Gast
Dobrý den,
může mi někdo potvrdit můj předpoklad, že RODINAL u některých filmů způsobuje „desenzibilizaci“?
Když v něm vyvolávám filmy – s výjimkou Agfy a Ilfordu – téměř vždy dostanu zelenou barvu místo černé a oblohu bez detailů.
A to aniž by byl kontrast sám o sobě příliš vysoký; u motivů bez modré barvy je vše zase normální.
Konkrétně se to týká filmů Fortepan a Kodak, u nichž to funguje tak, jak jsem popsal.
V každém případě se moje snímky skládají převážně z tmavě šedých tónů a jasných světel, chybí střední tóny.
Otto
RomanJRohleder
Otto,
jak by to mělo fungovat?
Senzibilizace se uplatňuje při expozici – sladěním emulze s pomocnými látkami se určuje, jak film reaguje na dané spektrum, a vývojka pak reaguje pouze na „exponované“ a „neexponované“ části a redukuje exponovaný halogenid stříbra.
O něčem takovém jsem nikdy neslyšel, nikdy jsem nic takového neviděl a ani tomu nerozumím.
cfb_de
Ahoj Otto,
z čistě fyzikálně-chemického hlediska má Roman naprostou pravdu. Vývojka jako modřící autokatalyticky řízené redukční činidlo působí pouze na to, co může napadnout. Tedy na exponované ionty stříbra, kde již existují fyzikálně (působením světla) „vyvolané“ shluky stříbra.
Z funkčních důvodů (a v tomto případě výjimečně výrobci nedali vědě žádný prostor pro interpretaci) je vývojka „barvoslepá“. Buď je film slepý, nebo byl znásilněn (přeexponován). Nemůže to být tím, že své filmy necháváš ve vývojce příliš dlouho, což vede k jejich příliš strmému kontrastu, a proto ti chybí ty proslulé „tónové hodnoty“? „Chybí střed“ totiž přesně na to poukazuje.
Mimochodem – pokud v přístroji není zrovna relativně červenoslepý Efke/ADOX – je oranžový filtr tu a tam docela vhodný k tomu, aby se na obloze objevily kontury. Nebo také zcela klasické „dodatečné osvětlení“ v laboratoři.
S pozdravem,
Franz
Gast
Franzi, Romane,
nejsem chemik, ale vidím to jinak, protože různé senzibilizační barviva možná přece jen reagují odlišně na různé látky ve vývojce.
Vaše chemické znalosti rozhodně nezpochybňuji.
Když se podíváme na balení Efke 50, Efke uvádí různé citlivosti na umělé a denní světlo v závislosti na vývojce.
V některých případech má při umělém osvětlení stejnou hodnotu DIN jako při denním světle, v jiných nikoli, což mi připadá jako určitý vliv na chromaticitu.
Roland
Gast
ještě něco
Franzi,
rád používám filmy Efke a oranžové filtry, žádný problém s +1,5 až 2 clonami. Myslím, že používáš RODINAL, já ID 11. Možná je to opravdu tak, že RODINAL posouvá charakteristiky směrem k ortochromatičtému nebo nesenzibilizovanému filmu.
Roland
cfb_de
Ahoj Rolande,
to souvisí výhradně se senzibilizací filmu. Neexistuje *žádný* vývojka, která by to mohla ovlivnit. Jak by také mohla?
Vývojka je redukční činidlo s určitým redoxním potenciálem, který je nastaven tak, aby se za katalýzy fyzicky vytvořených stříbrných zárodků (=latentní obraz) redukovaly ionty stříbra. Víc to nedělá a o senzibilizačních barvivech ani neví.
Právě u filmů Efke je senzibilizace pěkně zřejmá: při teplejším umělém osvětlení je udávána nižší citlivost, právě proto, že film není tak citlivý na červenou. To považuji ze strany výrobce za velmi férové a upřímné. Občas používám i oranžový filtr, ale ten sníží citlivost 50 tak, že mě to už nebaví. Rychle se tak nasčítají jedna až dvě sekundy.
To ale absolutně nesouvisí s vývojkou. Ať už je to RODINAL, ID11 nebo Nescafé, z hlediska citlivosti je to úplně jedno.
S pozdravem,
Franz
Gast
Franzi,
otevřel jsem krabičku KB 50 a je tam napsáno:
FR3 denní světlo 50/18 umělé osvětlení 50/18
FR14 80/20 50/18
FR16 50/18 50/18
FRE24 160/23 100/21
To mě překvapuje, ne rozdíl mezi umělým světlem a denním světlem, ale ta odchylka.
Gast
Předpokládejme následující situaci: jedná se o dvouvrstvý film a obě emulze mají odlišnou citlivost. Je tedy zřejmé, že obě emulze reagují na vývojku odlišně, což vede k odlišnému výslednému obrazu.
Jak to funguje u / údajně / jednovrstvého filmu s odlišnými barvivy, nedokážu posoudit, ale zdá se mi to přinejmenším možné.
Roland
Gast
Rolande,
tvůj nápad zní rozumně.
Otto
andreasbrigachtal
Ahoj Franti
Konečně jsem zase online a teď tohle!
Nescafé! Dosud jsem vždy používal RODINAL ve všech variantách a teď tohle!
Dej mi prosím časy. Moje filmy jsou momentálně Kodak Trix 320, HP5+, Acros, Techpan, Ilford a Kodak 3200.
Jsem zvědavý!
Andreas :D
Jsem tak malý a vždycky takový zůstanu
RomanJRohleder
Rolande,
filmy, které Otto zmínil v nejširším smyslu – pouze podle výrobců –, však nejsou vícevrstvé filmy v tom smyslu, že by se skládaly z „vrstev“ s odlišnou citlivostí – pojem „vícevrstvý“ se zde vztahuje k nanášení nejrůznějších funkčních vrstev, například pojivových, filtračních a ochranných vrstev.
Ty nemůžeš cíleně „ovlivnit“ vývojkou.
Vícevrstvé filmy v tom smyslu, jak je chápeš, se již 40 let masově nepoužívají (a to zahrnuji i aktuální, stále hojně diskutovanou verzi „z německých končin“). A i tam je to s tím cíleným „ovlivňováním“ taková věc...
„Jak je tomu u / údajně / jednovrstvého filmu s různými barvivy,“
Žádné „údajně“. Obvykle existuje homogenně senzibilizovaná emulze – podívej se například na řez filmu APX100.
A k různým dosažitelným citlivostem u vývojek Efke – ty vždy závisí na expozici a době vyvolávání.
Zabývej se základy sensitometrie, pak ti to bude jasnější. Pro začátek doporučuji malou brožurku od Agfa-Gevaert z 70. let, „Sensitometrie“. Vše vysvětluje na asi 15 malých stránkách...
Ne, vážně, Otto to špatně expozicoval a/nebo špatně vyvolal.
cfb_de
Ahoj Rolande,
hmm. Kterému Rolandovi mám teď odpovědět?
Tomu s dotazem na různé doby vyvolávání, nebo tomu s odpovědí „dvouvrstvý film“?
No dobře. Odpovím oběma a začnu tím prvním (tím „Rolandem s dotazem na doby vyvolávání“).
Jevy, které popisuješ, nejsou nic zvláštního. Výrobci filmů vždy jednoduše poskytovali doporučení pro vyvolávání přizpůsobená umělému osvětlení (tedy nedostatečné citlivosti) ve směru „velkorysého“ nastavení.
Druhému Rolandovi („dvouvrstvému“) bych chtěl sdělit něco velmi jednoduchého: Vezmi takový film, vhoď ho do papírového vývojky na cca 5 minut. Podívej se, co se stane.
Vezmi druhý film. 5 minut v papírové vývojce, ale tentokrát *předtím* něco jako Ultrafin/A49/DS12.
Hm. Nebude tam vidět žádný rozdíl. A to by byl „ideální“ vývoj skutečně dvouvrstvé emulze. Měkké předpláchnutí a na závěr tvrdé doexpozice. Nicméně už neexistují dvouvrstvé skleněné desky s emulzí o tloušťce půl milimetru.
Dobře. Konec polemiky.
Ve skutečnosti jde o to, aby se redukční činidlo dostalo na emulzi halogenidu stříbra. V ideálním případě dokonce o to, aby působilo pouze tam, kde je to žádoucí. Tedy tam, kde již došlo k částečné redukci „expozicí“ a následně je k dispozici „latentní obraz“. Právě ten je pak katalýzou odpovídajícím způsobem oživen, aby se stal „viditelným“ pro oko a fotografický papír pod ním.
Víc se tam neděje. A protože jsme všichni jako laboranti příliš hloupí na to, abychom tento proces zvládli... Proto se filmy nevyvolávají, ale papíry nebo diapozitivy v druhém vyvolání ano. To je lidská berlička pro použití správné vědy.
Fascinující, nějakým způsobem. Chemie, jejíž výsledkem jsou obrazy.
S pozdravem,
Franz
ChristianKolinski
Konečně jsem zase online a teď tohle!
Nescafé!
Jo, jasně. Funguje. Dokonce skvěle pro Imagelink & Co.
Dosud jsem vždy používal RODINAL ve všech variantách a teď tohle!
Dej mi prosím časy. Moje současné filmy jsou Kodak Trix 320, HP5+, Acros, Techpan, Ilford a Kodak 3200.
Jsem zvědavý!
Nejsem sice Franz, ale alespoň ti můžu poradit s Techpanem a mikrofilmy Kodak:
3 čajové lžičky instantní kávy a 3 čajové lžičky prací sody
na 250 ml horké vody. 45 minut, jednou za 5 minut protřepat.
Všechny filmy to pořádně změkčí. U běžných filmů zdvojnásobit množství kávy
(pak to působí silněji).
Zkoušel jsem to ale ne s Nescafé, ale s instantní kávou z Lidlu...
Ne, žádné smajlíky. Vážně.
andreasbrigachtal
Ahoj Christiane,
To snad není vtip? :huh:
Prosím, upřesni to! Taky to zkusím! :D
I když tomu moc nevěřím. :unsure:
O víkendu se asi dokonce zastavím v Lidlu! Nedávno jsem tam sehnal pár prošlých balení Techpan za výhodnou cenu. Určitě můžu jedno obětovat! :D
Doufám, že ta káva bude v nouzi i stravitelná!
Dobré světlo
Andreas
Jsem tak malý a vždycky takový zůstanu
RomanJRohleder
Andreas,
to není vtip.
Zkus si vygooglit „Caffeenol“ (nebo „Coffeenol“), „Folgernol“ a „Use for the last cup of coffee“.
ChristianKolinski
Ahoj Christiane,
To snad není vtip?
Ne, žádný vtip.
Podívej se:
http://www.blafh.de/caffenol1.jpg
(Jo, s tím prachem musím něco udělat. A proč Japonci museli ten dobrý Rokkor zabudovat jako objektiv s pevným ohniskem, to mi taky uniká...).
Kodak Imagelink FS podle výše uvedeného receptu, E.I. 100. Fotoaparát: Revue 16KB (aka. Minolta 16MG). Formát negativu 10x14 mm,
zvětšenina na Fomaspeed Varian III, stupeň 2.
Prosím, upřesněte to! Taky to pak vyzkouším!
Klidně...
Nedávno se mi podařilo levně sehnat pár prošlých TechPanů. Jeden z nich určitě obětuju!
Rozstříhej to. Rozděl to na asi 15 cm dlouhé proužky, pak budeš mít víc materiálu na experimentování, stejně jako u každého „od oka“ připraveného roztoku budeš muset trochu improvizovat. Originální TechPan jsem nezkoušel, vždycky mi přišel příliš drahý...
Mimochodem: teplota vyvolávání 20 °C, a s bezkofeinovým to nejde, protože kromě kofeinu se z toho asi vytáhne ještě něco jiného.
Gast
Franzi,
ale,
pokud má film Efke FR3 vždy citlivost 18 DIN, proč má pak model FR 14 při denním světle 20 a při umělém osvětlení 18?
Buď Efke uvádí nesprávné údaje, nebo ti tu něco uniká; přiznávám, že to nedokážu posoudit.
Roland
andreasbrigachtal
Ahoj Christiane a Romane,
to vyzkouším! Já zkusím skoro všechno! Funguje to vlastně i s filtrovanou kávou?
Jsem zvědavý. Dám to na svou webovou stránku, respektive sem sem pak vložím odkaz. V budoucnu budu s několika přáteli k vidění i na positivwelten.de. Momentálně se to ale teprve připravuje, takže tam zatím nic není. Možná to bude jako bonus v mé plánované laboratoři.
Jo, a otázka pro Franze: dá se to s tou kávou vysvětlit z chemického hlediska?
Já se na víkend už skoro nemůžu dočkat!
Andreas :D
cfb_de
Ahoj Rolande,
je to úplně jednoduché. Máš tu co do činění se dvěma nezávislými věcmi. Zkusím to vysvětlit.
- Vývojka. Redukční činidlo, kterému je citlivost filmu úplně jedno, protože chemie nemůže vědět, na které fotony je film právě teď obzvláště citlivý. To, co je nějakým způsobem přítomno jako latentní obraz, se zesiluje katalytickou redukcí. S jednou vývojkou to někdy funguje lépe než s druhou, odtud pramení „rozdíly v citlivosti“. To však nemá nic společného se senzibilizací.
- Senzibilizace. Z principu je vrstva filmu na červeném konci spektra méně citlivá. Tomu se pomáhá pomocí „senzibilizačních barviv“. To však funguje jen omezeně (označuje se to pak jako „ortho“/„pan“/„superpan“ senzibilizace) a někdy to vede k tomu, že u umělého osvětlení (tedy spíše u dlouhovlnného záření, kde je film méně citlivý) je udávána nižší citlivost. To však vůbec nesouvisí s vývojkou.
Oznámení nižší citlivosti při umělém osvětlení považuji ze strany Efke za velmi férové, protože tento materiál je v červené oblasti méně citlivý. Co se týče zavádějících údajů v datovém listu: můžeš to zkusit. Rozdíl by se měl projevit i u FR3. Údaje v datovém listu bohužel nejsou biblickými pravdami a silně závisí na tom, jaké úsilí bylo vynaloženo.
S pozdravem,
Franz
cfb_de
Ahoj Andreasi,
nějaké redukční činidlo s vhodným potenciálem tam asi bude. Které? To netuším. Chemie přírodních látek mi není moc blízká.
V zásadě lze latentní obraz vyvolat jakýmkoli redukčním činidlem (s vhodným potenciálem). Dokonce i s koňským močí, i tam je něco vhodného (derivát pyrokatecholu, který lidem chybí :-)).
Odtud asi pochází celá ta legrace:
http://www.photo.net/bboard/q-and-a-fetch-...g?msg_id=003aPB
S pozdravem,
Franz
