Jak vyvolat při expozici s "nominální citlivostí"?

MehmetCati · 2006-07-12T13:51:39+00:00

Hallo! Hier nun mal wieder eine Anfängerfrage von mir: Wenn ein 400 ISO Film laut versch. Angaben eine tatsächliche Empfindlichkeit von 320 ISO aufweist un...

MehmetCati

Ahoj! Tady je zase jedna moje začátečnická otázka: Pokud má film s citlivostí 400 ISO podle různých údajů skutečnou citlivost 320 ISO a já ho tedy exponuji na 320 ISO, mám při vývoji použít předepsané časy pro 400 ISO, nebo musím při době vyvolávání zohlednit nějaký koeficient? :) Zcela obecně tedy: Pokud film „správně“ exponuji, musím také zohlednit jinou dobu vyvolávání než při expozici s citlivostí 400 ISO? Vzhledem k tomu, že u mnoha vývojek jsou vždy uvedeny specifikace pro 400 ISO, jak získám hrubý odhad doby vyvolávání, pokud ve skutečnosti provádím expozici s 320 ISO nebo dokonce jen s 200? Předem děkuji za odpovědi (i když možná moje naivní začátečnická otázka někoho naštve...). S pozdravem Mehmet

max

Ahoj Mehmete, jo, jo, názory odborníků. Podle mých zkušeností jsou údaje výrobce o citlivosti většinou spolehlivější než ty týkající se vyvolávání. To je přece jasné, při vyvolávání je více individuálních proměnných, od přesnosti tvých odměrných nádobek přes stálost teploty až po výšku hladiny vody. (Nezapomeňme ani na požadavek na hustotu v zóně I.) Proto všechna ta tvrzení typu: „HP5 vždy podstupuj expozici na 320 ASA“ zpočátku vůbec nic neříkají, ale pouze v kontextu, která vývojka, jaká doba/teplota a jaké motivy. Alternativa 1: Prostuduj si zónový systém, tam je to kompletně vysvětleno. Alternativa 2: stará pravidla, jako například: -Negativ, který je příliš tvrdý, je vyvolán příliš dlouho, příliš měkký příliš krátce. -Chybějící vykreslení stínů (při jinak dobrém negativu) znamená podexponování, vybledlé světla (při jinak dobrém negativu) znamenají přeexponování. Co z toho vyplývá jako konkrétní odpověď na tvou otázku? Pokud máš běžné motivy, použij normální dobu vyvolávání (pro normální gradaci). Přeexponováním pak získáš lepší vykreslení stínů (na úkor určitého prostoru ve světlech). U tvrdých motivů (oslnivé světlo a tmavé stíny) vyvolávej kratší dobu, to zploští kontrasty motivu a u Adamse se tomu říká N-1. U měkkých motivů nemá přeexponování co dělat. Pozdrav Martin

MehmetCati

Ahoj Maxi! Nejdřív ti děkuju za podrobnou odpověď. Zónovým systémem jsem se zatím vůbec nezabýval, ale v regálu mám dvě knihy od Adamse (The Negative / The Print) v anglickém originále. To jsou u mě fakt jediné knihy, které jsem ještě nečetl....... :-)) Takže bych si asi měl „Negativ“ rozhodně přečíst... Přibližně přesně před rokem jsem začal s vlastním vyvoláváním. Pak jsem asi dva tři měsíce „tápal“ a teprve teď zase zkouším různé věci. Je to trochu hloupé, protože léto je na chemikálie opravdu příliš teplé a já je dokážu lépe ohřát na 20 stupňů než ochladit. Proč asi... Dosud jsem všechny filmy, které jsem zkoušel, podstupoval expozici na „vytištěnou“ citlivost a pak jsem s nimi důkladně experimentoval s různými vývojkami, ředidly a časy. Občas jsem jeden nebo druhý ADOX/Ilford přeexponoval, ale to je tak všechno. Přesně jak píšeš, pak jsem si přečetl, že ADOX 400 chm má ve skutečnosti 320 ISO. Stejně tak by dávalo smysl provést expozici Lucky 400 na 320 místo 400. Mezitím se mi nashromáždilo asi 24 filmů Lucky a ADOX s citlivostí 320 ISO a řekl jsem si, že je o víkendu vyvolám a podívám se, co je na těch údajích pravdy. (Jo, a pár Lucky jsem také exponoval na 200 ISO) Tak jsem si tedy řekl (mezitím jsem se docela zaměřil na Calbe A49), že když mi pro ADOX 400 chm stačí 9–10 minut v A49, jaký by měl být pak orientační bod pro 320 ISO, podle kterého bych se mohl řídit. To byla vlastně základní myšlenka mé otázky. Vývojky, se kterými jsem dosud hlavně experimentoval, jsou: RODINAL LP-Supergrain Emofin A49 D76 Microphen AM-74

Jaká je konkrétní odpověď na tvou otázku? Pokud máš běžné motivy, použij běžnou dobu vyvolávání (pro běžnou gradaci). S přeexponováním pak získáš lepší vykreslení stínů (na úkor určitého prostoru ve světlech). U náročných motivů (ostré světlo a tmavé stíny) vyvolávej kratší dobu, to zploští kontrasty motivu a u Adamse se tomu říká N-1. U jemných motivů nemá přeexponování co dělat. Pozdrav Martin

Takže vyvolám s mými obvyklými časy, se kterými jsem byl spokojený při 400 ISO, a uvidím, co z toho vzejde u filmů 320 a 200? A při příštím fotografování (v podobných „fotografických“ situacích) zvážím, zda si například přeji lepší vykreslení stínů, a pak provedu expozici na 320 ISO

Podle mých zkušeností jsou údaje výrobce o citlivosti většinou spolehlivější než ty o vývoji.

Jinak raději zůstanu u „vytištěných“ citlivostí a budu dál experimentovat se zkrácenými/prodlouženými dobami vyvolávání a různými ředěními? To s „skutečnou citlivostí“ filmů je tedy v praxi spíš nesmysl? Čistě teoreticky, co by se vlastně stalo, kdybych provedl expozici Adoxu 400 chm na 100 ISO a poté ho vyvolal podle časů uvedených pro Adox 100 chm. To samé jako u Adoxu 100 chm? No tak HEITER WEITER Mehmet

max

Ahoj Mehmete, dalo by se říct, že zónový systém je fotolabor pro účetní ;-).

Takže vyvolávám s mými obvyklými časy, se kterými jsem byl spokojený při 400 ISO, a uvidím, co z toho vzejde u filmů 320 a 200?

Přesně tak. V každém případě u filmu 320. V nejhorším případě tak získáš dobře tisknutelné negativy s vybělenými světly (pokud obloha nemá žádné detaily, je tu ještě 1000 a ještě jeden důvod). Pokud film 320 dopadne dobře, zacházel bych stejně i s filmem 200.

To s „skutečnou citlivostí“ filmů je tedy v praxi spíš nesmysl?

Ne a ne. 1. Pro zóny, většina totiž chce už v zóně I, tedy 4 clony pod střední šedou, mít negativní hustotu 0,15 (+base&fog), což se v praxi osvědčilo, průmysl hodnotí podle trochu jiných kritérií většinou na 0,1. 2. Pro všechny ostatní se ukázalo, že pravidlo „exponovat na stíny, vyvolat na světla“ není v praxi tak snadno realizovatelné, alespoň s automatickým nastavením expozice (jak to vlastně bylo, hluboké stíny do měřicího pole, stisknout AE-Lock a pak provést podexponování o 3 nebo 4 clony?!?!?!?!?), prakticky tedy nastavit rozsah 1/2 (to by bylo 320) až 1 (200) clony ve stínech a bezstarostně fotit. Pokud máš normální kontrast motivu mezi 1:30 (5 clon) a 1:100 (7 clon), není to žádný problém. Většina údajů o vyvolání je totiž již nastavena pro rozumnou gradaci. Zda je celková hustota o něco vyšší nebo nižší, v praxi nehraje žádnou roli. Je třeba poznamenat, že pokud dokážeš své negativy dobře vytisknout, je vyvolání v pořádku. Zkracovat musíš pouze tehdy, pokud se neustále potácíš na papíře mezi 00–1 a přesto se ti nedaří dosáhnout pěkných odstínů šedé. Jako online alternativu k negativu a ve zkrácené formě bych doporučil následující: http://www.schwarzweiss-magazin.de/swmag_frame_kurse.htm , a to pro ty, kteří spěchají, z části 3 kurzy 3, 4 a 5. Pro praktiky s malým formátem jsou realističtější než část 2. Malá odbočka z hlediska designu: Osobně mě velmi překvapilo, jak jsem byl ohledně kontrastu puntičkářský, když jsem začal sám tisknout. Ty „nádherné snímky starého města“ za zářivého slunce (což je přece skvělé světlo pro fotografování) už vůbec nedělám, protože žádný film (ani černobílý, ani barevný, ani digitální) nedokáže dobře zachytit dveře radnice ve stínu, pokud má být před nimi rozpoznatelný i hlavní motiv na slunci (ano, vím, že existuje expoziční řada a Photoshop). Raději počkám, až se objeví „hamburský softbox“ (mrak před sluncem), je úžasné, co se najednou dá udělat. S pozdravem Martin

MehmetCati

Ahoj Martine! (Promiň, před chvílí jsem ti říkal Maxe) Takže nejprve ti moc děkuju za tvé vysvětlení. Zejména ten tvůj odkaz se mi zdá být velmi užitečný. Hned si ho musím vytisknout a přečíst si ho před spaním. Zrovna jsem vyvolal šest filmů o citlivosti 320, a to podle mých osvědčených časů pro filmy o citlivosti 400. Nějak se mi zdá, že negativy ve srovnání s ostatními nejsou tak úchvatné, neupoutají mě tak jako ty srovnatelné. Rozhodně je musím vytisknout, abych viděl, co z nich vlastně dokážu dostat. Pouze na základě negativů je pro mě velmi těžké to posoudit. No, nějak mám pocit, že si ještě musím přečíst spoustu teorie. Pokud mě výtisky příliš nepřesvědčí, pak musím opravdu říct, že s uvedenými citlivostmi si poradím opravdu skvěle.

2. Pro všechny ostatní se ukázalo, že pravidlo „expozice na stíny, vyvolání na světla“

vůbec neznám! To si zapamatuji a vyzkouším.

Pokud máš normální kontrast motivu mezi 1:30 (5 clon) a 1:100 (7 clon), není to žádný problém. Většina údajů o vyvolání je totiž už nastavena na rozumnou gradaci. Jestli je celková hustota o něco vyšší nebo nižší, v praxi to žádný rozdíl nedělá.

Teď si to taky myslím. Takže Martine, ještě jednou díky. Tvůj příspěvek se mi fakt líbí. Opravdu mi to pomohlo. Jinak HEITER WEITER Mehmet

fotohuisrovo

Pěkné vysvětlení, vhodné i pro začátečníky.

Vývojky, se kterými jsem dosud hlavně experimentoval, jsou: RODINAL LP-Supergrain Emofin A49 D76 Microphen AM-74

Přičemž je třeba poznamenat, že LP-Supergrain a AM74 jsou totéž. To zase ušetří něco na testování. S pozdravem, Robert

max

Ahoj, Mehmete

Promiň, před chvílí jsem ti říkal Maxi

To nevadí, to je výhoda více křestních jmen. Ještě jedna věc, protože se to velmi často uvádí jako úspěšný standardní postup: Účastník fóra x: „Film xxx vždy provádím expozici o jednu clonu více a zkracuji vyvolání o yyy.“ Samozřejmě nevím, jak si ostatní lidé konkrétně vyvíjejí své optimální postupy. Z tohoto postupu však lze usoudit, že účastník fóra x často fotografuje kontrastní motivy a mrzí ho, že ani při gradaci 0 nejsou ještě optimálně tisknutelné, zatímco středně kontrastní motivy zůstávají tisknutelné i při podvyvolání s gradací 3–5. To je obecně typické pro lidi, kteří vyrazí s fotoaparátem za hezkého počasí (slunečno) nebo z jakéhokoli důvodu nechtějí/nemohou čekat na správné světlo (dovolená u Středozemního moře a prohlídka pokračuje), a pak je to samozřejmě přesně ten správný přístup (a v souladu s tím, co jsem napsal výše). S pozdravem Martin