huehnerhose
Ahoj!
Mám v plánu použít film Adox Printfilm jako snímací materiál pro starý fotoaparát formátu 9x12. Dnes jsem ho konečně chtěl vyzkoušet – bohužel nemám čas na rozsáhlé testy, potřebuji s tím rychle pořídit nějakou fotku.
Nejprve jsem se pokusil film expozovat podle doporučených 50 ASA a vyvolat ho v D76 (neředěném) podle odhadu – vůbec nic. Po cca 6 minutách stále nic – absolutně čirý film. Pak jsem zkusil 25 ASA s Eukobromem – opět nic. Nakonec jsem v naprosté zoufalosti snížil citlivost na 12 ASA a navíc použil blesk. (Expozice 1 s, blesk spouštěn manuálně) – vyvolal jsem v Eukobromu a opravdu se objevil úplně slabý obraz.
Motivem jsem já (autoportrét), osvětlení zajišťuji starými (z 50. a 60. let) fotografickými reflektorovými lampami 250 W. Měřil jsem Lunasixem, nakonec jsem použil blesk SB28.
Fotka s bleskem je naprosto ostrá! Ani náznak rozmazání pohybem – jak reálné je, že jsem 1 s seděl naprosto nehybně?
Moje domněnka teď směřovala k tomu, že lampy vyzařují spektrum, na které je film necitlivý – ale: jsou to vlastně žárovky – ty by měly mít souvislé spektrum.
Máte nějaké nápady, kde by mohla být chyba?
S pozdravem Sebastian
cfb_de
Ahoj Sebastiane,
mám pravdu v tom, že ten film je ortochromatický?
Meinjanur.
Mám také pravdu v domněnce, že žárovky v oblasti zelené/modré/UV nevyzařují téměř žádné, každopádně výrazně méně světla a že barevná teplota je výrazně (ve smyslu cca >2kK) posunuta směrem k „červené“ a „NIR“?
Meinjanur.
Takže: Není divu. Spíše příjemný učební efekt při práci s ortochromatickým materiálem.
Ten materiál se tradičně hodí venku (nebo při blesku) pro „klasické“ ortochromatické zobrazení s červenou slepotou („Má váš film rajčata na očích? Pak vidí jen papriky.“ nebo něco podobného, volně podle reklamy na barevný film Kodak). Přesně k tomu je určen.
U umělého osvětlení je to stejné jako kdysi u milého starého Goetha na smrtelné posteli: „Více světla!“ (I když Goethův výrok není citovaně zdokumentován, přece jen se mu připisuje. Teď se ho už těžko zeptáme :-)
Beutler to pro ortochromatické materiály popisuje docela hezky. Eder také, stejně jako další současníci.
A za tyto zvláštnosti materiálu, který je výslovně nabízen jako ortochromatický, opravdu nelze vinit Mirka. I ve fotografii by člověk měl mít určité znalosti.
Ha. Zase jsme tě nachytali. Nic ve zlém. Přesně *takhle* s podobným neúspěchem jsem se to kdysi také naučil. Na filmu od Agfy bylo prostě napsáno „ORT“ a já si pomyslel:
Hurá, jsem tak svobodný,
nic si z toho nedělám,
provádím expozici,
ať to světlo zařídí.
Nic z toho. Navzdory osvobození od veršového rytmu. Už před dvaceti lety doma ani nekarneval, který se tam neslavil.
S pozdravem,
Franz
huehnerhose
Ahoj Franti,
co znamená ortochromatický a co s tím souvisí, mi vlastně je jasné... Bohužel jsem si spojil spojité žárovkové spektrum s „bílou“ – jasná chyba z mé strany (žádné čárky znamenají jen to, že v dané oblasti je světlo). Moje domněnka, že lampy vydávají nesprávné světlo, se tedy potvrzuje :D
To znamená, že musím vytáhnout blesk na plný výkon a doufat, že to bude stačit, nebo si najít jiný zdroj světla. Můj otec navrhoval křemíkové zářivky nebo UV trubice na květiny... to znamená, že to asi budu muset vyzkoušet...
Pozdravy
Sebastian
P.S.
A za tyto zvláštnosti materiálu, který je výslovně nabízen jako ortochromatický, opravdu nemůžete vinit Mirka.
Je to teď odstrašující příklad toho, že se tento vlákno nemá používat pro malé války tady na fóru? (Nenašel jsem žádnou souvislost s mou otázkou)
Wolfgg
Ano, to je příklad z oblasti fotografie, kde na tebe čeká hned několik trapasů, které Franz tak zábavně popisuje :D.
U takových filmů si nejlépe představ, že na obalu je ještě neviditelně napsáno: „Při osvětlení žárovkou nastav jen asi 6 DIN“. Pak se automaticky dostaneš do řádu sekund, tzn. že se objeví i milý pan Schwarzschild a lakonicky řekne: „Otevři clonu ještě o 1 stupeň nebo naměřený čas vynásob 3“.
Pozdravy Wolfgang
SamuliSchielke
Můj otec mluvil o křemíkových zářičích nebo UV trubicích na květiny... to asi znamená, že to budu muset vyzkoušet...
Nebo Alpensonne z dob, kdy se ještě nevěřilo na rakovinu kůže. Používám to k expozici POP papíru, když zrovna nesvítí slunce. Pro lidi, kteří pózují jako modely, to však není vždy tak příjemné, protože je to extrémně jasné. Na druhou stranu je to fotoateliér a solárium v jednom.
Neonové trubice mají také o něco více modré barvy než žárovky, což rychle poznáš na barevné fotografii, kde snímky pořízené v neonovém světle mají sice podivné, ale přesto o dost realističtější barvy než ve světle žárovek.
Samuli
dkwrt200
Mohu potvrdit zkušenost, že film ADOX Printfilm nedosahuje udávanou citlivost 50 ASA. A to nejen při sporném umělém osvětlení, ale i venku při plném spektru světla (slunečný den, téměř bez mraků). Ceny sice nemohu uvést, protože snímky byly pořízeny kolem roku 1910 pomocí opakovačky MIDG a na tehdejší ceny si netroufám odhadovat. První použitelné snímky však vznikly při expozici 1–2 s, cloně 16 (T, „dvacet jedna“), což po přepočtu z hodnot mého Lunasixu odpovídalo citlivosti těsně pod 12 ASA. Stejný snímek pořízený na skleněné desky s emulzí vlastní výroby vykazoval stejnou citlivost. V obou případech však byly výsledky přesvědčivé. Printfilm budu i nadále používat jako snímací materiál se svými starými bednami, už jen proto, že si ho sám bez problémů v DUKA nařežu na exotické formáty, jako je quarterplate od MIDG, a nasadím do držáků. Při vyvolávání si však musíte dávat strašný pozor. Stačí, aby se ve vodě dva listy krátce o sebe otřely, a už jsou v nich škrábance, proti tomu nepomůže ani Hüter.
Pokud jsou zde nějací „odborníci na světlo“: Existuje možnost vybavit zvětšovací přístroje takovými zdroji UV světla, aby bylo možné vytvářet kyanotypie? Pozadí: S vytvářením negativů pomocí inkoustové tiskárny nejsem zcela spokojen a negativy z fotografického filmu sice poskytují krásné výsledky, ale u větších formátů jsou poměrně nákladné. Pokusy s běžně dostupnými lampami, které částečně vyzařují v UV spektru (černé světlo, halogen, xenon), zatím nebyly úspěšné.
S pozdravem,
Rainer
cfb_de
Ahoj Rainere,
vlastně bys měl být schopen bez větších problémů přestavět zvětšovací přístroj na UV lampu. Zejména u zdrojů studeného světla by to mělo být snadné.
Ale: Nic není zadarmo! A háček je v tom, že bys případně potřeboval kondenzor, v každém případě ale skla obrazové desky a objektiv v provedení propouštějícím UV záření. Hodně štěstí při hledání a hlavně pak při placení :-)
S pozdravem,
Franz
SamuliSchielke
Na jiném fóru už se jednou vedla diskuze o zvětšovacích přístrojích s UV světlem. Pokud si dobře vzpomínám, v NDR se před desítkami let skutečně vyráběl UV zvětšovací přístroj, ale je otázkou, zda se ještě zachovaly nějaké funkční kusy a zda k nim lze sehnat vhodné žárovky.
Musí to vlastně být UV světlo, nebo stačí modré? V tom případě by problém s čočkami nebyl tak dramatický.
Samuli
dkwrt200
Děkuji za tipy. Pokusím se hledat dál. Problém je v tom, že přesně nevím, na které části spektra soli železa III/II přesně reagují. UV-C to vlastně být nemůže, protože toho atmosférou pronikne jen velmi málo. UV-B je z 90 % filtrováno již jednoduchou okenní tabulí. Ale v kontaktním rámečku je přece jen skleněná tabule, kterou to prochází. Pokud se jedná o UV-A, pak to s potenciálními zdroji umělého světla vypadá lépe. Ale i tak to musí projít celou řadou skleněných ploch. Na tom to asi ztroskotá. 500 W halogenová žárovka, která vydává přibližně 3 % výkonu v UVA spektru, sice přes kontakt a skleněnou tabuli vytvořila obraz, ale přes kondenzor a optiku pak prošlo pouze světlo, ale již žádné UV záření. Dalším pokusem by pak asi byly UV trubice z nehtového studia....
S pozdravem,
Rainer
Wolfgg
Rainer: Vyjmout z vhodné lampy Heimsonne s objímkou nebo sestrojit obloukovou lampu, bez kondenzátoru, obrazová deska bez skla, no a optika: prostudovat technické listy, možná jsou mezi cenově dostupnými modely pro UV záření nejlepší ty s „málo čočkami“.
S pozdravem Wolfgang
huehnerhose
Ahoj všem :)
Po nějakém tom váhání je fotka konečně hotová. Nakonec jsem ji nasvítil halogenovou žárovkou a bleskem.
Důležitým bodem bylo také vyvolání. Když jsem se ptal v obchodě, poradili mi Eukobrom 1+4/20 ~5 min, což dalo negativ, který byl v pořádku. Nakonec jsem teplotu vývojky ještě zvýšil – a výsledkem byl velmi dobrý negativ. Přesnou teplotu neznám – nakonec jsem pracoval jen podle citu :unsure:
Pozdravy
Sebastian
dkwrt200
Ahoj Sebastiane,
už sis toho všiml? V aktuální verzi katalogu je u tiskového filmu (který se nyní nazývá internegativní film) uvedeno, že při expozici je třeba nastavit obvykle 6–25 ASA. V pátek jedu do Bad Hersfeldu do archivu a doufám, že se mi podaří pořídit i pár snímků z ruin kláštera. Předtím nabiju několik desek pro starý Linhof II 10x15 s tiskovým filmem. Expozice bude na 6 ASA. Jsem zvědavý.
S pozdravem,
Rainer
dkwrt200
Krátká zpráva z posledního testu filmů ADOX: Snímky z ruin kláštera v Bad Hersfeldu, rozptýlené světlo při zatažené obloze, začínající sněžení, pátek 3. 3. 2006, cca 14:00. Fotoaparát: Linhof II 10x15, Schneider Angulon 1:6,8 90 v SynchroCompuru.
Při 25 ASA: Nic moc, pouze obrysy
Při 12 ASA: Zase je rozpoznat, co se vlastně chtělo vyfotit
Při 6 ASA: Tak to sedí, dobře exponováno s přijatelným vykreslením stínů
Víc desek jsem s sebou neměl.
Doporučení tedy zní 6 ASA, v případě pochybností přidat ještě půl clony.
K otázce strany s emulzí, o které už někde byla řeč: Při dřívějším pokusu jsem ten křišťálově čistý výsledek na filmu přisuzoval tomu, že jsem film možná exponoval zezadu. Obvyklý zářez totiž nemá. Ale dvě expozice na příslušné strany ukázaly, že hladká strana je ta s emulzí. Dobře to poznáte, když (suchým!) konečkem prstu velmi lehce přejedete po filmu. U hladké emulze nic necítíte a neslyšíte, u hrubší zadní strany se to cítí a slyší (lehké šustění) úplně jinak.
S pozdravem,
Rainer
(P.S.: Zaslouží si člověk jako „tester“ vlastně vzorek?)
