gr00vemaster
Používám papír ADOX Easy Print Polywarmtone PE s Eukobromem (pokud nechci, aby byl tón snímku až tak teplý) a Agfa Neutol WA. Jak dlouho musím papír nechávat ve příslušné vývojce? Vyhledávání zde na fóru a na stránkách Adoxu bohužel nic nepřineslo. Má s tím někdo zkušenosti?
U jiných papírů vždy používám 90 sekund, ale ty mají většinou vývojové látky již integrované v nosiči…
huehnerhose
Vyvolávám to v Eukobromu 1+9 vždy asi 2–2:30 minuty. Neutol WA osobně neznám, z teplotních vývojek jsem měl Fomatol PW a tam mi to trvalo asi 4–4:30 minuty.
S pozdravem
Sebastian
Gast
Při vyvolávání na papíře se osvědčilo pravidlo Ansel Adamse: doba vyvolávání = doba expozice x 6
Při delším vyvolávání se tón snímku stává teplejším.
S pozdravem,
Otto Beyer!
Gast
Ahoj Otto,
to mě zajímá, jestli jsem to špatně pochopil,
Čím déle jsou moje snímky ve vývojce, tím chladnější jsou.
Vývojky s teplým tónem (alespoň ty, které používám) jsou téměř vždy pomalejší.
To znamená, že snímky sice leží ve vývojce s teplým tónem déle než v té studené, ale vývojka působí ještě pomaleji.
S pozdravem
Martin
Gast
P.S.: protože jsem si při zpětném čtení všiml, že moje formulace je stejně zavádějící:
Pokud nastavím vývojku tak, aby vývoj trval déle (tedy použiji vyšší ředění), bude snímek skutečně teplejší než při použití silnějšího roztoku.
Pokud budu ve stejné vývojce vyvolávat déle, bude snímek chladnější...
heinrich
Dobrý den,
používám barytovou variantu filmu Polywarmton. Jako vývojku používám Agfa Neutol WA v ředění 1+11. Agfa udává dobu vyvolávání 120 sekund (při neustálém míchání), s tím jsem vždycky měl dobré zkušenosti. Pro PE uvádí Agfa 60 (ředění 1+7) a 90 při 90 sekundách (ředění 1+7). To je určitě dobrá výchozí hodnota. Agfa NEUTOL WA dává s Polywarmtonem příjemně teplý tón snímku. Ještě teplejší (můj subjektivní dojem) je to s vývojkou Forte WTD, kterou lze sehnat u Brennera. Zde používám ředění 1+9 udávané firmou Forte a nechávám v něm snímky 120 sekund (baryt, rovněž za stálého míchání). S Forte WTD buďte opatrní, tento roztok zanechává v bílých fotolázních nevzhledné skvrny, které se nedají tak snadno odstranit.
S pozdravem
Heinrich
SimonWeber
U obyčejné vývojky Ilford Multigrade mám pocit, že i po 3 minutách se ještě „něco děje“... ale nezkoušel jsem to. Vždy vyvolávám 4 minuty, u ADOXu FB 8 minut.
Simon
heinrich
Ahoj Simone,
čím déle se vyvolává, tím je výsledek „tmavší“, respektive si člověk všimne, že se tam ještě něco objevuje. Ale chce to člověk vůbec? Já osobně raději měním expoziční čas a/nebo gradaci. Mám tady pár vlastnoručně vyrobených šedých stupnic (negativy 4x5, zóna 0 až X, šedé stupnice jsou výsledkem testování filmu, jedna zóna odpovídá jedné cloně), vyvolané na gama ~0,56. Když je vytisknu na gradaci 3 a kopie nechám 120 sekund v NEUTOL WA, získám 8 odstínů šedé plus 1 pruh černý jako uhel a jeden pruh v barvě papíru. To je přesně to, co chci, respektive jak to má být. Nechci vědět, jak bude vypadat zvětšenina, když ji nechám 8 minut, pak bude pravděpodobně první šedá ze zóny I stejně černá jako zóna 0 a bílé části papíru pak také nabudou nádech šedé a vše ostatní mezi tím bude tmavší, protože přece ještě něco přijde. To ale není to, co chci.
U negativů, které jsou buď podexponované, nebo přeexponované, příliš tvrdé nebo příliš měkké, se mi jeví jako mnohem rozumnější buď měnit expoziční čas a/nebo gradaci, případně selektivně dodatečně exponovat a/nebo odstínit. Výsledek je mnohem lépe předvídatelný, než když minuty zírám v červeném světle na bílé tóny s nadějí, že se ještě něco objeví.
S pozdravem
Heinrich
SimonWeber
Mám tu pár vlastnoručně vyrobených šedých stupnic (negativy formátu 4x5, zóna 0 až X; tyto stupnice jsou výsledkem testování filmu, přičemž jedna zóna odpovídá jednomu clonovému stupni), vyvolaných na gama ~0,56. Když je vytisknu na gradaci 3 a nechám výtisky 120 sekund v NEUTOL WA, dostanu 8 odstínů šedé plus 1 úplně černý pruh a jeden pruh v barvě papíru. To je přesně to, co chci, respektive jak to má být. Nechci vědět, jak bude vypadat zvětšenina, když ji nechám 8 minut, pak bude pravděpodobně první šedá ze zóny I stejně černá jako zóna 0 a bílé části papíru pak také nabudou nádech šedé a vše ostatní mezi tím bude tmavší, protože přece ještě něco přijde. To ale není to, co chci
Ano, pozdravy, ale já to dělám takhle:
(1) Udělám testovací proužek.
(2) Provedu expozici testovacího tisku.
(3) Provedu dodatečnou expozici/odvětrání.
Pak vidím: Ach, tam v rohu je to trochu světlé, nechám to tam ležet déle. Buď se mi ten snímek pak líbí, nebo ne.
To teď není žádný osobní útok, ale nemusí se na to přece přistupovat vědecky. Čistě
intuitivně
si nemyslím, že by se mi při delším vyvolávání stíny slévaly, spíš si myslím, že stíny, když už tam jednou jsou, zůstávají víceméně stejné. Světla se naopak ještě vyvíjejí, a to docela dlouho.
Takže pokud jsem měl předtím kopii, u které mi po 5 minutách vyvolávání chybí detaily ve světlech, udělám stejnou expozici znovu a vyvolám to pak 8 minut. Pak to možná vyjde.
Je jasné, že to lze udělat i jinak – klidně i
správněji
. Ale pro laického uživatele je možná zajímavá tato informace:
Ano, s tímto papírem získáte při delším koupání více detailů ve světlech.
U Ilford Multigrade jsem takový efekt totiž například nikdy nezažil.
Jinak jsem vlastně nechtěl sdělovat vůbec nic o tom, zda něco funguje správně, nesprávně, s měřením nebo bez měření.
Simon
(Prosím, neberte to špatně – nejde o osobní útok)
heinrich
Ahoj Simone,
nejdřív se ti musím omluvit, můj příspěvek byl přece jen trochu ostrý, promiň. Vím, že při delším vyvolávání se ve světlech ještě něco děje, dokonce i u multigrade, ale tam se pak musí vyvolávat fakt dlouho. Jen si myslím, že ten proces pak není dobře ovladatelný, lepší je to změnit gradaci, při expozici na světla. Jsou-li světla konečně vykreslená a zbytek je spíše nevýrazný => tvrdší gradace, je-li obraz celkově příliš tvrdý => měkčí gradace.
Pozdravy
Heinrich
cfb_de
Lidi,
celá tahle diskuze se točí jako můry kolem světla. Papíry se vyvolávají. A u některých emulzí to prostě trvá déle než u jiných.
Právě PW je papír, který rád leží ve vývojce o něco déle. A MG IV díky obsahu vývojky v sobě dává přednost kratšímu ponoření.
Zatímco u mě a mého postupu s MCP (MG IV už nepoužívám) se po 90 sekundách už vůbec nic neděje, u PW se stále děje pořádně něco. Proto může PW zůstat v vývojce déle. Po 4 minutách to ale už stačí.
S pozdravem,
Franz
Gast
Ilford MG IV RC neobsahuje žádné zabudované vývojové látky.
S pozdravem,
Otto Beyer!
cfb_de
Ahoj Otto,
moji poslední várku MG IV jsem bez problémů vyvolal v roztoku NaOH. Papír byl po vyvolání docela tvrdý.
Možná se to za posledních pět let změnilo. Od té doby tenhle papír už nepoužívám.
S pozdravem,
Franz
Gast
Heinrichu,
teď se musím omluvit já, tvůj příspěvek jsem ti vlastně vůbec nezazlíval, promiň, jestli to tak vyznělo... jen jsem chtěl poukázat na svou osobní zkušenost.
To je vždycky problém s fóry: v písemné formě je tak těžké vyjádřit skutečnou náladu.
No, na to máme přece „klikatelné smajlíky, které lze vkládat do textu“: :) :blink: :huh: :)
Simon
gr00vemaster
Díky za odpovědi, našel jsem tam něco užitečného. Informace o expozici šedého kalibru na papír mi přišla velmi užitečná; stejně jsem chtěl brzy vyzkoušet dva filmy a vývojky, takže si hned takový mini šedý kalibr vyrobím, vytisknu a změřím ho denzitometrem. Ale podle mého subjektivního pocitu se doba vyvolávání 2 až 2:30 minut v Eukobromu shoduje s dobou uvedenou huehnerhose.
Gast
Franzi,
to ti rád věřím. Výroky pana Schneegeho (dříve Ilford) jsou v tomto ohledu protichůdné. Nejprve zaznělo: „Multigrade IV RC neobsahuje žádné zabudované vývojové látky“ (4. září 2003). A později pak: „MG IV obsahuje pouze velmi malé množství vývojové látky fenidonu, která má výhradně za úkol zvýšit odolnost papíru proti stárnutí a nijak neovlivňuje samotnou kinetiku vyvolávání.“ (7. července 2004).
Tak a teď už to víme.
S pozdravem,
Otto Beyer!
MirkoBoeddecker
„Papír MG IV obsahuje vývojovou látku fenidon pouze ve velmi malém množství; jeho úkolem je výhradně zajistit odolnost papíru proti stárnutí a na samotnou kinetiku vyvolávání nemá vůbec žádný vliv.“
...považuji to za fámu.
Papír je vhodný pro strojové zpracování a kompatibilní s technologií Rapid Access.
Ilford prodává odpovídající silně alkalické chemikálie pro strojové zpracování, které jsou přizpůsobeny tomuto papíru, a dokonce prodával i vlastní vývojové stroje.
Bez fenidonu v emulzi by nebylo možné dosáhnout udávaných průchodových rychlostí ve stroji. Samozřejmě musí být aktivován alkáliemi – nevyvolává se tedy sám od sebe. Fenidon má tendenci zteplovat tón obrazu. Mísí se s použitou vývojkou a tím mění jeho obrazový účinek.
Kromě toho snižuje litografickou schopnost papíru.
Považuji za problematické tvrdit, že papír neobsahuje žádné zabudované vývojky, protože pak by se uživatelé mohli pokusit o lith-print atd. a tím by dosáhli neúspěchu.
Přítomnost vývojových látek v emulzi není žádnou absolutní nevýhodou. Díky tomu totiž papír pracuje v strojích konstantně a čistě a vyvolá se i v plném rozsahu, když je vývojka již téměř vyčerpaná.
ADOX Easy Print každopádně vychází z procesu 2000 zcela rozmazaný a nedostatečně vyvolaný.
To přece není třeba tajit.
S pozdravem,
Mirko
Petzi
Franzi,
to ti rád věřím. Výroky pana Schneegeho (dříve Ilford) jsou v tomto ohledu protichůdné. Nejprve zaznělo: „Multigrade IV RC neobsahuje žádné zabudované vývojové látky“ (4. září 2003). A později pak: „MG IV obsahuje pouze ve velmi malém množství vývojovou látku fenidon, která má výhradně za úkol zvýšit odolnost papíru proti stárnutí a nijak neovlivňuje samotnou kinetiku vyvolávání.“ (7. července 2004).
[right][post="7329"]<{POST_SNAPBACK}>[/post][/right]
Opak je pravdou. Díky uloženým vývojovým látkám se výrazně snižuje skladovatelnost papíru (tj. před zpracováním), ale pokud vím, trvanlivost zvětšenin (po zpracování) tím ovlivněna není.
