s těmito papíry při lith-printu?
S pozdravem
Andreas
WolfgangMoersch
Ahoj Andreasi,
MCP neudělá lith-print – škoda, ale s tím se nedá nic dělat, ani předehřátím ani jinými triky.
Vario Classic potřebuje svůj čas, při poměru 1+20 by to nemělo trvat podstatně déle než 10 minut, než se objeví černá. U tohoto papíru nemá vysoké množství světla výrazný vliv na barvu obrazu, proto zde používám silnější roztoky (1+8 až 1+10) a dostávám se tak na 7–8 minut. Protože Classic na rozdíl od „papírů s teplým tónem“ vytváří dostatek stříbra i ve světlech, dá se velmi dobře (i nepřímo – po bělení) tónovat. Výsledek může být velmi barevný, nebo jen velmi decentně zbarvený. Není tedy nutné se při vyvolávání trápit – tónování je hotové za pár minut.
S pozdravem
wm
andreasdegner
Ahoj Andreasi,
MCP neudělá lith-print – škoda, ale s tím se nedá nic dělat, ani předehřátím nebo jinými triky.
Vario Classic potřebuje svůj čas, při poměru 1+20 by to nemělo trvat podstatně déle než 10 minut, než se objeví černá. U tohoto papíru nemá vysoké množství světla výrazný vliv na barvu obrazu, proto zde používám silnější roztoky (1+8 až 1+10) a dostávám se tak na 7–8 minut. Protože Classic na rozdíl od „papírů s teplým tónem“ vytváří dostatek stříbra i ve světlech, dá se velmi dobře (i nepřímo – po bělení) tonovat. Výsledek může být velmi barevný, nebo jen velmi decentně zbarvený. Není tedy nutné se při vyvolávání trápit – tónování je hotové za pár minut.
S pozdravem
wm
Ahoj Wolfgangu,
nerozumím, proč MCP neprojevuje, když má být emulze identická se starou od Agfy a ta stará Agfa prováděla lith-print...
Ať už je to jakkoli, zkusím připravit silnější roztok pro Classic Vario... 1+10 znamená tedy A+B+voda=1+1+20?
Ta decentní barva mi docela vyhovuje. Litografuji vlastně hlavně kvůli kontrastům, kterých tím dosáhnu, a kvůli grafickému stylu, barvu nutně nepotřebuji. Chování při tónování (selen) vyzkouším na Vario Classic.
Jak lze potlačit královskou barvu ve středních tónech? Četl jsem, že je třeba změnit poměr míchání A a B...
S pozdravem
Andreas
WolfgangMoersch
Andreas,
emulze MCC a MCP nejsou zcela identické. I citlivost MCC se v průběhu let několikrát změnila. „Nová“ MCC sice lith-printuje, ale v přímém srovnání dávám přednost Adox Vario Classic.
Ano, 1+10 znamená A+B+voda=1+1+20
Kontrast v polotónech lze potlačit nebo snížit pomocí:
1. kratší expozice s koncentrovanější vývojkou
2. mírnějšího ředění B – výsledek však bude měkčí
3. přidání C – po kapkách – spotřebuje se síran, kontrast stoupne, příliš vysoký obsah síranu brání „infekci“
Pro to, čeho chceš dosáhnout, by bylo aditivum E pravděpodobně tou správnou volbou. To se ale smí přidávat opravdu jen po kapkách! Patnáct kapek odpovídá přibližně jednomu mililitru a to by pro EasyLith (kvůli zvýšenému obsahu bromidu) mohlo být už příliš. Při „správném“ dávkování začne ztmavování stínů dříve při současném zvýšení Dmax a nižší barevnosti. Při předávkování se neobjeví ani světla, ani střední tóny, než začne denzita!
Tónování stínů může trvat, pokud jde i o posun barev, nárůst denzity stínů probíhá relativně rychle, kontrast stoupá.
andreasdegner
Andreas,
emulze MCC a MCP nejsou zcela identické. I litografická vlastnost MCC se v průběhu let několikrát změnila. „Nová“ MCC sice lith-printuje, ale v přímém srovnání dávám přednost Adox Vario Classic.
Ano, 1+10 znamená A+B+voda=1+1+20
Kontrast v polotónech lze potlačit nebo snížit pomocí:
1. kratší expozice s koncentrovanější vývojkou
2. mírnějšího ztmavení od B – výsledek však bude měkčí
3. přidání C – po kapkách – spotřebovává se sulfid, kontrast stoupá, příliš vysoký obsah sulfidu brání „infekci“
Pro to, čeho chceš dosáhnout, by mohlo být aditivum E tou správnou volbou. To se ale smí přidávat opravdu jen po kapkách! Patnáct kapek odpovídá přibližně jednomu mililitru a to by pro EasyLith (kvůli zvýšenému obsahu bromidu) mohlo být už příliš. Při „správném“ dávkování začne ztmavování stínů dříve při současném zvýšení Dmax a nižší barevnosti. Při předávkování se neobjeví ani světla, ani střední tóny, než začne denzita!
Tónování selenem může trvat, pokud jde i o posun barev, nárůst denzity stínů probíhá relativně rychle, kontrast stoupá.
Ahoj Wolfgangu,
děkuji za informativní odpověď, aditivum E vyzkouším.
Právě jsem se podíval na stránky FOTOIMPEXu... Vario Classic PE je nabízeno za speciální cenu do vyprodání zásob. Znamená to, že byla výroba ukončena?
A vyzkoušel jsi někdy tu druhou variantu EasyPrint s lith-print?
S pozdravem
Andreas
WolfgangMoersch
>Vario Classic PE se nabízí za speciální cenu do vyprodání zásob. Znamená to snad, že se jeho výroba ukončila?
To si vlastně nedokážu představit, ale kdybych byl na Mirkově místě, rozhodně bych to zvážil, protože MCP je z hlediska kvality prostě nepřekonatelný. Nemám tušení, jaký podíl na obratu tvoří PE-lith printy, ale skladovat tento papír pouze pro tento účel rozhodně nedává smysl. O cenových rozdílech si hlavu nelámu, ani nevím, jestli nějaké jsou, protože PE vlastně není moje parketa, ale mít v nabídce tři PE je už luxus.
> A vyzkoušel jsi někdy tu druhou variantu EasyPrintu s lith printem?
To nemusíš zkoušet – nejde to.
Inspirován tvou otázkou jsem dnes udělal několik lith printů na Classic Baryt.
Bez zrna to jde jen s „C“ – 5 ml až maximálně 10 ml/litr, přičemž litový efekt je však oslaben.
Bez přísady se dostanu na 5–7 minut (1+10).
Při stejné expoziční době a přidání „E“ (zředěno 1+4 – 8 kapek na 1 litr Easy Lith) se doba vyvolávání prodlouží jen nepatrně. Kontrast stoupá, ale také zrnitost! Bezzrnité střední tóny a zvýšení kontrastu lze dosáhnout pouze s dvojitou lázní!
Ukázka snímku přijde zítra.
Pozdrav
wm
WolfgangMoersch
Zde je slíbený ukázkový obrázek
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
Jedná se o zakázkovou práci. Negativ je poměrně slabý (logD 0,70) a podle toho je obtížné ho lith-printovat. Na jedné straně je žádoucí barevnost (= hodně světla), na druhé straně by převážně tmavé tónové oblasti neměly úplně splývat. Zadavatel nemá žádné požadavky, co se týče kvality. Tato kopie byla vyrobena pouze za účelem prozkoumání možnosti relativně jemného zrna ve světlech při současném maximálním zeslabení stínů. U jednokoupelového lith-printu z tak jemného negativu nelze mít obojí, takže je třeba použít dvě různé vývojky.
První vývojka: 50+50+1000 (A+B+voda v ml) +20 ml D (u EasyLith se vynechává, protože příslušný podíl bromidu je již obsažen) +5 ml C
Druhá vývojka: 50+50+1000 + 5 ml D + 8 kapek E (zředěno v poměru 1+4)
Při delším působení v prvním vývojce se obraz vyvíjí pomalu, je plný jemného zrna, měkký a barevný.
Druhá vývojka použitá samostatně by během několika minut vytvořila hrubozrnný, relativně bezbarvý a kontrastní obraz.
Délkou vyvolávání v těchto dvou roztokech s odlišným účinkem lze dosáhnout požadovaného vzhledu snímku. Je třeba se vyvarovat přílišného přeexponování, pokud mají stíny zůstat alespoň částečně diferencované. Při příliš krátkém expozičním času se barva nevytvoří.
Doba vyvolávání:
vlevo 3+4 minuty bez tónování
vpravo 4+3 minuty s tónováním MT4 Siena 1+40 30 sekund
andreasdegner
Zde je slíbený ukázkový obrázek
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
Jedná se o zakázkovou práci. Negativ je poměrně slabý (logD 0,70) a podle toho je obtížné ho lith-printovat. Na jedné straně je žádoucí barevnost (= hodně světla), na druhé straně by převážně tmavé tónové oblasti neměly úplně splývat. Zadavatel nemá žádné požadavky, co se týče kvality. Tato fotografie byla pořízena pouze za účelem prozkoumání možnosti relativně jemného zrna ve světlech při současném maximálním zeslabení stínů. U litografie s jedním koupelem z tak jemného negativu nelze mít obojí, takže je třeba použít dva různé vývojky.
První vývojka: 50+50+1000 (A+B+voda v ml) +20 ml D (u EasyLith se nepoužívá, protože příslušný podíl bromidu je již obsažen) +5 ml C
Druhá vývojka: 50+50+1000 + 5 ml D + 8 kapek E (zředěno v poměru 1+4)
Při delším působení v první vývojce se obraz vyvíjí pomalu, je plné jemného zrna, měkký a barevný.
Použití pouze druhé vývojky by během několika minut vytvořilo hrubozrnný, relativně bezbarvý a kontrastní obraz.
Délkou vyvolávání v těchto dvou roztokech s odlišným účinkem lze dosáhnout požadovaného vzhledu snímku. Je třeba se vyvarovat příliš silného přeexponování, pokud mají stíny vypadat ještě alespoň trochu diferencovaně. Při příliš krátkém expozičním času se barva nevytvoří.
Doba vyvolávání:
vlevo 3+4 minuty bez tónování
vpravo 4+3 minuty s tónováním MT4 Siena 1+40 30 sekund
Ahoj Wolfgangu,
včera jsem vyzkoušel ředění 1+10. U Vario Classic PE se při přeexponování o 2–3 clony dostanu na dobu vyvolávání 8–10 minut (20 °C). Měl jsem však velké problémy s zrnitostí ve světlech. To by (podle datového listu EasyLith) mělo být vlastně problém s vyčerpanou vývojkou, ale tak silná směs by se neměla vyčerpat po 2 výtiscích 24x30...
Má Adox Fineprint Baryt také takové problémy, nebo přidáváš do roztoku už při přípravě aditivum?
Ještě jedna poznámka k tonování: U těchto lith printů jsem provedl nepřímé sírové tonování. Mám dojem, že světla (která byla vybledlá v bělicí lázni) se v tonéru nevrátila úplně. Je to specifické pro Adox VC?
Možná jsem také tonoval příliš krátce, ale čekal jsem tak dlouho, až se už nic nedělo... Měl by se v tomto případě provést dodatečný fixační proces, protože ve emulzi se vlastně stále nacházejí přebytečné halogenidy stříbra?
To je prozatím vše...
S pozdravem
Andreas
WolfgangMoersch
Ahoj Andreasi,
PE reaguje v lith-printu jinak než barytový papír, proč tomu tak je, to nevím. Stejně jako u každého jiného bromostříbrného papíru je třeba počítat se zrnitostí od střední hustoty výše. Pokud se v světlech objevují skvrny, znamená to, že je množství světla příliš vysoké. Pokud množství světla snížíš, prodlouží se doba vyvolávání – dostaneš se tak do začarovaného kruhu. Pravděpodobně je EasyLith pro tento papír příliš silně brzděn, při pevném nastavení nelze vyhovět každému papíru. Můžeš zkusit vyřešit to poměrem směsi Küng. Místo 50+50+1000 třeba 35+70+1000, vývojka pak potřebuje podstatně méně světla, ale díky vyšší alkalitě přesto vybuduje světla. Při přebytku roztoku B je navíc vyšší obsah sulfitu, který také brání tvorbě zrna.
Opravdu přesvědčivé lith-printy na PE, které se navíc zcela bezproblémově zpracovávají, jsou pouze již neexistující Polywarmton a Fomatone, ale ty by pro tvůj vkus mohly být příliš barevné. Není však nijak složité zbavit Fomatone jeho barevnosti. Místo toho, abys se déle trápil s obtížnými bromostříbrnými emulzemi, by stálo za zvážení přejít na jiný systém. Ani u mě nefungují bromové papíry vždy tak, jak bych chtěl. Někdy to vyjde napoprvé, jindy vůbec ne. Proto se do nich pouštím jen tehdy, když mám dobrou náladu – a chci zrno.
andreasdegner
Ahoj Wolfgangu,
mám na mysli opravdu ty „pepřové zrnky“... tedy náhodně rozmístěné malé černé tečky, dokonce i tam, kde by měl být papír bílý. Jak se tam dostaly (místo toho, abych změnil poměr směsi – ale to také vyzkouším)? A souvisí ty „pepřové zrnky“ s tučným roztokem vývojky? U fotografie, která byla 40 minut v roztoku 1+20, jsem měl jen jednu nebo dvě malé tečky ve světlech, které se v nouzi dají ještě odstranit pomocí Farmeru. U mého roztoku 1+10 jsem měl odhadem asi 30 takových teček...
K mému problému se sírovým tónováním a neúplně obnovenými světly – je třeba při nepřímé metodě (s bělicí lázeňí) u lith printů na něco dávat pozor?
S pozdravem
Andreas
WolfgangMoersch
Ahoj Andreasi,
náhodně rozmístěné tečky (black dots) se mohou objevit i na neosvětleném okraji snímku. Tento jev se u čerstvě připraveného vývojového roztoku vyskytuje výhradně u bromostříbrných papírů. U smíšených emulzí s vyšším podílem bromostříbrných částic se objevuje pouze (na místech podléhajících expozici), pokud vývojka již nějakou dobu pracuje (po více než 10–20 výtiscích) a obsahuje proto (pro tyto papíry) kritické množství semichinonu. Na rozdíl od černých teček se tento jev označuje jako pepřové zrno. Oběma jevům lze zabránit přidáním sulfitu (Lith C) do vývojky. Pokud to uděláte hned od začátku, tedy u čerstvé směsi (v příliš velkém množství), oslabí se také lith-capability (= žádná hluboká černá).
Některé bromostříbrné papíry (např. Fomabrom, Slavich Unibrom) se lith-printují jako ďábel – trashově, královsky. Někteří uživatelé to tak mají rádi, jiní ne. Zrno, v jakékoli formě, lze při lith-printu oslabit přidáním sulfitu.
EasyLith obsahuje oproti variantě Master jak více (zpožďujícího) bromidu, tak i více sulfitu, tedy univerzální kompromis. Přidání sulfitu (nebo Lith C) do čerstvé roztoku, nebo jako „regenerátor“ v případě potřeby, ovlivňuje výraznost zrna a maximální zčernění.
Nepřímé tónování lith printů
Pokud se lith printy po bělení tónují, lze v nejlepším případě (u bromostříbrných papírů) obnovit stejnou nebo téměř stejnou hustotu světel. Hustota světel se skládá z hustoty stříbra + barviva (oxidace). Pokud se kovové stříbro při bělení přemění na (tonovatelnou) stříbrnou sůl, vedlejší hustota (barvivo) zmizí navždy. Proto může tónovaná fotografie ve světlech (v závislosti na emulzi) vypadat méně hustá.
andreasdegner
Ahoj Wolfgangu,
mám k tomu ještě pár otázek. Zaprvé, Adox lith-print vypadá při ředění 1+10 skvěle, bez černých teček. Barva ve světlech byla světle okrově žlutá, zatímco při ředění 1+20 tam bylo trochu zelené.
Včera jsem připravil asi 400 ml vývojky v poměru 1+10. První dva výtisky (24x30) byly v pořádku: při vysokém kontrastu nebylo zrno příliš hrubé. Další dva pak začaly drobít v přechodech do středních tónů.
Od kolika výtisků a s jakým množstvím čerstvého roztoku by se mělo regenerovat? Je zde nutné přidat síran? A proč se silný roztok tak rychle spotřebuje? Roztok stál maximálně 2–3 hodiny a byl světle žlutý, když jsem ho přelil zpět do láhve.
Rád bych měl konzistentní výsledky podobné těm na prvních dvou výtiscích.
Je pro tento papír možná vhodnější Master Lith?
S pozdravem
Andreas
WolfgangMoersch
Ahoj Andreasi,
s Master Lith-print lze reagovat flexibilněji. K tomu je však třeba vědět, co se v roztoku děje. Silná dávka se nevyčerpá, ale její účinek se mění. U Easy Lith-print je obsah brzdícího bromidu již poměrně vysoký a s každým vývojovým cyklem se množství bromidu zvyšuje, což má za následek stále delší dobu vyvolávání při stejném množství světla. Při delších dobách vyvolávání vznikají i ve středních tónech větší zárodky, které se pak projevují jako zrno. Vlastně je vývojka teprve teď opravdu zralá pro proces Lith, ale pokud jsou žádoucí výsledky jako u čerstvé směsi, je třeba k věci přistupovat jinak.
U SE5 je regenerace účinnější, protože základní směs obsahuje méně bromidu. Připraví se roztok, část se odloží stranou k regeneraci a do pracovního roztoku se buď nepřidá vůbec žádný bromid (Lith D), nebo jen tolik, kolik je nezbytně nutné, anebo se čerstvý vývojka „naočí“ starým použitým roztokem. Jakmile se prodlouží doby vyvolávání, regeneruje se přidáním dávky nepoužitého roztoku. Pokud to nestačí, lze přidat malé množství (kapku po kapce) sulfitu (Lith C). Příliš mnoho sulfitu brání vzniku denzity. Pro co nejkonzistentnější výsledky musí být vyvážený poměr mezi sulfitem a bromidem. Sulfit se spotřebovává, obsah bromidu se zvyšuje.
S pozdravem
wm
andreasdegner
Ahoj Andreasi,
s Master Lith-print lze reagovat flexibilněji. K tomu je však třeba vědět, co se vlastně děje. Koncentrovaná roztok se nevyčerpá, ale její účinek se mění. U Easy Lith je obsah brzdícího bromidu již poměrně vysoký a při každém vyvolávacím cyklu se množství bromidu zvyšuje, což má za následek stále delší dobu vyvolávání při stejném množství světla. Při delších dobách vyvolávání vznikají i ve středních tónech větší zárodky, které se pak projevují jako zrno. Vlastně je vývojka teprve teď opravdu zralá pro proces Lith, ale pokud jsou žádoucí výsledky jako u čerstvé směsi, je třeba k věci přistupovat jinak.
U SE5 je regenerace účinnější, protože základní směs obsahuje méně bromidu. Připraví se roztok, část se odloží stranou k regeneraci a do pracovního roztoku se buď nepřidá vůbec žádný bromid (Lith D), nebo jen tolik, kolik je nezbytně nutné, anebo se čerstvý vývojka „naočkuje“ starým použitým roztokem. Jakmile se prodlouží doby vyvolávání, regeneruje se přidáním dávky nepoužitého roztoku. Pokud by to nestačilo, lze přidat síran (Lith C) v malých množstvích (kapku po kapce). Příliš mnoho síranu brání vzniku denzity. Pro co nejkonzistentnější výsledky musí být vyvážený poměr mezi síranem a bromidem. Síran se spotřebovává, obsah bromidu se zvyšuje.
S pozdravem
wm
Ahoj Wolfgangu!
Koupil jsem si u FOTOIMPEXu SE5 Master Lith, ale chybí mi tabulka kombinací papíru a vývojky, která by měla být přiložena. Je někde k dispozici jako pdf, nebo mi ji můžeš poslat?
S pozdravem
Andreas
