Gast
Ahoj všichni,
možná mi někdo poradí.
Mám spoustu starých kinofilmů pro 35mm fotoaparáty (50 až 60 let starých), z nichž bych teď chtěl udělat zvětšeniny.
Problém je v tom, že (jak to tehdy bývalo zvykem) byly filmy srolované a uložené v kartonových, hliníkových nebo plastových krabičkách. Filmy jsou opravdu tuhé jako napnuté pružiny s velmi malým poloměrem. Navíc byly některé filmy rozstříhány na jednotlivé snímky, takže je téměř nemožné filmy nebo útržky umístit do zvětšovacího přístroje.
K tomu mám otázku:
Co lze udělat, aby se filmy nebo útržky opět trochu vyrovnaly, aniž by došlo k poškození filmového materiálu?
Mnohokrát děkuji,
Wolfgang
Wolfgg
Ahoj Wolfgangu,
máš následující možnosti:
1) Filmy sroluj těsně proti směru otáčení, nejlépe s papírem mezi závity kvůli riziku poškrábání, a tak je několik dní (může to trvat i týdny) uschovej.
2) Znovu namočit, což může být nutné i pro čištění, a poté k sušení posunout do spirály obráceně (tedy s emulzí venku) úplně dovnitř na nejužší místo. Vodu lze případně odstředit tak, že cívku (spolu s filmem uvnitř) vložíš do odstředivky na salát (nezapomeň na protizávaží).
3) Nechte spirálovitý tvar a zvětšete jej skleněnými tyčinkami; spirálovitý tvar má také tu výhodu, že přitlačuje film pevně k hornímu (snad antireflexnímu) sklu.
S pozdravem Wolfgang
Gast
Ahoj Wolfgangu,
možnosti jsou následující:
1) Filmy srolovat těsně proti směru vinutí (proti smyku), nejlépe s papírem mezi závity kvůli riziku poškrábání, a tak je několik dní (může to trvat i týdny) uschovat.
To jsem už zkoušel, ale s malým úspěchem. Zejména u těch útržků to moc nepomohlo. To s papírem mezi nimi je dobrý tip, ale filmy jsou už dost poškrábané (pravděpodobně právě kvůli navíjení; když se film nevešel do krabičky, asi se ještě trochu natáhl, čímž se do něj pořádně vtlačily prachové částečky...).
Mimochodem, dá se s těmi škrábanci ještě něco udělat? (Když se na to díváme pozitivně, ty škrábance mají i něco nostalgického... U moderního videomateriálu se něco takového někdy přidává uměle....)
2) Znovu namočit, může být nutné i pro vyčištění, poté k sušení v obrácené spirále (tedy s emulzí venku) zasunout úplně dovnitř na nejužší místo. Vodu lze případně odstředit tak, že cívku (spolu s filmem uvnitř) vložíte do odstředivky na salát (nezapomeňte na protizávaží).
To se mi líbí nejvíc. Mám ještě jeden vyvolávací tank, ve kterém jsou spirály.
Na co je třeba při oplachování dávat pozor? Nějaké chemické přísady? Jak dlouho by oplachování mělo trvat? Při jaké teplotě?
3) Nechat spirálovitý tvar a zvětšit pomocí skleněné desky, spirálovitý tvar má také výhodu, že přitlačuje film pevně k hornímu (snad anti-Newtonovu) sklu.
No, právě to způsobuje problémy, s filmem to jde celkem dobře. Zvětšovací přístroj (jednoduchý model) má však pouze drážku otevřenou směrem dolů, nahoře je pouze kondorová čočka.... Útržky tam prakticky nelze umístit.....
S pozdravem Wolfgang
S pozdravem Wolfgang
Wolfgg
Ahoj Wolfgangu,
Škrábanec: dříve vznikal hlavně tím, že se filmy uchovávaly v kulatých plechovkách. Aby se film do plechovky vešel, nejprve se pevně sroloval, pak se v plechovce „rozvinul“ a při tomto „rozvinutí“ se mezi závity filmu dostal prach, který škrábanec způsobil. V nouzi lze škrábanec vyplnit vazelínou z lékárny (vyzkoušej), lepší by však bylo pořídit si zvětšovací přístroj s difuzním osvětlením a knižní podložkou, zvětšovací přístroj s kondenzorem je v tomto případě jednoznačně nevhodný. Možná by bylo možné kondenzorovou čočku nahradit skleněnou deskou s difuzním materiálem (pergamenový papír atd.).
Namáčení: nejlépe použít demineralizovanou vodu s smáčedlem, jak je obvyklé při vyvolávání filmů. Stačí 5 minut. Není nutná tekoucí voda, 1 litrem vody lze namočit mnoho útržků. Stačí tedy vložit útržky do spirály (emulze ven), ponořit do nádoby s vodou a smáčedlem, počkat 5 minut, vyjmout spirálu, odstředit zbytkovou vodu a nechat uschnout. Teplota vody by měla být pokojová (= teplota filmu), u starých emulzí se vyhněte teplotním výkyvům (může dojít ke vzniku vrásek).
S pozdravem Wolfgang
bernhardmangelsgmxde
Prostě jsem vyndal dědečkovy staré filmy z plastových krabiček, zabalil je do pergamenových obalů a nejprve je položil pod těžké knihy; po nějaké době (týdnech) byly tak vybledlé, že jsem:
1. mohl bez problémů pořídit zvětšeniny (bezskleněná negativová deska) a:
2. je mohl uložit úplně na dno pořadače na negativy, aniž by se zvlnily. (tedy ne horší než čerstvé Lucky)
Počítám s tím, že někdy v příštích letech nebo desetiletích budou úplně ploché.
Přišlo mi fascinující, že negativy staré půl století lze takhle „úplně normálně“ zvětšit...
S pozdravem
Bernhard
Wolfgg
Ahoj Berharde,
když pergaminové obaly navineš obráceně, tedy lesklou stranou dovnitř, na něco kulatého o průměru asi 5 cm, filmy se tak rychleji narovnají. Stačí to po několika dnech zkontrolovat; pokud filmy samy od sebe vykazují mírný obrácený směr, zůstanou i nadále pěkně rovné.
S pozdravem Wolfgang
Gast
Už nějakou dobu jsem se k tomuto tématu nevrátil.
Vyzkoušel jsem různé věci.
Všechny mechanické pokusy vlastně selhaly...
Filmy téměř neztrácejí svůj zvlněný tvar. Obzvláště tvrdohlavé jsou kousky filmu KB, ale ani negativy 6x9 se téměř nehýbou. Není divu, po cca 40 až 50 letech by mě také překvapilo, kdyby se filmy tak snadno vyrovnaly...
Otázkou je, co jiného by se dalo ještě zkusit.
Napadlo mě tepelné ošetření filmů... má s tím někdo zkušenosti? Možná mezi pergamenovým papírem nebo žehličkou na nízký stupeň?
Nebo namočit? Do teplé vody? Momentálně nemám tušení, co bych mohl dělat...
Zdravím
Wolfgang
