uhoepfner
Ahoj všem příznivcům analogové fotografie,
včera jsem si koupil ADOSTAB (mimochodem, děkuji firmě Impex za opět odborné a přátelské poradenství).
Mohu tímto přípravkem dodatečně ošetřit i již vyvolané fotografie (tedy ty, které jsou už několik týdnů suché)?
MirkoBoeddecker
Ahoj Uwe,
Pomocí ADOSTABu můžeš stabilizovat prakticky jakýkoli obraz, u kterého se ještě neprojevily známky poškození. Ať už je starý pár týdnů nebo pár let.
Stačí ho předem navlhčit, aby byl rovnoměrně mokrý, nechat okapat a vložit do ADOSTABu.
ADOSTAB není nutné znovu vyplachovat.
S pozdravem,
Mirko
uhoepfner
Díky za informaci.
Na přední straně lahve je uvedeno 2 minuty, na zadní straně 1 minuta. Na ADOX.de je uvedeno 2 minuty. Znamená to tedy, že správné jsou ty 2 minuty?
Stačí tedy 1 minuta na předehřátí suchých papírů?
Robin_
Ahoj,
Také jsem teď dodatečně namočil pár zvětšenin PE do roztoku ADOSTAB. Vše podle návodu. Dnes jsem fotky sundal ze šňůry a všiml jsem si, že na zadní straně zvětšenin jsou načervenalé skvrny. Na některých více, na některých méně. Ale pouze na zadní straně.
Co jsou to za skvrny? A dá se jich zbavit opětovným namočením?
S pozdravem,
Robin
Bonderer
Ahoj
K stabilizaci je lepší použít Selentoner nebo Goldbad, jen je pak nutné fotky znovu opláchnout. Používal jsem ADOSTAB na film a neměl jsem žádné problémy. Pak jsem ho ale použil na velké množství RC fotografií a tam nastala katastrofa. Na straně s vrstvou se na téměř všech fotografiích objevily bledé skvrny, takže byly nepoužitelné. Vzorky, které jsem poslal na reklamaci do FOTOIMPEXU, se tam bohužel ztratily, a protože se nehledala příčina, nedozvěděl jsem se, co bylo příčinou. Od té doby už ADOSTAB nepoužívám a je dobře, že se to netýkalo mých negativů.
piu58
Používám Sistan a nemám s ním žádné problémy.
Robin_
Zase jsem je namočil. Všechny skvrny jsou pryč. Měl jsem štěstí :)
TR
Rád bych se k této diskusi připojil: K zvýšení trvanlivosti archivu, odstranění zeleného nádechu a mírnému zvýraznění černé barvy používám selenový toner.
Někdy v něm celý papír po celé ploše (tedy i neosvětlené, resp. „vyfixované“ bílé okraje bez stříbra) získá velmi jemný „slonovinový odstín“. Papír pak vypadá, jako by to byl jeden z těch „papírů s pseudoteplým tónem“ s obarveným nosičem. Předpokládám, že v tomto případě ještě nebyl fixační roztok správně vypuštěn. Může to někdo potvrdit? Nebo je to snad známka toho, že selenový toner je vyčerpaný?
Gast
Ahoj,
K stabilizaci je lepší použít Selentoner nebo Goldbad, jen je pak nutné fotky znovu opláchnout. Použil jsem ADOSTAB na film a neměl jsem žádné problémy. Pak jsem ho ale použil na velké množství RC fotografií a tam nastala katastrofa. Na straně s vrstvou se na téměř všech fotkách objevily bledé skvrny, takže byly prakticky nepoužitelné. Vzorky pro reklamaci, které jsem poslal do FOTOIMPEXU, se tam bohužel ztratily, a protože jsem nehledal příčinu, tak jsem se nedozvěděl, co bylo příčinou. Od té doby už ADOSTAB nepoužívám a ještě že to nepostihlo moje negativy.
V popisu Sistanu (AG-Stab) jsem našel následující:
[size=3]
[font=verdana,geneva]„Pozor!
[font=verdana,geneva] Příliš vysoká koncentrace AG STAB může vést ke skvrnám, které se projeví až po určité době – zejména pokud jsou snímky v těsném kontaktu (skladování ve stohu). Je proto třeba dbát na to, aby byly přední a zadní strany snímků před zaschnutím oškrábány, aby nedošlo k částečné nadměrné koncentraci zasychajícími kapkami AG STAB. Při zpracování ve vývojových strojích a průtokových sušičkách je nutné pečlivě otřít odtlačovací a transportní válce, aby se na nich roztok AG STAB neusazoval a nekrystalizoval[/size]"
piu58
> že v tomto případě ještě nebyl fixační roztok úplně vypuštěn. Může to někdo potvrdit?
Selentonen je dokonce citlivý test na správnou fixaci / praní.
TR
> že v tomto případě ještě nebyl fixační roztok úplně odstraněn. Může to někdo potvrdit?
Selenton je dokonce citlivý test na správnou fixaci / praní.
Přesně tak. Ale tady se vždy mluví o „vzniku skvrn“. U mě je však papír rovnoměrně „zabarvený“. Jako při jemném tónování. Proto se ptám.
piu58
> rovnoměrně „obarvený
Pokud je obsah stříbrných iontů rovnoměrný, bude rovnoměrné i zbarvení.
TiMo
Někdy se stane, že celý povrch papíru (tedy i neexponované, resp. „vyfixované“ bílé okraje bez stříbra) nabude velmi jemného „slonovinového odstínu“. Papír pak vypadá, jako by šlo o jeden z těch „papírů s falešným teplým tónem“ s obarveným podkladem. Předpokládám, že v tomto případě ještě nebyl fixační roztok správně vypuštěn. Může to někdo potvrdit? Nebo je to snad známka toho, že selenový toner je vyčerpaný?
Ahoj Thomasi,
dosud jsem vždy vycházel z toho, že pokud je doba působení dostatečně dlouhá, papír vždy nabude lehkého odstínu. Je to přece jen toner. Používám Adox Selentoner 1+19. Když nechám papír v toneru dostatečně dlouho, vždy získá jemný hnědo-nažloutlý odstín. To pozoruji i u RC papíru, u kterého si jsem zcela jistý, že byl řádně vyprán.
Timgruss
piu58
[indent=1]> nechám ho v tonéru dost dlouho, vždycky získá jemný hnědo-nažloutlý odstín.[/indent]
[indent=1]Používám tonér v mnohem koncentrovanější formě, v poměru 1:9. Nikdy jsem si nevšiml žádné změny v barvě bílého obrazu.[/indent]
TR
Děkuji za rady.
Timo, můj papír při selenovém tónování jasně směřuje k magentové barvě. Nesmím zde tónovat příliš intenzivně. Místa na snímku, která již neobsahují obrazové stříbro (tedy bílé okraje), by neměla / nesmí dojít ke změně barvy, protože zde již není (nemělo by být) nic, s čím by tónovací látka mohla reagovat. Myslím si také, že v mém případě selenový tónovací roztok reagoval s ještě ne zcela odstraněným fixačním roztokem. Překvapila mě jen rovnoměrná reakce, protože v literatuře se vždy hovoří o „vzniku skvrn“.
TiMo
Ahoj Thomasi a Uwe,
okraj mi samozřejmě zůstává bílý. Vše, co je na obrázku, nabývá odstínu. Kromě absolutních světel. V tomto ohledu nebyl můj předchozí příspěvek správný, protože jsem mluvil o „papíru“. Celkový dojem z obrázku je každopádně teplejší, tmavé partie jsou ale také o něco méně syté, když tónuji dlouho.
Zkus to vyzkoušet a papír nedostatečně vyper a pak ho tónuj. Pak budeš vědět, jestli máš spíše mnoho skvrn, nebo jen jednu velkou skvrnu po celém papíře.
Timgruss
Bonderer
Zpátky na začátek
Dobře navlhčený papír RC/PE vlastně nepotřebuje žádný stabilizátor. Vydrží tak dlouho, jak vydrží, a kdo chce, ten ho zatónuje čímkoli nebo ošetří Sistanem či podobným přípravkem. Rozpad mých fotografií na PE papíře za svého života asi nezažiju. Důležitější to pro mě bylo u negativů, ty jsem vždy ošetřoval Sistanem. Fotografii mohu vyrobit znovu, ale zničený negativ zůstane zničený.
Stabilizaci provádíme proto, že jsme o tom četli nebo se to naučili; já jsem to měl z různých knih a novin. Pro PE i baryt používám už jen zlatou lázeň. Zlepšuje to trvanlivost, ale mění to jen černé tóny, a to jen trochu. Každý si však musí sám rozhodnout, jak to bude řešit.
Při mé katastrofě s ADOSTABem jsem snímky velmi dobře oškrábal a pak je dal do sušičky. U takové sušičky víc udělat ani nemůžeš, jak bys vlastně chtěl ty válce opravdu vyčistit? Nikam se tam nedostaneš a kvůli směru chodu tam nemůžeš ani otřít vlhkým hadříkem, prostě to nejde. A výrobci, ti vždycky hodně psali, ale když to nešlo, byla to vždycky chyba uživatele.
Smyslem papírů RC/PE byla rychlejší, jednodušší a lepší zpracovatelnost. Nikdy nešlo o trvanlivost. Co se týče trvanlivosti, baryt má jistě náskok, ale kdo už zažije rozpad svých fotografií?
TR
Měl jsem špatnou zkušenost s tónovanými obrázky a sušičkou s průtokem: obrázky z PE měly poté lepkavý povrch. Možná je třeba takové obrázky nechat uschnout na vzduchu.
