Lichtbildner
Ahoj,
mám možná hloupý dotaz, ale proč vlastně necháváte vyrábět tři různé druhy barytového papíru s pevnou gradací v 1–2 gradacích a různých rozměrech, a ne jeden, který by ale byl k dispozici v rozmezí od 10×15 do 50×60 ve 3–4 gradacích? Pokud by to bylo zajištěno, dalo by se tento materiál použít i jako standardní papír, takhle je člověk prakticky nucen přejít na multigrade, i když to, stejně jako já, vůbec nechce.
S pozdravem
Lichtbildner
MirkoBoeddecker
Ta otázka není vůbec hloupá, ale patří k těm nejčastěji kladeným tady v obchodě.
Odpověď není úplně jednoduchá, protože není na první pohled zřejmá.
Zkusím to vysvětlit.
Ať už mluvíme o jakémkoli papíru s pevnou tvrdostí, vždy je poptávka přibližně 75 % po normální tvrdosti, 20 % po tvrdé a 5 % po všech ostatních stupních tvrdosti.
Pokud vezmeme v úvahu, že výroba v množství menším než 8000 m² je naprosto neekonomická, rychle dojdeme k závěru, že výroba jiných gradací než normální a tvrdá je ekonomicky nemožná.
Poslední dvě série s měkkou gradací byly pro společnost Foma například ekonomickou katastrofou s takovými ztrátami, že se dočasně uvažovalo o ukončení celé výroby barytového papíru.
Této situaci se podařilo s velkým úsilím zabránit a nyní je i dlouhodobě mimo hru.
Byly dokonce (částečně na základě našeho dlouholetého naléhání) vytvořeny nové barytové papíry (samozřejmě s multigradací).
Pro uživatele pevných gradací existují dvě skupiny:
1) Fine Art Printer s perfektními velkoformátovými negativy od formátu 8x10" s expozicí podle zónového systému
2) Zkušení uživatelé, kteří vždy pracovali s pevnými gradacemi nebo si přejí žlutozelené DUKA světlo.
Skupina 1 potřebuje vždy jen speciální normální a používá tento papír z kvalitativních důvodů, protože při tisku na perfektním negativu s pevnou gradací lze dosáhnout ještě o něco většího rozsahu kopírování. Navíc tato skupina vlastně nikdy netiskne pod formát 13x18 cm.
Tato skupina roste a spotřebovává stále více materiálu z gradací, které nabízíme.
Skupina 2 někdy potřebuje i jiné gradace pro „špatné“ (příliš husté nebo příliš řídké) negativy.
U těchto negativů však pevný papír již nepřináší žádné výhody. Jedinou výhodou zůstává možnost pracovat při žlutozeleném světle a nemuset měnit svůj způsob práce.
Tato skupina však z důvodu stárnutí stále ubývá a spotřebovává stále méně papíru.
Pokud tedy mám předpovědět budoucnost, tak se na této situaci, jak se dalo očekávat, bohužel nic nezmění.
Vzhledem k tomu, že Fomabrom a Fomabrom Variant produkují téměř identické tóny obrazu/výsledky, doporučuji standardně pracovat s Fomabromem v režimu „tvrdý“ nebo „normální“ (za obvyklých podmínek a při jasném světle) a pro těch několik zvláštních případů, kdy tyto dvě gradace nestačí, použít navíc Multigrade a krátkodobě přejít na červené světlo.
Co se týče zmíněných velikostí, většinu máme skladem a velmi malé velikosti lze objednat zvlášť.
Doufám, že vám toto vysvětlení pomůže.
S pozdravem,
Mirko
Lichtbildner
Děkuji za podrobnou odpověď, když se na to podívám z tohoto úhlu, dává to smysl. Myslím, že teď také přejdu na Multigrade, zdá se, že to je v současné době jediná rozumná alternativa.
Wolf_XL
...s tou třetí variantou mám dobré zkušenosti – papír s více stupni citlivosti používám jen pro těch pár negativů, které nelze vytisknout na papíru s pevnou gradací... Tímto způsobem prakticky vyřeším všechny „zvláštní případy“ pomocí jediného balení papíru navíc...
