MirkoBoeddecker
Zpráva je šokovala
AUTOR: MARIA WADENPOHL A HARTMUT ZITZEN, 31. 5. 2005, 07:21
Reakce na nejnovější špatnou zprávu z hospodářského života v Leverkusenu.
„Vůbec nic nevíme a v tuto chvíli jsme úplně v nejistotě.“ Gustav P. (jméno redakcí změněno) je jedním z 870 zaměstnanců, kterých se dotkla insolvence společnosti Agfa-Photo GmbH. Včera odpoledne pak tento 50letý obyvatel Leverkusenu při návštěvě své banky učinil objev, kterého se všichni obávali: květnové mzdy nebyly převedeny.
Tento osudový úder však Gustava P. nezastihl zcela nepřipraveného, protože již minulou středu zaslechl od svého nadřízeného zvěsti o hrozícím a ve čtvrtek uskutečněném podání návrhu na insolvenci. Že filmový průmysl v Leverkusenu nemá budoucnost, tušil Gustav P. už delší dobu, protože potahovací stroje měly být již koncem tohoto roku přestavěny na výrobu fólií pro displeje fotoaparátů.
Jak to bude dál, neví padesátiletý muž o nic víc než jeho kolegové, kteří se včera téměř všichni dostavili do práce, ale pak tam stáli s prázdnýma rukama, protože již nebyl dodán žádný materiál. Trochu přesnější informace doufají získat na dnešní, úterní, v 14 hodin naplánované schůzi zaměstnanců.
Peter Rompf z „Agfa-Image-Center“ v obchodním domě Bayer byl naproti tomu na údajnou zprávu o bankrotu společnosti Agfa-Photo GmbH zcela nepřipraven. Ne, nebyl o tom předem informován. Jeho obchod to také přímo neovlivní. Centrum totiž nepatří k Agfa-Photo. Důsledky insolvence podle jeho odhadu představují zánik filmové divize Agfy a klesající kupní sílu v maloobchodě. Nelituje jen zaměstnanců podniku. Ani pro lokalitu Leverkusen nejsou neustálé negativní zprávy nijak prospěšné.
Reakce jeho zákazníků sahaly od výrazného soucitu až po lovce slev, kteří nyní předpokládají výprodej. Rompf se alespoň domníval, že Agfa Gevaert pravděpodobně odkoupí zbývající divize. Také Wolfgang Greiss má s materiály Agfa dlouholeté zkušenosti. Od konce 50. let je jeho fotoobchod těmito materiály zásobován. „Tehdy jsme byli velmi hrdí, když jsme dostali produkty Agfa,“ vzpomíná Greiss. Po oznámení o bankrotu byl „zcela otřesen“. Od rozmachu digitální fotografie byla výroba mnoha typů filmů Agfa zastavena. V poslední době do jeho obchodu také nepřicházely dodávky vývojek této značky, litoval zamyšleně obchodník.
Peter Moegenburg není „přímo zasažen“. Ve svém fotografickém studiu ve Wiesdorfu pracuje s digitálními fotoaparáty. Vyvolávání se však podle fotografa provádí v laboratoři v Manfortu, která pracuje s materiály Agfa. Pouze černobílé snímky si u něj stále vyrábí sám, často také s použitím papíru a chemikálií Agfa. Moegenburg byl oznámením o insolvenci stejně překvapen jako jeho kolega Greiss. Kromě divize filmů jsou přece produkty Agfa lídry na trhu.
Gast
Ahoj Mirko,
mohl bys teď uvést zdroj, nebo máme hádat:
Sázím na Bild.
Zatím neexistuje žádné oficiální prohlášení, že za to může upadající trh s analogovými produkty
. Nikde se nepíše, že už není k dispozici materiál Agfa, ani že se to v budoucnu
změní, takže kdo si chce zkusit věštit z kávové sedliny?
Nebo víš víc?
Koneckonců, insolvence neznamená bankrot!
S pozdravem Stephan
Gast
Na fóru Fine Art Forum ve Wetzlaru přednesl o víkendu přednášku pan Schröer (Maco). Společnost Maco má se společností Agfa uzavřeno strategické partnerství. Mimo jiné oznámil, že papír Agfa se vyrábí ve Francii a černobílé filmy pocházejí z Belgie (včetně RODINALU). Pokud jsem tomu správně porozuměl, tyto části společnosti nejsou dotčeny insolvencí a černobílá řada zůstává i nadále k dispozici.
S pozdravem, Otto Beyer!
Gast
Ahoj Otto,
Pan Schroeder toho hodně vypráví, nebo nechává vyprávět (Waltere!), když se den táhne...
S pozdravem Stephan
MirkoBoeddecker
Článek pocházel z kolínského deníku „Stattanzeiger“ a dnes už je to stará zpráva.
Byla to první zmínka, kterou jsem našel v souvislosti se zmizením 372 milionů eur za šest měsíců.
V tomto smyslu je to skutečně „zamyslující“.
To znamená: nešlo zde nutně o klesající trh a neschopnost společnosti Agfa přizpůsobit se (jak všichni ostatní dříve tvrdili), ale o zloděje, kteří uvnitř firemního koncernu přesunuli miliony na úkor výroby filmů a papíru.
Majitel společnosti Agfa je u nás dobře známý jako „sanátor“ společnosti Elpro a dalších dříve dobře fungujících východoněmeckých podniků.
V době převzetí měly nemovitosti hodnotu 200 milionů DEM a více, a když s nimi pan Eman skončil, byly na mizině a všechny peníze byly „pryč“.
Ale počkejme si, co najde správce konkurzní podstaty.
Dnes ráno se prý znovu objevilo 20 milionů.
Mirko
Gast
Ahoj Mirco,
vůbec to nevypadá špatně, podívej se sem:
http://www.wdr.de/themen/wirtschaft/wirtsc...tyle=wirtschaft
S pozdravem Stephan
MirkoBoeddecker
Stephane,
vlastně jsem nikdy neřekl, že to vypadá špatně.
Podívej se na můj první příspěvek.
Podepsal jsem se „plný naděje“ ;)
Jenže když pak přišla zpráva o zmizelých milionech a o tom, že se zastaví výroba pouze u filmů a papíru, znělo to všechno spíš jako cílené rozbití koncernu, aby se nemusely vyplácet odstupné zaměstnancům....
Uvidíme, co bude dál. Vím o tom o moc víc než vy.
Každopádně je celý sortiment Agfy už týden v našem katalogu – překvapivě jsme po 12 letech poprvé dostali ceny, díky kterým můžeme cenově konkurovat ostatním dodavatelům.
Pro nás je to však čistě služba pro vás. Na značkových produktech se dá vydělat akorát na dopravě a manipulaci.
Mzdy platím z prodeje ADOX a Foma. Ilford, Fuji a Agfa jsou jen do plusu a s velkým úsilím se podaří pokrýt náklady. Stačí jen jeden odstoupený od kupní smlouvy nebo jedna reklamace a hned jsme v mínusu....
Nedivím se, že se do toho už téměř žádní prodejci nehrnou.
Ale člověk dělá, co může.
V každém případě by pro nás bylo špatné, kdyby Agfa zmizela, protože by tím odpadl největší německý odběratel polotovarů a my přímo, resp. naši další partneři, jsme často byli obsluhováni jako malý „tap-on“ při nákupech u Agfy.
S pozdravem,
Mirko
Gast
Ahoj,
pro zájemce přikládám naskenovaný článek z dnešního vydání deníku taz NRW (1. 6. 2005). Komentář si odpustím, každý si to může přečíst sám a udělat si vlastní „obraz“. Text jsem neopravoval z hlediska skenovacích ani jiných chyb.
S pozdravem Lothar
Krajská vláda má zachránit pracovní místa v Agfě
Místní politici chtějí s podporou země zachránit tradiční fotografickou firmu před bankrotem. Stále však není jasné, proč musí společnost Agfa-Foto GmbH z Leverkusenu oznámit insolvenci.
KÖN taz Po insolvenci společnosti Agfa-Photo politici požadují finanční podporu této tradiční firmy. Předseda frakce SPD v Leverkusenu Walter Mende apeluje na dosud úřadující zemskou vládu i na vítěze voleb v Severním Porýní-Vestfálsku, strany CDU a FDP, aby se zasadily o záchranu této tradiční firmy.
V Leverkusenu se nachází hlavní závod společnosti Agfa-Photo, kde pracuje 870 lidí. Od pondělí je však část výroby pozastavena. Poté, co se o insolvenci dozvěděli, někteří dodavatelé zastavili dodávky materiálu, a podle místního podnikového výboru tak nyní čtvrtina zaměstnanců nemá co dělat. „Pro společnost Agfa-Photo GmbH je rozhodující, aby byla výroba znovu obnovena,“ tvrdí místní politik SPD Walter Mende. Možná by to bylo možné pomocí překlenovacích úvěrů. V případě nutnosti by za ně musela ručit spolková země.
Stále není jasné, proč musela společnost Agfa-Photo GmbH vůbec vyhlásit insolvenci. Vždyť firma vznikla teprve koncem roku 2004, když Agfa-Gevaert prodala svou divizi fotografických produktů skupině finančních investorů a manažerů. Ještě v březnu mělo vedení firmy před dozorčí radou označit situaci za „solidní“.
Jak se nyní ukazuje, prodej zjevně zdaleka není dokončen: podle tiskových zpráv došlo nedávno ke sporu mezi Agfa-Gevaert a Hartmutem Emansem z nové majoritní společnosti Agfa-Photo, Nanno-Beteiligungsholding, ohledně kupní ceny. Emans jej prý srazil ze 175,5 milionu eur na 112 milionů, později prý nechtěl platit vůbec nic. Na to údajně bývalá mateřská společnost Agfa-Gevaert zablokovala účty Agfa-Photo, ke kterým má ještě přístup. 25 milionů eur nyní prý uvízlo v Belgii.
Jsou tedy 1 800 zaměstnanců společnosti Agfa-Photo GmbH, jejichž pracovní místa jsou nyní ohrožena, obětí sporu o kupní cenu? To by bylo „i v dobách zostřeného kapitalismu“ „neuvěřitelnou událostí“, rozhořčuje se Walter Mende. Politik SPD však nechce vyloučit ani „domluvenou hru“ mezi Agfa-Gevaert a novými investory společnosti Agfa-Photo GmbH s cílem „poslat zaměstnance do nezaměstnanosti bez náhrady“. V každém případě však musí být Agfa-Gevaert „všemi právními a politickými prostředky“ donucena uvolnit zablokované účty.
CDU, která bude v budoucnu vládnout v Severním Porýní-Vestfálsku, se zatím zdržuje záchranných plánů. Designovaný ministerský předseda Jürgen Rüttgers oznámil, že po sestavení vlády vyjasní v rozhovorech s představiteli ekonomiky, jaké rámcové podmínky jsou nezbytné, „aby bylo možné takovým vývojům zabránit“. „Bolí to, když se tradiční podnik jako Agfa dostane do tak obtížné situace,“ řekl. Ministerstvo hospodářství SPD se k tomu nechtělo vyjádřit. „Probíhají rozhovory s Agfa-Photo,“ potvrdil pouze mluvčí. DIRK ECKERT
Gast
Mám toho dost a už mě ty zprávy unavují. Škoda, že to vždycky
voní jako volební kampaň.
Foto Impex – můj obchod!!!
Gast
No tak, Franku, jakou barvu má logo Agfy?
Je přece jasné, že CDU se do toho nepustí,
je to jako u Leicy... :-)
Ahoj Mirco,
nechtěl jsem ti nic podsouvat, ten článek byl prostě napsaný tak, aby dojal,
aniž by přinesl nějaké nové, dosud neznámé skutečnosti.
Jak se vlastně dostaneš k Kölner Stadtanzeiger, vychází i v Berlíně?
Pozdravy Stephan
mau
Takzvanou „afádu Agfa“ je třeba vnímat v kontextu celého komplexu koncernu Bayer a jeho vývoje. Žiji v tomto regionu a vyrostl jsem zde. Tento vývoj se dotkl mnoha mých přátel a známých; málokdo si to dokázal představit nebo považoval za možné.
Kdysi se lidé pod křížem Bayeru cítili v bezpečí a nenechali na svého zaměstnavatele dopadnout nic špatného, dnes však díky šikovné právní konstrukci z někdejší velikosti nic nezbylo.
Když před pěti lety začal s veškerou vervou vedený boj o zachování (našeho) železničního opravárenského závodu (Leverkusen) Opladen, zaměstnanci chemického závodu na Rýnu většinou jen kroutili hlavou. Nechápali problém mizejícího živobytí.
Existuje mnoho rozdílů: u nás šlo pouze o 1000 pracovních míst, 95 % z nás bylo organizováno v odborech, nenechali jsme se rozdělit jako salám, náš zaměstnavatel by si nikdy netroufl nevyplatit mzdy. Náš podnikový výbor za nás dvakrát vstoupil do hladovky, přičemž při poslední hladovce se zapojili i zaměstnanci. Po tři dlouhé roky jsme pořádali opakované akce, od autokorteží až po několikadenní shromáždění zaměstnanců.
O něčem takovém nebude Kölner Stadtanzeiger v souvislosti s Agfou nebo Bayerem nikdy moci informovat.
Víte také proč? 70 % zaměstnanců si ušetří členství v odborech, podniková rada je roztříštěná, každý, kdo si přeje jinou barvu dveří na záchod, sbírá v těchto závodech podpisy na podporu a sestavuje volební kandidátku. Stále tam je mnoho lidí, kteří věří, že se jim nic nestane.
Před 20 lety jsem ve svém hněvu nad vlažným přístupem u Bayera po pár pivech navíc vždycky říkal: dávejte si pozor na toho svého zasraného Bayera, ten se bez vás vydá na cestu.
Bohužel jsem měl pravdu, to, co se tam momentálně děje, si nikdo nezaslouží.
My, AW Opladen, jsme v boji za náš závod nasadili vysoké tempo, ano, prohráli jsme, ale s jistotou, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách. Pro nás se to nevyplatilo, ale pro mnoho kolegů z jiných dotčených opraváren jsme připravili cestu k řešením a vybojovali cestu k lepšímu zajištění zaměstnanosti. Nelituji ani minuty, kterou jsem strávil akcemi nebo v hladovém stanu.
Je mi líto především lidí, jejichž existence visí na červeném kosočtverci.
Z vlastní bolestivé zkušenosti: Politika může účinně pomoci jen ve velmi malém rozsahu. U nás byli lidé z CDU vždycky tam, kde byla tisková konference, aby mohli střílet na zemskou vládu. Teď své soudruhy odsunuli. Ti mají úplně jinou představu o práci, pracovních podmínkách, jistotě a mzdě.
Ještě jedna malá poznámka k takzvané CDU: Od Waltera Ulbrichta pochází slogan: Dohnat, dohnat, předběhnout.
Jedné bývalé člence FDJ se podařilo infiltrovat nepřítele a uvést Ulbrichtovo dědictví do praxe.
Když myslím na Německo v noci.............................................
uworischki
