bernhardmangelsgmxde
Dobrý den,
nedávno jsem si pořídil vyvolávací tank typu A-P (s Jobo jsem nebyl stoprocentně spokojený). Součástí tanku A-P je tyčinka, pomocí které lze otáčet spirálou. Zajímalo by mě: mohu pomocí této tyče nechat nádobu během vyvolávání jednoduše stát na stole a spirálu občas (10 sekund za půl minuty nebo podobně) otáčet, místo abych ji nakláněl? Bylo by to docela elegantní, víko by se vůbec nemuselo nasazovat a tak by to ani nekapalo...
A: z nějakého důvodu je ta věc přece přiložena. (nebo existuje nějaký přístroj od A-P, se kterým to teprve funguje?)
Moje otázky: rozloží se vývojka rovnoměrně, nebo se musím obávat, že některé místa budou vyvolána více a jiné méně? Prodlouží se nebo zkrátí doba vyvolávání? Může se při této metodě ještě něco pokazit?
Moc děkuji za vaše názory!
S pozdravem
Bernhard
CPD
Ahoj Bernharde,
mohu s pomocí této tyčinky nechat nádržku během vývoje jednoduše stát na stole a občas (10 sekund za půl minuty nebo?) spustit spirálku, místo abych ji nakláněl?
Ano, to jde! Je tu ale velké riziko, že se na negativech vytvoří pruhy. Dříve se filmy často vyvolávaly takzvanou rotační metodou – s výše popsanou nevýhodou. Některé vývojky byly zřejmě proslulé tvorbou pruhů.
Jak elegantní, víčko by se vůbec nemuselo nasazovat a tak by to ani nekapalo...
Mám ještě elegantnější řešení :) ! Pokud vyvoláváš ve tmě, vyjmi spirálovou vložku v rytmu, který si sám vyzkoušíš, nech ji pár vteřin okapat a pak ji vrať zpět do plechovky.
Nebo si pořiď velkou misku, kterou jsem nedávno viděl v zahradnictví, a plechovku v ní – při pokojovém osvětlení! – pohodlně pohupuj sem a tam. Víčko bys ale měl mít nasazené
(s Jobo nejsem stoprocentně spokojený).
To jsem už slyšel několikrát – jednoduchá domácí mísa, do které můžeš nalít i vodní lázeň, sice slintání nezastaví, ale pak ti to už bude jedno.
S pozdravem CP
GeorgK
Ahoj.
Torsionová tyč je určena pouze pro fázi fixace, nikoli pro vývoj. I tam by mi to ale připadalo příliš riskantní.
S pozdravem
Georg
bernhardmangelsgmxde
Díky za odpovědi!
Taky by mě divilo, kdyby v tom nebyl nějaký háček... takže budu dál naklánět a smířit se s občasným rozlitím (ještě musím zjistit, jak těsná je nádrž A-P...)
Bernhard
CPD
Ahoj Bernharde,
Jobo plechovky prý utěsníš (lépe), když místa, kde prosakují, jemně natřeš vazelínou. Ještě jsem to nezkoušel, to slintání mi až tak nevadí! – Možná i proto, že jsem ještě donedávna používal ty starodávné plechovky Jobo se šroubovacím víčkem: ty opravdu dělaly pořádnou špínu.
Jinak ještě jednou: postav plechovku do nějaké obdélníkové domácí misky (nebo něčeho podobného) a problém vlastně zmizí. Metoda naklánění má své výhody, i když já už téměř výhradně používám procesor.
S pozdravem CP
hunnch
Ne.
Emulze musí být v zásadě rovnoměrně obklopena aktivními chemikáliemi. Ty se přitom spotřebovávají, a proto je třeba zajistit jejich odvod a přísun. A to rovnoměrně ve všech částech snímku. (Vznik pruhů)
Překlopením se zajistí, že se roztok opět rovnoměrně promíchá. Totéž platí i pro rotační vyvolávání, ale zde hraje důležitou roli gravitace, pokud jde o dobré promíchání roztoku. A tam už není tak jedno, zda osa otáčení leží v horizontální nebo vertikální rovině. Také hladina roztoku by musela být mnohem vyšší, což má rovněž vliv na promíchání.
Dovolte mi srovnání s obyčejnou pračkou. I tam se buben otáčí pouze horizontálně,
alespoň u modelů, které jsem dosud viděl. Vertikální uspořádání bubnu by tam pravděpodobně nevedlo k lepšímu výsledku, ale spíše by fungovalo hůře.
S rotační tyčí jsem po nalití chemikálií jen dvakrát nebo třikrát prudce otočil, abych odstranil velké vzduchové bubliny na „suchém“ filmu (povrchové napětí). Víko zavřít. Poté stačí po naklonění přístroj důrazně postavit, aby se odstranily všechny vzduchové bubliny. Vždyť nejde o meissnerský porcelán na čajovém dýchánku u tchýně, ale spíš o „pivo z kbelíku“ na Oktoberfestu.....
S pozdravem
Hermann
bernhardmangelsgmxde
Klíče: Když mám klíče ve vodě, ta chemikálie mi kape na klíče... V čem přesně je ta výhoda? Ať už čistím laboratorní stůl, nebo klíče... a na prstech tu hmotu stejně mám. Nebo tomu snad nějak nerozumím (vodní lázeň by sama o sobě byla dobrá pro udržení teploty)
Rotace: Taky jsem dlouho používal rotaci (se starým CPE), vlastně se mi to docela líbilo. Až na to, že jsem musel pokaždé čistit přístroj i s válečkovým držákem, protože mi z něj kapala fixační lázeň (u vývojky to většinou neunikalo). Pak jsem to ale prodal, jako amatér nevyvolávám tak často, je sice příjemné si během vyvolávání dát šálek kávy, ale mít tu obrovskou věc postavenou... (nemám tolik místa)
i když tu zatím nikdo nehlásil dobré zkušenosti s touto metodou, ještě jednou jsem si to promyslel. Myslím, že to zkusím: (ano, jsem trochu tvrdohlavý)
Následující úvaha:
Vyvolávám jako při nakláněcím vyvolávání, jenže místo naklánění otáčím. Tedy „Ilford Kipp“ – 10 sekund pohybovat,
(nádobu správně nasadit) 50 sekund nechat stát. Pak probíhá vyvolávání v 5/6 času stejně, jako bych nakláněl. Za předpokladu, že díky otáčivému pohybu se vše promíchá stejně dobře jako při naklánění.
A vlastně by se to mělo všechno pořádně promíchat, když to tam 10 sekund otáčím.
Pokud trefím správný směr, měla by spirála vlastně transportovat vodu z vnějšího okraje dovnitř (o tom, co se děje uprostřed, jsem ještě nepřemýšlel). Nazvěme to „šroubovým efektem“. Prostě teď předpokládám, že vývojka se tímto způsobem dostatečně promíchá a v plechovce je všude srovnatelně čerstvá vývojka. Teď to celé zase stojí 50 sekund
Nyní vyvstávají následující otázky:
- jak rozhodujících je těch 10 sekund pohybu ve srovnání s 50 sekundami stání? Vyvolávání během fáze pohybu jistě probíhá rychleji, ale celkově to stojí mnohem déle. Když při zvětšování zapomenu pohybovat miskou s vývojkou, obraz se stejně dál vyvolává... jen o něco pomaleji
- jak nerovnoměrně probíhá vyvolávání během fáze otáčení? Možná ty pruhy vznikají tím, že se často otáčí příliš a „špatným směrem“. Šroubovitý efekt se totiž projevuje jen v jednom směru.
Zkrátka: mám v hlavě něco jako „teorii šroubovitého efektu při rotačním vyvolávání, která vede k pořádnému promíchání vývojky“. Navíc si dokážu představit, že určité nepravidelnosti během fáze pohybu mohou být kompenzovány delší fází bez pohybu, nebo lépe řečeno: předpokládám, že rozhodující je dlouhá doba rovnoměrného vyvolávání a relativně krátká doba s pravděpodobně ne zcela pravidelným vyvoláváním má na celkový výsledek jen marginální vliv.
V mé teorii to právě probíhá naprosto bezchybně... a mám krásné, rovnoměrně vyvolané negativy ;) Musím ale mít na paměti, že tam dost „přemýšlím“ a „předpokládám“... naštěstí mám ještě dva filmy, které jsem provedl při expozici před téměř rokem, ale dosud nevyvolal... dobrý materiál na vyzkoušení!
Dám vědět, jak to dopadne...
Zdravím, Bernhard
CPD
Ahoj
i když tu zatím nikdo nepsal o dobrých zkušenostech s touto metodou, ještě jednou jsem si to promyslel. Myslím, že to zkusím
Udělej to!
S pozdravem CP
orwograph
No tak. Jako člen ruských fotografických fór a jako někdo, kdo se v Rusku dostal k „domácímu vyvolávání“ díky tamějším (černobílým) produktům, ti můžu říct, že sovětské spirály na vyvolávání se v zásadě nikdy nepřevracely, ale vždy se jen otáčely. Důvod: tyhle věci nemají vodotěsné víčko (respektive Jobo & Co. ho taky nemají, ale ruské kousky to na rozdíl od nich ani nepředstírají ;)... Jsou to takové bakelitové nádoby, z nichž nahoře na víku vyčnívá vřeteno, a tím se prostě otáčí. A všichni lidé, kteří pracují s klasickým ruským vybavením, prostě otáčejí a netřepou.
Je třeba dodat, že klasický ruský fotograf také nepracuje s x různými vývojkami, ale pouze s jednou (!) standardní vývojkou. Tento vývojka se v Rusku jmenuje „Standard-2“ („Standard-1“ se používá pro papír a původně pro skleněné desky) a na Západě (pro vlastní míchání, pro fanatiky jako já) se jmenuje Agfa/Ansco-12 nebo na východě Orwo-12 (recept zde:
http://digitaltruth.com/techdata/agfa_ansco_12.php).
alespoň s touto vývojkou jsem nikdy neměl šmouhy. v zásadě je to docela materiál s jemným zrnem, který je slušný.
Vždy jsem považoval šmouhy (při statickém vyvolávání s několika nakloněními, mimochodem) za výmysl, dokud mě RODINAL 1+100 při 30–45 min. (KB) nepřesvědčil o opaku. To už nedělám. I když to záleží i na filmu.
V tom smyslu.
Peter.
CPD
Ahoj,
ve školní fotolaboratoři jsme měli – i když to už je asi 35 let – vývojovou vanu Agfa na denní světlo, ve které se musel film také otáčet. Navzdory varování mého učitele jsem si ten přístroj velmi rychle oblíbil, protože naše temná komora byla opravdu tmavá jen večer a v noci... Od toho přístroje jsem se však také velmi rychle odvrátil. S Neofinem, mým tehdejším oblíbeným vývojkem, se totiž objevovaly také příšerné pruhy.
Předpokládám ale, že existují vývojky, které jsou s takovými přístroji kompatibilní, jinak by přece nebyly po desetiletí kvazistandardem – nemám však moc chuť nejprve zjišťovat, které to jsou. Navíc moje Jobosy ani tak moc neslintá, abych si s tím musel lámat hlavu...
S pozdravem CP
bernhardmangelsgmxde
Ty dva filmy, které jsem loni nafotil při expozici a nějak jsem je ještě nevyvolal... jsou stále nevyvolané...
Místo toho se mi při mém pokusu hned „povedl“ a (aniž bych to tušil... tvůrčí chaos...) jsem omylem vyvolal film, který jsem vlastně nechtěl použít jako experimentální materiál. APX vypadá vždycky stejně.... visí ještě nahý v koupelně, na první pohled nejsou vidět žádné pruhy ani nic podobného. Zítra si to kriticky prohlédnu...
bernhardmangelsgmxde
Ani při bližším prozkoumání jsem nezaznamenal žádné pruhy.
Pro představu: APX 400, s expozicí na 26 DIN? R09 1+20 při 18 °C
Vyvolával jsem 12 minut. Prvních 20 sekund jsem film otáčel a poté vždy prvních 10 sekund každé minuty. Otáčel jsem relativně rychle a měnil směr otáčení. Po každé fázi pohybu jsem nádobu jednou „položil“ na stůl.
Musím říct, že vyvolávání tímto způsobem je velmi příjemné. Žádná chemie, která by kape ven... bez ohledu na to, jak netěsní víko (při oplachování jsem nádobu nakláněl s nasazeným víkem. Podle mého pocitu není netěsnější než ta od Joba...)
Jaký to má vliv na dobu vyvolávání, nemohu přesně říct, protože jsem změnil několik parametrů, předpokládám, že se musí vyvolávat déle než při naklánění ve stejném rytmu.
S Agfa-Kipp a na DIN 27 s 10 1/2 při 19 °C jsem měl „dobré“ negativy.
Dobu jsem prodloužil, protože jsem 1. pracoval v chladnějším prostředí a 2. pohyboval v minutovém rytmu namísto 30sekundového rytmu Agfa.
Vycházel jsem z fotografií vyvolaných na DIN 27 (...)
na DIN 26 „vypadají“ negativy na první pohled „docela dobře“, ale nemyslím si, že bych tak snadno rozeznal rozdíl o třetinu clony...
porovnám to někdy s filmem vyvolaným nakláněním...
Řekl bych: „Rotační vyvolávání“ není nutné nutně démonizovat. Může to totiž fungovat docela dobře. Ale je dobré vědět, že to může podle kombinace vývojky a filmu také dopadnout špatně...
Zvětším pár snímků, a pokud budou v pořádku (z kontaktního kopie to nutně nevidím), udělám z toho svou standardní metodu. Jobo Tank už asi používat nebudu, už jen proto, že cívky A-P jsou podstatně rychlejší a méně náročné na vkládání...
Ještě jednou děkuji za zkušenosti a rady ze všech stran! Je to nesmírně užitečné, když člověk už předem ví, co může očekávat, a nemusí na všechno přicházet sám.
S pozdravem
Bernhard
PS: V Sovětském svazu byl jen jeden vývojka, ale myslím, že to mnoho fotografů neodradilo od pořizování velmi krásných fotografií...
bernhardmangelsgmxde
Zvětšeniny vypadají taky docela dobře. Tuhle kombinaci pro vyvolávání filmů bych mohl zkusit i při přelévání...
Také jsem jednou film do té nádoby přelil... to už asi podruhé neudělám... Nádoba JOBO se pro mě rehabilitovala jako kvalitní nádoba... pro jistotu jsem dvakrát přilil vodu... aby se vyvolal celý film... no jo.
