henribroy
Ahoj všichni,
našel jsem ještě jednu temnicovou lampu, která má na straně světla skleněný filtr 113 od firmy Orwo. Jelikož se však jednak zdá, že filtr je již nepoužitelný (šmouhy a vady), a jednak potřebuji pro svůj papír spíše červené světlo, mám následující dotaz:
Dají se takové skleněné filtry Orwo (červený by měl být typ 107) ještě někde koupit?
Díky předem a pozdravy, Henri.
Abi
Ahoj Henrybroy,
u Banseho a Grohmanna jsou ještě poslední kusy filtrů Duka.
S pozdravem
Gast
Henri,
jaký má ta lampa formát? Existují/existovaly filtry od Ilfordu, možná by ti Mirko mohl něco sehnat. Kromě toho existují filtry od Kaiseru ve formátu 9x12 (a pouze v tomto formátu), které se hodí.
Jinak Banse a Grohmann, alias wephota – odkaz sem nedávám, protože by se stejně zase sám smazal.
Roland
henribroy
Díky!
Našel jsem tu stránku.
S pozdravem, Henri
cfb_de
Ahoj Henri,
stačí i obyčejná skleněná deska potažená dvěma vrstvami „Rubylithu“ nebo „DC-fixu“.
Pak je tu ještě levný červený odstraňovací lak, který se také hodí jako filtr.
Nebo: stačí vložit matnou skleněnou desku a koupit si v obchodě Conrad červený LED reflektor.
Ten u mě teď visí v koupelnovém svítidle, zatímco pracuji na Duka. Funguje to a u mě se to skvěle hodí i k Vario Classic.
S pozdravem,
Franz
henribroy
Ahoj všichni,
moc děkuji za cenné rady.
Právě jsem provedl test s existujícím zelenožlutým sklem a na mém standardním papíře (Fomaspeed) se neobjevily žádné problémy. Pro posouzení zvětšení v vývojce je pro mě toto světlo jasným přínosem ve srovnání s červenou žárovkou Philips.
Pro ostatní papíry brzy vyzkouším alternativy s vlastní skleněnou deskou, odstraňovacím lakem nebo fólií.
S pozdravem, Henri.
MirkoBoeddecker
Červené filtry ORWO jsou buď příliš světlé (světle červený zákal), nebo sice odolné proti zákalu (107, 108), ale ve skutečnosti určené pro rentgenové filmy, tedy příliš tmavé.
Neexistují žádné rozumné červené filtry ORWO vhodné pro papíry s variabilním kontrastem, protože ORWO takové papíry nikdy nevyrábělo.
Kdyby takový filtr existoval, byl by po pádu berlínské zdi po dlouhá léta bestsellerem.
Zbývá tedy jen si ho vyrobit.
S pozdravem,
Mirko
Gast
U lamp do temné komory se často používají tak vágní pojmy jako „červená“, „tmavě červená“ a podobně – existuje nějaký přehled, kde jsou uvedeny příslušné vlnové délky?
Teprve pak lze porovnat, zda například červené světelné diody mohou skutečně představovat alternativu k „červené“ žárovce nebo k filtru Orwo, o kterém se zde bavíme...
cfb_de
Udělej to, co německý institut pro normalizaci dodnes nedokázal.
Změř filtry v UV/VIS spektru a zveřejni výsledky. Po x hodinách používání proveď měření znovu a znovu zveřejni (zcela odlišné) výsledky.
Takhle to vypadá. Tyto levné zelené nasazovací filtry nelze specifikovat, pokud jde o jejich spektrum propustnosti. A to zejména proto, že žádný výrobce neví, zda za ním zákazník zavěsí matnou žárovku z trouby nebo 25W úspornou žárovku.
Jednoduchý test s závojem stojí přesně jeden list papíru a necelých třicet minut času. A ten se provádí u každého druhu papíru přesně třikrát: „poprvé“, „jedinýkrát“ a „naposledy“.
U rozumných LED je spektrum zdokumentováno v datovém listu. Ve spojení s datovými listy fotografických papírů (které jsou, bohužel, uvnitř krabice) si pak test se závojem můžete téměř ušetřit. Snídaňové noviny dostane ten naproti, vy si prostě přečtete dva datové listy. Nebo si ten test se závojem přece jen udělejte, pokud jste si stejně jako já koupili LED žárovky za nejnižší cenu v Conradu.
A prosím, dejte si nějaké jméno! Pak budou moje budoucí odpovědi méně tvrdé. A kdo ví, možná vás dokonce i přivítám a rozloučím se s vámi.
Ani toto fórum není automat na odpovědi, i zde máte co do činění s lidmi.
Wolfgg
Také mohu potvrdit, že z dlouhodobého hlediska jsou nejlepší světelné diody. Stačí jich pár zapojených do série rozmístěných po laboratoři; pokud chcete univerzální řešení, stačí po třech červených, žlutých a zelených LED, to postačí na všechno. Kdysi jsem pro RA4 (barevný negativ) prostě vzal ze šuplíku pár žlutých LED diod, aniž bych podrobněji zkoumal spektrum, a nastavil jas tak, aby byl právě dostatečně vysoký, ale papír zůstal zcela netečný. Funguje to dodnes. A to nejlepší: starat se o to musíte nejdříve po 300 000 provozních hodinách. Ale ne proto, že by se změnilo spektrum, ale proto, že jas by mohl klesnout na 70 %. Kolik „laboratorních let“ to asi u hobby fotografa je?
henrydroy: „Pro posouzení zvětšení ve vývojce“ zní jako nesprávný přístup. Až na několik výjimečných postupů, jako je např. lith-print, není třeba ve vývojce nic posuzovat, ale je nutné film vyvinout, tedy vyvolat podle času. Nezkušení by dokonce měli nejprve vyvolávat s emulzí dolů, aby v žádném případě nedošlo ke „kompenzaci“ přeexponování podvyvoláním.
S pozdravem Wolfgang
henribroy
Ahoj Wolfgangu,
vyvolávám podle času. Vizuální kontrola je pro mě ale důležitá v tom smyslu, že už během doby, kdy se obraz na papíře vytváří, chci vyvodit závěr, zda jsem s expozicí spíše trefil, nebo se spletl. Zejména u zkušebních proužků.
Formát 20x30 nebo větší na barytovém papíře mi funguje jen obráceně, protože jen tak je díky zvlnění papíru zaručeno rovnoměrné navlhčení papíru.
Zelené světlo v temné komoře mi vyhovuje v tom, že při poslední kontrole ostrosti na zvětšovacím přístroji, než ztlumím světlo, mám pocitově lepší výhled na promítaný negativ.
Nápad postavit Duka lampu s LED mi nepřijde špatný.
Pozdravy, Henri.
