Všiml jsem si, že první tři nebo čtyři zvětšeniny při selenovém tónování trvají poměrně dlouho, ale ty další už mnohem méně času. (asi 3–4 minuty oproti 45 sekundám)
Je to jen můj dojem? Nebo se selenový tónovací roztok zrychluje, čím více je již „využitý“?
Něco tu nesedí. V zásadě je to tak, jak to popisuje Franz. Toner se s klesajícím pH zrychluje a nakonec se úplně převrátí: selen se vysráží, v lahvi nebo misce zůstane černý sediment a zábava skončila. Proto se například nedoporučuje neustále přenášet zbytky kyselého ustalovače do selenového toneru. Jednou jsem si udělal legraci a přidal do tonéru různá množství metaboritanu sodného, čímž se pH ustálilo na různé úrovni v zásadité oblasti. Tonér se s rostoucím množstvím stává neuvěřitelně pomalým a při 10 g/l je téměř mrtvý. Naopak při 1 g/l je tonér jen minimálně zpomalen a dostatečně stabilizován. Moje problémy s převráceným selenovým tonérem jsou od té doby minulostí.
Co se týče tvého konkrétního případu: Jaký ustalovač používáš a jakým způsobem? Jaká je teplota při tónování?
Pokud používáš kyselý ustalovač, pomůže alkalický mezikrok. To a nic jiného je mimochodem důvodem, proč Ansel Adams doporučoval předkoupel v Kodak Hypo clearing agent a po určitou dobu i jeho přidání do tonéru! Zbytkový thiosíran v papíru u selenového tonera nevadí, protože ten sám obsahuje thiosíran. Papír by především neměl být okyselený a do toneru by se neměla dostat žádná kyselina. Alternativně můžeš papír jednoduše důkladně vypláchnout. To není úplně ideální, ale vzhledem k tomu, že tvé tónování jinak funguje dostatečně.
Možná to ale vůbec není tvůj problém. Pokud při tónování nekontroluješ teplotu, mohou takové odchylky také nastat.
Jinak, jak už napsal Franz: rukavice, čistá práce, důkladné opláchnutí.
S pozdravem
Stefan
