Beef
Ahoj,
v posledních dnech jsem vyzkoušel film ADOX CHS 100 Art. První výsledky s tímto filmem ve vývojce RODINAL jsou skvělé.
Všiml jsem si ale, že film je potažený želatinou na OBOU stranách. Když je suchý, jedna strana je matná a druhá lesklá (tedy úplně normálně). Ale při oplachování si všimnete, že ta „hladká strana“ je potažená (kluzká a nafouklá)... navíc se dá ta „průhledná“ emulze seškrábnout.
Jedná se o výrobní vadu, nebo je film záměrně potažen z obou stran? :lol:
Jaká je z toho výhoda? Jediné, co mi hned padlo do oka... díky oboustrannému želatinovému potahu se film strašně těžko odstraňuje :)
Zdravím
Andi
cfb_de
Ahoj Andi,
povlak na zadní straně (jinde označovaný jako „no-curl“) zabraňuje nadměrnému zvlnění fólie při schnutí.
S pozdravem,
Franz
MirkoBoeddecker
Ahoj Andi,
u všech filmů CHS jsme přešli na PET podložky s povrchovou úpravou na zadní straně.
Cenová výhoda podložky pokryje náklady na dvojitou povrchovou úpravu.
Hlavním důvodem je to, že nepotažená triacetátová podložka byla velmi náchylná k poškrábání na zadní straně.
Při přepravě filmů přes přítlačnou desku nebo při navíjení ve fotoaparátu mohou vzniknout velmi jemné mikroškrábance. 80 let to nikoho netrápilo, protože v konvenčním procesu nebyly viditelné – ale pak byly vynalezeny skenery. Skenery tyto škrábance odhalují a my jsme byli nuceni jednat.
Povlak na zadní straně tento problém řeší tím, že tyto jemné škrábance zachytí vrstva želatiny a během procesu vyvolávání „nabobtnají“ (po zaschnutí je povrch želatiny opět hladký).
Filmy na PET podkladu jsou označeny nálepkou „PET“.
Právě se tisknou nové obaly.
Franz je zastáncem triacetátu – já vlastně také (především kvůli menšímu opotřebení děrovacích lisů v hodnotě mnoha tisíc eur ;-)), ale oboustranně potažený triacetát se stal tak drahým, že bychom s CHS již nebyli konkurenceschopní, kdybychom si triacetát jako podklad ponechali.
Všichni zákazníci by pak přešli k levnějšímu filmu efke.
U nových filmů AP 100 (emulze APX) plánujeme zavést tuto kvalitu (triacetát s povrchovou úpravou na zadní straně). Tyto filmy lze cenově umístit o něco výše než filmy CHS.
S pozdravem,
Mirko
mdeutgen
Mirko,
pochopil jsem to správně: ten efekt mikrotrhlin, o kterém píšeš a který se pak jeví jako škrábanec, se projeví pouze při skenování negativů? Z toho mi jasně vyplývá, že při klasickém analogovém zpracování si toho téměř nevšimnu...
Píšeš zcela jasně, že se tím CHS liší od Efke. Vyplatí se kvůli tomu nalévat fotochemikálie na dva různé nosiče? Spíš bych očekával, že se množství balené pod oběma názvy spojí a pak se bude dát nakupovat strategicky chytřeji.
S pozdravem
Martin
MirkoBoeddecker
Martine,
to jsi mě špatně pochopil. Kdybychom zůstali u triacetátu, filmy by se lišily, ale také by byly dražší. Z finančních důvodů jsme se rozhodli jinak.
Lití na dva různé nosiče není až tak velký problém.
S pozdravem,
Mirko
mdeutgen
Mirko,
moje chyba, špatně jsem to pochopil!
Když si tvé příspěvky přečteš ještě jednou, vyjde tvůj záměr najevo, pokud se v myšlenkách předem nevydáš špatným směrem.
Ve svém příspěvku jsem už naznačil pochybnosti, zda by se vyplatilo litovat na různé podklady. Technicky je to samozřejmě proveditelné, o to nejde. Klíčovou otázkou je, do jaké míry je to ekonomicky rentabilní. Mám v tom své oprávněné pochybnosti, že Fotochemika vyrábí takové množství, aby se o něčem takovém vůbec dalo uvažovat. Fotochemika není „velký hráč“ jako Fuji, Ilford nebo Kodak a v Chorvatsku se bude muset počítat velmi přesně. Doufejme, že tam budou počítat ještě velmi dlouho a velmi důkladně...
Právě jsem vyvolal svůj poslední CHS 100 ART z loňského roku (to byla šarže, na které nebylo na štítku vytištěno ani „datum spotřeby“, ani číslo šarže) a navzdory veškeré opatrnosti se na filmu objevilo pár škrábanců. Uvidíme, jak se osvědčí nový nosič...
Martin
