karsten
Ahoj,
v posledních dnech jsem trochu testoval starý fotoaparát Kiev 60 (střední formát 6x6, klon Pentacon Six z Ukrajiny) (bohužel nefunguje úplně tak, jak by měl) a při vyvolávání filmů jsem na nich opakovaně nacházel spoustu nejmenších černých, ostrých teček (viditelných pod lupou). Bohužel jsem ještě nepřišel na to, odkud tyhle odporné tečky pocházejí, vzácněji jsem dokonce našel malé bílé skvrnky, které vypadají, jako by emulze byla odškrábaná.
Takže popíšu, jak filmy vyvolávám, a doufám v tip, kde by to mohlo být:
Testovacím filmem byl Maco UP 120 100, což je Efke 100.
Navíjení filmu do Jobo plechovky
Vyvolávání v čerstvě namíchaném Aph09 1+40 (13–14 min, 20 °C)
Zastavení v 2% kyselině octové (1 min)
Fixace s Adofixem + Tetenalovou horkou přísadou (5 min)
oplachování vodou z vodovodu ve filmové myčce (velká nádoba, která se naplní vodou z vodovodu a poté se sama vyprázdní) (20 min, ~40 výměn vody)
lázně s povrchově aktivními látkami (destilovaná voda, mirasol)
film pověsit a nechat okapat
kromě vývojky nejsou žádné lázně temperované, tedy mají teplotu jako voda z kohoutku se studenou vodou, resp. pokojovou teplotu, aph09 jsem namíchal a poté temperoval ve vodní lázni.
Tímto způsobem vyvolávám už roky KB filmy, včetně Efke 100, bez problémů, ale v ATM49!
A proto jsem to zkusil i s formátem 120 v ATM49 a tam to vypadalo dobře, jen velmi málo takových teček, řekl bych normálně.
Ale s Aph09 by to přece mělo fungovat?!
Tak jsem tedy připravil vývojku v destilované vodě a ještě ji filtroval, žádné zlepšení.
Filtr (Paterson) před promývací vanou, také žádné zlepšení.
Film jsem opatrně otřel vlhkým koženým hadříkem, ani to nepomohlo.
Tak, už nevím, co dál, a doufám v rady,
srdečné pozdravy, Karsten.
Robert
Proti těm bílým tečkám na negativu bych zkusil použít pouze vodu z kohoutku. Kyselina octová by mohla být oproti vývojce trochu příliš agresivní (hodnota pH).
Černé tečky na negativu podle mě naznačují znečištěné archy nebo díry v uzávěru.
karsten
Ahoj Roberte,
dobrý nápad přerušit to jen vodou nebo slabším roztokem (1 % místo 2 % octa). Ty bílé skvrny jsou určitě odloupnutá emulze a ty černé možná přilepená emulze? Zkusím to! Co se týče černých skvrn, nejde o díry v uzávěru, protože je nacházím i na neexponovaném materiálu, a medvědi jsou čistí, na to jsem si dal obzvlášť pozor.
Prozatím díky, Karsten.
ravebenni
Ahoj Karstene,
dělal jsi už někdy v té kyjevské kameře, kterou používáš, expozici nějakému filmu? Jak ty černé tečky vypadají pod lupou? Je tam nějaké zeslabení, jako by tam pronikalo světlo?
Víš, kdo byl předchozí majitel té kamery?
Možná to zní trochu divně, ale pokud byl film po celé délce zničen bodovými „expozicemi“ v kameře z Ukrajiny, mám podivné podezření: radioaktivita.
V každém případě působí záření na fotografické materiály podobně jako světlo. Jestli by se tím ale skutečně na filmu objevily ostré tečky s ostrostí, to nevím.
Přinejmenším jsem jednou viděl film o černobylské katastrofě, ve kterém byl ukázán výřez z úzkopásmového filmu, na kterém vznikly bleskové „expozice“ v důsledku zvýšeného záření. Tyto tečky však nevypadaly nijak zvlášť ostré.
Pokud opravdu nevíš, odkud ten fotoaparát pochází, radím ti, abys ho zkontroloval. Jistě, nikdo z nás nemá doma Geigerův-Müllerův počítač. Ale když do něj ve tmě vložíš nějaký kousek filmu, může to být i 35 mm, a necháš fotoaparát asi jeden den ležet, pak ho ve tmě vyndáš a vyvoláš, uvidíš, jestli tam ty tečky jsou, nebo ne.
Pokud by se podezření potvrdilo, měl bys na krku opravdový problém.
Možná jsem trochu blázen, ale bylo by to možné.
Každopádně mám sám Kiev6C, který jsem dostal přímo z Ukrajiny. U toho nefunguje závěrka správně.
Doufám, že nemám pravdu... :(
Hodně štěstí
Benjamin
orwograph
Odvážná hypotéza...
Ale i kdyby byla kamera přímo z Pripjati „evakuována“, nedokážu si představit, že by radioaktivní částice na ní ulpěné měly 22 let po katastrofě ještě dostatek energie na to, aby takto prováděly expozici filmu. To, co na dokumentárních záběrech způsobilo záblesky světla, nebylo podle mého vědomí nic menšího než filmový záznam otevřeného reaktoru, tedy nejkoncentrovanějšího zdroje záření, jaký si lze v mírových podmínkách představit. Nedokážu si představit, že by nějaký radioaktivní prach v štěrbinách kamery měl _tuto_ energii. Přesto by se na to dalo přiložit Geigerův počítač – ten by vlastně měla mít každá střední škola ve své fyzikální sbírce –, pak by se to dalo s jistotou vyloučit.
Peter.
cfb_de
Ahoj Petere,
vidím to podobně. I když jsem se během svého studia radiační ochrany nezaměřoval na fotografii, jako chemik s dostatečnými znalostmi fyziky si přesto dovolím dát zcela jednoduchou odpověď: Benjamin tu vykládá pěkné nesmysly.
Zobrazení na filmu je důkazem úspěšné interakce mezi zářením a hmotou. Jaké záření je pro kterou hmotu potřeba, vyplývá z posouzení relevantních energetických hladin. Moderní rentgenová zařízení na letišti proto film nijak nepoškodí. Záření je příliš silné (nesprávná vlnová délka) pro klasickou redoxní chemii v emulzi a ještě není dostatečně tvrdé pro excitaci z nižších orbitálů.
Právě proto se rentgenové snímky již desítky let exponují ze zadní strany: tato „kontrastní fólie“ za filmem fluoreskuje v zelenomodré oblasti a provádí expozici filmu. Skutečný rentgenový snímek lze na film zachytit jen stěží při dávkách, které jsou pro člověka přijatelné.
Kdo na negativu získá definované černé tečky způsobené radioaktivitou, rozhodně dělá něco špatně. Možným zdrojem chyby by mohla být kontaminace uzávěrů prachem americia. Takové kontaminované fotoaparáty však do oběhu neuvedli ani Rusové.
V experimentu dokázali Rohleder et al. u prokazatelně alfa-vyzařujícího filmu Kodak Aero-Ektar vliv na film až po několika dnech. Bez fotoaparátu a uzávěru mezi nimi. Zkušební uspořádání vypadalo následovně: objektiv položený rovně na film. Film byl zabalen do černého LDPE sáčku o tloušťce 75 µm, aby se vyloučilo tzv. „aktinické záření“, neboli „světlo“. Hlavním zdrojem chyby v experimentu byla neuskutečněná kompenzace přirozené radioaktivity.
S pozdravem,
Franz
ravebenni
Netvrdil jsem, že bych o tom něco věděl nebo s tím měl zkušenosti,
odpovědi od orwograph a cfb_de lze zřejmě také podložit pokusy, a proto je zřejmé, že můj nápad nelze považovat za zdroj chyby.
Benjamin
orwograph
Napadla mě ještě jedna možnost: je možné, že se na filmu přilepily kousky nebo vlákna podkladového papíru? K tomu by mohlo dojít, pokud byl film skladován ve vlhkém prostředí a podkladový papír se lehce přilepil k protitlakové želatinové vrstvě. To platí zejména v případě, že je papír svou kvalitou vláknitý, což u chorvatských filmů nelze vyloučit (s filmy Efke 120 nemám žádné zkušenosti).
Tento problém jsem měl nedávno u starého svitkového filmu Orwo NP20, který ležel nevyvolaný desítky let. Už při navíjení do kazety bylo patrné, že se zadní papír od filmu odlepuje s lehkým praskáním. Po vyvolání: samé malé černé tečky, které byly také velmi lehce hmatatelné (drsné). Tak jsem film znovu namočil pod sprchou a opatrně čistými, mokrými prsty (samozřejmě ne nehty!) důkladně otřel obě strany filmu. Výsledek: po opětovném vysušení byly všechny černé tečky pryč.
Samozřejmě existuje riziko poškození emulze. V mém případě se to ale nestalo. Pokud jsou tvoje fotky stejně zničené kvůli těm tečkám, zkus to znovu pod tekoucí vodou... Těším se na odpověď.
Peter.
