Arthur
Ahoj!
Už jsem toho vyzkoušel docela dost, abych své barytové tisky vyhladil, bohužel zatím bez úspěchu. :P
Teď uvažuji, že si u FOTOIMPEXu objednám pekařský sušicí lis o rozměrech 30 x 40 cm.
Možná má někdo z vás takový lis a mohl by se se mnou podělit o své zkušenosti?
- Již několikrát mi byla doporučena metoda nechat papír přes noc vyschnout a poté, pokud možno ještě mírně vlhký, vložit do sušicího lisu. Je to doporučená metoda a opravdu funguje?
- Dále jsem četl, že lis o rozměrech 30 x 40 cm vlastně nestačí na papír o rozměrech 30 x 40 cm, k tomu by byl potřeba lis o o něco větších rozměrech. Je to pravda?
Opravdu hledám definitivní řešení, jak dosáhnout hladkých tisků. Jsem za to ochoten i něco utratit. Nechci nic kupovat na eBayi, protože si nikdy nemůžete být jisti, že v plátně nejsou žádné chemické zbytky. Chtěl bych se ale vyhnout tomu, abych si koupil drahé zařízení a pak s ním nedosáhl požadovaných výsledků...
Děkuji,
Arthur
Gast
Ahoj Arthure,
už léta pracuji s lisem Bächer o rozměrech 50 x 60 cm, který jsem koupil z druhé ruky od jednoho starého mistra fotografa (tehdy za 100 DM). Tento lis sice nemá termostat, ale i tak se s ním pracuje skvěle, a to následujícím způsobem:
- Barytové papíry po práci polož na sušící síto a nech je přes noc zaschnout (neumísťuj je přímo na radiátor nebo podobné místo), aby vyschly rovnoměrně.
- Následující den lis zahřej na 5 minut na stupeň tři, poté nastav na stupeň jedna. Papíry vlož do lisu a nech je v něm podle druhu papíru 1 až 3 minuty. Hotovo. Získáš naprosto hladké papíry. Tato metoda funguje a je ideální metodou sušení. Lis by však měl být, jak již bylo naznačeno, o číslo větší než tvůj největší formát papíru.
K otázce chemie a napínacích plátů: Napínací pláty lze demontovat/sundat a také vyprat, nebo si u firmy Bächer objednat náhradní pláty. Jsou k dostání i pro můj starodávný lis (mimochodem velmi pěkný s dřevěnými rukojeťmi, i vizuálně, esteticky krásný pohled).
Mimochodem, já jsem své napínací plátna tehdy (a dodnes) nepral a zvětšeniny jsou i po letech bezvadné. Takže koupit si ji na eBayi, pokud to nebude příliš drahé, není žádný problém. Hlavní je, aby byla v pořádku elektrika, všechno ostatní si lze „relativně“ levně objednat jako náhradní díly u firmy Bächer.
Mnoho pozdravů a hodně úspěchů
Lothar
Gast
Ahoj Arthure!
Dvě metody, díky kterým se mi dosud podařilo každý barytový papír dokonale vyhladit:
1. Metoda s mokrou lepicí páskou (viz také:
http://www.artgrey.de/barytpapier_trocknen.pdf).
V některých případech to nefunguje; někdy se pak zkroutí boční okraje, a proto používám následující metodu:
2. Hotové, vyprané tisky se podle pokynů namočí do Sistanu a poté se umístí do co nejméně zaprášené místnosti (nejlépe na papír z kuchyňských utěrek). Po cca 2 až 3 hodinách (tiskoviny by se na straně s emulzí již neměly zdát „lepkavé“) je vložím mezi lepenkové desky (k dostání v papírnictví, někdy pouze na objednávku, používají se zejména v muzeích k sušení dokumentů atd., v každém případě musí být bezkyselé!!!, samozřejmě je lze používat opakovaně!) a zatížím je, např. nejprve potaženou dřevotřískovou deskou, na kterou pak položím jeden nebo dva kanystry napůl naplněné vodou (jedná se o 25litrové kanystry, ve kterých se prodává destilovaná voda, kterou připravuji vývojky). Po dvou dnech případně přeložit, nechat další dva dny schnout, poté případně znovu lisovat, ale bez kartonových vložek, pouze nyní již vysušené tisky na sebe, úplně nahoře a dole archivní mezivrstvý papír na ochranu před mechanickým poškozením.
Fotografie zůstanou dokonale rovné a už se nekrčí. A ušetřím si pořízení sušicího lisu (který bych si mimochodem nikdy nekoupil z druhé ruky – co by tam mohlo být za zbytky chemikálií v plátně, které by se pak dostaly do mých fotografií...).
S pozdravem!
Johannes
Arthur
Lothare,
Díky, rád bych to udělal přesně tak, jak to popisuješ. B) Trochu mě ale zaráží, že lis 30x40 není pro papír formátu 30x40 zrovna vhodný, a lis 50x60 je pro mě příliš drahý... Možná se nakonec poohlédnu po nějakém větším použitém lisu, pokud se ještě dají sehnat náhradní plátna i pro starší modely. Občas se podívám na eBay, ale zdá se mi, že většina lisů, které se tam nabízejí, jsou levnější modely, které nejsou z hlediska kvality tak skvělé, knihy se tam najdou spíše zřídka a často si lis musíš vyzvednout sám, což je pro mě trochu obtížné, protože bydlím v Rakousku.
Johannes,
děkuji za odkaz, o metodě s mokrou lepicí páskou jsem už slyšel a pravděpodobně to teď vyzkouším, i když se mi trochu příčí ořezávat papír. A celkově je to samozřejmě mnohem pracnější než lis. Pro větší formáty si to ale dokážu představit.
Postup s kartonem, který jsi popsal, momentálně používám, ale nějak mi to nefunguje tak, jak by mělo... Mám podezření, že papír mezi kartony úplně nevyschne, i když ho tam nechám několik dní. Když ho pak vyndám, je hezky hladký, ale po pár minutách se zase zvlní. :P
Každopádně díky za informace!!!
Gast
Ahoj Arthure,
to s těmi zvlněními po vyjmutí z kartonových obalů úplně nechápu. Možná je to tím, že během zpracování, např. při oplachování a namáčení, nedržíš papír dostatečně opatrně za roh, ale např. za celý boční okraj; papír se pak zkroutí a při sušení už nedosáhne svého původního tvaru, a na natažených místech pak musí vytvářet vlny. Podle mého názoru záleží hodně na tom, jak se s tisky zachází ve vlhkém stavu, a to i při namáčení – umyvadlo, ve kterém tisky prakticky stojí, je lepší než namáčení v misce, při kterém se obrázky musí častěji přenášet sem a tam; to zvyšuje riziko, že se zkroutí. Pokud tvé vysušené tisky vykazují zvlnění a nerovnosti zejména na okrajích, pak by to mohla být příčina (kterou však ani pomocí sušícího lisu nelze snadno odstranit!).
Kromě toho jsem zjistil, že závěrečná lázeň v Sistanu kromě konzervačního účinku také zabraňuje nadměrnému zvlnění.
Moje snímky vykazují po vyjmutí z kartonových obalů po několika minutách mírnou tendenci k rolování se po kratší straně, ale stačí znovu vložit celý stoh snímků s ochranným papírem nahoře a dole mezi dřevotřískové desky a pořádně je zatížit (u mě je to celkem asi 20 kg) a je to v pořádku.
K lisování za sucha: Je samozřejmě pravda, že existují náhradní utěrky (na to jsem nepomyslel!). Ale: Často se změní povrch, který se mi osobně mnohem více líbí, když je sušený na vzduchu, a navíc se podle mých zkušeností může změnit i odstín – možná to souvisí také s teplotou sušení!?
S pozdravem z Rakouska!
Johannes
Urnes
Ahoj Arture,
stejný efekt jsem měl po zaschnutí taky. Nejdřív byly hladké a pak zvlněné. Ty výtisky jsem ale předtím ještě dal do lisovacího stroje (je to ale jen malý stroj 30x40). Poté jsem fotografie nechal dva až tři dny pod závažím. Vše bylo pěkně hladké, fotografie putovaly do krabice k uskladnění a druhý den ráno byly zvlněné. Silně se domnívám, že fotografie v suterénu prostě vyschly na 100 % a zbytková vlhkost se vypařila až při skladování v krabici.
S pozdravem Sven.
Gast
Zase se mi honí hlavou jedna hloupá domněnka:
Díky lisování, ale částečně i díky proložkovému papíru, jsou výtisky sušší než okolní vzduch.
Poté zase lehce nasáknou vlhkost.
I u mě se výtisky časem zase prohýbají, i když už nejsou zvlněné.
S pozdravem
Martin
Gast
Sušení barytového papíru je věda sama o sobě; při volbě sušení bez zvlnění je kromě bezpečného upevnění papíru rozhodující také doba sušení a teplota. Papír nesmí v žádném případě příliš vyschnout, jinak by opět nasáknul vlhkost z okolí a zvlnil se.
Moje zkušenosti s Büschnerovým sušicím lisem. Velmi solidně zkonstruovaný výrobek, používám ho pro sušení s vysokým leskem s chromovou fólií (plechem). V lisu 30x40 suším 30x40 zvětšenin.
Pro matný nebo přírodní vzhled upřednostňuji metodu s mokrou lepicí páskou.
Při sušení barytových fotografií neexistuje žádné definitivní řešení, pouze vlastní zkušenosti, spousta tajemství a bohužel také závist.
Někteří suší na síto a lisují, jiní suší na síto a poté mezi listy s mezerami, existuje metoda s mokrou lepicí páskou v několika variantách a sušení na šňůře s následným lisováním.
Všechno je to nesmysl?
Vyzkoušet všechno?
Byl bych opatrný se vším, při čem tisk přichází do styku s jiným materiálem. Slovo „bezstarostný“ není zárukou archivní stability zvětšeniny.
Pokud archivní stabilita není tématem, lze si ušetřit námahu s barytovým zpracováním a použít dobrý PE papír.
heinrich
Dobrý den,
musím se připojit k panu/paní Trocknenovi, existuje (příliš) mnoho metod, jak vyrovnat barytový papír. Žádná z nich nefunguje u každého ani není použitelná vždy a všude. Pokud zrovna nevlastníte profesionální laboratoř, kde se tento proces provádí už po generace, pomáhá jen metoda pokusů a omylů.
Po mnoha frustracích jsem se ustálil na následující metodě, výsledky nejsou vždy stoprocentní, ale i s dosaženými 80 % jsem spokojen:
- Zbavte papír přebytečné vody, nejlépe čistou houbou bez prachu (žádné gumové stěrky ani stěrače, ty zanechávají ošklivé černé pruhy)
- Papír položte vrstvenou stranou dolů na sušicí síto a nechte ho pomalu uschnout, nikdy v blízkosti topení, jinak se papír vlní
Pokud nemáte sušicí síto nebo máte příliš mnoho výtisků, můžete papír také na 1–2 hodiny položit papírovou stranou dolů na doufejme čistou podlahu (ne na koberec), jakmile se papír začne vlnit a želatina už není lepkavá, položí se papír vrstvou dolů na novinový papír, přikryje se dalším listem novinového papíru a nechá se přes noc důkladně vyschnout.
Po vysušení (trvá to dobře 12 až 24 hodin) je papír mírně zvlněný. Poté papír s novinami vložte mezi dvě upínací desky. Upínací desky stlačte buď 1–2 plnými kbelíky s vodou, nebo pomocí šroubových svorek.
Pokud vše proběhne hladce, máte druhý den nádherně hladké tisky. Tyto tisky u mě však nikdy nezůstanou trvale rovné. Změny vlhkosti vzduchu vedou k tomu, že se papír časem mírně zvlní. Strana s vrstvou pak většinou leží uvnitř zvlnění, předpokládám, že želatina se kvůli absorbované vlhkosti vzduchu roztahuje méně než papírový podklad. Pomůže jen opětovné lisování. Trvale rovné jsou tisky pouze tehdy, když je nalepím na karton.
Pokud papír schne příliš rychle (např. v zimě kvůli suchému vzduchu z topení), celé to už nefunguje uspokojivě. Papír po zaschnutí vytváří obrovské vlny, které se nedají zvládnout ani při jakémkoli lisování, a většinou pak na okrajích zůstávají malé vlny. Někdy pomůže nové navlhčení a nové sušení, bohužel ne vždy.
Závěr
Baryt je pro masochisty, ale dokud budou existovat fanoušci VFL Bochum, budou existovat i příznivci barytového papíru.
S pozdravem
Heinrich
Gast
Ahoj Heinricha,
jo, jo, radši PE. To taky prosazuju a začínám (já idiot) u Edeldruckerei. A už jsou tu zase, moje tři problémy. Schnutí, zvlnění, ohýbání.
Zdá se však, že želatina ten problém výrazně zhoršuje.
Vario Classic nebo ještě hůře POP tančí rumbu ve srovnání s Arches Platin. To jde relativně dobře, sušit na skleněné desce, dokud to nespadne, vložit do knihy s lepenkovými listy a lisovat, a pak velmi rychle natáhnout. Je to ale také jediný akvarelový papír (který jsem měl v rukou), který si po namočení ještě pamatuje svůj tvar. I ostatní Arches 300 jsou náladové.
Zkušenost nás však učí jedno: každý pohyb, který způsobí deformaci ve vlhkém stavu (stačí zvednout uprostřed okraje), si tenhle hloupý papír zapamatuje.
Pozdrav
Martin
heinrich
Ahoj Maxi,
...ne, jsem přiznaný fanoušek VFL, PE používám jen když je třeba to mít rychle hotové, abych pak ty hezké snímky mohl znovu vytisknout na barytu.....
Je to zvláštní, v přímém srovnání se mi moje barytové tisky líbí vždycky víc než stejná fotka na PE, možná je to tím, že při práci s PE podvědomě postupuji méně pečlivě....., možná je to všechno jen moje představivost,....
Nesmí se z toho dělat dogma. Je to koníček, kde si každý může klidně realizovat své výstřednosti.
Pozdravy
Heinrich
mau
Ne, není to jen domněnka, baryt je opravdu o něco lepší. Nicméně i s PE lze dosáhnout špičkových výsledků.
Metoda s sítem (síťkou proti hmyzu) je také docela spolehlivá, pokud se dodatečně přitlačí. Nicméně bych nedoporučoval zejména novinový papír, resp. jakýkoli papír, jehož složení není známé. Na něco takového existují lepší materiály. Buď paspartový karton v muzejní kvalitě, světelný rám Ilford Galerie nebo materiál testovaný PAT.
Gast
Ahoj,
můj způsob, jak vyrovnat i ten nejtlustší papír o síle lepenky:
Po namočení ho nechám přes noc uschnout na úplně levné plastové kolíčku na prádlo. Papír se pak většinou sroluje.
K vyžehlení používám starodávný suchý lis Büscher o rozměrech 50 x 60 cm (předválečný model!, váha minimálně 40 kg).
Před vložením papíru držím zadní stranu jednotlivých zvětšenin krátce nad varnou konvicí, čímž opět nasáknou trochu vlhkosti a snáze se vyrovnají.
Poté je vložím na cca 10 minut do sušicího lisu vyhřátého na 60 stupňů, přičemž zvětšeniny vkládám mezi 2 listy paspartového muzejního kartonu.
To zatím vždy fungovalo a výsledkem je u mě dostatečně lesklý povrch.
S pozdravem
Dony
Gast
@mau,
věř tomu nebo ne. Já si prostě pořád myslím, že
-u PE a barytu prostě nikdy nedosáhneš úplně stejného povrchu/lesku.
-i malé změny ve složení a různé šarže emulzí mohou způsobit obrovské rozdíly.
- že „dojem bílé“ mezi barytem a PE je už od samého začátku a kvůli odlišnému podkladu také jiný.
- že proces musí být stejně jiný (začíná u rychleji spotřebované vývojky, končí u oplachování a tepelné úpravy při lisování)
-průměrná životnost fotografie s dnešními PE závisí z 96 % na jejím zpracování. PE například nezná zlomení želatiny v rohu.
Zkrátka a dobře, v každém případě to bude jiné. „Lepší“ je buď otázka vkusu, nebo prastarý zvyk.
Pozdrav
Martin
Každý, jak chce, nejlépe když to umí.
MirkoBoeddecker
Ahoj všichni,
bohužel musíme na tomto místě uvést malé upozornění:
Společnost Bäcker má v současné době zpoždění v dodávkách přibližně 6 měsíců.
Kdo si tedy přeje mít lis pod vánočním stromečkem, měl by si ho objednat už teď!
Rádi bychom zboží nejprve uskladnili a odeslali až po výplatě vánočního bonusu, ale musíme to vědět už teď!
S pozdravem,
Mirko
chriwurz
Ahoj Mirko,
čtu to správně: 6 MĚSÍCŮ, ne týdnů? Stihne se to vůbec do Vánoc?
No, to je jedno, každopádně si u vás brzy objednám lis na fotografie. Ještě jedna otázka: Mohu v lisu o rozměrech 32x42 sušit i fotografie o rozměrech 30x40? Na fóru se na to zdá být různé názory... Mám omezený rozpočet, takže doufám, že odpověď na mou otázku bude prostá a jasná: ano! – pokud je sušení formátu 30x40 na kolečkách opravdu možné bez ztráty kvality.
Moc děkuji předem za tvou odpověď a všem ostatním, kteří by k tomu mohli přispět něčím užitečným!
Christian
MirkoBoeddecker
Ahoj Christiane,
máš pravdu, zapomněl jsem na fórum vložit celý text z newsletteru.
Böscher tedy dal své slovo, že v listopadu vyrobí pár tiskových strojů. Můžeme tedy už teď objednávat a volat „listopad! listopad!“ v naději, že nás uspokojí.
Lisy 30x40 jsou sice dost velké na výtisky 30x40, ale fyzika je fyzika a dochází k úniku tepla k okrajům, proto bych i já raději sušil své výtisky 30x40 na lisu 50x60....
S pozdravem,
Mirko
oliverdienst
Ahoj Arthure,
v posledních dnech jsem trochu experimentoval.
Tady můžeš vidět jeden z výsledků (ADOX FC 30x40):
ADOX 30x40 FB
Postupoval jsem takto:
- po opláchnutí jsem tisk „nechal zaschnout“ na lněném plátně
- asi 1 hod. předsušil na sušáku na prádlo (emulze už nelepí)
- asi 1 den v tomto „drying booku“ (filigranový papír) s emulzí na pergamenové straně
- asi 15 min. v sušicí lisu při teplotě 30 °C
- asi 3 dny v „drying booku“
na „sušící knihu“ jsem položil dřevěnou desku a na ni žulové desky.
s výsledkem jsem prozatím docela spokojený.
