Andreas_23
Ahoj všichni!
Existuje nějaký přijatelný způsob, jak zvětšovat negativy Minox pomocí Opemus 5? Použité zvětšovací přístroje Minox už sice nejsou tak drahé, ale nechci mít doma další zařízení, které bych použil jen jednou za uherský rok.
Moc děkuji a srdečně zdravím,
Andreas
max
Ahoj Andreasi,
Opemus 5 mi nic neříká, je to zvětšovací přístroj KB nebo KB+6x6 od Meopty?
To je jedno, já zvětšuji své negativy Minox pomocí Durstu 138, který je určený pro negativy až do formátu 13x18.
Jak?
Je to úplně jednoduché, stačí použít úplně běžný objektiv KB 50.
Potřebuješ vložku do držáku negativů, kterou si můžeš snadno vystřihnout z černého kartonu (barevného papíru) (72 mm široký proužek přelož napůl, pak bude široký jako 36mm film, vyřízněte okénko 8x11 skrz obě emulze, případně dovnitř přilepte ještě dva vodicí proužky z tenké lepenky, aby byl film Minox veden centrálně)
Jediným problémem je zvětšovací poměr, a v tom má samozřejmě můj Durst velký náskok (dlouhé sály, vzdálenost 1 m mezi objektivem a obrazem není problém, jen šílené kroucení, když máš oko na zaostřovacím kolíčku a rukou chceš dosáhnout na zaostřovací knoflík). Meter má zvětšení 1:20, tedy téměř 16x22 (nebo 18x24 s okrajem). Pokud tvůj Meopta zvládne 50 cm, je to už 1:10, tedy 8x11 cm (10x13 s okrajem).
Co teď přinášejí kratší objektivy?
Existují například Componone v 35 a 28 mm (stejně jako různé objektivy z doby polovičního formátu, 16 mm a jiných fotoaparátů).
Problém 1: Dokáže tvůj zvětšovací přístroj zaostřit tak blízko? Musíš se s objektivem přiblížit k negativu asi o 15, resp. 22 mm blíž než u 50 mm (při 1:10 a více vynecháme výsuv), na 16 mm zapomeňme, tam už to vůbec nejde. Na 35 mm se dá zaostřit možná s ohnutou deskou.
Problém 2: (pouze pro zvětšovače s kondenzorem): můžeš odpovídajícím způsobem seřídit světelný zdroj? Musí být blíže ke kondenzoru, aby osvětlení zůstalo rovnoměrné.
Problém 2b: u difuzních zvětšovačů samozřejmě množství světla postupně slábne. To znamená dlouhé expoziční časy.
Objektivy WA ti mimochodem k ničemu nejsou, ohnisková vzdálenost je v podstatě normální, pouze se rozšiřuje úhel záběru. To ale není ten skutečný problém.
Na to by 35 mm při výšce sloupu 50 cm dosáhlo přece jen asi 1:14, tedy přibližně 11x15.
Tak a teď ještě to obvyklé: maximální opatrnost, tedy o 2 clony méně, během expozice nekašlat, zaostřovat, jako by to bylo naposledy, papírový rámeček zavírat s sametovými prsty a před každou expozicí znovu seřídit. (Musím ještě něco říkat k prachu?)
Hodně štěstí,
Martin
Andreas_23
Ahoj Martine,
moc děkuji za tvé podrobné vysvětlení. Meopta Opemus 5 je původně zvětšovací přístroj formátu 6 x 6, na kterém pomocí speciálních formátových vložek a otočené desky s objektivem (aby se 50mm objektiv dostal blíže k negativu) provádím také všechna svá zvětšení formátu KB. Metrovou vzdálenost s ním sice nedosáhnu, ale stejně jsem nechtěl zvětšovat ty maličké negativy na větší formát než maximálně 13 x 18. V současné době je přístroj zabalený v prachotěsném obalu ve skříni, jinak bych to hned změřil. Uvidíme, jak daleko s tím dojdu. Tip s držákem negativu z barevného papíru je geniální a tak jednoduchý, že se zase ptám, proč mě něco takového vlastně nenapadlo. Vše vyzkouším a o výsledcích podám zprávu.
Ještě jednou děkuji,
Andreas
cfb_de
Ahoj Andreasi,
moje negativy Minox se také vejdou do Opemus-5. Jako obrazovou plochu používám nahoře sklo AN a dole ručně vyřezanou kartonovou masku. Jako objektiv tam dávám 35mm Anaret. K tomu potřebuješ zapuštěnou desku (ta z 50mm nestačí!) (od Mirka jsem tenkrát dostal desku pro ještě starší Meoptas a upravil ji tak, aby pasovala).
Pak se 13x18 od Minoxu do Opemusu vejde bez problémů. Až bude příležitost, vyzkouším Minoxovy negativy v Ahelu, tam je sloup s vytaženou hlavou také 95 cm dlouhý.
S pozdravem,
Franz
max
Ahoj Andreasi,
než na to zapomenu, samozřejmě budeš potřebovat výkonnou lampu, protože většinou fotíš na velké formáty.
Jasně, přes ten malý negativ propadá málo světla.
Alternativou je prostě hodně dlouhá expozice. Raději ale zůstaň u dvou clonových stupňů.
S pozdravem
Martin
grunke
Ahoj Andreasi, podívej se prosím do svého Minoxu.
Zjistíš, že fotoaparát má zakřivenou obrazovou plochu.
Měl bys se pokusit sehnat si u 321.. nebo tak nějak obrazovou plochu pro Minox,
pokud nechceš mít mírné zkreslení.
S pozdravem Jäg ;)
max
Ahoj Jörgu,
nejsem si jistý, jestli to s tou zakřivenou obrazovou plochou platí i pro novější modely Minox a objektivy s pevným ohniskem...
Každopádně, pokud nejde o architekturu (nebo samozřejmě ruské ponorky), ale o to, co se s Minoxem běžně dělá (ulice, lidé, prostě momentky), je to do formátu 18x24 spíše bezproblémové (resp. to nijak nepříjemně nevadí). Mám model B, který má zakřivenou obrazovou plochu, zvětšovací přístroj má rovnou.
Gur?
Martin
MarcusD
:ph34r:
Ahoj, přátelé MINOXu!
Záležitost s vyklenutou přítlačnou deskou stále vyvolává zmatek a vede k nesprávným tvrzením ohledně použitelnosti zvětšovacích přístrojů MINOX nebo možnosti zvětšení negativů!
Stručně řečeno: je to JEDNO, co s čím kombinujete. Každé zařízení – ať už s vyklenutou přítlačnou deskou/maskou nebo bez ní – je takřka uzavřeným systémem.
Fotoaparáty MINOX byly až do první série modelu C a předposlední série modelu B vyráběny s objektivem COMPLAN, který navrhl Arthur Seibert (1906–1980), jenž pracoval také pro společnost Leitz. Jmenoval se Complan, protože v něm bylo započítáno již zmíněné zakřivení, které mělo vyrovnat konstrukčně dané rozostření okrajů. Pro fotografický výsledek to znamená: vznikající negativy jsou – v závislosti na konstrukci objektivu zakřivené nebo rovně přiléhající – ostré a vyrovnané. Kdyby u COMPLANu během snímání nedocházelo k zakřivení, byl by negativ na úzkých kolech neostrý. Od roku 1970 se používal nově vypočítaný objektiv MINOX s rovnou deskou. Model B byl v malé sérii vybaven tímto objektivem ještě v roce 1972 a jinak byl vyráběn s objektivem Complan (na rozdíl od hojně se vyskytujícího „COMPLAN B“ je „MINOX B“ vzácným sběratelským kouskem! Stejně tak je „COMPLAN C“ velmi vzácným kouskem!).
Teď prosím zapojte fyzikální rozum: Pokud zakřivení při expozici slouží k vytvoření ostrého negativu, pak negativ zůstane ostrý i poté, co se opět vyrovná, protože zakřivení pouze kompenzuje rozostření okrajů v okamžiku expozice. Co by tam mělo později při zvětšování zkreslovat??? Jednou ostře exponováno a vyvoláno a hotovo!
Stejně je tomu i u zvětšovacích přístrojů. Do určitého roku výroby byly zvětšovací přístroje vyráběny s vyklenutými přítlačnými deskami. Proč i zde později došlo k přechodu na rovné desky, není nikde napsáno, ale je to zřejmé! Pravděpodobně se pro zvětšovací přístroje používaly fotoobjektivy druhé jakosti, které neprošly kontrolou kvality. Nebo možná dokonce ty první jakosti. V každém případě šlo rovněž o 15mm objektivy s pevnou clonou 3,5.
Pokud je přítlačná deska zvětšovacího přístroje vyklenutá, znamená to s velkou pravděpodobností, že je v něm zabudován COMPLAN. V tomto případě vyklenutí přítlačných masek pouze kompenzuje konstrukčně dané problémy s ostrostí okrajů zabudovaného zvětšovacího objektivu. To nemá nic společného s originálem, ale je to výhradně kompenzace v rámci dráhy paprsků zvětšovacího přístroje.
Problémem samozřejmě může být, pokud u zvětšovacího přístroje modelu III (ten totiž existuje v obou variantách) s optikou COMPLAN použijete rovnou masku. Nechci popírat, že se něco takového v minulosti stalo a že z toho vzešly neostré zvětšeniny – pak se možná dospělo k závěru, že negativ vyfotografovaný s COMPLAN MINOX lze kopírovat pouze s vypouklou maskou. Jinak je tento předpoklad naprostý nesmysl.
S pozdravem Marcus
max
Ahoj Marcusi,
to vysvětluje, proč jsem nikdy neměl žádné problémy ;-).
Ta otázka se týká spíše zkreslení. Pokud jsem správně pochopil teorii objektivu Complan, není přizpůsobený jen své ohniskové rovině (resp. sudovitému tvaru), ale také odpovídajícímu zobrazení (jinak by docházelo k horizontálnímu zploštění).
S pozdravem
Martin
cfb_de
Ahoj Maxi,
obvykle (tedy *vždy*) se objektivy fotoaparátů konstruují tak, aby bylo možné negativ po pořízení snímku bez problémů kontaktovat.
To vyžaduje základní schopnost kontaktní kopie „plochá na plochou“.
Ve velmi ojedinělých případech existovali výrobci zvětšovacích přístrojů s nižšími nebo mnohem vyššími nároky:
- Minox, protože nějakou dobu neměli nic jiného (a tam jsou požadavky extrémně vysoké)
- Beseler, protože na sračkách se dá vydělat víc peněz než na zlatě
- Alpa, protože odchylka od normy se tehdy nazývala moderností
Zapomněl jsem na nějaký seriózní zvětšovací přístroj s „křivou“ negativovou deskou? Je to pravda. Na trhu s levným zbožím jich bylo víc. Ale už tehdy je nikdo nepoužíval s pořádným objektivem.
S pozdravem,
Franz
Andreas_23
Dobrý den,
a moc děkuji za spoustu užitečných rad ohledně práce s negativy z fotoaparátu Minox. Zdá se, že na fóru je více příznivců značky Minox, než jsem si myslel.
Dnes bych se rád podělil o své zkušenosti.
Mám Minox C s objektivem Complan. Jako film jsem použil Agfa Copex a vyvolal jsem ho v Minoxové vývojové nádobě na denní světlo pomocí SPUR Nanospeed. Sadu (film plus speciální vývojka) lze zakoupit u Mirka. Na fotoaparátu jsem nastavil doporučenou citlivost 25 ASA.
Při plném využití sálů dosahuji u svého Opemusu 5 maximální vzdálenosti objektivu od fotografického papíru 60 cm. S objektivem 50 mm se tak dostanete na pouhých 9 x 12,5 cm. To není zrovna oslnivé. Dobře, samozřejmě můžete promítat na podlahu, pak to bude větší, ale obraz bude čím dál tmavší.
Měl jsem velké štěstí, že se mi na eBayi podařilo za málo peněz vydražit Anaret 4,5/30 mm s vhodným držákem objektivu pro Opemus (viz foto). Anaret je maličký objektiv s průměrem čočky asi 7 mm. Objímka působí trochu naddimenzovaně, ale musí být tak velká, aby z držáku objektivu vůbec vyčníval clonový kroužek.
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
S 30mm Anaretem dosahuji maximálně 16 x 22 cm. To je přece jen 20násobné zvětšení a mělo by to být také hranice toho, co lze od čtyřčočkového objektivu očekávat.
Jelikož se film Minox po vyvolání silně svinuje (proč vlastně?), nejprve jsem ho pro zajištění dobré rovinnosti jednoduše vložil mezi 2 skleněné desky. Poté, co jsem měl na všech snímcích Newtonovy kruhy, jsem od toho ale velmi rychle upustil a vyrobil si držák negativů, jak jej popsal Martin. Ten pak pasuje do bezskleněné masky pro formát 35 mm. Funguje to skvěle, jen vložení prvního a posledního snímku filmového pásu je trochu složitější, protože ty ještě potřebují trochu opory na straně konce filmu. Jelikož film Minox nemá perforaci, za kterou by se dal uchopit, je při manipulaci s filmem nutné nosit tenké (bavlněné) rukavice, jinak se na negativech nevyhnutelně objeví otisky prstů.
No, pak tu ještě zůstává problém s expozičním časem. V zásadě by byl potřeba jiný kondenzor, který by světlo silněji soustředil. Při dvojnásobném clonění (na clonu 8) tak při formátu 13 x 18 na Ilford MG IV vznikají expoziční časy mezi 1 a 2 minutami. Je tedy třeba trpělivost.
Výsledky však za to všechno stojí. Už dlouho jsem s Minoxem nefotil a tehdy jsem (barevné) negativy poslal do specializované laboratoře. Fotky nebyly nijak úchvatné, což jsem tehdy přisuzoval malému formátu negativů. To, co jsem nyní po vyvolání uviděl, mě opravdu ohromilo. Těžko uvěřit, že z negativů Minoxu lze pořídit tak skvělé snímky. Údaje v katalogu Mirkos o kombinaci Copex/SPUR Nanospeed jsou zcela pravdivé. I při největším zvětšení (16 x 22 cm) jsem získal velmi ostré a extrémně jemné zrno obsahující snímky s dobrým přechodem šedých odstínů. Neuvěřitelné! Předpokladem jsou samozřejmě odpovídající bezchybné (ostré) snímky, protože při pouhých 25 ASA se dostanete poměrně rychle k expozičním časům, při kterých se negativy začnou chvět.
S pozdravem,
Andreas
Andreas_23
Dobrý den!
Rád bych ještě doplnil následující:
Objektiv má malý závit M 23,5.
Speciální držák je potřeba k tomu, aby se dosáhlo pro tuto ohniskovou vzdálenost dostatečně malé vzdálenosti mezi objektivem a negativem. Jinak by vznikly problémy s ostřením.
Držák měl původně větší průměr. Možná patří k jinému modelu. Nechal jsem si ho v zámečnictví zkrátit na správný průměr. Proto je na fotografii na okraji držáku vidět hliník.
S pozdravem,
Andreas
