silberkorn
Které černobílé filmy mají jasný nosič a jsou vhodné pro reverzní vyvolání? Kromě pravých černobílých diapozitivních filmů Fomapan 100R a Agfa SCALA 200X znám už jen Maco PO 100c a Lucky 100, který mě však kvůli své náchylnosti k přesvětlení vůbec nepřesvědčil. Jaké další černobílé filmy s průhledným nosičem existují?
S pozdravem
Jo
Christoph
Všechny filmy Maco s koncovkou „c“ (jako „clear“) mají průhledný nosič.
Rollei R3 má rovněž průhledný podklad, nový Rollei PAN 25 by jej měl mít také.
ADOX 25 a 50 by měly být také poměrně průhledné, 50ku bych rád vyzkoušel v sadě Foma, 25ku možná také, pro většinu použití je pro mě však příliš málo citlivá.
MirkoBoeddecker
Jo,
důvodem, proč jsou některé filmy, jako např. Lucky, na průhledném nosiči, není snaha vyrobit film vhodný pro diapozitivy, ale to, že klasický nosič se stal příliš drahým.
Problémem však je, že v klasickém nosiči je již zabudována ochrana proti světelnému kruhu, takže filmy lze odlévat přímo.
Lucky si z toho zjevně nic nedělá a vesele na něj nalévá. Výroba takového filmu je pak opravdu levná a výsledek vidíte sami.
Technicky by pro Lucky nebylo žádný problém to změnit, jen by pak musely být skoro stejně drahé jako naše filmy.
Svitkové filmy ADOX byly dosud také vždy na průhledném nosiči. Úspora však byla zmírněna dodatečnými náklady na nanášení kvalitní ochrany proti světelnému okruhu (vzadu ochrana proti světelnému okruhu, vpředu emulze). S klesajícím objemem výroby se tyto dodatečné náklady relativně na metr čtvereční staly dražší než úspora při nákupu nosiče. Film totiž musí projít strojem dvakrát, což také zvyšuje riziko chyb.
Proto budou i tyto filmy v budoucnu opět nanášeny na klasický podklad, což snad vyřeší i problémy s „vyskakováním“ při vkládání filmu.
Zabývám se tím tak podrobně, abys pochopil, proč v minulých letech existovala taková rozmanitost relativně levného filmového materiálu vhodného pro diapozitivy.
Důvodem nebyla cílová skupina několika málo uživatelů reverzních vývojek, ale cenový rozdíl u nosičů.
To se v budoucnu změní a ve vysokém cenovém segmentu zůstanou pouze speciální filmy vhodné pro diapozitivy.
Výjimkou jsou materiály, které se stále vyrábějí hromadně. Patří mezi ně (zatím) mikrofilmy a filmy pro dopravní dohled. Dokud stát nezmění zákony a nepovolí digitální postupy, lze tyto filmy použít k jinému účelu.
Pokud jde o mikrofilmy, je toho příkladem nový ADOX CMS. Křišťálově čistý a s nejvyšším rozlišením – tedy perfektně vhodný pro reverzní vyvolání.
Můžeš tedy:
Hromadit zbytky SCALA
Hromadit PO 100 Clear
používat Fomapan R
nejprve vyvolat ADOX CMS 40 v ADOTECH a poté normálně pokračovat v reverzním vyvolání
podexponovat Lucky a posílit
používat filmy ORT
Nové filmy Rollei (Maco) částečně pocházejí také z technické oblasti. Ty by také měly fungovat. Podívej se na webové stránky Rollei.
S pozdravem,
Mirko
Stagirit
U běžných filmů se hodí také FP4, Neopan 400 a Tri-X, obecně řečeno filmy bez tenkovrstvé technologie, ale s klasickou emulzí (nevím, zda to platí i pro aktuální verzi FP4).
Co mě trochu irituje a zatím si to nedokážu uspokojivě vysvětlit: když filmy fixuji bez přerušovací lázně v thiosíranu sodném (A300 od Calbe), je základní zákal výrazně slabší než s přerušovací lázní a Tetenal Superfixem.
Zjistil jsem to znovu předevčírem, když jsem vyvolal Neopan 400 a porovnal ho s negativy ze stejné šarže, které jsem ještě fixoval Superfixem.
Dosud jsem v přerušovací lázni vždy používal kyselinu octovou a ještě ne kyselinu askorbovou, což ale brzy vyzkouším.
Gast
Kyselina askorbová jako zastavovací lázeň?
To je „vitamín C“ – nemyslíš spíš kyselinu citronovou?
Stagirit
To jsem vlastně neměl na mysli, ale po krátkém průzkumu se mi kyselina citronová skutečně jeví jako vhodnější.
Roman
Lidi,
kyselina askorbová, kyselina citronová a vitamín C jsou vlastně jedno a totéž!!!
(Teď čekám podrobnější informace od Franze.. ;) )
Roman
Gast
Lidi,
Kyselina askorbová, kyselina citronová a vitamín C jsou jedno a totéž!!!
(Teď čekám podrobnější informace od Franze.. ;) )
Roman
[right][post="5485"]<{POST_SNAPBACK}>[/post][/right]
Bohužel to není úplně přesné. Vitamin C a kyselina askorbová (přesněji L(+)-askorbylpalmitát, CAS číslo 137-66-6) jsou totéž, kyselina citronová ((HOOCCH2)2C(OH)COOH, CAS 77-92-9) je něco úplně jiného. Ale obě jsou to bílé prášky ;-)
Martin
Gast
Mirko,
pokud to opravdu uděláte a budete Efke nanášet na triacetát, ale bez vrstvy proti světelným okrajům, pak už si rozhodně žádné filmy Efke nekoupím.
Ochrana proti světelným okrajům u triacetátu prostě NESTAČÍ, výsledkem by bylo přesvícení při každém větším kontrastu světla a stínu, odkazuji na:
Kisselbach, Theo; Dunkelkammerhandbuch, Seebruck am Chiemsee 1961, s. 25
Tam je k tématu „bezhalo“ uvedena pěkná ilustrace „z klášterního kostela Altenberg u Wetzlaru“, jednou pouze s šedým podkladem – příšerné!
Pomalu mi lezou na nervy ty prázdné sliby, kterými se nejprve propagoval čirý nosič a nyní další zhoršení.
Buď ochranná vrstva proti světelnému kruhu A triacetát, nebo nechte vše tak, jak to je.
Roland
cfb_de
Ahoj Rolande, ahoj Martine,
@Martin: Kazíš nám zábavu! :-)
@Roland: Tak se těch Efek radši vzdej. Já za sebe můžu jen říct, že mám obrovskou radost, že si konečně můžu tyhle skvělé filmy zase koupit *bez* nevýhod PET nosiče.
O vyšší náchylnosti k přesvětlení nemůže být absolutně řeč (mám už několik let přímé srovnání mezi „starým Efke“ a „novým Efke/ADOX“), triazetátový nosič vykazuje výrazně lepší rovinnost, nevykazuje light-piping a zdaleka není tak náchylný k poškrábání na zadní straně (kde byla u PET nosiče díky Schröderovi nanesena měkká „NC“ emulze).
Vše hovoří pro návrat k rozumnému nosnému materiálu. Jediným důvodem pro PET by – kromě horší ochrany proti světelným okrajům! – bylo, bez ohledu na všechny s tím spojené nevýhody, sociální ohled na ty tři lidi, kteří z něj vyrábějí diafilmy.
Ne zcela bezdůvodně otravuji Mirka už roky, aby Efky znovu nalil na správné nosiče. Špatné pro Fotokemiku, ale dobré pro nás, že to díky „Rollei“ zřejmě konečně zase jde.
S pozdravem,
Franz
MirkoBoeddecker
Rolande,
to není pravda.
1) Všechny černobílé filmy se vždy vyráběly na tomto triacetátovém nosiči – bez jakýchkoli problémů s světelným okrajem, ačkoli to bylo mnohem náročnější než u svitkových filmů, protože s rostoucím zvětšením se všechny vady projevovaly nadměrně.
2) Nikdy jsem si nestěžoval na výhody PET nosiče, to byl někdo jiný. Mě vždycky štval. Rozvíjení filmů, pronikání světla na okrajích kvůli špatnému navinutí a efektu light piping, svitkové filmy, které dělaly čest svému jménu....
3) Necháme všechno tak, jak to je, tedy vrátíme se k tomu, jak to bylo vždycky až do před 5 lety!
Moderní nosiče nelze srovnávat s těmi z knihy, kterou jsi citoval.
A L E: Pokud mi seženeš průhledný nosič pro svitkový film, vyrobím pro vás, vývojáře reverzních filmů, formu, zmrazím ji a nechám ji na požádání vyrobit.
Na celém světě už není k dostání žádný průhledný nosič pro svitkový film.
Bez Agfy a leteckých pozorovacích filmů je to prozatím vše.
Musíme tedy něco změnit a zaměříme se nyní na to, aby to bylo co nejvíce perspektivní a cenově dostupné. Předfinancovat 50 000 m² PET je dražší než koupit triacetát v potřebném množství za vyšší cenu a mít méně práce s ochranou proti světelným pruhům. A to nemluvím o tom, že 50 000 m² svitkového filmu na této planetě pravděpodobně vystačí, než slunce spadne do Atlantiku.....
S pozdravem,
Mirko
Gast
Franz, Mirko,
Faktem je, že firma Schleussner dodávala film s triacetátovým nosičem a dodatečnou ochranou proti světelnému halu, a ne jen jedno nebo druhé.
Pokud se nemýlím, Mirko tady na fóru tyto osvědčené barviva proti světelnému halu chválil.
Když Mirko píše, jak film vždycky byl, pak to možná znamená před rokem 1960, ale ADOX vyráběl až do roku 1970 a proč by se mělo technicky vracet do minulosti?
Agfa přece až donedávna vyráběla obojí a ne jen jedno nebo druhé.
Roland
Gast
Společnost ADOX byla průkopníkem také v oblasti technologie proti světelným kruhům.
KB 21 byl prvním kinofilmem pro formát 35 mm, který byl vyroben s dvojitou emulzí proti světelným kruhům. V té době šlo o světovou špičku a díky této dvojité emulzi byl nejostrějším kinofilmem ve své třídě.
Naše testy filmu Lucky zatím nepřesáhly stanovení Dmax a obecné fotografické parametry.
Neřekl jsem, že ten film je špatný.
Mirko, to jsi sem napsal sám, tehdy v souvislosti s filmem Lucky.
MirkoBoeddecker
Rolande,
Až do přechodu na PET v roce 1999 (k čemuž tehdy podnítil jeden z konkurentů) se filmy z nákladových důvodů vždy nanášely na triacetát.
Stejným způsobem se vyrábějí i všechny ostatní filmy (Agfa, Foma, Fuji, Kodak, Ilford).
Pokud tedy nechceš používat ADOX, protože už nemáme průhledný nosič, a rozhodneš se pro změnu, skončíš u přesně stejného produktu.
Dříve byly filmy ADOX opatřeny dodatečnou vrstvou proti světelným okrajům – to je pravda. Tehdy však byly nosiče předem potaženy méně účinnou vrstvou proti světelným okrajům.
To souvisí s přilnavostí emulzí a chemickou neaktivitou těchto relativně drahých barviv. Dnes máme na výběr lepší produkty.
Tvé obavy jsou bezdůvodné. Ochrana proti světelným halám je již zabudována do nosiče a je zcela dostačující – pravděpodobně dokonce lepší než ta, kterou jsme museli pracně nanášet na čirý nosič.
Lucky to nedělal, a proto je zde rozdíl mezi čirým nosičem ADOX a čirým nosičem Lucky.
Na trhu s technickými filmy došlo k určitým změnám, které způsobily, že poptávka po tomto průhledném nosiči pro svitkové filmy klesla natolik, že se již nevyrábí.
Pokud by se skutečně vyskytly problémy s ochrannou vrstvou proti světelným kruhům, lze uvažovat o dodatečném povlaku, ale to by bylo jednorázové a (zbytečně) by to film prodražilo.
Pokud to chceš vyzkoušet, udělej srovnání KB a 6x6, ale nezapomeň kompenzovat zvětšovací poměr při snímání prodloužením ohniskové vzdálenosti nebo porovnat výřez z 6x6 s formátem 35 mm!
S pozdravem,
Mirko
Gast
Mirko,
nemám nic proti triacetátovým nosičům, to je také můj přání, ale ne za cenu toho, že se tato výhoda více než vyváží úsporami jinde.
Možná jsem to formuloval trochu ostře, ale pokud by výsledky měly být horší než teď, tak je konec, v tom už se neúčastním.
Roland
MirkoBoeddecker
Rolande,
jak dlouho už ty fólie používáš?
Jak jsem říkal, většina uživatelů se už roky vrací k osvědčenému nosiči a mají už dost PETu.
Jelikož s tímto nosičem zatím nikdo neměl problém s expozicí, tvá reakce mě tak trochu překvapuje.
Jsem ale velmi zvědavý na výsledky tvého testu, pokud to budeš chtít sám vyzkoušet.
Po Vánocích porovnám pomocí denzitometru hustotu obou filmů.
S pozdravem,
Mirko
RomanJRohleder
Namd,
upřímně řečeno – kolik z nás někdy obrátilo film Efke?
Z asi 50 kusů R50 jsem zatím jeden (plus jeden cizí) film projel Fomakitem. Pokud by se včas oznámilo ukončení výroby PET nosiče a byla by po něm poptávka, zamrazil bych si zásoby a v běžné temné komoře bych si u každého filmu odškrtl tři křížky.
Žádné lightpiping, méně kritický vůči škrábancům, při použití greybase méně stresu s světelnými kruhy, rovinnost jako u západních filmů. Ach jo, to už Franz z velké části oznámil.
Co se mě týče, Mirko si může spočítat svou desetiletou spotřebu a zmrazit ji. Nebo se Češi pořádně vzchopí a začnou vyrábět R100 v pořádných formátech místo těch směšných obálek velikosti poštovní známky.
Tak nějak dávám přednost tomu druhému, už rok píšu Čechům e-maily ohledně toho; jednou s tím opravdu začnu. ;-)
Rolande,
PET nosiče musí být nutně čiré, triacetátový nosič se naopak může vyrábět i jako greybase (viz AP400/APX400 nebo také Fortes a Ilfords).
V čem vidíš v tomto ohledu výhodu PET? Vždy vyžaduje ochranný lak nebo jiné opatření při lití, zatímco triacetát již jako surový film splňuje většinu požadavků na ochranu proti světelnému okruhu.
Nebo je to zpětné čtení ze starých reklamních sloganů Schleussnera ve smyslu „Protože tehdy byl triacetát s AHU lakem nejlepší na světě, triacetátový nosič nestojí za nic“? Nechápu to, chybí mi k tomu poslední kousek skládačky.
Jediný zjevný háček na celé věci? RODINAL už v budoucnu nebude z Joba vytékat tmavě modrý.
Christoph,
Efke R50, EI50, 12 minut při prvním vyvolání v rotačním systému sady Foma. Sedí to.
Roman
Gast
Mirko,
ADOX používám už odjakživa, KB 17 byl v roce 1960 můj úplně první černobílý film, mým vůbec prvním filmem byl Adox Color NC17, který jsem dostal k fotoaparátu jako dárek.
Používal jsem také vaše filmy Efke na bázi triacetátu (od roku 1998).
Pokud se nemýlím, měly tehdy tyto filmy ještě dvojitou ochranu proti světelným kruhům.
Aby bylo jasno, nejde mi o průhledný podklad, ale pouze o to, aby se filmy z hlediska ochrany proti světelným kruhům nezhoršily oproti současnému stavu, protože kolem roku 1970 byly opravdu vynikající.
Roland
Gast
Romane,
řeknu to teď zcela jasně: chci zpět standard kvality z roku 1970, nejlépe triacetát s lakem AHU, protože právě lak AHU má na tom mnohem větší podíl než triacetátový podklad.
Roland
Gast
Rolande,
a nesmíme zapomenout na kostkované obleky, kravaty a účesy à la Brisk!
Dovolené s mechanickými fotoaparáty, úředníci spolkové železnice v elegantních modrých uniformách a vždycky krásné počasí.
Německo se musí znovu stát tím, čím nikdy nebylo
...........................................................
