Gast
V poslední době jsem vyvolal asi 40 filmů CHM 400 a také pár dalších, např. Acros (velmi pěkný!), v Adoluxu ADX a rád bych se teď podělil o pár otázek a postřehů.
1. Celkově se mi to velmi líbí a charakteristika, že ADX je „něco mezi“ např. ID-11 a RODINALem, je podle mého názoru docela přesná. Vysoký kontrast okrajů při stále jemném zrnu.
2. Nicméně se mi zdá, že využití citlivosti se silně přiklání k RODINALU. To, že většina filmů těží z podexponování o 1/3–2/3 clony, pro mě není novinkou, ale u jiných vývojek, např. opět ID-11, se mi to nezdá tak výrazně (A49 atd. nechme stranou, to jsou jiná zvířata).
3. Otázka: jak je to s ředěními vyššími než 1+24? Jelikož nikdy neprovádím „testy“, ale začínám se standardními hodnotami a teprve poté případně měním citlivost, byl bych vděčný za zkušenosti.
4. Doba 4 minuty pro FP4+ resp. CHM 125 se mi zdá poněkud krátká (?)
S pozdravem
Elmar
Gast
k bodu 2: Tisková chyba! ...1/3–2/3 clony přeexponování ... samozřejmě
Elmar
Gast
V posledních týdnech jsem velmi intenzivně pracoval s vývojkou ADX. Použil jsem při tom filmy Acros a APX100, a to jak v formátu 35 mm, tak na svitkových filmech. V průběhu testů jsem také zaznamenal vývojovou křivku. Při použití nádob Jobo 1510 / 1520 jsem dosáhl následujících výsledků:
APX100: Dosáhl jsem citlivosti uvedené v tabulce pro vyvolávání, musel jsem však trochu prodloužit dobu vyvolávání; místo 5,5 min. jsem vyvolával 6 min. Křivka je ve střední oblasti o něco strmější, ve stínech a světlech však o něco plošší než standardní křivka. To vede k lepšímu vizuálnímu dojmu a je výhodné pro motivy, jejichž obrazově důležité části leží ve střední části křivky černoty. Další ředění vývojky nad poměr 1+24 (odpovídá 1+1+48) vede zejména u svitkových filmů k nerovnoměrnému vyvolání (vzniku mráčků).
Acros: Citlivost ISO 80/20 uvedenou v tabulce vyvolávání se mi nepodařilo zcela dosáhnout. Dosáhl jsem ISO 64/19 při době vyvolávání 5,5 min. Film reaguje velmi drasticky na změny parametrů vyvolávání. Prodloužení doby vyvolávání o 15 s je jasně viditelné; je tedy třeba pracovat velmi přesně. Normální křivka je při době vyvolávání 5,5 min. dobře dosažena. Při ředění 1+24 (odpovídá 1+1+48) dochází u svitkových filmů v nádobě Jobo 1520 k nerovnoměrnému vyvolání (vznik skvrn). U filmů KB se tato místa nacházejí v oblasti perforace a nemají vliv na výsledný obraz. Je možné, že tato místa zmizí při použití většího množství koncentrátu na jeden vývojový cyklus (srov. APX100 výše).
Pro oba filmy platí, že zákal je znatelně vyšší než např. při použití RODINALU. To vede přinejmenším k delším expozičním časům při zvětšování. Kontrast je nižší než při použití RODINALU 1+50. Od použití většího ředění koncentrátu, než je uvedeno, mohu jen odradit.
Poznámka: Dvoukomponentní vývojka Spur SD2525, která je koncepčně podobná, se u filmu Acros chová zcela odlišně. V oblasti světel se křivka zčernění zplošťuje, a to již v okolí zóny VIII. To je výhodou pouze u určitých motivů.
Doufám, že jsem na nic nezapomněl.
S pozdravem Otto Beyer!
Gast
Ahoj Elmare,
mohu sem doplnit své zkušenosti s dalšími filmy:
FP4@80 potřebuje i u mě 5 minut doby vyvolávání. Jak jsi předpokládal, 4 minuty jsou trochu málo. Výsledky jsou dobré, ale rozsah expozice je spíše malý, protože i u FP4 se křivka černoty od zóny 8–9 dost zplošťuje. Podobně ploché jsou světlé tóny u Fuji1600@1000, ale to je asi typické pro tento film (moje doba vyvolávání 6:45).
Opravdu skvělá je podle mě kombinace ADX a Delta100, s expozicí na 125 ASA a vyvolaná 5 minut. Výsledek je při dobrém využití citlivosti ostřejší *a* s jemným zrnem, což je lepší než s mým dosavadním standardním vývojkem A49.
Jedinou malou nevýhodou ADX jsou celkově poměrně krátké doby vyvolávání, tzn. že je třeba dodržovat proces obzvláště důsledně, což již zjistil i Otto Beyer.
S pozdravem Manfred
Gast
Dobrý den,
proč vlastně nejsou uvedeny časy promítání klasických filmů?
S pozdravem
Wolfgang
Gast
Doplnění k mé předchozí zprávě:
Mezitím se ukázalo, že tvorba skvrn u svitkových filmů (APX100) závisí na použité cívce systému Jobo 1500. S novými cívkami (tenké příčky, mléčný plast) k tvorbě skvrn nedochází. U starších, průhledných cívek se však objevuje. Pro mě je to první vývojka, u které se zde projevují rozdíly.
S pozdravem,
Otto Beyer!
PhilippReichmuth
Ahoj Otto,
vytváříš ten efekt při otáčení, nebo se projeví i při naklonění cívky?
Philipp
Gast
Vyvolávám metodou převráceného vyvolávání, jak je popsáno v návodu k ADX. Staré cívky Jobo jsem jinak vždy upřednostňoval pro svitkové filmy, protože se do nich svitkové filmy vkládají snáze.
S pozdravem,
Otto Beyer!
