MehmetCati
Ahoj!
Koupil jsem si Kodak D-76, abych ho vyzkoušel.
Prášek je určený na přípravu 1 litru roztoku.
Ví někdo, na kolik filmů (základní roztok) ten litr vystačí?
(na obalu to není uvedeno)
S pozdravem
M.C.
CPD
Ahoj Mehmete,
s D-76 se moc nevyznám, ale doporučil bych ti ho používat jako jednokoupel v poměru 1:1 až 1:3.
Obvykle se po každých dvou filmech prodlužuje doba vyvolávání a po určitém počtu filmů je třeba doplnit doplňovací roztok (nemůžu si vzpomenout na německý výraz) a po několika týdnech je vývojka vyřízená.
V jedné knize jsem četl, že při použití matečného roztoku se hodnota pH neustále mění v širokém rozmezí atd. Nikdy jsem to neověřoval.
Ale pokud si dobře vzpomínám, převládá názor, že D-76, resp. jeho anglický bratříček ID 11, je ve zředěném stavu mnohem procesně stabilnější, má mírně hrubší zrno, ale je za to ostřejší.
S pozdravem
CP
CPD
www.jackspcs.com/dskodak.htm
tam najdeš několik zajímavých odkazů s dalšími informacemi
S pozdravem
Gast
Mehmet,
Angličané uvádějí 10 filmů na litr, přičemž každý je o 10 % delší než ten předchozí, což znamená, že první má 100 %, druhý 110 %, třetí 120 % a desátý 190 %. Nejde o násobení, ale vždy o sčítání.
MehmetCati
Ahoj všichni!
Mezitím jsem našel informace od Kodaku.
Píše se tam, že lze vyvolat 4 filmy (Kb) na litr, respektive 2 filmy v poměru 1:1.
Zkusím asi ten poměr 1:1.
(V jiném příspěvku jsem se ostatně ptal na zkušenosti s filmem Lucky. Mezitím jsem s ním vyzkoušel AM74 a RODINAL. Uvidíme, jak si povede s D-76).
Pokud jsem informace od Kodaku správně pochopil, u dvou filmů najednou je třeba prodloužit dobu o 10 % (jak píše oleksander).
Díky za pomoc a
zdravím
M.C.
Gast
Mehmet,
Trochu mě překvapila informace od Kodaku – Ilford ID 11 a Kodak D76 jsou přece téměř stejné, a přesto se u Kodaku na jeden litr vejde 4 filmy a u Ilfordu jen 10?
Trochu jsi mě nepochopil – u Ilfordu se na jeden litr prodlouží životnost každého filmu o 10 %.
Takže
1. film 100 %
2. film 110 %
3. film 120 %
4. film 130 %
5. film 140 %
6. film 150 %
7. film 160 %
8. film 170 %
9. film 180 %
10. film 190 %
Pokud vždy používáš dva filmy, pak (neoficiálně, bylo to v jednom fotografickém časopise)
1+2 100 %
2+3 120 %
4+5 140 %
6+7 160 %
8+9 180 %
10 190 %
nebo půl litru roztoku (beru to, protože v plechovce nedostanu litr)
1 100 %
2 122,5 %
3 145 %
4 167,5 %
5 190 %
V zásadě víš, že na 100 ml připadá 1 film, to znamená, že 1 l je 10 filmů, 0,5 l 5 filmů, 2,5 l 25 filmů a 3,8 litru 38 filmů.
První vyvolání je vždy 100 %, pro poslední film se přidává 90 %, takže počítáš: 90 % : (n filmů – 1) a dostaneš prodloužení na jeden film.
Pozor, to platí pouze pro ID 11 Kodak 76 a další, které následují, u jiných vývojek platí jiná pravidla.
Gast
můj vzorec je v programu zkomolený
90 děleno počtem možných filmů sníženým o 1 a dostaneme koeficient prodloužení
Omlouvám se, neumím to vyjádřit lépe
CPD
Ahoj Mehmete,
Oleksander má pravdu. V jednom litru můžeš vyvolat maximálně 10 filmů. Pouze čtyři filmy by byly opravdu velmi drahou záležitostí.
Prohlédl jsem si technický list k D-76. Je to skutečně dost matoucí, ale můžeš použít i ten k ID-11. Jak píše Oleksander, oba typy vývojek jsou prakticky identické, chemicky se asi budou mírně lišit (různé komplexotvorné látky, případně rozdíly v procentuálním složení?). V praxi to ale není důležité – správnou dobu vyvolávání si musíš zjistit sám.
S pozdravem CP
Gast
Dobrý den,
při použití jako jednorázového vývojového roztoku lze podle technického listu s D76 vyvolat maximálně 16 filmů na galon zásadního roztoku, tj. ~4 filmy na litr zásadního roztoku nebo ~250 ml zásadního roztoku na film. Při ředění v poměru 1+1 to tedy činí 250 ml D76 plus 250 ml vody.
Kdo si myslí, že mu vystačí 100 ml základního roztoku D76 na jeden film, bude nemile překvapen. Zkusil jsem to, protože jsem si také myslel, že D76 a ID11 jsou identické. Výsledkem byly poměrně nevýrazné, nedovyvolané negativy.
S pozdravem
Heinrich
CPD
Ahoj Heinricha,
zajímavá informace!
Prohledal jsem různé kuchařky a internetové stránky, abych našel recepty na D-76. Ty se od sebe někdy dost liší. A co přesně Kodak přidává do svého D-76 nebo Ilford do svého ID 11, nám asi jen tak neprozradí.
S pozdravem, CP
MehmetCati
Ahoj!
Díky všem za užitečné informace!!!!!!!
Mezitím jsem si zase našel trochu času na počítač a na stránkách Kodaku jsem našel technický list k vývojce D-76.
Pokud jsem to správně pochopil, jeden litr skutečně vystačí jen na 4 filmy.
Existuje také větší balení pro přípravu 3,8 litru. V katalogu jsem k tomu našel údaj pro 16 filmů. Takže těch 4 filmy na litr sedí docela dobře.
Kodak uvádí 16 filmů na jeden galon (momentálně vůbec nevím, kolik litrů to je, pravděpodobně tedy 3,8).
Z časové tísně jsem se ještě nedostal k vyzkoušení D76, ale asi se budu držet údaje o 4 filmech.
Možná si pořídím ID 11 a vyzkouším s ním své filmy.
Jinak
VESELĚ DÁL
M.C.
Gast
Kdo si myslí, že mu na jeden film stačí 100 ml základního roztoku D76, bude nemile překvapen. Zkusil jsem to, protože jsem si taky myslel, že D76 a ID11 jsou stejné. Výsledkem byly dost bledé, nedovyvolané negativy.
Dobrý den,
jako uživatel D76 jsem teď trochu zmatený. Pro Tri-X používám poměr 1+1 s pouhými 125 ml koncentrátu. Do jednoduché JOBO Box se toho stejně víc než 250 ml nevejde. Snímky nevypadají podvyvolané. Měl bych v budoucnu používat více vývojky?
S pozdravem
Andre
heinrich
Ahoj Andre,
své údaje jsem čerpal z technického listu společnosti Kodak, kde se píše:
Pokud používáte vývojku D-76 zředěnou v poměru 1:1,.....můžete vyvolat jednu rolku formátu 135-36 (80 čtverečních palců) v 473 ml (16 uncí) nebo dvě rolky najednou v 946 ml (jedna čtvrtka) zředěné vývojky. Ve svém příspěvku jsem těch 473 ml jednoduše zaokrouhlil na 500 ml.
Při mém hledání zónového systému mi mé vlastní, nedobrovolné testy přinesly následující výsledky:
1 role filmu 120 v 400 ml roztoku D76 v poměru 1+1 = kontrast a citlivost v pořádku (gamma 0,54, zóna I s 0,14 logD)
2 role filmu 120 v 400 ml roztoku D76 1+1 = kontrast slabší a citlivost nižší (gamma 0,47, zóna I s 0,07 logD, což je příliš málo)
Testovací podmínky:
Doba vyvolávání 8:30 při 20 °C a ~70 ot./min (rotace, Jobo CPA)
Expozice: jako 200 ASA, řada clon zóny 1 až 10
Film: HP5plus
Fotoaparát: Linhof Technika IV 6x9 (Baby Linhof), objektiv Symmar 5,6/105 mm
Neupínej se na gama, měřím to pomocí expozimetru Hauk-Trialux v projekci, s densitometrem budou hodnoty vypadat trochu jinak.
Pokud máš dobré zkušenosti s 125 ml základního roztoku (tedy 250 ml 1+1) a vyhovují ti časy z tabulky Kodaku, pak na tom nic neměň. Pokud použiješ více vývojek, negativy budou tvrdší a budeš muset odpovídajícím způsobem zkrátit doby vyvolávání, abys dosáhl obvyklého kontrastu.
Všiml jsem si toho jen díky hloupé náhodě. Za účelem ověření prvního výsledku testu jsem vyvolal další testovací film společně s filmem z dovolené (výsledky experimentů by se měly vždy potvrdit kontrolním pokusem, stará biologická zásada), výsledkem byly zmíněné nevýrazné negativy. Opakování testu pouze s jedním filmem v 500 ml 1+1 pak opět vykázalo gama 0,54. Technický datový list jsem si přečetl až po druhém testu.
Podobný test jsem s ID11 neprováděl, takže nemohu říci, jak by test s ID11 dopadl. V technickém datovém listu ID11 je však uvedeno 100 ml/filmová role a předpokládám, že údaje od Ilfordu jsou správné.
S pozdravem
Heinrich
heinrich
/b
Gast
Heinrich, Andre,
Možná to závisí na tloušťce vrstvy?
Roland
cfb_de
Ahoj Rolande,
rozhodně ne. „Využitelnost“ (lépe řečeno: „nejmenší smysluplně použitelná množství“) závisí výhradně na následujících faktorech:
- Celkové množství redukovaného stříbra, které je k dispozici v emulzi.
- Požadované množství redukovaného stříbra. (*To* je zásadní faktor a právě na něj by mělo být dostatečně dimenzováno přidané redukční činidlo – tzv. „vývojka“.)
Nebo stručněji: Záleží na tom, kolik stříbra je ve vrstvě (tenkovrstvá emulze s technologií plochých krystalů má obvykle o něco více na m² než konvenční lití), jak silně se prováděla expozice a jak hustě se mají negativy vyvolat. Vždy normalizováno na podíl halogenidu stříbra na plochu.
Takto funguje chemie při vyvolávání a na tom nic nezmění žádná víra, ať už je jakákoli.
S pozdravem,
Franz
skahde
Prohledal jsem různé kuchařky a internetové stránky, abych našel recepty na D-76. Ty se od sebe někdy dost liší.
A co přesně Kodak přidává do svého D-76 nebo Ilford do svého ID 11, nám asi jen tak neprozradí.
Dobrý den,
Receptury D76, D76h a D76d se čerstvě namíchané liší spíše na papíře než ve svých výsledných vlastnostech a jejich účinnost se liší jen o 10 %, ale po několika týdnech skladování se výrazně rozcházejí. U D76 podle zveřejněného receptu účinnost výrazně stoupá, u D76h klesá a u D76d stoupá jen mírně.
Složení baleného D76 od Kodaku a ID od Ilfordu je dobře dohledatelné z bezpečnostních listů (MSDS). D76 od Kodaku je pufrován boraxem a je tedy alespoň velmi podobný D76d. ID11 odpovídá původnímu složení. Oba obsahují na rozdíl od původních receptur komplexotvorné látky proti tvrdosti vody.
Zdroj mj.:
http://groups.google.de/group/rec.photo.da...00290747c?hl=de
S pozdravem
Stefan
skahde
Při mém hledání zónového systému mi mé vlastní, nechtěné testy přinesly následující výsledky:
1 role filmu formátu 120 v 400 ml roztoku D76 v poměru 1+1 = kontrast a citlivost v pořádku (gamma 0,54, zóna I s 0,14 logD)
2 role filmu 120 v 400 ml roztoku D76 v poměru 1+1 = kontrast slabší a citlivost nižší (gamma 0,47, zóna I s 0,07 logD, což je příliš málo)
Ahoj Heinricha,
0,54 vs. 0,47 odpovídá údajům Kodaku z datového listu: „Chcete-li prodloužit užitečnou kapacitu vývojky D-76 zředěné v poměru 1:1 – při zpracování dvou rolí s 36 expozicemi v 16-uncové nádobě – prodlužte doporučenou dobu o přibližně 10 procent.“
Na základě vlastních zkušeností jsem přešel k tomu, že netestuji pouze ředění pro jeden film a různé časy, ale také zkouším ředění vývojky pro celkový objem pro jeden a dva filmy. Zkouškou ohněm je pak srovnání mezi krátkým proužkem pro senzimetry a kompletním filmem s exponovaným proužkem na posledních, nevyvolaných snímcích.
Zajímavý výsledek: při změnách množství základního roztoku nebo délky filmu dochází – s výjimkou vyvolávání v objemu kbelíku – téměř vždy k odchylkám. Dokud však prodloužením doby dosáhnete i vysokých hodnot gama bez propadu ve světlech, lze to bez problémů kompenzovat.
Stručně řečeno: Teprve propad ve světlech (křivka gama/čas se zplošťuje) ukazuje, že jste na vývojku kladli příliš velké nároky. Při různých objemech základního roztoku je vlastně vždy nutné kompenzovat. Při běžném ručním vyvolávání se však tyto rozdíly pohybují v rámci obvyklých odchylek (+/- 10 %). Teprve když se na to podíváte velmi přesně s pomocí rotačního automatu a denzitometru, uvidíte jasně, co se děje.
S pozdravem
Stefan
skahde
„Využitelnost“ (lépe řečeno: „nejmenší smysluplně použitelná množství“) závisí výhradně na následujících faktorech.
Takové absolutní formulace jsou samozřejmě vždy výzvou :)
V závislosti na vývojce nesmíme zapomenout ani na oxidaci vzduchem. Pokud pracovní roztok obsahuje málo sulfitu, stačí ho míchat dostatečně dlouho, aby se dostal do věčných lovišť. S Pyrocatem se mi to už několikrát podařilo. Délka filmu byla přitom jeden proužek senzitometru, asi 20 cm kinofilmu.
V závislosti na způsobu vyvolávání (nádrž, 1 minuta převrácení, rotace) a množství kyslíku, které se tím během vyvolávání vmíchá, lze vyvolat různé množství filmu na daný objem.
To jsem si prostě musel říct :D
S pozdravem
Stefan
