Gast
Jak správně provést expozici a vyvolání černobílých snímků zasněžených krajin?
Dosud jsem se řídil starými informacemi: měřil jsem pomocí šedé karty, provedl podexponování o 1–2 clony a vyvolával na stupni N+1...N+2. Výsledkem sice byla dobrá struktura sněhu, ale zbytek snímku byl úplně vybělený.
Nakonec jsem se dočetl, že je třeba měřit integrálně a provést přeexponování o 2 clony.
Má s tím někdo zkušenosti?
S pozdravem
Thomas
MirkoBoeddecker
Thomasi,
při vyvolávání vynech N+1 a N+2!
Kde to bylo a proč?
Šedá karta je nejdůležitější – nesmíš měřit sníh.
Nebo použij integrální měření a koriguj expozici o 1–2 clony, pokud nemáš po ruce šedou kartu.
Podexponování a posunout je podle mého názoru špatný přístup, pokud nechceš fotit samotný sníh, ale motiv ve sněhu, kde jsou i jiné odstíny šedé.
V tom případě bys samozřejmě pomocí EXP-2 a DEV+2 vynechal stíny a lépe vykreslil světlé partie ve sněhu.
S pozdravem,
Mirko
Wolf_XL
...můžeš také provést bodové měření, nebo se na měření objektu úplně vykašlat a změřit si jen světlo... Ale obvykle to funguje tak, jak napsal Mirko – stačí přidat jednu až dvě clony a je to. Je to logické – tvůj expozimetr chce vytvořit střední šedou, ale sníh je bílý. Sníh tedy musí být na negativu tmavší => množství světla musí být odpovídajícím způsobem větší...
Gast
Ahoj Mirko,
moc děkuji za tvou rychlou odpověď.
No, prostě se člověk musí rozhodnout, jestli chce optimálně vykreslený sníh, nebo správné tónové přechody v okolí. To druhé je pravděpodobně lepší volba, pokud je to z hlediska proporcí důležité.
S pozdravem Thomas
Gast
Ahoj Wolfe,
moc děkuji.
viz moje odpověď pro Mirka.
S pozdravem, Thomas
Gast
Thomasi,
Fotografie sněhu je takzvaný „hey-key“ motiv, to znamená, že musíš provést expozici o jeden clonový stupeň více, než udává expozimetr, jinak bude sníh šedý. Pak použij měkký fotografický papír a zvětši snímek tak, aby sníh měl ještě jemné kontury, zbytek už vyjde sám.
Pokud fotíš pouze sníh, můžeš provést expozici o 2 clony více a vyvolat o 20 % kratší dobu a použít normální papír, vypadá to ještě lépe.
Další tip: dávej pozor, aby na sníh svítilo slunce, jinak bude sníh vypadat jako „bramborová kaše“. Fotografie mlhy se sněhem jsou extrémně obtížné.
Oleksander
piu58
No, prostě se člověk musí rozhodnout, jestli chce optimálně vykreslený sníh, nebo okolí s věrným podáním tónů. To druhé je pravděpodobně lepší volba, pokud je to z hlediska celkového dojmu důležité.
[right][post="5619"]<{POST_SNAPBACK}>[/post][/right]
Moderní filmy dokážou vykreslit sníh *a* zároveň zachovat slušné šedé tóny v okolí. Při slunci bych se spíše přikláněl k vyvolání N-1, v žádném případě ne k tvrdému. A určitě to nebude přímá zvětšenina: bude asi nutné zadržet a dodatečně osvětlit.
Bez slunce je sníh opravdu problematický: je těžké, aby nevypadal jako sádra. Prostě v něm není žádný lesk. Ale i v takových situacích bych vyvolával normálně. V temné komoře je pak potřeba ještě více práce a zkušeností.
Gast
Ahoj Oleksandere,
moc děkuji za tip.
S pozdravem
Thomas
Gast
Ahoj piu,
moc děkuji za tip.
S pozdravem
Thomas
Gast
Šťastný ten, kdo má ruční expozimetr.
Změříte expozici a je hotovo. Bílá zůstane bílá, černá zůstane černá.
Jediným problémem je, že sněhové motivy mají většinou výškový kontrast, zejména pokud jsou v záběru i objekty bez sněhu.
Proto raději exponujte a vyvolávejte na N-1, aby se celý záběr vešel na film.
Funguje to dobře zejména při zatažené obloze, která trochu potlačí kontrasty, a měření expozice je stejné pro měřicí bod i objekt.
S pozdravem
Martin
Gast
Co takhle se seznámit se systémem zón? Pak se takové problémy vyřeší samy od sebe.
Gast
Ahoj Wolfgangu,
bohužel ne. Systém zón vůbec nelže. Pomáhá pouze najít optimální kompromis v rámci někdy dost úzkých hranic reality.
Opravdu dál se dá jít nanejvýš pomocí triků s „ohýbáním křivek“ při vývoji, kdy se světla vyvolávají plošší než stíny (dvě lázně, vodní lázeň atd.), nebo pomocí odpovídajících tiskových technik, pokud se podaří vše dostat na negativ.
S pozdravem
Martin
Gast
P.S.: V konečném důsledku je tento problém podobný tomu, jak dosáhnout dobře vykreslené oblohy při zachování detailů objektů, bohužel však bez možnosti použít červený filtr.
S pozdravem
Martin
Gast
Max: Tak podrobněji. Thomas má nejprve problém s expozicí. Osvojení si zónového systému vede k tak důkladnému poznání zvolené kombinace filmu a vývojky, zejména jejích limitů, že si v tomto případě okamžitě uvědomí: buď musím do křivky černosti zahrnout jedno nebo druhé, nebo tam zahrnu obojí, ale pak musím v laboratoři vynaložit úsilí, tj. v tomto případě např. rozdělit snímek na zóny s různou gradací a odpovídajícím způsobem je exponovat. To vše se naučíte při intenzivním studiu zónového systému, protože si nevyhnutelně osvojíte všechny základní znalosti o gradaci, křivce černění, kontrastu osvětlení, kontrastu motivu atd. Podle mých zkušeností se takové motivy teprve tímto způsobem dají zvládnout a vytisknout bez frustrace. A to nejlepší je: už neplýtváte filmem na „záložní snímky“, protože každá expozice sedí (myslím u větších formátů negativů). A nakonec: kdo chce při zvětšování nejvyšší kvalitu, a to asi všichni, MUSÍ vždy nastavit křivku černoty filmu na poměrně přesnou hodnotu deltaD=1,5 (5 clon), jinak se ztratí tónové hodnoty. To mi zaručuje pouze zónový systém.
piu58
Max: ... Osvojení si zónového systému vede k tak důkladnému seznámení se s vybranou kombinací filmu a vývojky,...
A už po dvou letech máte v ruce docela slušnou fotografii sněhu.
Ale vážně: kromě učení, testování a zkoušení by měly vzniknout i nějaké pěkné fotografie. K tomu potřebujete nejprve malou radu. Že byste měli navíc pochopit základy sensitometrie, je obecně známá věc. To ale bohužel nejde ze dne na den.
Gast
Piu58: Téma má mnoho čtenářů, takže se těší velkému zájmu. Proto považuji za důležité, aby se zde uváděly realistické údaje. „2 roky“ bylo jistě míněno s nadsázkou.
Abychom pochopili základní principy zónového systému a alespoň jednou vyzkoušeli kombinaci filmu a vývojky, potřebujeme asi 10 volných večerů a neměli bychom se bát trochy matematiky při práci s křivkami hustoty. A už můžeme sbírat první zkušenosti s fotografováním. Je samozřejmě povoleno pokračovat ve „tradičním“ fotografování. Velký užitek má dokonce i to, když vezmete jen svou aktuální kombinaci filmu a vývojky, naexponujete šedou stupnici (10 stupňů s dvojnásobným množstvím světla, u malého formátu prostě jeden snímek na každý stupeň), změřte film, např. laboratorním expozimetrem, a zaznamenejte křivku hustoty. To zabere jen jeden večer.
Mohu jen říci toto: když si položím svůj archiv negativů na světelnou desku, je mi líto, že jsem se se systémem zón nesetkal už jako šestnáctiletý. Skok v kvalitě negativů, už jen z hlediska výtěžnosti (od té doby téměř 100 %), nelze přehlédnout. A už prostě neexistuje žádný motiv, který by mě postavil do slepé uličky. Samozřejmě, že zónový systém nevyřeší složité kontrastní situace, jako je tomu u Thomase. Vytváří však nejlepší předpoklady pro to, aby se spolu s následujícími kroky, ať už v laboratoři nebo pomocí EBV, dosáhlo optimálního výsledku. A pak je to teprve opravdová zábava!
piu58
Piu58: Tohle vlákno má spoustu čtenářů, takže téma vzbuzuje velký zájem. Proto mi přijde důležité, aby se tu uváděly realistické údaje. To „2 roky“ bylo určitě míněno s nadsázkou.
Trochu humorně ano, ale ne úplně přehnaně.
Před pár lety jsem se prokousal sv. Anselem. Není zrovna snadné ho pochopit. A když to člověk pak pochopí: Co je vlastně ještě vykresleno? A co když charakteristika filmu přes 11 zón není lineární a komprimuje světla? Nebo se stíny utopí? Je třeba poznamenat, že to na začátku vůbec nepoznáš, jen to, že něco není v pořádku.
A pak ještě ta vizualizace. Kam vlastně ten sníh patří? Jasně, je bílý. Stejně ho ale musím podrobit expozici na světle šedou. Existuje obrázek od A.A., kde je sníh tmavě šedý. Přesto působí přesvědčivě.
Když ti to někdo *vysvětlí* a pak ti později dá ještě pár tipů, jde to všechno mnohem rychleji. Když se tím probojováváš úplně sám, může to trvat i rok. V každém případě už pak nebude žádný sníh, zima bude pryč.
Zabývat se sensitometrií považuji za smysluplné a pro opravdu dobré snímky i za nezbytné.
Ale my od sebe nejsme tak daleko. 10 večerů jen zónový systém, to je 10 týdnů nebo více. Večery slouží různým účelům a fotografické večery je třeba někdy využít i k tomu, aby se zcela normálně zpracoval/zvětšil nový materiál.
Gast
Viděl bych to podobně jako Uwe.
Projít si teorii pomáhá k lepšímu pochopení (a také zabraňuje tomu, aby se přejímaly tipy, u nichž je zjevně obrácené znaménko, jako N+1 – N+2). (Samozřejmě je možné, že motiv, o kterém je zde řeč, sestával pouze ze sněhu, a má tedy skutečně velmi nízký dynamický rozsah).
Mezitím se na webu objevila spousta „pokusů o náhradu“ zónového systému. Když si uvědomíme, že Adams se obracel na amatéry, je to opravdu těžké na pochopení.
V praxi, zejména pokud jde o „vícesnímkové“ filmy jako KB a 120, se přesto prosadí „Pi x Zone“.
S pozdravem
Martin
Gast
V době 35hodinového pracovního týdne (týden má přece jen 168 hodin) by zejména mladí lidé měli mít více než jeden večer v týdnu na to, aby si smysluplně rozšířili obzory.
Ještě jsem se nezmínil o jednom velmi pozitivním vedlejším účinku zónového systému: nezbytné důkladné testování filmu a vývojky automaticky vede k tomu, že konečně přestanete neustále zkoušet jiné filmy a vývojky! Komu se to ještě nestalo: nejste spokojeni se svými výsledky, máte v uších poslední reklamu na xxx a hop, v laboratoři máte zase novou vývojku. Nakonec máte 10 otevřených a pomalu hnědnoucích koncentrátů vývojky, miska na zeleninu v ledničce je plná různých druhů filmů a výsledky se přesto, ne, právě proto nezlepšily. Zónový systém s tímto hloupým chováním důkladně skoncuje a nutí soustředit se na 1..3 kombinace. Ty pak ale znáte tak dobře, že žádný zázračný film nebo zázračná voda, použité obvyklým způsobem, na ně nemají.
Gast
Zatímco Martin odpovídal, já jsem se pustil do programování: Adamsův text je těžko čitelný, zatímco text Andrease Weidnera je už podstatně srozumitelnější, přičemž jsem jeho složitý postup nahradil jednoduše filtrací rozdělením. Ale co brání zájemci, aby prostě použil Google a prohledal internet kvůli srozumitelným návodům?
