fdoe
Dobrý den,
nedávno jsem na eBayi výhodně koupil vyvolávací stroj Durst RCP 20. Má s tímto zařízením někdo zkušenosti?
V původním stavu se papír namáčí v každém chemickém roztoku asi 2 minuty. Které značky a v jakém ředění jsou pro to vhodné?
Upravil někdo zařízení na „dobu namáčení“ asi 45 sekund? Jaké poměry se pak nastaví?
Budu rád za jakékoli informace.
S pozdravem
Frank
MirkoBoeddecker
Ahoj Franku,
předpokládám, že používáš RA-4, je to tak?
Jelikož nemůžeš nastavit jednotlivé doby působení, musíš poměr DEV a BX přizpůsobit pomocí koncentrace chemikálií.
Rychlost závisí na teplotě. Při vyšších teplotách tedy můžeš jet rychleji než při nižších. Pokud nemáš možnost volby teploty, slouží k stabilizaci procesu pouze rychlost, jinak bys mohl (v mezích) upravovat oba parametry.
Přitom bys měl vyvinout (žádné modře se lesknoucí slabiny), ale nepřevyvinout (zabarvené světlé partie) a také dostatečně dlouho bělit a fixovat (BX). Pokud se poměry liší, musel bys to, jak již bylo řečeno, případně vyřešit změnou koncentrace.
V zásadě bys tak měl být schopen kalibrovat jakoukoli chemikálii.
Při prvním pokusu to ale určitě zabere půl dne ;-)
S pozdravem,
Mirko
cfb_de
Ahoj,
jelikož u RCP nelze nijak ovlivnit rychlost, zbývá teplota. Nalij normální standardní koncentraci a poté zkoušej jeden list po druhém při teplotě „zdola nahoru“ s negativem, u kterého znáš parametry filtrování, expozičního času a zvětšení. Po každém listu teplotu zvyšuj.
Koncentraci není třeba měnit z jednoho prostého důvodu: i při průmyslové výrobě mají medvědi stejnou teplotu. Je tedy zajištěno, že při dostatečném vyvolání dojde i k pořádnému ztmavnutí.
Pokud jsem Franka správně pochopil, chce ale černobílé snímky protáhnout strojem. To by mělo jít při 26–30 °C a na PE papíru s téměř jakoukoli chemikálií. Jako stabilní se osvědčily např. Paper Dur nebo Moersch Eco. Nebo vhodný strojový vývojový roztok, jako např. Paper Dur MA. N113 bych nepoužíval, pokud se to spálí, dostane se dehet do pěnových válců.
Žádná kyselá přerušovací lázeň. To válce nemají rády (zvlášť ošklivé je to na vstupu do druhé nádrže) a fixační roztok se při zvýšených teplotách v přístroji stejně rychleji zničí.
S pozdravem,
Franz
p.s.: Frankův příspěvek mi také připomněl myšlenku s přístrojem. Tehdy to bylo docela praktické. U mě to ale nebude RCP, spíš něco kompaktního pro šířku vstupu 30 cm. Teď se po tom aktivně rozhlížím. Barytová linka, kterou mi nedávno nabídli, byla nakonec příliš velká a těžká: šířka vkládání 70 cm, transport bez odklonu, baryt suchý na suchý. Váží 1,8 t, je stejně velká jako moje kuchyně. A objem 50 l na lázeň a příkon 360 V/40 A...
fdoe
Ahoj
Už teď vám děkuji za příspěvky.
Ano, správně – chci s tímto strojem pracovat pouze s černobílou fotografií.
No, o té věci se přerušovací lázeňmi jsem už slyšel několikrát. Dosud jsem ale vždy četl jen to, že problémem je kyselina citronová. Ne kyselá přerušovací lázeň pak samozřejmě zahrnuje i kyselinu octovou.
Jaké doporučení pro mě tedy máte?
S pozdravem
Frank
cfb_de
Ahoj Franku,
Doporučení? Je to jednoduché: Naplň nádrž vývojkou, vodou a ustalovačem. Vývojku občas doplň (pokud máš vyšší výkon, použij regenerátor, jinak stačí roztok z nálevu), vodní lázeň vyměň zhruba při každém druhém použití, ustalovač pravidelně kontroluj (sraženiny síry jsou viditelné, použitelnost ověř novým kouskem filmu podobně jako u Klötzetova testu).
To by byla jednoduchá kontrola procesu. Ještě jednodušší je úplně se vzdát kontroly a vyměnit všechny nádoby, až přestanou fungovat. Bohužel zkažený fixační roztok poznáš až tehdy, když už je dávno pozdě.
Proti kyselině octové hovoří obvyklé důvody plus: jednoduše se z lázně odpařuje. Nejdřív to trochu smrdí, pak už v ní nic není.
S pozdravem,
Franz
