DieterSchuld
Vážení členové fóra, právě se zabývám vyvoláváním filmu Efke 25 a narazil jsem na doporučení použít přípravek Hüter. Čtu „přidat trochu Hüteru“, „přidat 1 %“ a na lahvičce od Tetenalu je uvedeno „přidat 25 ml na litr“. Co mám tedy dělat?
S pozdravem
Dieter Schuld
cfb_de
Ahoj Dietere,
ať to zní jakkoli drsně: přidej „trochu“ a prostě vyzkoušej, kolik je potřeba. V nejhorším případě tě to přijde přesně na dva filmy.
Žádný výrobce jakéhokoli filmu nemůže dát absolutní doporučení.
*S* Hüterem ale budeš prosím fixovat třikrát až pětkrát déle a výrazně déle promývat.
S pozdravem,
Franz
p.s.: U R50 ignoruji všechna Hüterova doporučení. Prostě žádný nepoužívám. Nepoužívám ale ani žádné mučící kleště na stírání filmu.
fotohuisrovo
Použití stabilizátoru vede k delšímu fixačnímu a promývacímu času. Jelikož jsou emulze Efke velmi jemné a při vyvolávání se snadno poškrábou, je třeba s těmito filmy zacházet s větší opatrností.
Vzhledem k tomu, že stabilizátor má nízké pH, je důležité nejprve připravit správný roztok vývojky. Teprve poté se do něj pomalu vmíchá stabilizátor.
Další výhodou je také zlepšení rovinnosti filmu. Nevýhodou jsou delší doby zpracování.
Hodně úspěchů při tvých experimentech.
S pozdravem,
Robert
Renate
Dobrý den,
již delší dobu se zabývám problémem „udržovače“. V literatuře se o tom bohužel moc nedá najít.
Od používání Geladuru jako udržovače musím důrazně odradit. Má to být přísada do vývojky. Geladur obsahuje v podstatě kyselinu octovou, která do vývojky nepatří. Aktivita vývojky se řídí hodnotou pH. Hodnota pH u vývojky je vždy vyšší než 8. Kyselina octová snižuje hodnotu pH a tím i aktivitu vývojky. Pokud přidáte Geladur podle návodu, film zůstane zcela nevyvolaný. Proč je v Geladuru obsažena kyselina octová, je mi záhadou. Účinná látka s brzdícím účinkem, glutaraldehyd, kyselinu octovou jako pomocnou látku nepotřebuje. Glutaraldehyd je podle literatury velmi dobrým fixačním činidlem, které lze přidávat do vývojky.
V současné době používám své zásoby Geladuru jako přerušovač s fixačním účinkem. Používám 20 ml Geladuru na 500 ml vody. Jak dobrý je fixační účinek, nemohu říci, protože jsem dosud nenašel vhodný test pro ověření tohoto účinku.
Anorganické fixační činidla používají k fixaci sloučeniny chromu nebo hliníku. To funguje pouze v kyselých roztocích, přičemž pro fixaci je však nutné nastavit optimální hodnotu pH. S tím jsem však ještě neprováděl žádné experimenty a literatura vždy uvádí pouze to, že to funguje, ale ne jak to funguje. Ani u společnosti Tetenal jsem dosud nenašel žádné skutečně použitelné informace o prodávaném fixačním činidle.
Během vyvolávání se moje filmy obvykle nepoškrábou. Dosud se také nikdy neoddělila emulze. Teprve při zvětšování hrozí nebezpečí škrábance. Ale v tomto ohledu mám zatím s filmy ADOX příliš málo zkušeností. Na systematické testy mi chybí čas.
S pozdravem
Renate
Gast
Ahoj Deter,
už roky používám Tetenal Hüter pro film ADOX 25.
25 ml na litr ustalovače je v pořádku.
Nikdy jsem neměl problémy se škrábanci ani při oplachování.
Mimochodem: Kdo vlastně vymyslel tu holku s tou hroznou přerušovací lázní?
Dosud jsem každý Efke 25 ošetřoval přerušovací lázní Indicet bez odlupování vrstev nebo jiných katastrof!
S pozdravem
Wolfgang
DieterSchuld
Vážení členové fóra,
moc vám děkuji za vaše užitečné příspěvky. Vyzkouším to tedy sám. Ještě přesně nevím jak, ale vzniklé škrábance mi asi napoví. Mockrát děkuji!
Dieter Schuld
camerafreak
Franzi,
co by bránilo tomu, použít tuto metodu s upraveným dvoufázovým fixačním procesem?
Tj.
1. fáze fixace: běžný fixační roztok bez přidaného tepla, běžná doba fixace, případně o 30 % kratší
2. fáze fixace: fixační lázeň s teplem, běžná doba fixace
Tento postup jsem zatím v praxi nevyzkoušel, ale pro mě by to byl nejpraktičtější způsob (jsem ale také uživatel černobílých filmů).
Proto se ani nebojím delší doby oplachování (jsou to přece jen jen 2 stisknutí tlačítka navíc :-))
S pozdravem,
Michael
MirkoBoeddecker
Při opatrné práci není ta měkká emulze opravdu žádný problém.
Sami vyvoláváme tisíce filmů efke ročně bez ochranných obalů a bez škrábanců, a to i přes stírací lištu.
Varovné poznámky v katalogu jsou tam proto, že se našlo pár chytráků, kteří na internetových fórech neustále poukazovali na to, že filmy ADOX se poškrábou snadněji než Ilford.
To pak vzali jako důvod k závěru, že:
1) FOTOIMPEX je podvodná firma, která svým zákazníkům něco namlouvá
2) Ilford a Kodak dělají lepší snímky, protože stačí se jen jednou podívat na vrchní vrstvu atd.
Myslím si, že ani jedno, ani druhé nelze přivést do nutně kauzálního vztahu k vrstvení, ale nakonec mě to prostě unavilo a celou tu záležitost jsem zařadil do katalogu jako varování a dal jsem ADOXu dva body za složitost manipulace.
Od té doby je klid a zdá se, že to na prodeje vůbec nemělo vliv :)
Kdo používá exotický film, nedělá to proto, aby co nejjednodušeji a nejrychleji získal nějaký snímek, ale aby pořídil snímky, které jsou jiné než průměr.
Menší odchylky ve zpracování k tomu prostě patří.
Nemám žádný problém na to všechno předem upozornit a pokud jsou nějaké otázky, budou zde zodpovězeny.
Už roky také upozorňuji, že v budoucnu to bude stále turbulentnější. Kdo není připraven trochu experimentovat, bude muset dříve či později přejít na digitál. Všechny materiály budou mít větší výkyvy a my budeme muset znovu vykopat mnoho ze starých fotografických znalostí z poloviny 20. století, abychom tyto úskalí obešli.
Tehdy bylo normální chránit a odstraňovat (vodu) a jako fixační zesílení krátce vybělit a v každém případě tónovat a provést zkoušku opláchnutím a a a...
To vše už od počátku 70. let nebylo nutné, protože materiály byly díky obrovskému technologickému úsilí natolik stabilizovány, že to šlo i se dvěma archy a bez přemýšlení.
S kolapsem masového trhu již nebude možné tento náklad dlouhodobě financovat.
To samozřejmě neznamená, že se kvalita snímků zhorší!
Naopak!
Fotografie se od svého zavedení kvalitativně neustále zhoršovala výměnou za vyšší uživatelskou přívětivost a vhodnost pro masové použití.
To nyní opět vyměníme zpět a místo toho se budeme více zabývat procesem, pak z toho vzejde i více dobrých snímků :)
Budeme se snažit co nejlépe sdělit tyto znalosti v souvislosti s našimi materiály.
Navíc je přece zábava, když úspěšně uplatníte něco, co jste se naučili, a držíte v rukou sytý, lesklý výtisk z svitkového filmu ADOX CHS 50, který byl právě cíleně vybělen a prošel svou první selenovou tonací.
To je přece mnohem lepší než tuctová PE fotografie z chromogenního filmu C41 z velkokapacitní laboratoře.
S pozdravem,
Mirko
cfb_de
Michaeli,
to zní logicky. Já bych ale vynechal druhý fixační roztok a před fixací bych rovnou použil samostatnou koupel v klobouku. Ale jak jsem už řekl, já klobouk vůbec nepoužívám a s měkkými vrstvami filmu nemám žádné problémy.
Mirko,
*to* je přesně ten důvod, proč rád dělám černobílou fotografii a nesedím u počítače s digitálními obrázky. A není to ani tak zvlášť problematické, když prostě přijmeš, že fotografie je řemeslo, které se nedá dovést k dokonalosti jen tak za tři minuty. Není to přece bezdůvodně učební obor nebo studijní program.
U vaření, tapetování, řízení auta (dobře, tam bohužel čím dál méně) i cizích jazyků každý akceptuje, že se to nejdřív musí naučit.
S pozdravem,
Franz
Gast
„Problém“ s měkčími emulzemi se většinou vyskytuje jen u plochých filmů. V spirálovém zařízení pro svitkové filmy nebo u K.B. to při běžných dobách vyvolávání a přechodech stále funguje dobře. Problém může nastat pouze při vyšších teplotách zpracování.
V závislosti na tom, jak vyvoláváte velkoformátové filmy, může být vhodné použít krytky.
Špinavé a tvrdé stírací kleště jsou vždy špatnou volbou, a to u každého filmu. Nejlepší je vůbec nepoužívat žádný mechanický kontakt mezi mokrými filmovými emulzemi. Ale i já někdy film stírám. Existuje několik způsobů zpracování, jak film vyvolat rychle, bez škrábanců a čistě.
S pozdravem,
Robert
Gast
Mirko,
nepřeháněj to, fotím už od roku 1960 a nikdy jsem neudělal nic z toho „nesmyslu“ (promiň), co popisuješ; můj otec zvětšoval už ve 30. letech a také nikdy neudělal nic z toho, co tam je popsáno (negativy jsou stále v pořádku).
Pokud člověk dává alespoň trochu pozor a k filmům nepřistupuje s brutální silou, není to nutné – uchovávání, zadržování, bělení, tónování, zkouška opláchnutí atd. – to se v současné literatuře také nenachází.
Kdo by pak ještě kupoval tvé zboží, když píšeš něco takového, jako výše?
To se nestane, možná bude každá emulze mít zase jinou dobu, ale jinak?
Roland
PS: Nemyslím to zle, ale co si má zákazník myslet, když prodejce (který chce něco vydělat) vypráví takové strašidelné příběhy?
MirkoBoeddecker
Rolande,
hmm, jako hororová historka mi to nepřipadalo a v literatuře z 90. let se o tom dá najít dostatek informací.
Hüter není bezdůvodně v nabídce každého výrobce fotochemikálií, stejně jako Calgon a Selentoner.
Otázka, zda jsme vybrali správně, trápí mnoho lidí a že toner přesně to ukazuje a navíc stabilizuje obraz, je asi také nesporné.
Všechny tyto věci dohromady jsou možnými stabilizátory procesu.
Nejprve tedy změkčete vodu (nebo zřeďte 1+1 destilovanou vodou), než připravíte vývojku, poté případně v ustalovači nebo přerušovací lázni chraňte emulzi (také proto, aby se negativ při zvětšování nepoškrábal), důkladně vyberte a (také kvůli ochraně) otestujte oplachování, poté případně krátce selenujte, abyste si byli jisti.....
Pokud to všechno uděláte, vlastně už se nic nemůže pokazit.
O tom, co z toho je v konkrétním případě nutné, se pak musí rozhodnout.
Mně to nepřijde nijak zvlášť složité, už roky pracuji s jedním nebo více kroky z tohoto seznamu, jen abych si byl jistý.
To ostatně platí pro všechny materiály. Nejen pro ty naše.
Tím jsem rozhodně nechtěl nikoho vystrašit. Díky za upozornění :)
Když máš dostatek zkušeností, jako ty, můžeš si většinu z toho odpustit, protože víš, o co jde.
Kdo má ale méně zkušeností, ten se musí spolehnout na proces a pomůže mu co nejstabilnější proces, pokud ho jeho složitost nepřevyšuje. Pak se samozřejmě dostaneme do začarovaného kruhu.
Pozdravy,
Mirko
