HenningH
Ahoj,
v poslední době jsem zase listoval ve starších knihách (vlastně jsem hledal složení E102...).
Willi Beutler používal pro „nové kinofilmy“ vývojku složenou z 50 ml „A“, 25 ml „B“ a 500 ml vody (tedy 0,5 g metolu a 2,5 g sody).
V šestém vydání (1978) knihy „Dunkelkammerpraxis“ Beutler pak zmiňuje, že pro mnoho amatérů a vývojových laboratoří byly „nové filmy“ příliš tvrdé, takže někteří výrobci filmů změnili gradaci směrem k měkčímu. Pro tyto filmy, stejně jako pro „dnešní“ vysoce a nejvysoce citlivé filmy, pak doporučoval použít vždy 25 ml „A“, „B“ a „C“ (tedy 0,25 g metolu, 0,25 g hydrochinonu a 2,5 g sody).
Dosud jsem si vždy myslel, že se jedná o původní receptury Neofin Blau a Neofin Rot.
V bezpečnostním listu společnosti Tetenal k Neofin Blau se však nyní uvádí, že tato vývojka obsahuje metol a hydrochinon a draslík...
Kromě draslíku jako alkálie (který je silněji aktivní než soda???), by přidání hydrochinonu charakteristiku vývojky přece jen relativně silně změnilo. Bylo tomu tak vždy, nebo společnost Tetenal s úbytkem původních filmů ADOX přizpůsobila recepturu „jiným“ filmům (Agfa, Ilford, Kodak), takže dnešní „modrý“ odpovídá dřívějšímu „červenému“...?
Nebo snad Schleussner-Werke vyráběly KB filmy také měkčí? Jakému složení pak odpovídají současné emulze CHS?
Zajímavé je, že Ultrafin liquid zdá se obsahuje jako vývojku pouze metol...
Jsem (opět) zmatený...
S pozdravem
Henning
