andreasdegner
Ahoj všichni!
Včera jsem vyvolal několik zvětšenin na papíru Adox EasyPrint PE pomocí čerstvě namíchaného roztoku Dokumol v poměru 1:6... a s výsledky nejsem úplně spokojený. Důvod: Fotkám jaksi chybí hloubka, protože černé tóny nejsou úplně syté. To je ale vidět až tehdy, když vedle nich držíte například fotografii vyvolanou na Ilford MG a rovněž v Dokumolu. Její černá působí tepleji a hlouběji, ačkoli oba papíry jsou neutrálně černé. U zvětšenin na EasyPrintu mám dojem, jako by na nich ležel modravý povlak.
Máte s tímto papírem podobné zkušenosti? Je snad vhodnější použít jiný druh vývojky, resp. jak s ní dosáhnu syté černé barvy?
S pozdravem
Andreas
cfb_de
Ahoj Andreasi,
jak sušíš zvětšeniny?
S pozdravem,
Franz
TA
Ahoj Andreasi,
v současné době používám pro kontaktní kopie papír Adox Easy Print PE. Objednal jsem si proto 50 listů formátu 24x30 v lesklém provedení.
Byly dodány v pěti „balíčcích“ po deseti listech. Zpočátku vše fungovalo bez problémů. Když jsem však otevřel třetí balení po deseti listech, zjistil jsem značnou ztrátu kontrastu a tím pádem nízkou maximální černou. Poté jsem připravil novou vývojku (Eukobrom 1+9), ale ke zlepšení nedošlo. Listy z tohoto balení jsem musel pro pořádné kontaktní kopie provést expozici s filtrem Ilford 3.
Poslední dvě balení po deseti listech už byla zase v pořádku, stejně jako ta první dvě. Ty už s filtrem 2 vykazovaly nejhlubší černou.
Možná jsi taky narazil na takové „podivné“ balení??
To, že papír působí o něco chladněji než MG IV, není nic nového, pokud vím, je v krabici Kentmere VC Select a ten je prostě relativně chladný.
S pozdravem
Taher
andreasdegner
Ahoj Franti!
Po namočení je prostě pověsím za roh pomocí kolíček na prádlo. Tak to dělám i s ostatními papíry, takže můj problém s papírem ADOX tím asi není. Musí to nějak souviset s emulzí. Možná jsem narazil na nějakou podivnou šarži.
S pozdravem
Andreas
bernhardmangelsgmxde
Slyšel jsem, že Ilford chce změnit emulzi, mimo jiné i proto, aby dosáhl většího dynamického rozsahu. Možná je to tím? Na nedostatečnou černou si stěžovat nemůžu (ale rozhodně jde ještě o starou emulzi).
andreasdegner
Slyšel jsem, že Ilford chce změnit emulzi, mimo jiné i proto, aby dosáhl většího dynamického rozsahu. Možná je to tím? Na nedostatečné zčernění si stěžovat nemůžu (ale rozhodně jde ještě o starou emulzi).
Ahoj Namire!
Jde o maximální černost filmu Adox EasyPrint... ten má být podle FOTOIMPEXU neutrální v tónu a vyznačovat se dobrou maximální čerností... já to ale nepoznávám. Ilford MG jsem použil jen pro srovnání.
S pozdravem
Andreas
bernhardmangelsgmxde
U každého papíru je gradace trochu jiná. Zkusil jsi někdy prostě tvrdší gradaci? Možná budeš potřebovat tvrdší nastavení filtru než u Ilfordu, abys dosáhl srovnatelné gradace.
To s těmi dobrými maximálními černými tóny mohu rozhodně potvrdit.
andreasdegner
U každého papíru je gradace trochu jiná. Zkusil jsi někdy prostě ostřejší gradaci? Možná budeš potřebovat ostřejší nastavení filtru než u Ilfordu, abys dosáhl srovnatelné gradace.
To s těmi dobrými maximálními černými tóny mohu rozhodně potvrdit.
S gradací jsem spokojený... nejtmavší místa na fotografii, která již nevykazují žádné rozlišení, musí přece vykazovat nejčernější černou, jakou papír dokáže poskytnout. A to se mi u ADOX EasyPrintu nezdá dostatečně syté. Přestože byla vývojka čerstvě namíchaná a fotografie v ní byla určitě 2 minuty.
Je tvůj Adox EasyPrint z hlediska tónu srovnatelný s Ilfordem (tedy neutrální)? Jakou vývojku používáš?
bernhardmangelsgmxde
[...] nejtmavší místa na výtisku, která už nevykazují žádné rozlišení, musí přece zobrazovat tu nejčernější černou, jakou papír dokáže poskytnout.
Je to tak?
Zkus to s gradací 5, bez filmu a s pořádným expozičním časem... Řekl bych, že se pak přiblížíme k nejčernější černé...
Nemůžu to porovnat s MGIV. Ve srovnání s Agfa MCP má spíše teplejší tón. Používám N113.
andreasdegner
[...] nejtmavší místa na výtisku, která už nevykazují žádné rozlišení, musí přece zobrazovat tu nejčernější černou, jakou papír dokáže poskytnout.
Je to tak?
Zkus to s gradací 5, bez filmu a s pořádným expozičním časem... Řekl bych, že se pak přiblížíme k nejčernější černé...
Nemůžu to porovnat s MGIV. Ve srovnání s Agfa MCP má spíše teplejší tón. Používám N113.
Když provádím dostatečnou expozici, dostanu s každou gradací tu nejčernější černou, jakou daný papír umožňuje, nebo ne?
Pokud jsem již prováděl expozici tak, že stíny téměř splývají (tedy již nevykazují žádné rozlišení), pak musí být na zvětšenině maximální černá. Pokud jsou pak světla papírově bílá, zvolil jsem alespoň pro celkový kontrast správnou gradaci.
Mohlo by tedy být jen kvůli nedostatečnému vyvolání (což však mohu vyloučit díky čerstvě namíchané vývojce), nebo papír nemá dobré rozlišení stínů.
Pro zábavu provedu srovnání s černou barvou, které dosáhnu na tomto papíře při dlouhé expozici bez filmu.
cfb_de
Po namočení je prostě pověsím za roh pomocí kolíček na prádlo.
Ahoj Andreasi,
zkus si někdy vysušit fotografii v mikrovlnce (fakt to jde!) nebo v troubě. Ten efekt, který popisuješ, má skutečně něco společného s emulzí: Konkrétně s tím, že ve srovnání s Multigrade je to prostě úplně *jiná* emulze :P
S pozdravem,
Franz
Lui
Tenhle problém znám i u Adox Easy Print. Prý se jedná o Kentmere VC Select, který má prostě pár slabých míst, co se týče maximální černoty a středních tónů. Zkusil jsem jednou udělat srovnávací výtisk na Adox MCP a překvapilo mě, jak velké byly rozdíly. Tisk na MCP byl kontrastnější (ne tak rozmazaný jako u Easy Print) a D-max. byl mnohem vyšší. Pro kontaktní zvětšeniny je Easy Print dostačující, pro pořádné tisky používám jiný papír.
I ten chladnější odstín je normální. Mně se to někdy opravdu líbilo.
Pozdrav
Lui
philippleser
Dobrý den,
jako standardní papír používám Easyprint s vývojkou Acugrade (vždy jednu minutu). Při práci jsem si všiml, že rozsah kopírování je ve srovnání s Ilford Multigrade nebo Adox MCP výrazně menší. Při gradaci 0 naměřím asi 90 ISO R, tedy rozsah tří clonových stupňů, zatímco MCP dosahuje asi 130 ISO R, tedy o více než jeden clonový stupeň dále.
To platí i u tvrdých gradací: při gradaci 5 dosahuje Easyprint asi 40 ISO R, tedy rozsah kopírování 1 1/3 clonového stupně, zatímco ostatní papíry zde vykazují výrazně více.
Musím k tomu dodat, že konkrétní hodnoty ISO R samozřejmě nelze srovnávat, protože to závisí jak na mém chemickém procesu, tak na vlastnostech mých gradací. Co je však velmi dobře srovnatelné, je skutečnost, že Easyprint má za stejných podmínek vždy menší kopírovací rozsah než MCP nebo Ilford při stejné gradaci.
Mně to tolik nevadí, protože s RHD Zonemasterem stejně vždy najdu „správný“ expoziční čas a s kontrastem si většinou také poradím (z toho samozřejmě těží zejména tvrdé negativy).
Možná by ale tato odchylka od ostatních papírů mohla mít něco společného s tvým problémem...
S pozdravem,
Philipp
andreasdegner
Jednou jsem jeden výřez z EasyPrintu pořádně provedl expozici (bez negativu), abych dosáhl opravdové černé... a ta byla opravdu černější než na mých výtiscích. Možná bych měl zvolit o jeden stupeň vyšší gradaci.
S pozdravem
Andreas
andreasdegner
Po zalévání je prostě pověsím za roh pomocí kolíček na prádlo.
Ahoj Andreasi,
zkus si někdy vysušit fotku v mikrovlnce (fakt to jde!) nebo v troubě. Ten efekt, který popisuješ, má skutečně něco společného s emulzí: Konkrétně s tím, že ve srovnání s Multigrade je to prostě úplně *jiná* emulze :P
S pozdravem,
Franz
Ahoj Franti,
jaký výkon a čas používáš pro sušení v mikrovlnce? A proč by to mělo tisk vylepšit?
Pozdrav
Andreas
andreasdegner
Dobrý den,
Jako standardní papír používám Easyprint a jako vývojku Acugrade (vždy jednu minutu). Při práci jsem si všiml, že rozsah kopírování je ve srovnání s Ilford Multigrade nebo Adox MCP výrazně menší. Při gradaci 0 naměřím asi 90 ISO R, tedy rozsah tří clonových čísel, zatímco MCP dosahuje asi 130 ISO R, tedy o více než jedno clonové číslo dále.
To platí i u tvrdých gradací: při gradaci 5 dosahuje Easyprint asi 40 ISO R, tedy kopírovacího rozsahu 1 1/3 clonového čísla, zatímco ostatní papíry zde vykazují výrazně více.
Musím k tomu dodat, že konkrétní hodnoty ISO R samozřejmě nelze srovnávat, protože to závisí jak na mém chemickém procesu, tak na vlastnostech mých gradací. Co je však velmi dobře srovnatelné, je skutečnost, že Easyprint má za stejných podmínek vždy menší kopírovací rozsah než MCP nebo Ilford při stejné gradaci.
Mně to tolik nevadí, protože s RHD Zonemasterem stejně vždy najdu „správný“ expoziční čas a s kontrastem si většinou také poradím (z toho samozřejmě těží zejména tvrdé negativy).
Možná by ale tato odchylka od ostatních papírů mohla mít něco společného s tvým problémem...
Pozdrav,
Philipp
Ahoj Philippe!
Jsem teď trochu zmatený... pokud má papír menší kopírovací rozsah, znamenalo by to přece, že je také tvrdší, ne? To ale odporuje tvrzení jiných členů fóra, podle nichž je papír příliš měkký. Jak se to dá skloubit?
Mám spíš pocit, že diferenciace stínů je špatná.
S pozdravem
Andreas
philippleser
Dobrý den,
pokud jsem to správně pochopil, Lui zmiňuje nižší kontrast než u MCP. To ale samozřejmě závisí i na maximální hustotě. Zda papír dokáže na tomto kontrastním rozsahu zachytit dva, tři nebo čtyři clony negativního kontrastu, to je už úplně jiná věc!
Papír s větším kopírovacím rozsahem může přesto působit ostře, pokud je tam černá prostě černější.
A vůbec bych chtěl ještě jednou poznamenat, že to vše je velmi špatně srovnatelné, protože do výsledku vstupuje tolik parametrů (chemie, filtry atd.). Mně osobně vyhovuje, že s analyzátorem mohu provádět alespoň přibližná měření, a ta pro můj proces vypadají přesně tak, jak jsem řekl.
Nakonec je situace následující: Člověk se může na papír přizpůsobit a změřit ho. Pak ví velmi přesně, jak dlouho musí provádět expozici, aby se místo na negativu dostalo přesně na požadovanou téměř bílou barvu. Rozsah kopírování při zvolené gradaci pak určuje, kde v negativu skončí stíny. Když to člověk zvládne a zvolí gradaci vhodnou pro daný negativ, měl by být vždy schopen dosáhnout všech odstínů šedé.
Pokud to s hlubokou černou nefunguje, je to tím, že papír spolu s vývojkou možná nedokáže tuto hlubokou černou vytvořit.
Jelikož říkáš, že hrubá, velmi dlouhá expozice už produkuje slušnou černou, tipoval bych, že po nějaké době a s trochou zkoušení se ti podaří negativy vyrobit správně. Mnohem rychlejší je to, když se měří analyzátorem (profesionálové to jistě zvládnou i tak, já jsem trochu nešikovný a rád používám technické pomůcky).
S pozdravem,
Philipp
bernhardmangelsgmxde
[...] Zkusil jsem jednou udělat srovnávací zvětšeninu na papíru Adox MCP a překvapilo mě, jak velké byly rozdíly. Zvětšenina na MCP byla kontrastnější (ne tak rozmazaná jako u Easy Print) a hodnota D-max byla mnohem vyšší. [...]
...také jsem jednou udělal srovnávací výtisky a byl jsem překvapen, jak zatraceně podobné byly výsledky...
andreasdegner
Dobrý den,
Pokud jsem to správně pochopil, Lui zmiňuje nižší kontrast než u MCP. To ale samozřejmě závisí i na maximální hustotě. Zda papír na tomto kontrastním rozsahu reprodukuje dva, tři nebo čtyři clonové stupně negativního kontrastu, to je už úplně jiná věc!
Papír s větším kopírovacím rozsahem může přesto působit ostře, pokud je černá barva na něm prostě černější.
A vůbec bych chtěl ještě jednou poznamenat, že to vše je velmi těžko srovnatelné, protože do výsledku vstupuje tolik parametrů (chemie, filtry atd.). Mně osobně vyhovuje, že s analyzátorem mohu provádět alespoň přibližná měření, a ta pro můj proces vypadají přesně tak, jak jsem řekl.
Nakonec je situace následující: Člověk se může na papír přizpůsobit a změřit ho. Pak ví velmi přesně, jak dlouho musí provádět expozici, aby se místo na negativu dostalo přesně na požadovanou téměř bílou. Rozsah kopírování při zvolené gradaci pak určuje, kde v negativu skončí stíny. Když to člověk zvládne a zvolí gradaci vhodnou pro daný negativ, měl by být vždy schopen dosáhnout všech odstínů šedé.
Pokud to s hlubokou černou nefunguje, je to tím, že papír spolu s vývojkou možná nedokáže tuto hlubokou černou vytvořit.
Jelikož říkáš, že hrubá, velmi dlouhá expozice už produkuje slušnou černou, tipoval bych, že po nějaké době a s trochou zkoušení se ti podaří negativy vyrobit správně. Mnohem rychleji to jde, když měříš analyzátorem (profesionálové to jistě zvládnou i tak, já jsem trochu nešikovný a rád používám technické pomůcky).
Pozdrav,
Philipp
Ahoj Philippe,
děkuji za podrobnou odpověď. Myslím, že teď vím, v čem je můj problém. Teplé černé mi připadají nějak sytější než studené. Zkusil jsem jednou sépiové tónování s zvětšeninami EasyPrint... teď působí sytěji ve stínech.
Mimochodem, ten úryvek s velkým množstvím zkušební expozice má sice o něco více černé barvy než na výtiscích, ale ne tolik jako jiné papíry. Název EasyPrint mi přijde trochu neopodstatněný, protože když pracujete podle oka (jak to dělám já), nedosáhnete dobrých výsledků. Na druhou stranu je ten papír zase pěkně levný.
Závěr: Zkusím experimentovat s jinými vývojkami a způsoby sušení (teplé sušení by mělo dávat tendenci k teplejším zvětšeninám) a uvidím, jestli s tímto papírem dosáhnu zvětšenin, které se mi budou líbit. Možná je to kvůli kolísání výroby a já jsem narazil na špatnou šarži...
Pozdravy
Andreas
bernhardmangelsgmxde
Dobrý den,
Pokud jsem to správně pochopil, Lui se zmiňuje o nižším kontrastu než u MCP. To ale samozřejmě závisí i na maximální hustotě. Zda papír dokáže na tomto kontrastním rozsahu zachytit dva, tři nebo čtyři clony negativního kontrastu, to je už úplně jiná věc!
Papír s větším kopírovacím rozsahem může přesto působit ostře, pokud je černá barva na něm prostě černější.
A vůbec bych chtěl ještě jednou poznamenat, že to vše je velmi těžko srovnatelné, protože do výsledku vstupuje tolik parametrů (chemie, filtry atd.). Mně osobně vyhovuje, že s analyzátorem mohu provádět alespoň přibližná měření, a ta pro můj proces vypadají přesně tak, jak jsem řekl.
Nakonec je situace následující: Člověk se může na papír přizpůsobit a změřit ho. Pak ví velmi přesně, jak dlouho musí provádět expozici, aby se místo na negativu dostalo přesně na požadovanou téměř bílou. Rozsah kopírování při zvolené gradaci pak určuje, kde v negativu skončí stíny. Když to člověk zvládne a zvolí gradaci vhodnou pro daný negativ, měl by být vždy schopen dosáhnout všech odstínů šedé.
Pokud to s hlubokou černou nefunguje, je to tím, že papír spolu s vývojkou možná nedokáže tuto hlubokou černou vytvořit.
Jelikož říkáš, že hrubá, velmi dlouhá expozice už produkuje slušnou černou, tipoval bych, že po nějaké době a s trochou zkoušení se ti podaří negativy vyvést správně. Mnohem rychleji to jde, když měříš analyzátorem (profesionálové to jistě zvládnou i tak, já jsem trochu nešikovný a rád využívám technické pomůcky).
S pozdravem,
Philipp
Ahoj Philippe,
děkuji za podrobnou odpověď. Myslím, že teď vím, v čem je můj problém. Teplé černé mi připadají nějak sytější než studené. Zkusil jsem jednou sépiové tónování s zvětšeninami EasyPrint... teď působí sytěji ve stínech.
Mimochodem, ten výstřižek s velkým množstvím zkušební expozice má sice o něco více černé barvy než na výtiscích, ale ne tolik jako jiné papíry. Název EasyPrint mi přijde trochu neopodstatněný, protože když pracujete podle oka (jak to dělám já), nedosáhnete dobrých výsledků. No, na druhou stranu je ten papír zase pěkně levný.
Závěr: Zkusím experimentovat s jinými vývojkami a způsoby sušení (horké sušení má údajně dávat teplejší snímky) a uvidím, jestli s tím papírem dosáhnu zvětšenin, které se mi budou líbit. Možná je to kvůli kolísání kvality výroby a já jsem narazil na špatnou šarži...
Zdravím
Andreas
... považuji za fámu, že s Easyprintem nelze dosáhnout dobrých výsledků, pokud se pracuje podle oka. Myslím, že s jakýmkoli papírem dostupným na trhu lze dosáhnout dobrých výsledků. Samozřejmě i podle oka. Samozřejmě možná budete potřebovat jiné filtry / expoziční čas a pro některé negativy budete potřebovat tvrdší nebo měkčí gradaci, než jakou dokáže například Easyprint zobrazit, ale i tak se s tímto papírem dá pracovat docela dobře.
Výrobní tolerance a špatná šarže: Myslím, že to by v Anglii už měli mít pod kontrolou.
S pozdravem
Bernhard
