gertfritsche
Milí přátelé,
jako nováček v oblasti fotografování na velkoformát (k fotoaparátu Focomat 2C jsem se dostal zcela náhodou,
a řekl jsem si, že je to vhodná příležitost), jsem si přečetl Roelfsemův zónový systém.
Připadá mi docela logický a pro mnoho věcí,
které v Adamsově systému pro malý formát působí přinejmenším složitě,
navrhuje řešení, takže jsem si řekl, že to zkusím.
Doufám, že tím nic nerozpoutám, protože téma zónového systému se zřejmě často stává ideologickým.
Proto konkrétní otázka:
Je tu někdo, kdo pracuje podle tohoto (Roelfsemova) systému (Adams mě nezajímá),
a má zkušenosti s filmy Adox CHS (jsem otevřený všem třem stupňům citlivosti),
dá se s nimi zvládnout všech 5 schémat vyvolání (E2, E1, N, C1, C2)?
Rád bych s těmito filmy pracoval, pokud mi poskytnou slušné výsledky,
jde o malý a střední formát. A pokud to půjde, tak i s některým z vývojek ADOX.
Ptám se, protože vzorové tabulky v knize jsou samozřejmě 15 let staré a
stejně tak samozřejmě nezahrnují materiály ADOX ani efke.
A pokud to s filmy ADOX nejde nebo jen omezeně, byl bych otevřený i alternativám.
Prozatím už teď moc děkuji
gert
(pokud to někoho zajímá:
fotografuji s různými fotoaparáty Canon a s Kiev60,
zvětšovací přístroj je Leitz Focomat 2c,
expozici a hustotu budu měřit digitálně pomocí Gossen Labosix
a včera jsem v aukci vydražil procesor Jobo CPE2)
EJG
Dobrý den,
podíval jsem se do Roelfsemy. Jsou tam uvedeny i dnes běžně používané filmy, jako jsou klasiky FP 4, HP 5 nebo TMAX,
spolu s doporučeními pro vyvolání.
Díky tomu lze nasbírat zkušenosti s postupy při práci s 35mm filmem nebo svitkovým filmem a tyto znalosti pak přenést na jiné filmy, jako je ADOX.
Podle mého názoru je zónový systém pro 35mm nebo svitkový film obtížně použitelný, protože na rozdíl od plochého filmu chybí přiřazení odpovídajících informací, jako je expozice a doba vyvolávání. Roelfsema navrhuje svitkový film stříhat v úplné tmě. No, kdo by si to dělal.
S pozdravem
ejg
gertfritsche
Ahoj ejg,
děkuji za odpověď.
Hlavním problémem se pro mnohé zdá být to, jak vyvolat negativní film.
Poté, co moji bratři kompletně přešli na digitál, mám k dispozici
celou armádu fotoaparátů Canon (FTB, EF, AT-1, A1, T70 (2 kusy)).
Takže možnost mít pro každou situaci vhodný, vlastnoručně připravený film
je rozhodně dána (zda je to proveditelné, uvidím, ale alespoň
tu možnost mám.
A pro stupeň E2 je tu ještě Kiev 60, protože s svitkovým filmem se ten stupeň dá zvládnout.
Je vidět, že nejde o rodinné oslavy s desítkami momentek,
u „projektu černobílého“ to klidně může trvat déle.
Také jsem si už předsevzal, že začnu s jedním z obvyklých podezřelých,
s očividně favorizovaným Perceptolem, prostě abych získal trochu rutiny.
Tak to asi také začne.
Faktem však je, že při čtení knihy (vždy jako laik, resp. bez praxe s černobílou fotografií) mi to
u Roelfsemy přišlo velmi přesvědčivé a věřím, že se do toho opravdu chci pustit od základů.
Patřím spíše k typu čtenářů návodů k použití a přípravy,
pokud vedou k cíli, velmi dobře zabavit, tak nějak ve stylu „těšení se...“
na druhou stranu ale nejsem ani nadšený z toho, abych znovu vynalézal kolo, to znamená, že pokud mi někdo
srozumitelně řekne, že s filmy ADOX nemusím začínat, nemusím
to ani dělat, protože vlastně chci fotit.
ale když už existuje firma, která drží vlajku vzhůru s takovýmto niche produktem,
jsem ten poslední, kdo by to nevyzkoušel. uvidíme, jaké ty filmy jsou (a fotky,
které chci mezi lety zvětšit).
v každém případě moc děkuji za odpověď a určitě se tu na fóru ještě objevím s nějakým
dotazem, možná jednou i s nějakou celkem povedenou fotkou.
s pozdravem
gert fritsche
ps: počet uživatelů roelfsemy se zdá být opravdu omezený.
Gerd
jako nováček v oblasti softwarové fotografie
Nejsem si tak úplně jistý, jestli bys měl hned začínat s takovými specialitami. Určitě by ti nejdřív pomohlo, kdybys získal cit pro to, co je vlastně při konvenčním vyvolávání možné a kde začínají potíže, které pak vedou k takovým akrobacím.
Ten cit ale získáš jen praxí. A čím je úkol jednodušší, tím úspěšnější bude i praxe.
ps: počet praktiků Roelfsema se zdá být opravdu omezený
To bude mít své důvody.
Jedním z nich je jistě to, že poptávka po zónovém systému je dnes menší. S běžně dostupným kontrastním papírem (který v době vývoje zónového systému ještě neexistoval) a zručnou prací v laboratoři lze dodatečně dosáhnout hodně – aniž by bylo nutné film v temné komoře rozstříhat.
Dalším důvodem by mohlo být to, že pro mnoho fotografů se nezdá smysluplné snažit se dosáhnout té nejlepší kvality pomocí náročného zónového systému, ale pak pracovat v KB. Z tohoto pohledu se námaha vyplatí až od určité velikosti zvětšeniny, která však vyžaduje i určitou velikost negativu.
Gerd
Toto nebylo žádné obhajování zónového systému, ale spíše výzva, aby se člověk nesnažil dosáhnout mistrovských titulů ještě před zkouškou na tovaryše, nebo dokonce před začátkem učení.
Wolfgg
Ahoj Fritschie!
Dobrá rada: začni nejprve v malém. Nauč se střízlivě provádět expozici a vyvolávat film podle N a pouze podle N. Nejdřív se musíš naučit, jak zjistit (tj. změřit), zda byl film správně exponován a vyvolán. Návodů k tomu je na webu dost (klíčová slova: denzitometrie, sensitometrie), např. zde:
http://www.schwarzweiss-magazin.de/swmag_frame_kurse.htm
Teprve až budeš mít tento krok v malíku, budou mít smysl další kroky.
S pozdravem Wolfgang
gertfritsche
Milí přátelé,
děkuji za odpovědi.
Hned na úvod: vůbec se tu nechci prezentovat jako odborník. A právě se také snažím
provádět expozici různých filmů zcela konvenčním způsobem a poté je asi i vyvolat. Prostě proto, abych
si poradil s věcmi jako: vkládání filmů do kazety bez úplné ztráty snímků, příprava vývojky atd.
už týdny se snažím najít informace na internetu,
také jsem si pořídil „Praxní příručku černobílé laboratoře“ a upřímně řečeno, kniha
„Roelfsema“ mi přišla jako ta, ve které bylo vše popsáno pro mě nejsrozumitelněji.
A protože mám docela rád, když mám alespoň špetku tušení, co dělám,
pustil jsem se do toho, alespoň jsem to zkusil.
@wolfgg
S expozicí „podle N“ to už začíná. Co je N? To se přece podle kombinace filmu a vývojky
velmi liší, pokud to chápu správně.
(momentálně fotím prostě podle pokynů výrobce a dělám, jako by to všechno bylo N)
díky za tip s tím černobílým časopisem, už jsem si odtamtud stáhl všechno relevantní a
prošel to.
@gerd
že se snažím vyhnout stříhání filmu, to jsem, myslím, psal.
Mám k dispozici filmový zavaděč.
Je mi také jasné, že malý formát není konečným řešením, pokud jde o dosažitelné formáty,
ale myslel jsem si, že slušný negativ je pak vlastně o to důležitější.
A když k tomu navíc máte ty mnohé možnosti při zvětšování,
v mých očích to vůbec neškodí.
Abych zůstal u obrazu: vůbec se necítím jako na kurzu.
spíš mi to připadá jako stáž.
a s jistou netrpělivostí čekám na ty části, které je ještě třeba sehnat,
a těším se, až se do toho pustím.
stále ještě nevím, do jaké míry má někdo zkušenosti s kombinacemi ADOX/ADOX.
ještě jednou díky za vaše tipy
gert fritsche
Wolfgg
Ahoj Fritschie,
N znamená „normální“.
V souvislosti s expozicí se tím myslí standardní světelné podmínky, například krajina při mírně zakrytém slunci (sluneční disk je tedy viditelný, ale není tak ostrý jako po průchodu studené fronty). Expozimetr pak ukazuje rozdíl 6 světelných hodnot („6 clon“) mezi nejtmavším místem, které má být ještě zřetelné, a nejjasnějším místem, které má být rovněž ještě zřetelné. Spolu s neostrými stupni zcela černé a zcela bílé (např. sluneční disk) máme pak rozdíl 8 clonových stupňů, což dává 9 zón 1 až 9 pro N.
Expozice a vyvolání na N nyní znamená exponovat a vyvolat film tak, aby zóna 1 na filmu vytvářela denzitu 0,1 nad závojem a zóna 9 o denzitě 1,5 nad závojem. Pak máte k dispozici negativ v nejlepší možné kvalitě, který přesně odpovídá papíru se speciální gradací. Proč papír Gradation Spezial? Protože pouze tato gradace a gradace Normal poskytují nejlepší kvalitu obrazu (maximální tónové hodnoty a sytá černá) a některé motivy je třeba zvětšit o něco více, než bylo plánováno, takže se správně projeví až na papíru Gradation Normal. Proto je rozumné film vždy vyvolávat pro papír Gradation Spezial.
Tuto standardní situaci musíte nejprve technicky ovládat ve spánku, než má smysl uvažovat o N-1, N+1 atd.
Pro Efke 25 (ADOX 25 je snad stále stejný) mohu nabídnout následující vodítka k N:
Expozice jako 15 DIN
Vývojka RODINAL 1+50 9 min při 20 °C, přičemž první minutu neustále naklánět, poté každých 60 sekund uchopit plechovku a dvakrát ji naklonit.
S pozdravem Wolfgang
gertfritsche
Milý Wolfgangu,
moc děkuji za tipy, ten film ADOX 25 mi taky ležel v hlavě.
Až se do toho pustím, doufám, že to bude mezi Vánocemi a Novým rokem, nejdřív
vyzkouším ten film.
Jsem velmi zvědavý na měření hustoty, Labosix by to měl zvládnout.
Doufám, že já taky. Postup se mi vlastně v podstatě zdá
odpovídat tomu od Roelfsemy, ten taky začíná s papírem, aby zjistil
rozsah expozice, a pokračuje s filmem.
Tip se speciálním a normálním papírem se mi zdá velmi logický, to se
pak taky ukáže.
A za orientační hodnoty s filmem ti moc děkuju, na RODINAL jsem
také myslel, mimo jiné kvůli malým balením, tak pro začátek.
Je Calbe 09, nebo jak se to dnes u ADOXu jmenuje, velmi odlišný od
dnešního RODINALU? Alespoň kořeny by měly být stejné.
Ještě jednou moc děkuji, zítra jdu fotit, musím vyzkoušet,
jestli je filmový krok u Kieva alespoň trochu v pořádku. Filmy pak bude muset znovu
vyvolat místní fotomistr, pak už budu mít aspoň něco na zábavu,
než ty filmy změřím.
Snad se motivy budou pohybovat v rozsahu N.
Díky
Gert
Wolfgg
Ahoj Gerte,
podle všeho, co se píše na webu i tady na fóru, je třeba R09 ředit v poměru 1+40, aby fungoval s ADOXem 25 stejně jako RODINAL v poměru 1+50, viz např. zde:
http://www.f295.org/Pinholeforum/forum/Bla...b/m-1147033036/
Nejlepší je provést vlastní test, protože při tom se kalibruje i vlastní řetězec včetně zápěstí ;). Stačí tedy obětovat 6 snímků na malém formátu a exponovat zóny 1, 3, 5, 7, 9, 11. Jak? Vezmi list bílého papíru, osviť ho denním světlem, změř expozici (expozimetr vždy ukazuje hodnoty, které by měly na filmu odpovídat zóně 5!), zónu 1 podexponujte o 4 clony, zónu 3 podexponujte o 2 clony, zónu 7 přeexponujte o 2 clony atd. Poté po vyvolání změřte hustotu, pak rychle uvidíte, kde je hustota o 0,1 nad závojem (má to být přeexponovaná zóna 1), kde je o 1,5 nad závojem (to by měla být přeexponovaná zóna 9). Pokud je mezi nimi rozdíl méně než 8 zón (= 8 clonových stupňů), byla doba vyvolávání příliš dlouhá. Pokud hustota 0,1 nad závojem není v zóně 1, ale např. přesně mezi zónou 1 a 2, pak byla expozice o 1/2 clonového stupně příliš krátká atd. Pokud po příslušných korekcích expozice a/nebo vyvolání vše sedí, víš přesně, kolik světla tvůj film ve tvém fotoaparátu při tvém vyvolání potřebuje, aby vykazoval první využitelné hodnoty denzity, a kolik světla mu můžeš maximálně dát, aby na speciálním papíře byly vidět detaily ve světlech.
S pozdravem Wolfgang
gertfritsche
Ahoj Wolfgange,
včera jsem se znovu prohrabával katalogem a někde jsem četl,
že ADOX chce upravit R09 tak, aby se s ním dalo pracovat v poměru 1+50,
stejně jako s RODINALEM. Jelikož si ho teprve brzy objednám, je třeba
si pak přečíst příbalový leták, aby bylo jasné, která varianta je aktuálně k dispozici.
A protože to celé stejně začne testováním, budu
se řídit tvými radami a kalibruji filmy, zvětšovací přístroj, procesor Jobo
(a sebe).
Současně ale prostě zkusím ze všeho, co tu mám
po ruce z hotově vyvolaných černobílých filmů ze starých časů, udělat kontaktní
zvětšeniny a uvidím, jaká hustota se dá naměřit a
jaké zvětšeniny jsou možné.
prozatím děkuji
gert
ps:
včera mi můj více než devadesátiletý otec z
archivu vtiskl do ruky ještě jeden vyvolaný film,
pravděpodobně rodinné fotografie. materiál je od ADOXu, uvidíme.
zábavné, vzhledem k tomu, že jsem ještě před třemi měsíci o ADOXu
nikdy neslyšel.
