Gast
Ahoj,
ví někdo z vás, jak velký podíl filmového materiálu, zejména černobílého, se celosvětově stále spotřebovává profesionály? To by mě zajímalo, protože právě ten by měl klesat nejvýrazněji.
Roland
FrankJBeckmann
Ahoj,
po celém světě se zřejmě stále spotřebovává velké množství filmů. Existuje totiž dost míst, kde není moderní výkonný počítač v každé domácnosti, ba ani v každé kanceláři nebo v každém nakladatelství.
Měj se
Frank
Gast
Dobrý den!
To bude velmi těžké určit, protože pojem „profesionál“ je poměrně nejednoznačný...
Tisková fotografie (tedy fotožurnalistika pro denní tisk, sport, aktuální politiku, kroniku atd.) se dnes zřejmě z 99 % odehrává v digitální podobě.
V oblasti reportážní fotografie (tedy ne ti, kteří pracují pod časovým tlakem, ale fotožurnalisté vytvářející fotoeseje pro velké měsíčníky typu Geo, Mare, National Geographic atd. fotoreportéři vytvářející fotoeseje) stále relativně velký podíl lidí, kteří pracují zcela tradičně s Leicou a TriXem (nebo alespoň s podobným vybavením a materiálem) – a to nejen velká jména (Salgado, Nachtwey atd.), ale i mnoho méně známých.
Stejně tak v kalendářní fotografii, módní fotografii a reklamě stále existují lidé, kteří pracují analogově, se středním nebo velkým formátem, i když mnozí zde již pracují digitálně nebo hybridně (mám známé, kteří v této oblasti pracují a rozhodují se podle druhu zakázky a požadovaného konečného produktu, zda použijí Pentax 67 / Mamiya RB67 nebo digitální zrcadlovku); Architektonická fotografie se stále provádí téměř výlučně analogově (ale většinou v barvě), protože velkoformátové fotoaparáty s digitálním zadním dílem prostě nejsou dostatečně přenosné.
V USA a Anglii je momentálně v svatební a luxusní portrétní fotografii patrný značný trend návratu od digitálu k tradiční černobílé fotografii – což částečně souvisí s tím, že zde mohou tradičně pracující černobílí fotografové požadovat mnohem vyšší částky než ti, kteří pracují digitálně (to má spíše co do činění s nabídkou a poptávkou – toto byla jedna z prvních oblastí, která přešla na digitál; ale protože je tradiční černobílý vzhled, včetně lith printů, momentálně opět velmi „in“ a trendy – v jistém smyslu nahradil cross-processed vzhled 90. let, podívej se třeba na příslušné lifestylové časopisy, zejména z negermanojazyčných zemí, které opět zaostávají – mnoho profesionálních fotografů však mezitím přešlo na digitál, takže ti zbývající, kteří pracují tradičně, jsou dvojnásobně žádaní); v souladu s tím se také vyvinula scéna škol, kurzů a odborných časopisů, které předávají odborné znalosti nováčkům v černobílé fotografii; nemyslím si však, že by se to mohlo prosadit v této zemi, knížecí platy amerických svatebních profesionálů zde nikdy nebyly k mání, to je prostě kulturní rozdíl.
Řekl bych, že existují niky, kde se tradiční analogová černobílá fotografie stále prosazuje i v profesionální sféře, ve většině oblastí se však pracuje digitálně; na druhou stranu však právě v amatérském sektoru vidím neustálý příliv i mladých černobílých fotografů, kurzy VHS-DuKa jsou neustále přeplněné, použité vybavení DuKa se dobře prodává, zájem lidí kolem dvaceti let rozhodně existuje (znám jich sám docela dost, už jsem pro některé z nich DuKa zřídil a naučil je první kroky).
Gast
Romane,
jsi si u těch novinových fotografů jistý, že 99 % z nich už pracuje digitálně? Ještě před pár dny, když jsem v pořadu „Tagesthemen“ viděl severokorejského televizního reportéra s 16mm filmovou kamerou Arriflex, jsem si myslel, že v aktuálním televizním zpravodajství už to 20 let neexistuje, a to ani v rozvojových zemích.
Nepřekvapilo by mě, kdyby ještě existovaly noviny, které se stále tisknou olověným sazem.
Mario
Gast
Dobře, Severní Korea ale asi není zrovna reprezentativní...
Jinak si ale myslím, že ani země druhého a třetího světa v tomhle ohledu nutně nezaostávají.
FrankJBeckmann
Ahoj,
Společnost Wephota se zaměřuje hlavně na trhy druhého a třetího světa. Tam je poptávka po černobílých produktech stále velmi vysoká.
Měj se
Frank
Gast
Milí fotografové!
Jaký film vlastně používají Korejci?
Je snad ten legendární firemní tajemství Classicpan 100 „vyrobeno v KLDR“ a jmenuje se tam Kim-Pan 21?
S pozdravem
Knipsbert Lichtbildmann
cfb_de
Milý Knipsberte (pěkné jméno :-),
ne. Filmy „Kim“ jsou barevné. Černobílé filmy se tam nazývají „Jo-Mei-Pan“, ale vzhledem k neustálému pokroku v lidovém hospodářství samozřejmě nejde o žádné západní dekadentní „klasické“ filmy.
Je to jasné?
S pozdravem,
Franz
Gast
Franzi,
toto téma jsme už probírali na jiném fóru, tomu snad říkáš technický pokrok?
Ukázkový barevný obrázek:
http://www.kdvr.de/bilder/landwirtschaft/l...irtschaft04.jpg
Gast
Hm,
žádný film tam není, ale mají tam něco, co umožňuje digitálnímu fotografovi uchovat jeho snímky, aniž by k tomu potřeboval barytový papír.
A to konkrétně litografický tisk, fakt špičkový.
Podívej se sem
http://www.dprkorea-trade.com/stoneimg/stoneimg01.htm
Kabelky a oblek v socialistickém stylu, a nesmíme zapomenout ani na klavír
s internacionalistickým pozdravem
Enno
Gast
... možná se dají sehnat i filmy na zvláštní objednávku, soudruzi (takový den si moc často neužijeme)
Gast
Dobrý den,
právě jsem se vrátil z pracovní cesty z Jižní Koreje, kde jsem navštívil průmyslový veletrh.
Mezi stánky tam byl mimo jiné i stánek Severní Koreje. Jelikož mě samozřejmě zajímalo, co tam k vidění je, rozhlédl jsem se kolem. Zpočátku mě nic nijak zvlášť nezaujalo, snad jen dřevěný stativ, který působil velmi prakticky a stál 50 EUR.
Když jsem se tam poptal na fotografický průmysl, ukázalo se, že tam skutečně existuje továrna, která vyrábí papíry a filmy.
Co mě ale pak opravdu překvapilo, bylo to, že tam zavolali fotografa, který tam byl s nimi, a ten mi, jakoby jako důkaz, vtiskl do ruky 3 filmy, jeden barevný svitkový film a 2 kinofilmy.
Všechny byly zabalené v poměrně pestrých, křiklavých barvách, tmavě červené na modrém pozadí, uvnitř zabalené do papíru připomínajícího obal od žvýkačky, kinofilmy jsou v kartonových kazetách.
Tak nějak kuriózní, jako asi všechno v této zemi.
Citlivost barevného filmu je mimochodem obrovských 13 DIN, černobílé filmy mají 16 a 26 DIN.
Nemyslím si, že z toho něco vyvolám, ale co takhle u černobílých filmů zkusit Supergrain?
Napsal jsem to, protože jste si z toho dělali legraci, tak to zase vidíte.
Každopádně by naše zásoby měly být v případě nouze zajištěny, u takového válečně důležitého zboží!
Karl
Gast
Karle,
upřímně řečeno, co má taková pitomost vlastně znamenat?
Roland
