A49
Máte nějaké zkušenosti s vývojkou CG512? Jak si vede ve srovnání například s Neofinem nebo A49 u filmů Neopan nebo Tmax?
Ví někdo, jestli se ta údajně zázračná vývojka CG512 ještě dá sehnat?
Na jakých vývojkových látkách je založen, nebo zná někdo dokonce jeho složení?
Děkuji za vaše příspěvky,
Andreas
PhilippeGrunchec
Máte nějaké zkušenosti s vývojkou pro negativy CG512? Jak si vede ve srovnání například s Neofinem nebo A49 u filmů Neopan nebo Tmax?
Ví někdo, jestli se tato údajně zázračná vývojka CG512 ještě dá sehnat?
Na jakých vývojkových látkách je založen, nebo zná někdo dokonce jeho složení?
Děkuji za vaše příspěvky,
Andreas
= Rollei Low Speed –
zensusa
Ahoj Andreasi,
o modelu CG 512 jsem se na tomto fóru už několikrát zmínil. Podívej se tam. Jinak si CG 512 můžeš stále koupit u některých dalších prodejců, ale také přímo u výrobce FOTOTECHNIK SUVATLAR v Hamburku (pokud to mezitím nezměnili). Rolleis Low Speed (dříve Cube SX) je *téměř identický*, lze ho použít jako dražší alternativu (časy, zpracování atd. lze převzít). Jinak se CG512 chová k Rollei přibližně stejně jako Calbes R09 k RODINALU.
Mimochodem, CG 512 produkuje velmi jemné zrno na negativech a je *jemnější* než A49 a mnoho jiných vývojek s jemným zrnem. Nejlepší však je, že navíc přináší vynikající šedé tóny! Proto má smysl používat příslušné filmy, které tuto možnost umožňují již ze své podstaty (APX, Efkes/ADOX CHS, Rollei R3 atd.). Tuto možnost šedých tónů se u TMaxů zrovna říct nedá!
Nevýhodou CG 512, kromě toho, že se musí zpracovávat přesně při 24 stupních, je ztráta citlivosti. Obecně řečeno, nejlepší výsledky přinášejí filmy při poloviční jmenovité citlivosti. Agfa APX 400 při 200 až 120; APX 100 při 64 resp. 50; Maco PO 100c a Adox CHS při 50 atd. Na oplátku pak získáte nepřekonatelné negativy s bohatým tonálním rozsahem, jemným zrnem a ostrostí. U některých filmů lze sice použít i uvedenou jmenovitou citlivost, ale pak nevyužijete plný potenciál, který tato vývojka nabízí.
Mějte se, Lothar
A49
Ahoj Lothare,
děkuji za tvou podrobnou odpověď. To, že se názvy filmů a chemikálií pravidelně mění, zejména u menších dodavatelů, bohužel někdy ztěžuje orientaci.
Ostrost je u A49 skutečně velkým problémem. V tom je CG512 určitě lepší. Víš, jestli je u CG512 lepší i jemné zrno? V tom je A49 podle mých dosavadních testů s Delta, Neopan a Tmaxe nepřekonatelný. Otázka šedých tónů je ošemetná, protože se rychle stává subjektivní. Znáš šedé tóny filmu T-Max v A49? Mně totiž přijdou docela slušné. Navíc mě překvapuje, že tolik lidí z oblasti velkoformátu (např. Weidner) přísahá na T-Max 400, když jiné filmy přinášejí lepší šedé tóny. Ale možná jsou poměry u KB jiné. Pokud potvrzuješ, že CG má vynikající šedé tóny, na jaké jiné vývojky se tvé srovnání vztahuje?
Rozhodující otázkou pro mě ale je: Pokud CG512 přináší jen asi polovinu citlivosti filmu, neměli bychom pak lepší výsledky, kdybychom zpracovávali filmy s nízkou citlivostí s vývojkami, které tuto citlivost využívají obzvláště dobře (např. Neofin)? Film s citlivostí 100 je přece o třídy ostrší a s jemným zrnem než film s citlivostí 400. U filmů s nejnižší citlivostí, které se stejně používají jen se stativem, by však ztráta citlivosti nebyla argumentem proti CG512.
S pozdravem,
Andreas
zensusa
Ahoj Andreasi,
pokusím se teď být stručnější, protože jsem se k CG512 na tomto fóru už vyjádřil dost. Jen tolik: CG512 byl dlouhá léta referenčním vývojovým roztokem, pokud šlo o srovnání, testování atd., protože má právě ty již zmíněné výhody – ostrost, jemné zrno a tonální rozsah.
Své tvrzení ohledně šedých tónů zakládám na vývojkách, které jsem v posledních desetiletích používal (mj. D76, DXX, Xtol, RODINAL, A49, R09, různé Tetenal atd.). V tomto srovnání patří CG512 ke špičce. Samozřejmě existují i jiné vývojky, které mají velmi dobré hodnoty. Jak už sám zmiňuješ, vše souvisí s osobními preferencemi a vnímáním.
Takže CG 512 prostě vyzkoušej a udělej si vlastní úsudek. Já sám pracuji se středoformátovými a velkoformátovými fotoaparáty a jen občas, aby nezrezivěly a pro zábavu, používám své velmi staré fotoaparáty na malý formát, Voigtländer Prominent z 50. let a Yashica FR 1 ze 70. let. Proto pro mě není oblast *jemného zrna* tak relevantní.
Jak již bylo řečeno, CG 512 může, s ohledem na vaši otázku
......Pokud CG512 přináší pouze přibližně polovinu citlivosti filmu, neměli bychom pak lepší výsledky, kdybychom používali filmy s nízkou citlivostí s vývojkami......
samozřejmě použít i u filmů s nízkou citlivostí (do 100 ASA) s plnou citlivostí. Výsledky jsou i zde špičkové, a to jak u formátu 35 mm, tak u svitkového filmu. Avšak při snížené citlivosti jsou ještě o něco lepší!
Osobně nejsem žádný *fanatik do ostrosti*, pracuji velmi často s otevřenou clonou a opět s filmy, které nejsou tak *hladké* a spíše trochu *neostré*, zato však plastické a s bohatou škálou tónů, jako jsou ADOX 100, Rollei R3, Forte 200 a 400 a Rollei/Maco PO 100c. Ten poslední už bohužel není k dostání, respektive jen jako zbytkové zásoby – alespoň v mé ledničce.
Mimochodem, s mými středními formáty a 50, resp. 64 ASA pracuji převážně bez stativu a ve většině případů si nepřeji velkou hloubku ostrosti.
No, mohu se jen znovu opakovat. Vyzkoušej CG 512 (doporučuji ti ho zejména pro filmy 50 a 100), jinak pro filmy 400 a *pushované* filmy, pokud chceš jemné zrno, dobrou ostrost a dobré tónové hodnoty, použij Promicrol. Mám s ním také velmi dobré zkušenosti a používám ho dodnes vedle CG512 a RODINALU (resp. RO 9), i když – pokud se nemýlím – se již nevyrábí.
Tak zatím a místo řečí a diskusí to prostě zkus :-)
S pozdravem
Lothar
Otto
K tomu, co říká Lothar, lze ještě dodat, že u filmu CG512 činí doba vyvolávání obvykle něco přes 10 minut. To znamená, že změnou doby vyvolávání lze výsledek vyvolání velmi dobře přizpůsobit kontrastu motivu (řízení kontrastu). Další informace najdete zde:
http://www.ottobausw.de/tipps&tricks.html
S pozdravem,
Otto Beyer!
A49
Jasně, Lothare,
...a nemluvit a nediskutovat, ale prostě to zkusit :-)
...máš naprostou pravdu, i když tohle je místo určené k diskusi – kde jinde, než tady... :).
V současné době také fotím téměř výhradně velkoformátem 13x18, ale s stativem, i když na fotoaparátu jsou i rukojeti :) . Pro vyvolávání používám pro jednoduchost R09. Občas mě ale baví prozkoumávat hranice laboratorní techniky pro malý formát, který považuji za nepostradatelný zejména pro spontánní snímky a portréty. Tyto zkušenosti se pak dají přenést i na střední formát. V dohledné době si pořídím střední formát pro fotografování „z ruky“ a už se těším na tento skok v kvalitě. :P
Zajímavé mi také připadá, že se u tebe klade důraz na šedé tóny. Jak velké jsou v tomto ohledu rozdíly mezi různými kombinacemi filmu a vývojky, to zatím nemám dostatek zkušeností. Jinými slovy, kromě Neapanu 1600 při jmenovité citlivosti mi zatím žádný film kvůli špatnému podání tónů negativně :) nepadl do oka. Filmy, které používáš, znám zatím jen z doslechu. Držím se spíše moderních emulzí, ale rozšířím si obzory.
Díky a hodně světla,
Andreas
A49
Dobrý den, pane Beyere,
děkuji za Vaši velmi informativní webovou stránku o CG512. Právě díky ní jsem si tohoto produktu všiml a po všech těch chvalozpěvech zde na fóru ho teď chci vyzkoušet. Ještě lepší by bylo, kdybychom si na Vašich stránkách mohli prohlédnout ukázkové snímky vyvolané pomocí CG512 – nejlépe s možností přiblížení nebo výřezů, aby bylo možné posoudit zrno a šum. To je ale jen návrh.
S pozdravem,
Andreas
Wolf_XL
Ahoj Andreasi,
pokud ti jde o jemnost a ovce, pak bys mohl zvážit i model Spur HRX-2. Je levnější (20 €) a díky T-čipům nabízí stejnou jmenovitou citlivost, u modelu 400 dokonce o něco vyšší.
Otto
Ahoj Andreasi,
moc děkuji za komentář k mé stránce. Už jsem uvažoval o tom, že sem přidám srovnávací snímky. Při skenování fotografií se však ztratí příliš mnoho detailů a zrno se také zobrazí úplně jinak. U formátů 24x30 nebo 30x40 jsou však rozdíly již patrné.
Od volby vývojky však nelze očekávat příliš mnoho. Abychom zjistili rozdíly, musíme pracovat velmi pečlivě a filmy před srovnávacím testem dobře otestovat. Pouhé použití dob vyvolávání dané vývojky pro srovnání nestačí. V případě pochybností pak nelze určit, zda rozdíly byly způsobeny neoptimální dobou vyvolávání, nebo skutečně použitou vývojkou.
V minulosti jsem otestoval celou řadu vývojek a provedl srovnání. Výsledky jsem pak vždy sdílel s Terrym Schaevenem. CG512 funguje pro kinofilm a svitkový film v běžných nádobách Jobo řady 1500 s velmi dobrými výsledky. To není u všech vývojek samozřejmostí. Občas se najde vývojka, která u svitkového filmu v nádobě 1520 vede k nerovnoměrnému vyvolání.
Pro mě jsou důležité standardní doby vyvolávání přes 10 minut. Změnou doby vyvolávání lze pak přizpůsobit vyvolání kontrastu motivu. Zkrácené vyvolávání při vysokém kontrastu motivu pak nevede okamžitě k době vyvolávání pod 5 minut.
Hodně úspěchů a srdečné pozdravy,
Otto Beyer!
PhilippeGrunchec
Ale proč zrovna vyvolávat při 24 °C ;) ? Aby se zkrátila doba vyvolávání?
Wolfgg
Ahoj Philippe,
údajně již zesnulý vynálezce Udo Raffay tuto vývojku optimalizoval tak, aby při teplotě 24 °C poskytovala celkově nejlepší výsledky. Stačí ale provést malý test a vyvolat stejný motiv jednou při 24 °C a podruhé při 20 °C (doba x1,4), a pak budeš vědět, zda se u tvého filmu projeví rozdíl v kvalitě.
S pozdravem Wolfgang
