Gast
Společnost FOTOIMPEX má díky zavedení sortimentu ADOX k dispozici filmy, vývojky a fotografický papír pro každý žánr.
Co mi chybí, je film s citlivostí 220. Ilford ho od svého krachu již nevyrábí. Kodak má v Evropě pouze Tri-X a několik barevných filmů. Plus X do Evropy dodávat nechtějí.
Ve studiu a při reportážích je film 220 vždy výhodou, protože se nemusí tak často měnit.
Nemůže Efke navrhnout svůj film 100 na dvojnásobnou délku?
Nebo kromě Kodaku neexistuje na světě žádná továrna, která by to dokázala?
Guy Meurs
Diest
Belgie
CPD
I já lituji, že už se 220ka nevyrábí. Na jednom fóru však zaměstnanec společnosti Ilford kdysi uvedl, jaký podíl na celkovém prodeji filmů tvořila právě 220ka: bylo to poněkud skličující a je opravdu pochopitelné, že vzhledem k této nízké poptávce už žádný výrobce není ochoten tuto formátovou variantu nabízet. Škoda, protože 220ka má opravdu obrovské výhody.
S pozdravem CP
MirkoBoeddecker
...a bohužel také obrovské NEVÝHODY.
Jak už jsem to říkal snad tisíckrát: Je neuvěřitelně obtížné uchovat filmy tak, aby se fotografické parametry nezhoršily do bezedné propasti.
Pouze továrna s obrovským objemem výroby v řádu milionů čtverečních metrů si může dovolit syntézu těchto chemických látek. Nové filmy Kodak jsou podstatně měkčí než ty staré. Dokážu si domyslet proč. U Ilfordu bude vývoj ve střednědobém horizontu jistě směřovat stejným směrem.
Bez ochranného papíru jako „kluzného filmu“ bohužel existuje možnost, že se film 220 poškrábe.
Ochranný papír pro svitkové filmy si nyní musíme vyrábět sami – poslední továrna to vzdala.
Už tak máme dost práce s tím, abychom zabránili pronikání světla na okrajích (proto nyní jako dvojitou ochranu nabízíme také černé kontejnery). U filmů formátu 220 je to ještě kritičtější.
Navíc se to ekonomicky nevyplatí, protože existuje jen málo fotoaparátů, které tento typ filmu vůbec mohou používat, a nové se téměř nevyrábějí. Trh by tedy od samého začátku upadal.
Můžeme však stále dodávat KODAK TRIX 320. Ten je stále k dispozici ve formátu 220.
S ATM49 se tento film hodí i pro krajinářskou fotografii (vlastně se jedná o svatební film s modulovanou křivkou šedých tónů).
Někteří významní fotografové tuto kombinaci používají a jsou s ní velmi spokojeni.
S pozdravem,
Mirko
Gast
Ahoj Mirko,
to mi ale úplně nedochází. Ani olovnaté desky, ani ploché filmy nemají podkladový papír a přesto se nepoškrábou.
S pozdravem, CP
Gast
Tri-X je dobrou alternativou, ale jak už zmínil Mirko, má při portrétech poněkud šedivý podtón.
Také nemá příliš jemné zrno.
Pro ostatní snímky používám formát 120 (ADOX 50 a 100). Ten druhý je ve studiu vynikající film na portréty.
Na začátku 80. let jsem pro reportáže z moře sám používal formát 70 mm. O tom se bohužel už také nemluví. To samozřejmě souvisí i s tím, že jen málo laboratoří to dokázalo vyvolat.
Buď jsem mohl barevné filmy vyvolat sám ve svých minilabových vyvolávacích strojích (Agfa a Fuji) a kazety se již nepoužívaly.
Ani s barevným filmem 220 nebylo vždy snadné vyvolat celou délku v minilabu bez problémů. Barevné filmy jsem většinou nechával vyvolat v závěsném zařízení.
Guy Meurs
Diest
Belgie
Gast
Ahoj Guy,
něco málo na 70mm film se ještě dá sehnat:
http://aerial.agfa.com/
http://www.bhphotovideo.com/bnh/controller...e.x=7&image.y=7
Musíš si to ale nutně vyvolat sám, nebo najít laboratoř, která se specializuje na zpracování leteckého filmu.
S pozdravem CP
Gast
Ahoj Guy,
Foto-Hauck-Werbestudios v Mannheimu zřejmě nabízí i 70mm film. Zkus jim tam zavolat.
S pozdravem
MirkoBoeddecker
Společnost Maco plánuje uvést na trh 70mm film s perforací, který vychází z nových filmů Rollei, které se v současné době připravují.
Cena se bude pohybovat kolem 120 € za 30,5 metru.
Tuto informaci je však zatím třeba brát jako předběžnou ;-)
MirkoBoeddecker
@ CP:
Kinofilmy mají perforaci, vodicí kolečka a vzhledem k šířce filmu velmi široké vedení.
U středního formátu je poměr jiný (velmi úzký okraj) a nosič filmu musí „unést“ podstatně větší šířku filmu, aniž by se film někde prohýbal, narážel nebo se odíral.
K tomu potřebuje tlak od přítlačné desky po celé ploše obrazového okna.
Ploché filmy se opatrně zasouvají do kazet a stejně opatrně se z nich vyjmou.
To je něco úplně jiného než transport role pod napětím filmu pro rovinné uložení a pevné navíjení přijímací cívky bez dopadu světla.
Tam musí film už dost vychladnout.
Je to, jak to je, a je to jeden z důvodů, proč relativně měkké mikrofilmy nejsou k dispozici ani jako svitkové filmy....
V současné době však experimentujeme s vstřikováním tvrdého plastu pro vylepšené jádra cívek. Možná se tím otevřou nové obzory ;-)
Mirko
Gast
Ahoj,
v e-mailu mi Maco – obrátil jsem se na něj kvůli 70mm filmu s dvojitou perforací – sdělil adresu firmy, kde si lze nechat perforovat 70mm film (neperforovaný film má Maco už teď v nabídce). Bohužel je cena poněkud vysoká.
Pokud nemáte odpovídající příslušenství, jako je nabíječka filmu a nadrozměrná filmová krabička, nemá to s 70mm filmy stejně smysl: Měl jsem to štěstí, že jsem si něco takového spolu s Habla magazínem mohl před pár lety levně koupit (tehdy ještě existoval i FP4 jako 70mm). Navzdory jejich nesporným výhodám je ale teď téměř nepoužívám, požadované minimální množství je pro mě prostě příliš velké a asi je prodám na eBayi. Škoda – zase jedna promarněná příležitost. Převíjí se, jak to u staré Exakty šlo, z kazety na kazetu, takže lze kdykoli s minimální ztrátou materiálu vyjmout částečně expozici podrobený film nebo v formátu 6x6 expozici provádět asi 70, u Linhofů 56x72 asi 53 snímky za sebou. Na cestách je to geniální! V USA se dříve prodávaly dokonce i hotové kazety. Co naděláme – ani u počítačových operačních systémů se neprosadil ten nejlepší systém, stejně jako u videa. Kupujme tedy to, co (ještě) můžeme sehnat – a doufejme, že to bude ještě dlouho.
Zdravím CP
