Milé fórum,
místo stížností zde přináším dokumentaci úspěšného experimentu.
Nedávno jsem uspořádal výstavu světelných řetězců a odvážil jsem se vyzkoušet vyvolání lith printů na filmu ADOX Printfilm. K mému vlastnímu překvapení to fungovalo velmi dobře. Film Printfilm se v lith developeru stává poměrně sytým, proto je třeba ho spíše přeexponovat minimálně o 3 clony s pouze malým přídavkem bromidu. Na druhou stranu je film velmi náchylný k zrnitosti, proto je třeba přidat dostatek sulfidu.
Výstavní kopie jsem vyrobil podle následujícího receptu v Moersch Lith Master Setu:
1500 vody, 70 A, 70 B, 30 C, 20 D
Přeexponování o 3 clony
Doba vyvolávání: 5–7 min. při 22 °C
Světla růžovočervená, stíny zelenočerné
Roztok C (sulfid) byl již nějakou dobu otevřený a jelikož není příliš trvanlivý, lze předpokládat, že u čerstvě otevřeného roztoku postačí podstatně menší množství C. Příliš mnoho C ovlivňuje barvu světel a hloubku stínů
Ještě sytější růžovo-červenou/fialovou barvu získáte s řidším roztokem, větším D a přeexponováním o 4 clony, ale stíny pak budou velmi tmavé, což je u tiskového filmu škoda, protože ten se jinak vyznačuje právě jemně vykreslenými detaily.
Printový film dává velmi pěkné výtisky, růžový tón světel však může působit kýčovitě. Není to však tak jednoduché jako na fotografickém papíru, a kdo to chce vyzkoušet sám, měl by dbát na následující:
- Správné určení snatch pointu je obtížnější než u fotografického papíru – výtisky vycházejí snadno pozdě = příliš syté.
- Způsob vystavení a osvětlení hraje velkou roli. Při pohledu na zvětšeniny proti světlu vypadají mnohem světlejší, než když se na ně díváte na bílém nebo mléčném podkladu. V závislosti na tom, jak je film vystaven a osvětlen, musí být zvětšeniny světlejší nebo tmavší. Zkušební výtisky je třeba prohlížet za podmínek, za kterých budou vystaveny, jinak vás čekají nepříjemná překvapení. Obecně platí: co při prohlížení proti světlu působí příliš světle, je na slabě prosvětleném papíře právě dokonalé. Je také třeba vzít v úvahu, že u sytějších výtisků rychle ustupuje růžová barva světel zelenočerné barvě stínů a středních tónů.
- Ideální barvou pro pozadí, pokud nějaké chcete, je přírodní bílá. Já jsem použil extra bílý papír, protože v obchodech s fotografickými potřebami byl k dispozici převážně jen prosvětlený papír v této barvě, ale to je (zejména v kombinaci s použitou lampou denního světla) trochu chladné pro jinak spíše teplý tón tisků.
- Tiskový film reaguje na tónování extrémně rychle. To znamená, že zelenočernou barvu stínů lze pomocí selektivního tónování změnit na neutrální černou, ale za to se světla zbarví do purpurově modra, a to během několika vteřin. Pokud tedy chcete zachovat původní tón světel, musíte se buď smířit se zelenočernou barvou stínů, nebo experimentovat s dobami tónování v řádu vteřin.
- Tónování se proto pro archivní bezpečnost lith printů na tiskovém filmu téměř nedoporučuje, pokud chcete zachovat původní tón světel. Tisky, které budou viset měsíc u okna a každý den budou několik hodin vystaveny slunečnímu světlu, jsem namočil do Sistanu (bohužel mi tím došla zásoba) a nastříkal lakem Tetenal Lichtschutzlack. Důsledkem toho je, že film již není zcela průhledný, ale působí mírně mléčně. Proto se ochranný lak doporučuje pouze v případě, že jsou fotografie namontovány na papír, matný skleněný panel nebo podobný podklad, nikoli však pro přímé prohlížení.
Ukázky snímků:
http://www.fotoimpex.de/forum/index.php?act=module&module=gallery&cmd=si&img=127
http://www.fotoimpex.de/forum/index.php?act=module&module=gallery&cmd=si&img=128
Všechno nejlepší,
Samuli
