Oliver
Ahoj,
Už jsem vyvolal dost černobílých filmů Super 8, teď jsou na řadě ty staré filmy Kodak Ektachrome, Agfa, Orwo a Revue S 8.
Kdo má zkušenosti s tou sadou Tetenal? Kolikrát se dá chemie použít? Měl by se při dalším vyvolávání část lázně vyměnit? Jak dlouho se dá hotová směs skladovat? Kdo má nějaké údaje o časech pro výše uvedené filmy?
Na jeden film v Lomotanku musím připravit 1 litr roztoku. Takže s 5litrovou sadou E6 prakticky 5 filmů Super 8. Jiné zdroje uvádějí asi 24 filmů Super 8 s 5litrovou sadou!
Otázky, otázky... :rolleyes:
S pozdravem
Oliver
Christoph
Ahoj Olivere,
před několika lety jsem vyvolával diapozitivy pomocí sady Tetenal 3 Bad E6 Kit. Tehdy to ještě bylo na 0,5 l roztoků. Z jedné sady se dalo vyvolat 6 filmů, trvanlivost namíchaných a použitých roztoků byla uvedena na cca 5 dní.
Kolik kinofilmů formátu S8 s tím lze vyvolat, bych vypočítal následovně: v návodu je přece uvedeno, kolik kinofilmů formátu 35 mm s tím lze vyvolat. Vypočítej plochu 6 kinofilmů formátu 35 mm a pak vypočítej, kolik filmů formátu S8 má stejnou plochu. Tak bych to udělal já.
A k časům: na rozdíl od černobílého filmu, kde je doba prvního vyvolání závislá na filmu, je v procesu E6 přesně stanovena. Tato doba se prodlužuje, čím více filmů již bylo připraveným roztokem vyvoláno.
S pozdravem
Christoph
Gast
Ahoj,
je tam přece uvedeno, kolik kinofilmů formátu 35 mm (1650 mm x 35 mm) se dá zpracovat, a to si pak jednoduše přepočítáš na formát Super 8 (15000 mm x 8 mm).
Myslím, že to bylo 6–8 filmů formátu KB na litr, takže to dělá asi 3–4 role Super 8 na litr.
Mimochodem, těch pět litrů je třeba rozdělit do pěti litrových lahví a každou takovou litrovou láhev nalít kompletně do nádrže, ne vyvolávat částečně z 5litrové láhve a zbytek zase vylévat zpět do základní roztoku.
Stručně řečeno, základní roztok se musí vždy spotřebovat celý!
Mimochodem, ORWO s E-6 vůbec nefunguje (tj. myslím, že se vše zbarví do fialova), Revue s největší pravděpodobností také ne a u Agfy záleží na tom, jak starý je film.
Roland
Gast
Ano, je to pravda, bylo to 6 kB na půl litru, takže je to samozřejmě dvakrát tolik filmů.
Oliver
Dobrý den,
velmi jste mi pomohli. Film S8 má přibližně 2,2krát větší plochu než diafilm formátu KB.
Ještě jednou děkuji.
S pozdravem
Oliver
Christoph
To je pravda, s Orwem to bylo trochu jiné, jde o jiný proces. V mládí jsem také často fotil na diafilm Orwo (byl k dostání pod názvem Diachrome) a prodavač ve fotoladu mi řekl, že se jedná o jiný proces vyvolávání.
Petzi
K zkracování počtu kroků v procesu se stavím zásadně velmi skepticky. To s sebou nutně nese problémy, které výrobci chemikálií dokážou vyřešit jen velmi nedokonalým způsobem. Jinými slovy, C-41 u mě v žádném případě nevyvolávám ve dvoustupňovém procesu. Hrozí zde například riziko, že ve filmu zůstane stříbro. To je velmi špatné. A s tříkoupelovým procesem pro E-6 bych byl přinejmenším stejně opatrný. Raději použij originální kompletní proces E-6, na který je vše navrženo.
Wolfgg
Petzi: Asi máš na mysli kombinovanou lázeň na bělení a ustalovač místo toho, aby se nejprve použila lázeň na bělení a poté ustalovač. Pokud vím, má to ale důvody související s regenerací a recyklací; oddělené lázně se dají snadno regenerovat a především z nich lze snadno extrahovat stříbro. Ale možná o tom Franz ví víc.
S pozdravem Wolfgang
cfb_de
Ahoj Wolfgangu,
barvami pro barevné fotografie jsem se zatím tak podrobně nezabýval.
Promiň,
Franz
hambo
Je pravda, že v standardních procesech se bělící fixační lázeň oddělí z důvodu recyklace. Z bělící fixační lázně se stříbro odstraňuje jen obtížně, zatímco čistá fixační lázeň se dá elektrolyticky vyčistit a po doplnění lze znovu použít. Na druhou stranu lze oddělenou bělící lázeň v systému E-6 používat (téměř) neomezeně. Vháněním stlačeného vzduchu se bělící látka reaktivuje kyslíkem a doplňovat se musí pouze ztráty způsobené filmy a odpařováním. Na druhou stranu ale 20 litrů bělícího roztoku stojí přes 200
Petzi
Petzi: Asi máš na mysli kombinovanou bělící a ustalovač místo toho, aby se nejprve použila bělící a poté ustalovač. Pokud vím, má to ale důvody související s regenerací a recyklací; oddělené lázně se dají snadno regenerovat a hlavně z nich lze snadno získat stříbro. [right][post="7293"]<{POST_SNAPBACK}>[/post][/right]
Ano, mám na mysli mimo jiné bělicí a fixační lázeň. Na různých anglicky mluvících fórech se pohybuje důchodce, bývalý inženýr společnosti Kodak, který pro ni před lety tuto lázeň vyvinul. Říká, že dodnes funguje jen tak napůl a stále představuje zdroj chyb.
O důvodech, které vedly k vývoji bělícího a ustalovacího roztoku, mohu jen spekulovat. Teoreticky by se tím daly zjednodušit vyvolávací stroje, ale to nejde kvůli regeneraci. Skutečným důvodem by mohlo být to, že fotolaboratoře novin atd. s ním mohou dosáhnout rychlejších výsledků. Malé vyvolávací sady se totiž hromadně prodávaly tisku.
Podle mého názoru tedy neexistuje žádný skutečný důvod, proč vynechávat původní kroky procesu, ledaže by šlo o minuty. Chemie se tím stává nesrovnatelně složitější a kritičtější.
