SimonWeber
To sice přímo nesouvisí s fotografickými materiály a jejich zpracováním, ale mohlo by to zajímat i ostatní.
Rád bych věděl, zda existují nějaké poznatky o tom, jak škodlivé pro zdraví může být z dlouhodobého hlediska zacházení s chemikáliemi, vdechování chemických výparů atd. Je mi 22 let a už 2,5 roku pracuji v různých fotolaboratořích. U mě doma se špatným větráním, na univerzitě v laboratoři s větráním atd.
Existují nějaké osobní zkušenosti nebo snad dokonce studie od někoho, kdo již velmi dlouho pracuje s černobílou analogovou fotografií? Existují zprávy od jiných fotografů? V mé špatně větrané domácí laboratoři mi je někdy špatně, když tam hodiny pracuji.
Rád bych prostě věděl, jestli si po 30 letech práce s fotografií (v roce 2033... jestli vůbec ještě bude existovat analogová fotografie? ;) ) zničím zdraví, nebo jestli je to při rozumné manipulaci (co by to bylo?) pod kontrolou (v to doufám...).
Jen tak mimochodem.
Simon
Manfred
Ahoj!
Pracuji v Duka už přes 40 let. Pokud se budete řídit návodem, nic se nestane, ale větrání je naprosto nezbytné. Pracovat s bolestmi hlavy nebo závratěmi je z dlouhodobého hlediska určitě nezdravé.
S pozdravem
Manfred
MirkoBoeddecker
Ahoj Simone,
práce v laboratoři DUKA je vlastně relativně bezpečná, pokud dodržuješ všechna nezbytná bezpečnostní opatření.
Vdechování výparů z vývojky není přímo zdraví škodlivé a tvoje bolesti hlavy pravděpodobně souvisejí s tím, že se soustředěně věnuješ práci v malé místnosti se špatným větráním po celé hodiny.
Je rozdíl mezi vdechováním výparů a přímým kontaktem s chemikáliemi. Tady by ti možná mohl poradit lékař nebo Franz?
Existují však věci, které mohou být nebezpečné, a bohužel se jim stále věnuje příliš málo pozornosti.
Proto zde uvádím krátký seznam (bez záruky úplnosti).
1) Čistota, čistota, čistota! Pokud nevyčistíš zbytky vývojky a ustalovače, zaschnou a promění se v jemný prach. Pokud navíc špatně větráš, je velké riziko, že tento prach vdechneš, a pak už nejde o zápachy, ale o skutečnou fotochemii se všemi látkami v plicích. To tam pak působí stejně, jako kdybys si namočil prsty do vývojky. Čistota navíc pomáhá udržet procesy stabilní, prodloužit trvanlivost chemikálií a zabránit tomu, aby se na tvé fotografie dostal prach.
2) Některé vývojky mohou vyvolávat alergie. Já osobně bych jako alergik při vyvolávání filmu vždy nosil latexové rukavice (z lékárny nebo obchodu se sanitární technikou). Nestojí to téměř nic a poskytuje to téměř 100% ochranu. Alternativně můžeš také pracovat s vývojkami, které neobsahují alergenní látky. Jsou sice o něco dražší, ale v přepočtu na film to není tak zlé.
3) Těžké kovy, jako jsou sloučeniny selenidu, se skutečně mohou ukládat a hromadit v tukové tkáni a po mnoho let pak poškozovat zdraví. Jiné látky tě buď otráví okamžitě, anebo se z těla opět vyloučí. Proto také doporučujeme provádět selenové tónování vždy pouze při dobrém větrání a nedotýkat se toneru prsty.
Na světě však existují tisíce fotografů, kteří měli doslova černé prsty a kožní skvrny od selenidu a amidolu, celý život se dotýkali tonerů a zemřeli přirozenou smrtí ve vysokém věku.
To jen proto, abyste nebyli „hypochondři“. Nasávat benzín z potrubí ústy je také nebezpečné, ale poškození se projeví pouze v případě, že jste měli benzín v ústech po celá léta.
4) Rozpouštění práškových chemikálií. Důležitý bod!
Rozpouštění práškových chemikálií není žádná legrace. Pokud s vervou vysypete sáček z výšky 50 cm do vody, vznítí se oblak jemného chemického prachu, který se rozšíří až do vzdálenosti 1,5 metru. A vy pak vdechujete všechny ty nečistoty.
Proto mají chemici takové odvětrávané komory, pod kterými s práškovou chemií pracují. Opravdu doporučuji roušku a POMALÉ, opatrné míchání. Alternativně: Používejte tekutou chemii.
5) Používejte laboratorní kleště. Nedotýkejte se chemikálií rukama ani je nemíchejte prsty, nebo používejte latexové rukavice (možná bychom je měli zařadit do sortimentu).
6) Zásadně kupujte produkty, které neobsahují hydrochinon a jiné škodlivé látky, čímž minimalizujete riziko poškození zdraví. Bohužel jsou náhradní urychlovače dražší a ne každý požadovaný výsledek lze dosáhnout pomocí jiných receptur. Je to tedy dobrá volba pro školní laboratoře, pokud chcete jít na jistotu, ale není to opravdu alternativa pro všechno.
Jak již bylo řečeno, vše výše uvedené bez záruky úplnosti a samozřejmě bez záruky.
Bylo by hezké, kdyby k tomuto příspěvku mohli přispět i ostatní.
Nejsem přece farmakolog.
S pozdravem,
Mirko
RomanJRohleder
Simone, Mirko,
nejprve: šťastný nový rok.
>Práce v komoře DUKA je vlastně relativně bezpečná, pokud dodržujete všechna >nezbytná bezpečnostní opatření.
Přesně tak. Je to jako s řízením auta, plaváním na koupališti a pečením malých rohlíků.
>Vdechování výparů z vývojky není přímo zdraví škodlivé a >tvoje bolesti hlavy pravděpodobně způsobuje to, že v malé místnosti >se špatným větráním soustředěně pracuješ celé hodiny.
Správně. Znám to ze své první vlastní temné komory, 3 m² bez přívodu a odvodu vzduchu člověka po 3, 6 nebo 9 hodinách docela vyčerpají. Tehdy jsem měl vždycky pocit, že na mě leze chřipka...
>Je rozdíl, jestli vdechuješ výpary, nebo přicházíš do styku se všemi >chemikáliemi. Tady by k tomu možná věděl víc lékař nebo Franz?
To je pravda.
Hlavním problémem v konvenčním procesu černobílého zpracování je podle mého názoru oxid siřičitý – vnášíme do ustalovače (a z vývojky do přerušovací lázeň) sice řídký roztok kyseliny octové, ale časem se z něj uvolňuje SO2. A to mimo jiné vede k bolestem hlavy.
Moje řešení problému: větší temná komora s vzduchovým/elektrickým tepelným čerpadlem uvnitř – ta věc se svým průtokem odpadního vzduchu hodí k větrání menší sportovní haly. ;-)
Alternativa: zajistit větrání, pravidelné přestávky na dýchání se současným průvanem v komoře, k tomu důkladné otřepání archu po zastavení. Nebo vyhodit kyselou zastavovací lázeň a nahradit ji tekoucí vodou.
Jako ustalovač se osvědčil i Calbe FX-R; už nezapáchá kyselinou, ale místo toho páchne amoniakem. To je jedno.
>Proto mají chemici takové odvětrávané komory, pod kterými pracují s >práškovými chemikáliemi. Opravdu doporučuji roušku a P O M A L U >A O PATRNĚ míchat. Alternativa: Použít tekuté chemikálie.
Rozstřihněte sáček, ponořte roh pod vodu a nechte ho sklouznout. Po „většinovém vyprázdnění“ sáček vypláchněte douškem vody a ihned po vyprázdnění odneste do koše.
Dobře, s některými sáčky od Calbe to může být stresující, jednou jsem měl dva 10l sáčky N113, u kterých nebyly rohy čistě svařené a polévka mi vesele vytékala. <g>
>5) Používejte laboratorní kleště.
Existuje už nějaká náhrada za ty s plastovým povrchem? To řešení s namáčením do tekutého plastu nebylo zrovna nejvhodnější, hmota lepí i po roce a už jen samotný zdvih a šířka čelistí kleští způsobuje problémy.
> Nedotýkejte se chemikálií nebo používejte latexové rukavice (možná bychom je měli zařadit do sortimentu).
Ale pak to dotáhněte do konce – latex se dá sehnat levněji v každé lékárně, na místě a ve větším množství (rozhazujte!), ale nitril nemá každý lékárník na regálu.
>6) Zásadně kupujte produkty, které neobsahují hydrochinon a jiné škodlivé >látky, tím se minimalizuje riziko poškození zdraví.
To nevidím jako problém; je to stejná debata jako o jemných prachových částicích, jen se vztahuje na oblast bezpečnosti práce.
> Bylo by hezké, kdyby k tomuto příspěvku mohli něco přidat i ostatní.
> Já totiž nejsem farmakolog.
Já taky ne. <g>
> Zdravím,
> Mirko
Nápodobně, šťastný zbytek roku 2006,
Roman
Gast
Ahoj,
už tři roky pracuji v temné komoře, často i intenzivně. A věřte tomu nebo ne: pořád ještě žiju. Mnoho let jsem také míchal chemikálie holýma rukama. U mě to nic „nevyvolalo“. Chyběla mi jen třetí ruka na ten čerstvý fotografický papír.
V ošklivé temné komoře je asi největším problémem zvýšená koncentrace oxidu uhličitého. Takže každou hodinu si dejte pauzu a vyvětrejte. Nic také nebrání tomu, abyste používali tekuté chemikálie a vyhýbali se hydrochinonu. Kleště zabrání otiskům prstů z fixačního roztoku na snímcích a suché ruce jsou volné pro umění dodatečného zesvětlování.
Mám nerezové kleště od Mirka, vpředu potažené plastem. Jsou skvělé. Plastové kleště se mi pravidelně lámou.
Stagirit
V laboratoři bez větrání se časem nepříjemně projeví nedostatek kyslíku, proto je třeba občas dobře vyvětrat.
Fotochemikáliemi (a také jinými chemikáliemi) jsem si trochu poškodil kůži na rukou, takže si je musím zejména v zimě častěji mazat krémem.
Vinylové rukavice jsou pro alergiky mnohem příjemnější než latexové, a ty latexové mají často malé dírky a trhliny, kterými pak chemikálie pronikají do rukavic.
Kromě urychlovačů (fenidonu a dalších) není fotochemie sama o sobě o nic nezdravější než oběd v McDonald's.
Toner a bělicí lázeň jsou zase úplně jiná věc, u těch bych byl opatrný. Přitom selen sám o sobě není tak jedovatý, za normálních podmínek v laboratoři nemůžete přijmout množství škodlivé pro zdraví. Selen je dokonce důležitým stopovým prvkem v těle. Plíce mohou být většími množstvími přímo poškozeny, což se pak projeví selenovou rýmou, což je známkou akutní otravy.
Více mi vadí dichromany draselné v bělicí lázeňi.
cfb_de
Ahoj,
tady pár praktických, ne příliš teoretických rad ode mě k novému roku (Simone, jsem chemik a soudní znalec; jen abys věděl, odkud se u mě bere ta spisovná němčina).
- Nebezpečí. To je všudypřítomné a ohrožuje člověka nejrůznějšími způsoby: při řízení auta, jídle, práci v Duka, až po „blesk při sraní“.
- Minimalizace nebezpečí. Způsob, jakým inteligentní člověk čelí nebezpečí. Např. únikovou reakcí, rizikově uvědomělým jednáním nebo ignorancí (často k vidění při řízení auta).
Měl bys se věnovat minimalizaci nebezpečí. Velmi dobře a správně. Dávej tedy pozor na pravidelné větrání i své domácí temné komory: Občas vyjdi ven, nech otevřené dveře, umožni výměnu vzduchu (zápach octa ze přerušovací lázně vlastně nevadí, kritičtější jsou výpary oxidu siřičitého a sirovodíku z vývojky, ustalovače a toneru a – zejména – nedostatek kyslíku, který se časem dostaví – pak se nejprve unavíš nebo budeš produkovat jen špatné tisky).
Takže:
- Dávejte pozor, abyste používali co nejméně práškových roztoků: při přípravě práškového roztoku vždy trochu prší, vždy něco vdechujete. Pokud to nechcete, nasaďte si filtrační masku (v obchodě s nářadím, stačí vlněné filtry).
- Skladujte své chemikálie rozumně! Tedy ne v ledničce vedle kečupu a brambor. Ne v použitých lahvích od jablečného šumivého nápoje (starý Eukobrom vypadá podobně a už se staly případy, kdy se před lékárnou objevily koně...).
- Udržujte své ploutve čisté! Papírové kleště nejsou zbytečným vynálezem a hydrochinon *může* (ale nemusí!) působit mutagenně.
- „Páchnoucí“ sírový toner používej zásadně jen při velmi dobrém větrání!
- Nevyráběj si sám selenový toner z kovového selenu.
- Na určité věci (např. chromáty) si nasazuj rukavice. Zásadně si přečti bezpečnostní listy (jsou k dispozici u výrobce chemikálií, na webu nebo případně na vyžádání poštou) a dodržuj je, jak nejlépe to jde.
- Nedělejte si starosti! Většina „otráv“ a „pracovních alergií“ je prostě vymyšlená a má psychický původ.
- Nechte být daguerrotypii s vyvoláváním v rtuťových parách.
Již X desetiletí/téměř dvě století se ve fotolaboratoři pracuje s minimem chemikálií. A nelze prokázat žádnou významnou odchylku v délce života fotografů. Kromě samozřejmě těch blbců, kteří to piju nebo se v laboratoři udusí/upálí. Nebo těch, kteří se (jak je u umělců obvyklé) s odpovídající vyšší pravděpodobností oddávají sebevraždě.
Vliv pěti porcí hranolků nebo deseti polévek z pytlíku na tvou délku života bude pravděpodobně větší než vliv dvaceti let řádného provozování fotolaboratoře. A u hranolků a polévek z pytlíku nikoho nenapadnou zlé myšlenky, ani spotřebitele, ani zákonodárce. Teď prostě tvrdím, že jeden pytlík chipsů odpovídá asi deseti hodinám přímo nad miskou se selenotonem. A deset hodin přímo nad miskou během své délky života sotva zvládneš, protože tomu brání tvůj rozum. Na rozdíl od chipsů.
Bylo to dost německé? Doufám. Nemám totiž velkou chuť odvozovat příslušné potenciální riziko u těchto nesmyslně malých expozičních dávek.
Nejzávažnější škoda, která vzniká v důsledku práce s Dukou pro přežití lidského druhu, pravděpodobně spočívá v tom, že zdlouhavé večery s Dukou jsou návykové a tak už téměř nezbývá čas (nebo vůle partnera) na rozmnožování ;-)
S pozdravem,
Franz, dneska v německém zlehčujícím stylu :-)
SimonWeber
No skvělé, to mě opravdu velmi uklidňuje. Už jsem si říkal, že to stárnutí způsobené výpary chemikálií ve fotolaboratoři je spíš psychosomatické povahy než akutní otrava s genetickými změnami a zážitkem blízkým smrti ;). Přesto se budu řídit návrhy Mirka, Franze a Romana, zejména pokud jde o práškovou chemii (Emofin!).
Romane (nebo také Franze jako chemika): Pomohlo by případně proti oxidu siřičitému, kdybych použil přerušovací lázeň z kyseliny citronové? (Měl jsem sice kdysi chemii, ale ...)
V každém případě moc děkuji za všechny vaše příspěvky!
S daguerrotypií jsem zpočátku také nepočítal :P ... Raději zůstanu u Foxe Talbota a jeho pozitivně-negativního procesu. A MacDonald's jsem už měl taky až moc... asi bude fakt lepší tam už nechodit a ušetřené peníze investovat do selenového, uranového nebo plutoniového toneru.
Pozdravy
Simon
A samozřejmě šťastný nový rok 2006!
cfb_de
Ahoj Simone,
> Pomohlo by proti oxidu siřičitému, kdybychom použili přerušovací lázeň z kyseliny citronové?
Ne, to vůbec nepomůže. Prostě to už nebude smrdět po octu. Ale na základní chemické vlastnosti sulfitu ve vývojce nebo ustalovači jiná přerušovací lázeň vůbec nic nezmění.
I když za normálních okolností je výpar síranu z vanek poměrně nízký a díky běžnému větrání laboratoře je více než nepříjemný.
Pokud tedy máš/provádíš větrání laboratoře.
S pozdravem,
Franz
piu58
Roman (nebo také Franz jako chemik): Pomohlo by případně proti oxidu siřičitému, kdybychom použili přerušovací lázeň z kyseliny citronové? (Měl jsem sice kdysi chemii, ale ...)
A samozřejmě šťastný nový rok 2006!
[right][post="5666"]<{POST_SNAPBACK}>[/post][/right]
Alespoň pokud pracuješ s PE papírem, můžeš docela dobře vystačit s vodou jako mezikoupelí. PE se vyvolá za 60–90 sekund a pak zůstane (v podstatě) takový. O 10 sekund delší (poloviční) vyvolání výsledek snímku nezmění.
Aby se do ustalovače nedostalo tolik vývojky a hydroxidu, vodu občas vyměňuj. Například během přestávky na větrání, která je stejně nutná. A kup si velkou misku na vodu, já používám misku o rozměrech 30 x 40.
Stagirit
Proti síranům v laboratoři pomáhá také to, když předtím nejíte ani fazole, ani zelí. ;)
cfb_de
;) :) :D
Gast
Dobré ráno,
ještě jedna poznámka:
Tvorba plísní v hobby laboratoři také není zanedbatelná. Stacionární (hobby) laboratoře jsou totiž většinou uzavřené malé prostory, které jsou světlotěsné a tudíž i vzduchotěsné. Bez větrání nemůže vzduch cirkulovat a je v důsledku manipulace s kapalinami maximálně nasycen vlhkostí. To jsou ideální podmínky pro život plísňových spór.
Poté, co Howard Carter v roce 1922 otevřel hrobku Tutanchamona, zemřelo v následujícím období několik dělníků na záhadné infekce. Plausibilní vědecké výzkumy naznačují, že „prokletím faraóna“ mohly být spóry, které se nahromadily za 2000 let.
Ačkoli se temná komora obvykle otevírá častěji, měl by se podle mého názoru dbát na dobré větrání i mezi jednotlivými sezeními.
S pozdravem
Dierk
