Gast
Ahoj!
Chtěl bych se na něco zeptat: Lucky vyrábí také barevné filmy a papíry.
Může je FOTOIMPEX sehnat? Nejde mi o to, že bych chtěl levné filmy, ale o to, že vypadají skoro jako 50 let starý materiál od Agfa, jen jsou o něco barevnější a modrozelená je světlejší.
Pokud vím, existují dva typy Lucky: GBR, vlastní čínská receptura, a Lucky Super GBR, kopie barevného světa Kodaku s horší ochranou proti světelným okrajům. Mě samozřejmě zajímá pouze originální film Lucky.
Pokud to jde, může ten film stát i o pár eur víc než běžný barevný film ve fotoladu, tak nějak jako speciální film.
Pokud ano, ozvu se vám poštou nebo telefonicky, abych si ty filmy závazně objednal.
S pozdravem
Gast
Mirko!
To by mě taky mohlo zajímat, jako taková zábava je to docela fajn, jen je otázkou, jestli se to dá vyrobit za rozumnou cenu.
Myslím, že by to nemělo být tak drahé jako Kodachrome...
Prohlédl jsem si stránky Lucky, mají dokonce i barytový papír.
Wolf_XL
Ahoj,
pochybuji, že by se ten styl 50. let dal připsat výhradně filmu. Nedávno jsem si zase vzal na procházku jeden ze svých sběratelských kousků (Exakta Varex IIb). A co mám říct – s těmi dvěma nejstaršími objektivy (Bonotar 4,5/105, Pancolar 2/50) jsem dosáhl přesně toho technicolorového vzhledu, který mi často chyběl. Barvy částečně vypadaly jako u starého diafilmu ORWO...
Gast
Ahoj,
Myslím, že Lucky nastavil normální GBR, jinak je to podle mě fajn věc, klidně i ten „zavařený“ Ds5 od Svemy.
To, co píše Wolf, nechápu. Mám Edixu z roku 1960 a u diapozitivů to není téměř žádný rozdíl, u negativů pak vůbec žádný.
Kromě toho byly staré filmy mnohem hrubozrnnější, takže na 7x10 zvětšeninách bylo někdy vidět zrno, nemluvě o modrých stínech a béžových světlech a strmém kontrastu.
Každopádně tak vypadal můj ADOX Color, Agfa nebo Kodak byly pro mě zpočátku prostě příliš drahé.
Našel jsem jednu stránku, protože mě zajímal barevný materiál Efke (vygooglil jsem si Tito, protože Efke nic neukázalo).
Vypadá to úplně stejně jako ADOX tenkrát, Tito je mi jedno, pokud to Mirkovi vadí, ať to prosím smaže.
Ale nemyslím si, že by pro tři lidi vyráběli barevné filmy.
http://www.titoville.com/images/tito-sitting.jpg
Wolfe, myslím, že to s žádným moderním filmem nedokážeš, už jen proto, že ta zelená není tak hezky modrá.
Roland
Gast
Protože je to tak krásné (samozřejmě Efke), přidávám ještě dvě, jak jsem říkal, Mirko ať to smaže, jestli se mu to nelíbí.
http://www.titoville.com/images/tito-in-gadafi.jpg
http://www.titoville.com/images/tito-ljudstvo3.jpg
Jsou to prostě jiné barvy, žádná chyba fotoaparátu, bylo by ještě lepší, kdyby jen černobílé filmy měly odlišné podání barev.
Gast
Ahoj,
víte někdo z vás, jestli ten barevný papír po pár letech taky úplně zmodrá, jako ten tehdejší? :lol:
S pozdravem
Martin
Gast
Martine,
máš na mysli ten podivný Agfcolor PE? Myslím, že Lucky pracuje už odjakživa s procesy Kodaku, ty chyby určitě neudělají dvakrát, chybí jim jen technika a špičkové znalosti.
Ale moje prastaré kopie na barevném barytovém papíru ADOX z roku 1960 jsou pořád stejně dobré (špatné) jako tehdy, u Agfy to byl prostě jen výpadek.
Mimochodem, tímto přiznávám, že můj první film byl barevný, i když jsem ho dostal darem.
Roland
MirkoBoeddecker
Filmy, které se výrazně liší ve barevném podání, tak nevypadají proto, že by byly vyrobeny jinak, ale proto, že byly nebo jsou určeny pro jiný proces.
Proces má na barevné podání mnohem větší vliv než tři či čtyři emulze barevných kopulantů, dusičnanu stříbrného a želatiny.
To znamená: Buď už existuje moderní Lucky vhodný pro C-41, který si může vyvolat každý, ale který pak vypadá stejně jako film z obchodního domu u nás, nebo je to stále ten starý dobrý Lucky Color pro zcela zastaralý proces Kodaku ze 70. let.
Který proces to přesně je, mi právě vypadlo z hlavy, ale někde tu ještě leží prospekty z 90. let.
Opravdu má někdo vážný záměr tento proces zavést a nechat si z Číny dovážet suroviny po centnerech?
Praktická balení nikdy neexistovala a bylo by malým zázrakem EU byrokracie, kdyby se všechny látky daly legálně dovážet :lol:
To je důvod, proč jsme se od toho dosud drželi dál.
Kde jste ten film našli? Na webových stránkách Lucky?
S pozdravem,
Mirko
Wolf_XL
Ahoj,
ještě jednou jsem si ty fotky prohlédl – máš pravdu, ta zeleň není tak modrá jako na starých fotkách. Podobnost se starším materiálem vidím na svých fotkách hlavně v hnědých tónech. Rozdíl ve barevném podání je přesto jasně patrný – měl jsem s sebou ještě relativně nový Orestegor 4/200 a novější Lydith 3,5/30, které mají jednoznačně odlišné barevné vlastnosti.
Gast
Lze předpokládat, že reprodukce barev pravděpodobně nemá s procesem vyvolávání příliš společného; firma Tetenal tehdy nabízela sady pro vyvolávání, s nimiž bylo možné zpracovávat filmy Kodacolor, Ektacolor, Agfacolor i Turacolor, což jsou, jak je známo, velmi odlišné procesy.
Pokud si jako laik mohu dovolit vyjádřit svůj názor (jako právník v důchodu jsem se samozřejmě již setkal s rozsudky a soudními řízeními), domnívám se, že proces pouze rozhoduje o tom, zda vznikne studené nebo teplé podání barev, avšak že důležitější je barvivo a souběžnost křivek hustoty.
Například zářivá červená starých filmů nebo modrozelená, respektive částečně propadlé stíny.
To však může zůstat otevřené, film stačí pouze objednat a podrobit ho vyvolání C41, pak by bylo možné barevné podání bezpochyby zjistit; pokud by se nedal zpracovat procesem C41 a navíc by nebyly k dispozici vývojky, pak je film pravděpodobně nezajímavý.
Na domovské stránce najdu pouze Super GBR, který se zpracovává podle Lucky GP70/C41 a byl oproti svému předchůdci výrazně vylepšen. Najdete ho pouze po kliknutí na „Documentation“ (nebo něco podobného, jen jsem to letmo prošel).
Erwin
Gast
Wolfe,
když se tak dívám na Váš příspěvek, jde o diapozitivy nebo negativy. Windisch napsal, že existují objektivy, které pracují spíše „teple“, a takové, které pracují spíše „chladně“. V závislosti na tom, který z nich se použije, má snímek při použití diapozitivního materiálu tendenci k načervenalému nebo namodralému odstínu.
Erwin
MirkoBoeddecker
V oblasti barevných filmů se v tom moc nevyznám (už je to tak dávno), ale zdá se mi, že proces s barevnými kopulátory funguje tak, že samotná barva vzniká v rámci tohoto procesu a pouze se naváže na správný kopulátor v jedné ze tří či čtyř vrstev filmu.
Proto samozřejmě platí, že film a expozice určují poměr barev mezi sebou a hustotu, ale samotná barva pochází z roztoku.
Základní otázkou by bylo, co přesně uživatelé očekávají. Možná by se toho dalo dosáhnout i u „běžných“ filmů pomocí jednoduché variace procesu C-41, filtrování a změny expozice.
Možná by se k tomu mohl vyjádřit nějaký odborník?
Ví někdo z vás, jak Becherovi žáci vytvořili ten svůj highkeyový efekt se žlutým nádechem v zelených krajinách?
Silně přeexponovat a pak BX překlenutí a ještě něco...
Jak jsem řekl, mea culpa, nejsem barevný fotograf.
Pozdravy,
Mirko
Gast
Co je to Culba, něco jako tunika, tuba nebo roztomilé?
to se nedá říct
Thomas
MirkoBoeddecker
Mělo by to být „mea culpa“.
Zvláštní, že písmeno „b“ není na klávesnici ani vedle „p“...
Moje „saská němčina“ je bohužel velmi špatná, jak mi pořád dokola připomínají.
Moje přítelkyně mi to bohužel odmítá naučit lépe.
Myslí si, že to má příliš negativní konotace.
Vždycky jen říká, že musím všechno pořádně rozkousat... :-)
Ale zpátky k tématu: neví někdo odpověď na tu otázku ohledně toho highkeyového povyku?
Mám na mysli ty francouzské říční krajiny a statky.
Úplně highkeyové a se žlutým nádechem, ale s výraznými červenými, hnědými a zelenými barvami.
Mirko
