william5
Potřebuji poradit s následujícím problémem:
U papíru Polywarmton se mi na konci objevuje lehký růžový podtón. Ten je patrný pouze na bílých místech, například na neexponovaném okraji.
Papír se zpracovává pomocí následujících chemikálií:
- N120 S – 1,5 až 2 minuty
- Přerušovací lázeň (voda s octem i bez octa) – 30 sekund
- A 300 – 6 až 10 minut
- Praní – 8 až 60 minut
Hodnoty „až“ znamenají, že jsem v těchto rozmezích vyzkoušel vše a přesto se mi tento závoj objevuje.
Co tedy dělat?
Děkuji předem, Jens
MirkoBoeddecker
Ahoj Jensi,
nejprve zkus fixovat s A300 VÝRAZNĚ déle nebo použij agresivnější fixační roztok.
Pokud to nezmizí, krátce to vyběl vysoce zředěným bělidlem.
8–10 minut je pro papír Polywarmton příliš krátká doba, pro většinu ostatních papírů je však dostačující.
Moje osobní, společností Forte nepotvrzená, minimální doba fixace je 15 minut v
ADOFIX 1+6. Žádné vyblednutí světlých tónů jsem nezaznamenal.
S pozdravem,
Mirko
heinrich
Ahoj Mirko, ahoj Jensi,
doba fixace, kterou uvádí Mirko, se mi zdá dost dlouhá. Forte k tomu uvádí
3–4 minuty u běžného fixačního roztoku (např. Adofix 1+9) a 1,5–2 minuty u rychlého fixačního roztoku (např. Adofix 1+4).
Viz také:
http://www.forte-photo.net/e/pwfb.htm
@Mirko
: Proč jsou u tebe doby fixace tak dlouhé?
@Jens
: Polywarmton nechávám asi 4 minuty v Adofixu 1+7. Nic není růžové.
S pozdravem
Heinrich
heinrich
Ahoj Mirko, ahoj Jensi,
musím revidovat svá tvrzení ohledně fixačních časů u Polywarmtonu. Údaje pana Moerscha na sousedním fóru (http://www.phototec.de/frame39.htm viz: Problémy při sépiovém tónování Warmton-Barytu) se téměř shodují s těmi od Mirka. A panu Moerschovi teď prostě věřím.
Co teď udělám se svými již vyvolanými fotografiemi? Počkám, až zhnědnou? To je ale smůla.
S pozdravem
Heinrich
cfb_de
Ahoj Heinricha,
Mirko musí být zřejmě statečný a odolný. Jako německý prodejce tohoto zboží (a podle všeho také docela dobrý poradce) tu píše něco o tom, jak se s tím zachází.
A ty mu nevěříš.
To je prozatím jedno, tvé právo zeptat se Wolfganga (který také poskytuje správné odpovědi a má obrovské znalosti) tím zůstává nedotčeno.
Ale tvrzení, že při shodných vyjádřeních věříš spíše Wolfgangovi (který toto vyjádření pronesl správně, ale jako *druhý*), je to rána do tváře pro Mirka. Neférové, podle mého názoru. A nevhodné.
A to ani nejsem „impexgeil“, sice někdy tvrdý (srov. paralelní fóra), ale vždy férový. To nás odlišuje.
Na své již vyvolané tisky budeš moci v příštích letech zapomenout. Nebo taky ne. Mohlo to stačit při fixaci/praní. Pak to ověří experiment. „V reálném čase“.
S pozdravem,
Franz
MirkoBoeddecker
Heinrichu,
doba vytvrzování materiálu Polywarmton se u šarží, které se odlévá přibližně dva roky, nějak prodloužila.
Proto o tom s firmou Forte diskutujeme zhruba od té doby.
Již několikrát jsem navrhoval, aby byly údaje na internetu revidovány, ale firma Forte s tím nesouhlasí.
Všem zákazníkům, kteří se ptají, říkáme, aby fixovali déle.
Dokud však společnost Forte nezmění své údaje, nemohu to vytisknout ani nikam napsat. Jinak dojde přesně k takovému zmatku, jako je ten současný.
Jelikož jsi však již třetí, kdo má problémy konkrétně s kombinací A300 a PW, upravím nyní text týkající se A300.
Jak jsem řekl, to platí jen pro PW14. Ne pro PE.
Nezávisle na tom mohu každému jen poradit, aby neustále kontroloval své pracovní postupy. Údaje z výroby je třeba brát vždy jen jako výchozí bod. Fixaci se kontroluje např. tónováním (selen, sépie, zlato). Pokud tónovač nezanechá skvrny, nic se nestane ani později.
Nemusíte hned tónovat všechny snímky (i když to většina fineprinterů dělá ;-), stačí to občas zkontrolovat a pak svou pracovní metodu udržovat konstantní.
Podfixace se nemusí vyskytnout ani při ADOFIX 1+7 a 5 minutách. Může se ale vyskytnout! Proto pro jistotu nechávám PW Baryt 15 minut v roztoku.
Jak jsem již řekl, nedochází k vyblednutí světel, ale kdo má rád extrémně jemně nuancovaná světla, ten stejně použije pevné gradace.
Co se týče tvých tisků: Mohou být podfixované – ale nemusí.
To určitě není to, co jsi chtěl číst, že?
Můžeš zkusit hodit snímek, který možná ještě není namontovaný, do selenového toneru a uvidíš, co se stane....
S pozdravem,
Mirko
heinrich
Ahoj Mirku,
bez urážky, ale těm 15 minutám jsem zpočátku opravdu nevěřil, to je déle, než cokoli, co jsem na toto téma kdy četl, alespoň donedávna. Když jsem si u vás v obchodě koupil PW14 (o tom přece mluvíme, ne?), bohužel mi na to nikdo neupozornil. No, nic tragického, týká se to zatím jen jednoho opravdu krásného snímku, který teď visí zarámovaný na zdi. Až zhnědne, prostě ho udělám znovu. Ty ostatní opravdu dobré jsou všechny ještě pořízené starým dobrým MCC111 od Agfy.
Co vlastně brání tomu, abyste u své vlastní značky umístili příslušné pokyny k zpracování (nálepky) na obal? Mám na mysli všechny ty nevinné podexponované fotografie, které v příštích letech začnou hnědnout. Majitelé z toho nebudou zrovna nadšení. Já alespoň jsem za takové otevřené informace vždy vděčný a raději nakupuji tam, kde mi otevřeně řeknou, co produkt umí a co ne.
Ještě krátká otázka k tónování: nejprve zafixovat, pak důkladně opláchnout a poté do tónovací lázně (např. selen 1+9). Nebo to jde i přímo z fixačního roztoku do tonera? Nejsem velký příznivec tonování, a proto jsem se tím nikdy nezabýval. Ale asi si budeme muset zvyknout na to, že Duka-proces už nebude tak stabilní, jak býval v době masové výroby fotografického černobílého materiálu.
S pozdravem
Heinrich
MirkoBoeddecker
Ahoj Heinricha,
kdybychom opravdu věděli, o co jde, věř mi, že by to někde bylo uvedeno.
Spíš to ale vypadá tak, že jsme museli častěji provádět analýzu chyb u různých zákazníků, kteří měli růžový závoj nebo skvrny a nedokázali si vysvětlit, čím to je.
To nám pak bylo relativně rychle jasné: nedostatečné fixování.
Ale proč?
Vždyť například ADOX Vario Classic se ve stejném fixačním roztoku vyfixuje úplně, ale PW14 ne.
Nikdo přesně neví, proč se tyto problémy nyní vyskytují u některých zákazníků a u všech ostatních ne. A to aniž bych chtěl tvrdit, že si za to mohou sami nebo tak něco.
Díváme se, žasneme a lámeme si hlavu.
Upřímně řečeno, tápeme ve tmě a řešení je prostě radikální (takříkajíc širokospektrální antibiotikum proti nedostatečné fixaci): fixovat, co to dá, a pak je to v pořádku.
Pro jistotu by pak ještě přišel na řadu zasloužený bělící prostředek a pak už opravdu nemůže dojít k žádné nedostatečné fixaci.
Před tónováním musíš bezpodmínečně důkladně opláchnout. Toner totiž bije na poplach při nedostatečném fixování a při špatném praní – takříkajíc dvojitá zkouška.
Alternativně lze použít i Lavaquick a krátce provést praní.
S pozdravem,
Mirko
Gast
Ahoj Mirco,
promiň, že se ještě jednou ptám.
Pokud chci například pomocí zkušebního proužku otestovat fixaci (a praní) s tonérem, jak mám postupovat?
Fixovat, opláchnout, nechat uschnout?
Toner Selen: v jakém ředění nebo neředěný, jak dlouho?
Lze jako test použít i MT3 od pana Moerscha (i zde otázka: v jaké koncentraci a jak dlouho)?
Stačí pak jedna kapka na světla (nebo spíše na stíny)?
Díky
Patrick
MirkoBoeddecker
Ahoj Patricku,
to tónování nelze brát jako „test“, jako když se například testují zbytky fixační lázně ve vodě na vyvolání pomocí roztoku manganistanu draselného.
Proto také nemůžeš nanést „kapku na světlé partie“.
Jev špatně zafixovaných nebo vypraných fotografií není ojedinělý. Zabývají se jím celé kapitoly v knihách.
Kdo tedy chce jako FinePrinter uspět na trhu muzeí a galerií, ten odjakživa na závěr krátce tónuje své tisky selenovým nebo zlatým tonerem.
Zředění se přitom volí tak, aby nedošlo ke změně barvy, ale pouze k mírnému „podtržení“ černých tónů. To navíc zlepšuje Dmax.
Pokud tisk vydrží bez vzniku skvrn nebo šmouh, lze při odborném skladování předpokládat, že vydrží sto let i více.
Pokud se na tisku objeví skvrny nebo šmouhy, pomůže pouze nový tisk a delší fixace a/nebo delší promývání, případně použití přípravku Lavaquick.
V Lavaquicku je mimochodem také složka, která působí podobně jako toner, a proto Lavaquick „ukáže“ již dříve, pokud je v emulzi nevyfixované zbytkové stříbro.
To však není tvrzení chemika, ale zjistili jsme to při experimentování a domníváme se, že tomu tak je.
Musíš tedy před tónováním fixovat a úplně vypláchnout.
Samozřejmě nemusíš předem sušit, ale po tonování musíš znovu opláchnout.
Při ředění 1+19 v ADOX Selenid potřebuje tisk asi 1–2 minuty na stabilizaci obrazu a 2–3 minuty na zvýšení Dmax. Obraz bys neměl nechat v tonéru déle, protože začínající obrat tónové hodnoty pak Dmax opět sníží.
Franz ti to jistě vysvětlí lépe, ale já jsem si vždy pomáhal tím, že v krátkém čase jsou stříbrné částice pouze obaleny selenidem sodným (odtud také vyšší Dmax) a při správném tónování se tyto dvě látky správně spojí.
S pozdravem,
Mirko
MirkoBoeddecker
No tak: omezím se tady na ADOX Selenid, protože ten používám sám a vlastně k němu můžu říct něco konkrétního.
U ostatních produktů bych teď musel opisovat z obalu...
Ale samozřejmě můžeš použít jakýkoli jiný toner.
Kdykoli se stříbro spojí s jinou složkou, ať už je to chlorid zlata, síran měďnatý nebo sloučenina síry, nevyvolané a nevyvolané zbytky stříbra se „uchytí“ a vytvoří skvrny.
To se děje i samo od sebe po delší dobu. Toner to jen urychluje.
Proto se hodí jako „test“.
S pozdravem,
Mirko
Který teď jde do temné komory a přesně to dělá s čerstvými vzorky nového odlitku Polywarmton, které právě přivezla DHL. Pokud se neobjeví žádné skvrny, uvolníme dodávku a příští týden budou opět k dispozici Polywarmton PW14 a PW15.
Gast
Ahoj Mirco,
to s tónováním jsem, myslím, do jisté míry pochopil (technicky, ne chemicky) a už to tak nějakou dobu dělám – Selen od Moerschu v poměru 1+9, většinou 40–80 sekund, pro zvýšení Dmax.
Zatím se nic nezbarvilo do hněda nebo do růžova ani se na tom neobjevily šmouhy (většinou AGFA MCP).
Fixuji však dříve jen 90 sekund, dnes 120 v Superfixu 1+9 (při tom počítám listy až do cca 80% využití etikety).
Jelikož mám teď doma krabičku vašeho ADOX Polywarmton RC, samozřejmě jsem zvědavý kvůli doporučené době fixace.
Nebylo to u VC Select od Moersch stejné (nebo si to teď pletu)?
Tam jsem totiž také neměl žádné problémy.
ERGO: Pokud snímek přežije selenové tónování, je v pořádku (velmi zjednodušeně)?!
Patrick
MirkoBoeddecker
Patricku,
ano a ano.
Jen bych podotkl, že nám ani ostatním při práci s RC/PE nikdy nepřipadalo, že by se prodlužovala doba fixace.
To se stává pouze u Barytu a domníváme se, že to souvisí s vysokým leskem papíru (velmi jemně porézní povrch) a samozřejmě také částečně s těžším kartonovým podkladem než např. u Agfy, Fomy nebo ADOX Nuance.
Je to ale jen domněnka.
S pozdravem,
Mirko
SamuliSchielke
Když už je řeč o „kapce na světlé partie“. Tim Rudman ve své knize „Master Photographer's Toning Book“, kterou vřele doporučuji a kterou prodává FOTOIMPEX, doporučuje něco podobného jako test na přítomnost zbytkového stříbra, avšak s neředěným koncentrátem.
Měli byste nanést kapku neředěného (tedy ne pracovní roztok, ale koncentrát přímo z láhve) selenového tonera na neosvětlené místo na fotografii (tj. okraj). Neředěný selenový toner je strašně agresivní látka (gumové rukavice! ochranné brýle!), který zbarví vše, co obsahuje byť jen špetku stříbra. Pokud se neobjeví skvrna, není tam žádné zbytkové stříbro. Pokud ano, je třeba více fixovat. Nevýhodou této metody je samozřejmě to, že funguje pouze tehdy, je-li obraz rovnoměrně podfixovaný nebo vyfixovaný.
S pozdravem,
Samuli
StefanHeymann
Asi před 1,5 rokem jsem zde založil toto vlákno, které se týkalo narůžovělého zbarvení papíru RC (Polywarmton):
http://www.fotoimpex.de/forum/index.php?showtopic=201
I při použití čerstvě namíchaného Ecofixu (doba fixace 2 minuty) se mi objevuje toto narůžovělé zbarvení, které je někdy více, jindy méně výrazné. Chápu to správně, že musím fixovat ještě *mnohem* déle? To už se s těmi fotkami nikdy neskončím...
S pozdravem, Stefan
SimonWeber
No, protože to zřejmě dělá problémy více lidem:
Já sice nemám růžový základní odstín, ale mám stejný problém s příšerně dlouhou dobou fixace (Polywarmton FB Matt). Mirko sice říká, že to tam prostě musím nechat věčnost, ale to je na delší dobu docela otravné.
Když nefixuji dost dlouho, sice se mi nevytvoří závoj, ale takové divné dlouhé pruhy nebo vlny... zítra to naskenuji.
Existují ještě nějaké jiné nápady? Např. fixace ve dvou lázních, Washaid, silná přerušovací lázeň, aby se vývojka zaručeně zničila? (To se silnou přerušovací lázní vyzkouším, protože u nás na univerzitě vždycky zastavují jen vodou.)
Nebo to všechno k ničemu je a já prostě musím stát čtvrt hodiny vedle fixační vaničky a hýbat se...?
Těším se na tipy,
Simon
MirkoBoeddecker
Simone,
existuje jeden stoprocentně spolehlivý „řešení“.
Krátce obraz zbělit zředěným bělidlem.
Jinak stále hledáme příčinu, proč se tento jev u některých uživatelů sporadicky vyskytuje a u jiných ne.
Stopa vede – a vím, že to na první pohled nezní logicky – k: osvětlení temné komory.
Zbytky stříbra, které se později špatně fixují, jsou možná nějakým způsobem osvětleny světlem v temné komoře nebo jinak citlivě reagují, ale ne natolik, aby se objevily ve vývojce, nebo k tomu dojde až během zastavení nebo na začátku fixace. Pak se špatně fixují, ale jsou stále neviditelné a při oplachování, tónování nebo nejpozději po několika letech se pak zbarví.
Bělidlo však něco takového čistě odstraní.
S pozdravem,
Mirko
SimonWeber
Ta stopa vede – a vím, že to na první pohled nezní moc logicky – k: světlu v temné komoře.
! Aha, to by dávalo smysl, na univerzitě máme totiž takové oranžovo-červené světlo. U mě doma je červené. Tam jsem nikdy neměl problémy, ale myslel jsem, že to je kvůli přerušovací láni!
Takže to zkusím s tou silnou přerušovací lání. Jinak si budu muset koupit bělidlo...
Bohužel teď nemůžu ten ukázkový obrázek zveřejnit!
Simon
Wolfgg
Pod pojmem „zbytkové stříbro“ máte jistě na mysli bromid, chlorid a případně jodid stříbrný, které nebyly v vývojce redukovány. K jejich odhalení by mělo stačit, když na denním světle zkusíte znovu ponořit bílý roh hotového snímku nebo podobně zpracovaný zkušební proužek do papírové vývojky. Tam by se pak případně už zbarvil do šeda.
S pozdravem Wolfgang
MirkoBoeddecker
Ale už v tu chvíli je obraz pryč...
V tom případě bych spíš použil tónovač. Tónovač totiž taky signalizuje poruchu.
S pozdravem,
Mirko
