Beef
Ahoj milí pomocníci :)
Zase jednou stojím před problémem... (v následujícím textu zůstává velikost zvětšeniny stejná... cca 16 cm x 12 cm)
Dosud jsem film vyvolával spíš od oka, udělal jsem z něj zkušební zvětšeninu (s několika různými expozičními časy) a pak jsem vytvořil další zvětšeniny.
Nooo... teď se ale všechno změnilo. Teď jsem se pevně rozhodl pro Fomapan 100 v kombinaci s RODINALem.
V suterénu jsem si zřídil zkušební sestavu (viz obrázky)... figurínu v běžném osvětlení Rembrandt.
Všechny snímky jsou pořízeny s clonou 2,8 a časem závěrky 1/60 s (zaostřeno na horní okraj šatů u výstřihu). Každý snímek jsem speciálně v temnotě vystřihl z filmu a vyvolal.
Tady jsou fotky (ve skutečnosti jsou ostré a kvalitní... ale naskenoval jsem je příšerně ;) )
[ATTACHMENT NOT FOUND][ATTACHMENT NOT FOUND][ATTACHMENT NOT FOUND][attachment=79:10.jpg][ATTACHMENT NOT FOUND][PŘÍLOHA NENALEZENA]
Postupně, zleva nahoře doprava dole... doba vyvolávání v RODINALu:
3 min, 5 min, 8 min, 10 min, 12 min, 15 min
Vyvolávací nádoba: 350 ml... z toho 10 ml RODINALu
. Tedy přibližně 1:35, resp. 1+34. Vše při PŘESNĚ 20 °C
.
Postup:
U každé zvětšeniny jsem z příslušného negativu vytvořil testovací proužek... vždy po 1 s odkrýval další cm. Poté jsem vždy zvolil expoziční čas, při kterém se testovací proužek (při pohledu pouhým okem) nejvíce blížil originálnímu snímku co do jasu a detailů.
Výsledkem byly následující doby zvětšování (od 3 do 15 minut):
5 s, 4 s, 4 s, 3,5 s, 3 s, 2 s[color="#FF0000"]Tady se dostávám ke své první otázce:[/colo
Musí být tento expoziční čas při zvětšování pro každý typ filmu vždy konstantní? Nebo ve skutečnosti závisí na době vyvolávání negativu? Protože Vlastně se moje zvětšeniny téměř neliší... jen v kontrastu... jas jsem tím zase vyvážil. Měl jsem například pro všechny negativy použít dobu vyvolávání např. 4 s, abych zjistil, která doba vyvolávání negativu je nejlepší???
[color="#FF0000"]2. Otázka: Jak nejlépe zjistím čas, který potřebuji k zvětšení?!
[/colo Pokud provádím expozici příliš krátce, černé partie na zvětšenině nejsou správně černé (spíše tmavě šedé)... pokud provádím expozici příliš dlouho, bílé partie jsou tmavší (spíše světle šedé).
Můj nápad byl:
Vezmu začátek vyvolaného negativního filmu... při vkládání filmu je totiž tak černý, jak jen negativ dokáže. Pak přijde hranice, kde má film maximální propustnost, a poté následují obrázky. Tuto hranici by se dalo použít a provést expozici testovacího proužku v sekundových úsecích. Sekundu po sekundě se černá část stává stále černější, až se nakonec bílá část začne stmavovat. V tomto bodě by byl ideální expoziční čas, ne? Tímto způsobem se totiž využije celá křivka černoty filmu!?
To vše mě napadlo z následujícího důvodu:
Z výše uvedených jsem vzal snímek s 8minutovou dobou vyvolávání, protože mi to přišlo nejrozumnější. K tomuto negativu (tedy s ohledem na těch 8 minut) jsem pak nafotil ještě čtyři negativy: posílené na 200 a 400 ASA, oslabené na 50 a 25 ASA (také vyvolané s odpovídajícím faktorem déle/kratší dobu). Jen abych otestoval schopnosti filmu. HNED po prvních dvou negativních snímcích s posílenou citlivostí jsem si všiml, že z nich mohu vytvořit zvětšeniny, které jsou téměř identické s normálními :-D (i když jsou už sakra tvrdé), přičemž doby zvětšování byly kolem 2–3 sekund.
[color="#FF0000"]3. Otázka: Expoziční čas mého Ilfordu ILFOSPEED (G3) mi připadá dost krátký... je to normální?
[/colo Můj barytový papír potřebuje asi 30 s ;) Mám v zvětšovacím přístroji 75W žárovku (příliš?) a vždy nastavuji nejmenší clonu (mám jen dvě ;) ), tedy na polovinu (myslím).
Doufám, že mi tu někdo pomůže. Je to už dlouho můj problém a rád bych to vyřešil. Ve velkých laboratořích přece vyvolávají všechny filmy (stejného typu) se stejnou dobou a všechny zvětšeniny dělají s časovým faktorem (nebo ne)...určitě nedělají u každého snímku testovací proužek :lol:
Bylo by fajn, kdyby mi někdo dal dobrý příklad, jak a s jakým nastavením můžu vyfotit snímek a podle toho nastavit čas zvětšování... prakticky negativ pro kalibraci ;)
Napadlo mě třeba zónové systém: Vyfotím s clonou 22 a expozicí 2 s fotku ÚPLNĚ bílé zdi... poté vyfotím jednu s expozicí 1/500 s a pak s 1/15 s. Tím získám postupně negativy zón X (=BÍLÁ, 0 (=ČERNÁ) a V (=18 % šedá). Podle těchto tří negativů bych pak mohl nějak nastavit svůj zvětšovací přístroj, ne? Pokud z toho vzejde něco špatného, tak jsem při focení špatně nastavil expozici ;)
Ještě jednou se omlouvám za ten román... ale toto téma je určitě užitečné i pro spoustu dalších... nikde jsem k tomu nic nenašel.
Díky předem ;)
Zdravím
Andi
cfb_de
Ahoj Andi,
u řádně otestovaných filmů a při dokonalé expozici samozřejmě vždy dosáhneš stejných expozičních časů a stejného kontrastu při zvětšování, pokud máš stabilní proces vyvolávání a zvětšování. V tom spočívá celé tajemství zónového systému: expozicí při fotografování určuješ vzhled pozitivu a předem si do detailu nacvičíš laboratorní postupy. S papírem s pevnou gradací.
(Dobře: Zónový systém vlastně zahrnuje N, N-1 a další způsoby vyvolání, ale u řádně otestovaného materiálu s bodovým osvětlením – které za časů sv. Anselma ještě neexistovalo – to lze regulovat i expozicí.)
Pro lepší posouzení tvého procesu na internetu by bylo dobré, kdybys zveřejnil skeny všech negativů. Bez jakékoli následné úpravy, ale včetně okraje filmu. K tomu ještě sken společně vyvolaného začátku filmu s maximální hustotou (tedy pořiď dva snímky: jeden motivu, jeden bez objektivu plně nasvícený po dobu cca 3 sekund a oba vyvolávej stejně; k tomu ještě začátek filmu třeba 15 minut ve vývojce).
Tak lze na filmu relativně určit dmin a znát dmax tvého skeneru, relativně k tomu dmax různých vývojek.
Poté si můžeš při srovnání různých negativů sestavit relativní tabulku hustot. Ta sice nestačí k určení správné citlivosti a doby vyvolávání, ale už tě nasměruje správným směrem.
Jak správně testovat filmy, popisuje například Otto Beyer ve svém osvědčeném stylu:
http://www.ottobausw.de/FILME_EINTESTEN_V2_03.htm
Podle mého odhadu bys s tvým ředěním měl dosáhnout asi 4,5–5 minut. Nezohledňuji přitom fázi měsíce, rytmus míchání a tvé zápěstí. Ale i tento výtisk vypadá neoptimálně: příliš šedý. Žádná bílá, žádná správná černá. Je to opravdu jen ten scan, co je tak mizerný, nebo možná i tvůj proces zvětšování?
Všechny snímky jsou příliš šedé, což mi silně naznačuje nevhodné Duka světlo nebo prastarý papír.
Fomapan-100 dávám do lázně s RODINALem 1+50 při 20 °C v Agfa-Kippu na 7,5 minuty. Provádím expozici při nastavení 100 ASA těsně nad 18% kartou na dlaň (tedy o půl clony pod jmenovitou citlivostí s mírně podhodnocujícím expozimetrem).
S pozdravem,
Franz
Beef
Ahoj Franti,
ještě jednou díky za pomoc :lol:
No, prostě nechápu, proč by se měl film testovat... má stanovenou hodnotu ASA a podle ní se nastavuje clona a expoziční čas. Pokud mi pak například (při pevné cloně) expozimetr fotoaparátu naměří hodnotu 1/60 s pro nejtmavší a 1/1000 s pro nejjasnější oblast fotografovaného obrazu, vím, že musím celý snímek provést expozicí s časem 1/250 s, abych dosáhl optimálního podání barev a tónů (1/250 s zde odpovídá 18% šedé). Nebo se mýlím?
Co se týče papíru, používám (alespoň zatím) pouze papír s pevnou gradací. Abych dosáhl perfektních vývojových procesů, volím gradaci 3... myslím, že to je běžné (?).
Co myslíš tím N nebo N-1 v souvislosti se zónovým systémem, tomu nerozumím ;) Jo a bodový expozimetr nemám... používám buď středově vážený expozimetr fotoaparátu (který si s příkladem uvedeným v prvním odstavci poradí skvěle), nebo funguji jako bodový expozimetr tím, že se přiblížím co nejblíže k měřeným oblastem snímku.
Takže jestli ti ti negativy k něčemu budou, to nevím. Mám jen skener s rozlišením 1200 dpi a navíc jsem musel snímky ještě zmenšit a oříznout, abych je sem mohl nahrát. Jako prosvětlovací jednotku jsem použil upravené podsvícení ze starého notebooku ;) (ale i tak je to hrozný sken).
Kontrasty se úplně neshodují se skutečným negativem (ale ty jsi přece říkal: žádná následná úprava). Zní to, jako bys měl negativy Fomapan... pak to můžeš přibližně odhadnout.
Pochopil jsem to správně:
1. Mám znovu pořídit takovou úplně normální standardní fotku
2. Poté sundat OBJEKTIV (aby bylo vše rozmazané) a natočit fotoaparát na stativu např. doleva a vyfotit reflektor? Se stejným expozičním časem a clonou? Nebo se mám přiblížit, aby reflektor vyplnil celý snímek?
Používám zde následující uspořádání reflektorů:
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
Levý (Rembrandt)
(Pravý jsem tam nechal jen pro informaci třetích stran :) )
Takže ta zvětšenina s 5 minutami je obecně (papír) trochu šedivá... to se stává většinou, když nechám papír ve vývojce příliš dlouho. Jsou 1–1,5 minuty pro RC papír opravdu příliš dlouhá doba? Připadá mi, jako by byl papír vyvinutý až asi po 1 minutě.
Možná je to ale také tím vývojkem... PROTOŽE tady používám také ADOLUX KONSTANT ;) (Jen tak mimochodem... mohl bys mi tam možná doporučit nějaký jiný, s nímž dosáhneš např. dobrých kontrastních hodnot? Brzy totiž budu potřebovat nový.)
Expozice se provádí při nastavení 100 ASA těsně nad 18% kartou na dlaň (tedy o půl clony pod jmenovitou citlivostí s mírně podhodnocujícím expozimetrem)
Myslíš tím, že místo např. (jako u mě) 1/60 s a clony 2,8 provádíš expozici s 1/60 s a clonou 2 (nebo někde MEZI 2,8 a 2)? Taky jsem si všiml, že tady je kontrast silnější.
A tady jsou ještě ty „hrozné“ negativy:
[PŘÍLOHA NENALEZENA][PŘÍLOHA NENALEZENA][PŘÍLOHA NENALEZENA][příloha=86:10.jpg][PŘÍLOHA NENALEZENA][PŘÍLOHA NENALEZENA]
Zleva nahoře doprava dole:
3 min, 5 min, 8 min, 10 min, 12 min, 15 min
Zde jsem znovu vyfotil experimentální sestavu v suterénu moderním digitálním fotoaparátem, abych měl reálné srovnání:
[PŘÍLOHA NENALEZENA][PŘÍLOHA NENALEZENA]
Obě fotky jsem také pořídil na
ISO 100
a
clonu 2,8 (bez blesku)
, abych měl přímé srovnání. První fotku jsem pořídil přímo v černobílém režimu fotoaparátu... na počítači jsem nic neupravoval (kromě velikosti).
(Jo, a to, co visí vedle panenky na stojanu mikrofonu, je jen „vonný stromek“ ;) )
S pozdravem
Andi
cfb_de
Ahoj Andi,
nejdřív se musíš naučit proces vyvolávání. První tip na literaturu najdeš níže.
Nejdřív: Jak starý byl ten film? Jak přesně vypadá tvůj proces vyvolávání? To modré na filmu vypadá zatím dost mizerně. Moje TriXy se mi daří vyvolat mnohem jasněji.
Dále: Chybí ještě sken *černého* negativu. Světlo na film bez objektivu před fotoaparátem! Zatím se s těmito skeny bohužel stále nedá moc pracovat pro zmíněnou klasifikaci. Ale to jsem asi už psal.
Teď: Film má *vytištěnou* hodnotu ISO. Ta má s realitou asi tolik společného jako papež s plozením dětí! A to píšu jako katolík.
K tomu: Tvé chápání měření expozice naléhavě potřebuje korekci zkušeností. Zvláště si při tom všimni umělého světla a světelných situací. Zrovna u tvého experimentálního uspořádání. Čím jsi osvětloval? Jak jsi měřil?
To vše je ale u tvé skenovací techniky úplně jedno. Ta totiž nikdy nevede k vyhodnotitelným výsledkům. Bez práce žádné sušenky.
Proto moje obvyklá a krvavá rada: Vezmi materiál do ruky na dlouhém rameni a vyzkoušej ho. Jak se to dělá správně, skvěle popsal Otto. Pokud ti to připadá příliš složité, kup si nejprve základní příručku, jako je např. „Reinhard Merz, Das Praxisbuch černobílý labor“. Kniha stojí 16,90 a je k dostání u vhodných prodejců bez poštovného.
Tyto prodejce si prosím vyber sám, ani zde nedělám reklamu konkurentům.
K použitému papíru: MG3? Zapamatoval jsem si to správně? Tenhle materiál je už dávno mrtvý. A k otázce vyvolání: Záleží na vývojce (běžné roztoky vyvolají čerstvý MD-IV za 45 sekund) a také na osvětlení v temné komoře.
MG-III pochází z doby, kdy jsem se ještě ani neučil na maturitu v rámci prvního stupně vzdělávání. Brzy mi bude 40.
Proto teď moje konečná rada, protože jsi už u Otta nechtěl číst a přemýšlet: Potřebuješ základní návod, jak se něco takového vůbec dělá. Viz „Merz“.
A až zvládneš základní postupy, pak se můžeš pustit do detailů. To se nenaučíš ze dne na den.
Není to nadarmo učňovské povolání a pro amatéry je to několik let na internetových fórech na vyšší úrovni, částečně naučené během let. Bez práce nejsou koláče. A bez potu není odměna.
Tímto končí moje rada.
S pozdravem,
Franz
Beef
Ahoj Franti,
Myslím, že jsi mě trochu špatně pochopil ;) Vybavuji už nějakou dobu a dosáhl jsem i velmi dobrých výsledků. K papíru: Používám úplně běžný fotografický papír Ilford. Na obalu je napsáno „Ilfospeed RC Deluxe IS3.1M“. Co je na tom špatného?... Je to dokonce velmi kvalitní papír.
K literatuře:
Pořídil jsem si už několik drahých knih a důkladně je prostudoval...
- Jednu speciálně o fermentaci a vývojových procesech
- Pak učebnici speciálně o černobílé fotografii (Michael Gnade)
- Jednu speciálně o expozici a profesionální fotografii (Michael Gnade)
- Jednu, která pokrývá celou oblast fotografie
- A ještě jednu velmi profesionální k tomuto tématu, kterou jsem dostal od profesionálního fotografa
Znalosti mám... i když to tak nevypadá (navíc tento příklad v tématu byl jen jeden motiv, jeden film a test s pro mě novou vývojkou).
Tvůj odkaz na Otto jsem si přečetl... jen jsem včera v noci v 1 hodinu už neměl sílu (což je pochopitelné).
Moc mi to ale nepomohlo, protože tento měřicí přístroj nemám.
K filmu:
Film je úplně nový a přišel ten samý den poštou od FOTOIMPEXu. Co myslíš tím „modrým“ ve filmu? Navíc jsem ti ke každému negativnímu snímku EXTRA přiložil i tenhle černě exponovaný začátek filmu. TO JE ÚPLNÁ SLABINA.
Že ti ty skeny moc nepomohou, jsem ti už psal předtím ;) Můj skener na to není určený a navíc je dost starý ;)
K osvětlení/expozici:
Osvětloval jsem čelně 1000W a šikmo zezadu 500W halogenovým reflektorem (bez stínítka... tedy tvrdším světlem).
Se zónovým systémem se vlastně vyznám... jediné, co vlastně potřebuji vědět, je, zda je zóna X na negativu tak černá, jako začátek filmu, který byl podroben expozici vložením filmu... a zda zóna 0 přesně (je to přece negativ) odpovídá průsvitnosti filmu (tedy že film je holý... bez stříbrných částic)???
K procesu:
Říkáš, že vyvolání pozitivu trvá asi 45 s. Tady mám sken z jedné mé knihy... tady se tvrdí, že vyvolání pozitivu MUSÍ VŽDY trvat 2 minuty a že všechny ostatní předchozí procesy je třeba přizpůsobit TĚMTO 2 MINUTÁM.
[PŘÍLOHA NENALEZENA][PŘÍLOHA NENALEZENA]
Dnes jsem však zjistil, že je nejlepší nechat papír ve vývojce 50 sekund. Po minutě totiž skutečně brzy zhnědne.
S pozdravem
Andi
Urnes
No, prostě nechápu, proč by se měl film nejprve testovat... má přece stanovenou hodnotu ASA a podle ní se nastaví clona a expoziční čas. Pokud pak například (při pevné cloně) dostanu od expozimetru fotoaparátu hodnotu 1/60 s pro nejtmavší a 1/1000 s pro nejjasnější oblast fotografovaného snímku, vím, že musím celý snímek provést expozicí s časem 1/250 s, abych dosáhl optimálního podání barev a tónů (1/250 s zde odpovídá 18 % šedé). Nebo se mýlím?
Ano, v tomto případě se mýlíš. Film má stanovenou hodnotu ASA pouze za předem definovaných laboratorních podmínek. Ta závisí mimo jiné na kontrastu motivu a na vývojce. Například film Foma 100 exponuji s 50 ASA a vyvolávám s A49. Stejně tak (osobní) hodnota ASA závisí také na expozimetru. Ne všechny dosahují 18% šedé, existuje mimo jiné ještě K-faktor, který připouští odchylky směrem dolů nebo nahoru, a samozřejmě také stáří přístroje nebo jeho nesprávné seřízení. Dva konstrukčně stejné fotoaparáty se mohou podle výrobce lišit až o 2/3 clony. K tomu ještě přibývá, že tím pádem máš samozřejmě při různém kontrastu motivu různě dlouhé doby vyvolávání (zde se opět vrací odkaz na zónový systém). Pokud to nezohledníš, budeš kontrast později upravovat přes papír nebo klidně i přes pozitivní vývojku. Ani ve velkém laboratoři se snímky nevyvolávají všechny stejně, ale kontrast se změří ve stroji a snímek se podle toho expozicí upravuje.
Jak dlouho trvá vyvolání v pozitivním vývojce, závisí výhradně na použitém papíru a na vývojce. Zatímco papíry Ilford RC v Ilfospeedu (myslím, že se tak jmenuje, ne?) potřebují jen jednu minutu, v N-113 to trvá 2 minuty a ten starý dobrý Polywarmton tam nechávám o něco déle, protože po 2 minutách se tam ještě objeví světlo.
Zdravím, Sven.
Beef
Ahoj Svene,
Jo, to jsem si teď taky přečetl ;) Mám vlastně fakt sakra dobré knihy na toto téma, ale o tom, že se citlivost ASA může lišit, jsem nikdy nečetl (možná jsem to jen přehlédl ;) ).
Poté, co jsem si včera pročetl spoustu stránek na toto téma, znám teď všechny podrobnosti... je tu však jeden problém:
95 % všech metod, jak přizpůsobit osobní citlivost filmu a k tomu dobu vyvolávání, je založeno na laboratorním expozimetru, kterým mohu měřit hustotu filmu. Tento měřicí přístroj nemám a pravděpodobně by pro mě byl příliš drahý. Nechci se přece stát profesionálním fotografem, ale prostě jen umět pořizovat hezké snímky a využít plný kontrastní rozsah svého filmu.
Toto je například jedna z takových metod:
Testování filmu
(nebo také stránka od Franze)
Včera jsem zkusil následující:
Na velkou knihu jsem hladce nalepil list papíru formátu A4 (šedý) a postavil ji svisle. Před ni jsem umístil fotoaparát na stativ. Vzdálenost od fotoaparátu k listu byla tak malá, že list zakrýval celý hledáček (navíc s vysokou ostrostí na nekonečno). Ze strany jsem list osvětlil měkkým světlem tak silně, že automatika fotoaparátu při cloně 8 určila čas závěrky 1/15 s. Podle následujícího výpočtového kotouče bych nyní měl získat snímek s jasem zóny V (nebo se opět mýlím):
Zónová výpočetní tabulka
S ohledem na tuto zónu V jsem s manuálním nastavením nafotil sérii snímků od zóny 0 do X. To mi přineslo následující výsledek:
Následně jsem otestoval, při jakém (pozitivním) expozičním čase pomocí NEOCHRÁNĚNÉHO filmu můj pozitiv zobrazí poslední černou (tedy zónu 0). Nyní uvažuji o tom, že upravím citlivost ASA a dobu vyvolávání (negativ), tak aby zóna 0 právě ještě odpovídala holému filmu a zóna X přesto vytvořila takovou hustotu, že při této době vyvolávání pozitivu vznikne právě ještě bílá. Nebo vše naopak, aby zóna X odpovídala hustotě negativu, kterou film může maximálně poskytnout (prakticky začátek exponovaného filmu). Nebo musím vše upravit tak, aby zóna X odpovídala plné hustotě a zóna 0 holému filmu. NEBO jsou všechny úvahy špatné? ;)
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
navíc je zde maximální hustota filmu:
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
Zóna X a maximální hustota vypadají podobně...ale ve skutečnosti je vidět, že začátek filmu je už o dost hustší... odhaduji, že dvakrát tak hustý.
Problém je také v tom, že nemám ani šedou kartu. Až se dnes vrátí můj soused domů, zeptám se ho, jestli nemá šedou kartu nebo dokonce tenhle laboratorní expozimetr (je to profesionální fotograf).
Jinak by mi nezbývalo než prostě testovat a uvidět, co se mi líbí... jak je popsáno zde:
Testování filmu pomocí zkoušek
Nebo máš ještě nějaký jiný nápad nebo tip? Protože pokud budu s tímto filmem fotit v příštích měsících nebo letech, tak bych ho vlastně rád alespoň jednou přizpůsobil správnému použití :lol:
Pozdrav
Andi
Urnes
Ahoj Andi,
pokud tě zajímá můj zcela osobní názor, vezmi si foťák, kup si dva nebo tři filmy a jdi si trochu vyfotit. Pak ty filmy vyvoláš, vytiskneš pár snímků a podíváš se, co se ti nelíbí. Pokud nejsou negativy dostatečně syté, sniž hodnotu ASA o půl clony, pokud je zrno příliš hrubé, použij jiný vývojka nebo jiný film a tak dále. Myslím, že bys měl fotografii vnímat na základě snímků, ne na základě materiálu. I když máš na negativu 10 clonových hodnot informací, musíš se stejně rozhodnout, které 6–7 clonových hodnot na papír přenes...
Jsem prostě někdo, kdo raději fotí, než testuje. Proto mám, stejně jako mnoho lidí zde na fóru, poměrně vysokou toleranci k frustraci. Musím však také říci, že u 90 % svých snímků skončím v konečných výtiscích na střední gradaci, a to vše bez jakýchkoli testů. Foma 100 mi ale jako 8x10" po prvních negativech na 100 ASA nebyla dost těsná, takže prostě provádím expozici na 50 ASA. Než jsem ale měl celý pracovní postup, počínaje netěsnými kazetami na plochý film až po oplachování výtisků, bylo půl balíčku filmu pryč... c’est la vie.
Zdravím, Sven.
Beef
Ahoj Svene,
ano, nakonec jsem se také rozhodl pro „metodu jednoho snímku“. Včera jsem už také vyfotil pár záběrů...
Nejprve jsem motiv vyfotil normálně a pak ještě jeden přeexponovaný a jeden podexponovaný. Přeexponovaný snímek se více blížil požadovanému výsledku, takže jsem ho použil jako základ a znovu jsem ho (mírně) přeexponoval a podexponoval. Tak jsem se postupně dopracoval k dobrému výsledku pro proces zvětšování. Jako dobu vyvolávání negativu jsem zkusil použít těch 7,5 minuty od Franze (jak to mimochodem používá i několik dalších lidí).
Co mě ale zaráží: Ať už je to přeexponované nebo podexponované... s expozičním časem na zvětšovacím přístroji to všechno zase vyrovnám :-D
Kromě toho jsem se podrobněji informoval o hodnotách ASA: Film má SKUTEČNĚ svých 100 ASA, pokud je to uvedeno... stačí použít odpovídající vývojku a přesně tu dobu, jaká je v technickém listu. U APX 100 např. RODINAL, u Fomapan 100 např. Fomadon Excel nebo LQN. Pak mají svých PLNÝCH 100 ASA. Mimochodem, to je dokonce uvedeno v popisu vývojky Fomadon v obchodě Impex).
Jelikož jsem také použil dobu vyvolávání 7,5 minuty, došel jsem skutečně ke stejnému výsledku jako Franz a ty, že musím snímek přeexponovat. Rád bych však využil plných 100 ASA (jinak si můžu rovnou koupit film s citlivostí 50). Pak mi ještě došlo, že v tabulce vývojek od Impexu je pro kombinaci Fomapan 100 – RODINAL uvedena doba 10 minut. Dosáhne se tak možná těch 100 ASA, takže se lze zcela spolehnout na automatiku fotoaparátu (což je také příjemnější)? (Kromě případných chyb měření fotoaparátu)
Chtěl bych prostě dosáhnout dobré průměrné hodnoty, aby moje časy při zvětšování zůstaly konstantní, nemusel jsem snímek přeexponovat a mohl jsem také odpovídajícím způsobem využít možnosti push a pull.
Doba vyvolávání přece není stanovena jen tak... musí to být přizpůsobeno nějaké normě.
Když odevzdám film k vyvolání do fotolabu, určitě se také řídí hodnotou 100 ASA, vyvolají ho po stanovené době a zvětší ho po stanovené době. Nebo se zase úplně mýlím :lol:
Zdravím
Andi
cfb_de
U filmu Fomapan 100 a vývojky RODINAL je uvedena doba 10 minut. Dosáhne se tím snad citlivosti 100 ASA?
Ano. Film je mi ale pak příliš tvrdý a světla se ztrácejí. To sice omezuje počet clonových stupňů dostupných na filmu na 4–5 z 10, které má motiv, ale rád bych si sám vybral, které 6–7 clonových stupňů z 10 přenesu na papír.
A právě proto jsem si u svých nejčastěji používaných filmů dal tu práci s testováním. Není nutné to dělat akademicky s kreslením křivek, mnozí jsou spokojeni i s tím, že to prostě vyzkoušeli pod zvětšovacím přístrojem.
Navíc právě jako začátečník bez velkých laboratorních zkušeností v laboratoři stejně nezaznamenáte rozdíly v expozici o +/- jeden clonový stupeň. Ty zmizí v toleranci materiálu a tvůrce snímku, naplněný radostí, je prostě nevidí.
Mimochodem, pro „normální citlivost“ musí sedět nejen expozimetr a vývojové procesy, ale také motiv (standardizovaný šedý kalibr, který pak nemá s realitou moc společného) a jeho osvětlení (které ve skutečnosti představuje z hlediska barevné teploty velkou proměnnou). Fotoaparát takový měřicí film mimochodem nevidí. Senzorové proužky se exponují kontaktně
Proto – a kvůli nedostatku času – jsem se zatím nemohl postarat o tvé skeny.
S pozdravem,
Franz
Beef
Ahoj Franti,
s těmi negativy si vůbec nedělej starosti... ty už jsem stejně odepsal ;) Jsem ti a ostatním tady na fóru nesmírně vděčný za to, jak jste ochotní pomáhat. Získal jsem tu mnohem víc informací než z mých knih... jen se mi potvrdilo, že člověk potřebuje zkušenosti a nemůže se vždy spoléhat jen na literaturu.
A musím se zase k něčemu přiznat:
Před chvílí jsem zase udělal zkušební fotku (ale s počítačovým bleskem). Tentokrát jsem se PŘESNĚ držel tabulky pro vyvolání... 10 minut vyvolával v RODINALu 1+50 a Kipp (typ 1). A film jsem provedl expozicí s nastavenou citlivostí 100 ASA. Negativ vypadá dost bledě, podexponovaně, ale přesto kontrastně... zdá se, že jsi měl zase pravdu s tím doporučeným přeexponováním a těmi 7,5 minutami ;)
Podívej se tady na ty fotky z Fomapanu s punkáči (shora: obrázky 6–8):
Fotky z Fomapanu
Mně ten výsledek připadá naprosto perfektní... tyhle fotky jsou vyvolané v Diafinu a mají expozici na 200 ASA. On ale píše, že používá RODINAL na 80 ASA (uvědom si ten obrovský rozdíl), bohužel zase není uvedena doba vyvolávání. Vycházejí ti fotky nějak podobně, když používáš RODINAL? Na jakou citlivost ASA nastavuješ svůj fotoaparát? A vyvoláváš 7,5 minuty? Pak se budu těchto hodnot držet přesněji. Na tomto základě pak můžu provést jemné doladění (např. ohledně rozdílu v měření fotoaparátů).
Také jsem už několikrát četl, že za 7,5 minuty se z filmu vytěží maximum.
A k té věci s šedým klínem (kartou)... včera v noci jsem si ji tady objednal... ale není k dispozici :lol: proto musím dál „testovat jen tak“ :lol:
Pozdrav
Andi
Beef
Ahoj
Tak jsem zase pořídil pár zkušebních fotek...
Jelikož jsem si minule všiml, že film musím rozhodně přeexponovat, nastavil jsem tentokrát fotoaparát na DIN 19 (64 ASA).
Automatika fotoaparátu mi určila čas závěrky 1/4 s při cloně 4. Následně jsem čas závěrky pevně nastavil na 1/4 s a fotil s
následujícími clonami: 2,8
; 4-2,8
; 4
; 4-5,6
; 5,6
(snímky jsou v tomto pořadí)
Vznikly následující snímky:
[ATTACHMENT NOT FOUND][ATTACHMENT NOT FOUND][attachment=99:f4_1_
4s.jpg][ATTACHMENT NOT FOUND][ATTACHMENT NOT FOUND]
Vypadá to teď konečně dobře? Myslím, že s DIN 19 jsem trefil přesně do černého... podle mě je nejlepší snímek s clonou 4.
Celé jsem vyvolal v RODINALU 1:50 při 20 °C za 8 minut (podle datového listu Foma: 8–9 min). Používám rotační vyvolávací box... během prvních 30 sekund se neustále otáčí... každých dalších 15 sekund dvě velmi lehké otáčky.
Expozice (15 s) na 7x11 cm barytový papír s teplým tónem (ADOX), vyvoláno 1,5 min v Adolux Konstant.
Je teď všechno v pořádku, nebo jsou ještě nějaké námitky? :lol: Je možná na mém procesu vyvolávání pozitiv ještě něco špatně? Tedy co se týče časů.
Pozdravy
Andi
cfb_de
Ahoj Andi,
vypadá to už docela dobře. Mám ale jednu připomínku k tvému postupu: Otáčet to každých 15 sekund jen trochu není dobré. Takhle ti tam budou neustále nekontrolovaně vysychat části filmu.
Proto se buď vůbec neotáčí (=vyvolávání nakloněním s filmem neustále zvlhčeným po celé ploše), nebo se otáčí nepřetržitě. Nepřetržité otáčení zkracuje dobu vyvolávání, ale u akutančních vývojek (to jsou ty s „ostrostí okrajů“, jako např. RODINAL) rozhodně nezajišťuje maximální dojem ostrosti.
Při tvém postupu můžeš rovnou použít i kypovací metodu. Pak se dostaneš na přesně 7,5 minuty, pokud se na začátku vzdáš 30sekundového nepřetržitého kypování a místo toho provedeš 1 minutu nepřetržitého kypování následovanou 1x každých 30 sekund :-)
V nádobě by mělo být alespoň 5 ml koncentrátu RODINALU na jeden film a film by měl být zcela ponořen v roztoku. O 50 nebo 64 ASA by se dalo skvěle diskutovat. Zaprvé to závisí na expozici. Zadruhé na tom, jaké odstíny šedé z motivu bys rád měl na výtisku. A já prostě dávám přednost tomu, aby bylo něco vidět i v „černé“.
I při vyvolávání jediného černobílého filmu vždy připravuji 510 ml RODINALU. Proč? Při 10 ml je chyba měření při přípravě menší a ten roztok nakonec nestojí téměř nic. Navíc mám v nádobě, která je vždy naplněna stejným množstvím, vždy téměř stejné poměry. Ano, i při vyvolávání jediného černobílého filmu přidávám druhou prázdnou cívku.
Svou Jobo 2100/2400 používám jen na testování, protože se do ní vejde také 510 ml. Do velké cívky Jobo ale mohu vložit několik kousků filmu a jednoduše je od sebe oddělit špejlí, což u malých z 12-systému nejde.
Výsledky se neliší od mých Jobo 1236 a lze je přenést i na hromadné vyvolávání KB v 2336 (vejde se tam 5 KB filmů, ale zvedat plechovku plus 2 l vývojku po dobu 25 minut je téměř jako posilování).
Všechny tyto Jobo nemají prosakující víčka a až do zveřejnění tohoto příspěvku byly na ePay k dostání za méně než
