harald
Ahoj všichni,
mám ještě jednu otázku ohledně zřízení mé první vlastní temné komory.
Už rok jsem pilně sbíral a sehnal téměř veškeré potřebné vybavení.
Byl jsem už několikrát v Alte Schönhauser v Berlíně
a nakoupil jsem si filmy, papír, chemikálie a další věci, teď by to mělo konečně vyjít.
Laboratoř bude v mém sklepě. Zatemnění není problém. Ale...
- jak je to s větráním, páchne chemie hodně, jak dlouho se dá vydržet bez větrání?
- jaký povrch by se měl zvolit pro pracovní desku, kvůli skvrnám?
- kolik místa opravdu potřebuji?
- jak je to se skladováním papíru, jaká vlhkost vzduchu je ještě přijatelná
(ne že by můj sklep byl vlhký...), ale všude se píše, že se má skladovat v chladu a suchu!?
- a jak udržujete teplotu svých lázní/roztoků?
Myslím, že to prozatím stačí.
Díky předem za doufejme mnoho odpovědí.
S pozdravem Harald.
Sandra
Ahoj Haralde,
jako povrchová úprava se zdá být vhodná například hladká fólie na skříňky. Tu lze dobře otřít.
Co se týče prostoru: samozřejmě potřebuješ dostatek volnosti pohybu kolem zvětšovacího přístroje, odkládací plochu a pak místo pro misky. Pokud je to možné, zařiď si to tak, abys měl na jedné straně suché a na druhé mokré pracoviště.
Já osobně jsem si do sklepa pořídil ještě malou stoličku, abych si mohl mezitím na chvíli sednout.
Důležitá je také pracovní výška. Neměla by být příliš nízká, jinak tě brzy začne bolet krk :(
Velmi praktické jsou staré kuchyňské skříňky. Nabízejí úložný prostor, omyvatelné povrchy a vhodnou pracovní výšku a jsou přitom pěkně stabilní.
Nechci se vázat na minimální počet metrů čtverečních. Mám asi 6 m² užitné plochy, což je ale už dost stísněné :P
Papír skladuji v bytě. Nejen kvůli nižší vlhkosti vzduchu, ale hlavně kvůli výparům z chemikálií. Papír tedy vždy skladujte odděleně od chemikálií.
Přeji ti hodně zábavy
Sandra :)
harald
Moc děkuji, Sandro,
jsem rád za každou radu, kterou dostanu.
Doufám, že se mi tak podaří vyhnout se nějaké té chybě.
V posledních měsících jsem si toho o laboratořích a podobných věcech dost přečetl,
ale tam se vždy vychází z nějakých ideálních podmínek a pravděpodobně
také z velkého množství dostupného prostoru a kapitálu.
Zkušenosti běžných lidí jsou jistě jiné.
Uvidíme, jestli pro mě ještě někdo má nějakou radu.
Mějte se, brzy nashledanou. Harald. :(
Urnes
Ahoj Haralde,
staré kuchyňské skříňky jsou vlastně ideální. Taky je používám. Praktické je ale také pořídit si prostě velké fotorámečky a ty menší do nich vložit. Ve své laboratoři mám dvě velké misky o rozměrech 50 x 60 cm, do kterých vkládám ty menší. U misek o rozměrech 30 x 40 cm musím sice něco podložit, aby se tam vešly, ale je to čisté řešení a v případě potřeby lze větší misky pomocí akvarijního topení využít i jako vodní lázeň.
Co se týče větrání, v mém sklepě s výškou místnosti necelých 2 m to vydržím asi 1–1,5 hodiny, podle použitých chemikálií. Ale v nouzi si můžu udělat i přestávku a krátce vyvětrat.
Papír skladuji také v laboratoři, ve starých kuchyňských skříňkách je prostě spousta místa. Nízké teploty mezi 14 a 18 stupni, když se netopí, a poněkud vlhčí vzduch mu zatím nijak neublížily. Mám dojem, že v tomto klimatu mám také méně problémů s prachem.
Lázně a roztoky ohřívám na teplotu pomocí procesoru Jobo. V případě pochybností ohřívám dvojnásobné množství a mezitím je vyměňuji.
To, co Sandra uvádí ohledně pracovní výšky, je jistě správné, ale při výšce stropu 2 m mám málo prostoru na variace, takže zvětšovací přístroj 4x5" stojí na podlaze, abych dosáhl maximálního výsuvu, což znamená, že při zvětšování velkých formátů je nutné klečet. Chci tím říct, že si předem vyzkoušej, jaký je tvůj maximální výsuv, jinak se budeš později zlobit, až to bude potřebovat být větší.
S pozdravem Sven.
S pozdravem Sven.
Gast
Ahoj Haralde,
tento odkaz by ti možná mohl pomoci
:
http://www.phototec.de/erler.htm
. Popisuje se v něm laboratoř s omezeným prostorem.
V současné době intenzivně přemýšlím o tom, jak by se dala laboratoř umístit do jakési dřevěné bedny o rozměrech 1,6 m x 1,6 m x 2,0 m. Podle mého názoru by to mělo jít a člověk by pak měl k dispozici asi 1,5 m² prostoru.
Mnoho fotografů nemá na temnou komoru zrovna moc místa!
Hodně odvahy při plánování a realizaci.
cfb_de
Ahoj Haralde,
právě jsem dokončil demontáž své Duka: Nemám zrovna ideální podmínky, takže pokaždé upravuji koupelnu podle toho. Na dvě police z Ikea se vejde deska o rozměrech 155 x 60 cm a na ni pak všechny ty věci. Protože se vedle sebe nevejdou tři misky o rozměrech 30 x 40 cm, stojí fixační zařízení na stojanu nad přerušovací lázeň.
Zalévám buď v umyvadle v misce, nebo rovnou ve sprchové vaničce, suším v kuchyni (malé formáty v Durst FRC, větší PE na šňůře, baryt v sušicím rámu).
Deska je „potažená“ včelím voskem, ten jsem zrovna měl po ruce a stačí mi. Skvrny mi nevadí, případně desku dám do trouby a pořídím si novou.
Jelikož má moje koupelna světlotěsný přívod a odvod vzduchu, vydržím v ní při zvětšování prakticky libovolně dlouho. Čas je omezen pouze přirozenými potřebami, protože pracovní deska je umístěna nad záchodovou mísou.
Papír skladuji ve sklepě při teplotě 10–12 °C a relativní vlhkosti 55–70 %.
U pevně zabudované Duka dám pozor, aby pod zvětšovacím přístrojem nebyla žádná skříňka. Někam se totiž musí vejít i moje nohy.
Pracovní plochu bych obložil dlaždicemi s mírně zvýšeným okrajem, aby nic nekapalo na podlahu.
Dosud nejmenší, ale podle mého názoru také „ideálně“ zařízenou temnou komoru jsem kdysi viděl u armády: firma Tetenal nabízela hotovou skříň zařízenou jako temnou komoru. Šířka cca 90 cm, výška 200 cm a hloubka 60 cm. Zatemnění zajišťovala látka, „pracovní plocha“ byla zcela vertikální se třemi miskami nad sebou. Ta věc měla rozměry 20 x 30.
S pozdravem,
Franz
Gast
Ahoj Haralde,
k tvému záměru ti mohu jen pogratulovat. Stacionární temná komora s sebou z dlouhodobého hlediska nese nejmenší riziko frustrace.
Moje rady:
1) Pokud jsi zajistil, aby byla místnost světlotěsná, měl bys mít na paměti, že je tím pádem také vzduchotěsná. Vzduch v ní nevětrá a – jelikož pracuješ s kapalinami – je také nasycen vlhkostí. To jsou ideální podmínky pro vznik plísní. Spóry plísní jsou z dlouhodobého hlediska určitě stejně nezdravé jako vdechované výpary chemikálií. Proto musí být dveře do laboratoře při nepoužívání vždy pootevřené. Pokud máš ve svém okruhu známých někoho s alergií, vezmi ho jednou do své temné komory. Pokud začne kýchat, je na místě použít sprej proti plísním a zajistit lepší větrání.
2) Pokud jde o pracovní plochy, je vhodné oddělit vlhkou a suchou zónu. Pro vlhkou zónu se hodí např. potažená kuchyňská deska. Skvrnám, které se časem objeví, se pravděpodobně vyhnete jen s nábytkem z nerezové oceli. Hlavní je, abyste pracovní plochu pravidelně utírali, aby prach vznikající ze ustalovače nekontaminoval vzduch v laboratoři. Pokud jsi sem integroval i laboratorní umyvadlo, je to perfektní. (V nouzi se pozitiva nejprve vloží do kbelíku s vodou a později se umyjí.)
V suché zóně se postaví zvětšovací přístroj, ukládá se papír, navíjejí se negativy, napíná se papír atd. Tato zóna by nikdy neměla přijít do styku s chemikáliemi – zejména s fixačním roztokem. Pro suchou zónu je přijatelný stabilní dřevěný pracovní stůl. Kvůli zvětšovači by měl být celý velmi stabilní (vibrace) a pokud možno ukotven ke zdi. A jak již bylo zmíněno, je třeba zohlednit výšku stropu.
Zásadně bys měl zvážit, zda chceš pracovat ve stoje nebo v sedě (s pojízdnou stoličkou), a pracovní desky namontovat do odpovídající výšky. Stání totiž na delší dobu dost zatěžuje kolena. Kolik plochy celkem potřebuješ, vyplývá z formátů snímků, které chceš maximálně vyrábět, a z počtu nádob, které používáš (např. vývojka, přerušovací lázeň, fixační lázeň I, fixační lázeň II, hypoklární lázeň ...)
3) Dobrý ventilační systém je skvělá věc, a to nejen kvůli nádobám s chemikáliemi, ale také kvůli vzduchu, který se ohřívá tělesným teplem a zvětšovacím přístrojem. V malé místnosti (např. 8 m²) s nízkou výškou stropu může teplota během hodiny stoupnout o dobré 2 stupně – s odpovídajícím vlivem na výsledek fotografie.
Pokud vím, žádný německý výrobce však již nenabízí světlotěsné laboratorní ventilační systémy – a ty navíc nejsou zrovna levné. Pro hobby použití proto asi postačí, když místnost alespoň jednou za hodinu dobře vyvětráš, kontroluješ teplotu nádob (např. pomocí ohřívačů misek) a nedržíš trysku vždy přímo nad vanami.
Tak tedy – hodně štěstí
Dierk
harald
Skvělé!
Moc děkuji, milí přátelé, mám tu pár dobrých podnětů pro další plánování.
O víkendu si to pořádně promyslím.
Může se ale stát, že vás ještě chvíli budu otravovat, než se pustím do realizace, protože odpovědi vždy vyvolávají další otázky, jako třeba...
jak to vlastně je s regulací teploty pro medvídky?
V akváriích se nevyznám, a tedy ani v jejich topení, na co si tedy mám dát pozor?
Nebo existují ještě lepší řešení?
Mějte se, Harald.
Gast
Ahoj Haralde,
pokud se nechceš hned pouštět do oblasti FinePrintu, nemusíš si s temperováním pásů dělat přílišné starosti, pokud se teplota pohybuje kolem 20 stupňů.
Pokud je teplota nižší, použij raději ohřívače vaniček. Na vývojku stačí jeden. Pro malé formáty (velikost misky 24x30 pro formáty do 18x24) se dají sehnat použité za docela dobrou cenu. Pro větší formáty pak stačí dát dva dohromady. Mimochodem, tyto přístroje udržují teplotu s tolerancí +/- 1 stupeň, takže jejich pořízení má smysl pouze v případě, že teplota ve tvé laboratoři výrazně klesá pod 20 stupňů.
Alternativně můžete použít i vodní lázeň. Miska na vývoj se k tomu vloží do větší misky s temperovanou vodou. K ohřevu vody lze použít akvarijní topnou tyč. Já sám jsem s tímto řešením nebyl spokojený, protože topná tyč nějak nefungovala moc dobře a při pohybu misky na vývoj mi to připadalo jako příliš velké míchání. Jako alternativu k akvarijnímu topnému tělesu by se dalo případně použít i topné lanko, jen by muselo být spojeno s termostatem. Sám jsem to nezkoušel.
Nejelegantnější způsob je, když dokážeš udržet teplotu v celé laboratoři na 20 stupních. Podle mého názoru není problém, ani když je teplota o 2–3 stupně vyšší, vývojka pak prostě pracuje rychleji. Teplota by měla zůstat trvale konstantní, aby bylo možné dosáhnout konzistentních výsledků.
Pro jemnější regulaci teploty je pravděpodobně nezbytný procesor, ale protože s tím mám málo zkušeností, nechám příslušná vyjádření raději na jiných kamarádech z laboratoře.
S pozdravem
Dierk
harald
Ahoj Dierku,
tak skvělé odpovědi jsem vůbec nečekal.
Má ještě někdo nějaké tipy ohledně zařizování, tedy věci,
které by příště určitě udělal jinak?
Není přece nutné opakovat všechny chyby, když se jim dá vyhnout.
Harald. :(
Sandra
Ahoj,
vidím v tomhle akvarijním topném tělesu jeden problém. Je to jednoduché: topné těleso sice má zabudovaný termostat, můžeš ho nastavit zhruba na 20 °C a bude udržovat teplotu s odchylkou plus/mínus 1 nebo 2 °C, ALE... musíš také vzít v úvahu, že v takové laboratorní misce (na rozdíl od akvária) nedochází k žádnému pohybu vody. Proto se voda v okolí topného tělesa pěkně ohřeje, zatímco kolem něj zůstane studená :( Kromě toho by muselo být zajištěno, aby bylo těleso ponořeno do vody v souladu s jeho minimální hloubkou ponoření, jinak může prasknout.
Existují však topné desky pro akvaristiku, což by mohla být možná přijatelná alternativa.
Ano, co ještě? Už jsi zjistil, kam ve tvém městě můžeš odevzdat staré chemikálie?
Potřebuješ ještě takové banální věci jako odpadkový koš (nejen kvůli zkaženým výtiskům – malý vtip od mozku zamlženého chemickými výpary po pár hodinách šťourání se v temné komoře). Jelikož chceš, stejně jako já, pracovat ve sklepě, měl bys myslet i na topení...
Ještě potřebuješ něco na odstranění prachu z negativu a negativního stolu. Silný měch nebo nějakou utěrku na negativy. Pak ještě potřebuješ něco na psaní, tužku, abys si na zadní stranu svých snímků mohl poznamenat expoziční čas, clonu a gradaci (v žádném případě nepoužívej kuličkové pero! To je jedna z věcí, které bych už nikdy neudělal). Velmi doporučuji vést laboratorní deník! Můžeš všechny snímky, které pořídíš, očíslovat a do deníku si zapsat všechny příslušné údaje, tedy i velikost papíru, značku, vývojku atd.
Zapiš si také někam na dobře viditelné místo údaje pro kontaktní kopie. Jakmile je jednou zjistíš, můžeš u nich zůstat (samozřejmě, pokud vždy používáš stejný papír). Pro kontaktní kopie stačí – podle mého názoru – i jednoduchá skleněná deska; drahé rámy na kontaktní kopie nejsou nutné.
Nálevka, abys mohl chemikálie čistě přelít z misek zpět do lahví.
Geniální a podle mého názoru nepostradatelné: sprej Protectan. Ten nastříkáš do lahví s chemikáliemi, abys vytlačil vzduch. Tento plyn chrání chemikálie před předčasným znehodnocením oxidací, protože je těžší než vzduch. Je velmi výnosný.
Pokud chceš zpracovávat barytový papír, budeš se muset postarat o to, aby byl úplně rovný. Můžeš to udělat tak, že při zvětšování necháš hned o něco větší bílý okraj. Když jsou obrázky vybrané, můžeš je položit na desky (já jsem použil skleněné desky ze starých rámečků na obrázky, ale jistě to půjde i s něčím jiným) a přilepit je mokrou lepicí páskou, jakou používají akvarelisté. Nejdřív ale pod barytový papír vlož normální papír, jinak ti roztrhané kousky sklouznou příliš daleko do barytového nosiče směrem k obrázku (čímž se opět vracíme k chybám, které bys už neudělal...).
To je prozatím vše. Teď si jdu vyspat opilost z výparů vývojky, přerušovací lázně a ustalovače :)
Srdečné pozdravy
Sandra
harald
Ahoj Sandro,
doufám, že ses z toho chemického opojení dobře vyspala a už máš zase jasnou hlavu.
Ještě jednou díky za tvé tipy.
Můj plán nyní počítá s pracovní plochou o rozměrech 2,40 m x 0,60 m.
To mi bude stačit.
Jak to u vás vlastně je s formáty papíru?
Jelikož mám jen fotoaparáty na malý formát, určitě nemůžu jít až na maximum.
Jaké formáty používáte nejčastěji?
Přeje ti hezký večer Harald. :(
Sandra
Ahoj Haralde,
>doufám, že ses z toho chemického opojení dobře vyspal a už máš zase jasnou hlavu
:) Díky, prostě jsem neměl naklánět hlavu nad misky až tak hluboko :( Ne, to spíš proto, že jsem měl trochu nízkou hladinu cukru v krvi. Nic nového.
Formáty papíru volím od – do. Podle účelu použití nebo motivu.
S pozdravem
Sandra
cfb_de
Ahoj Haralde,
do formátu 30x40: základní deska. Je však mírně upravená – pod Opemus-5 jsem přidal MDF desku. Teď má hloubku 74 cm.
40x50: boční stěna.
Větší: Otočit zvětšovací přístroj a promítat na dveře koupelny. To jde až do 150x150, ale tam už dělám jen výřezy.
240x60 považuji za docela slušné (z pohledu mé skromné příležitostné laboratoře). Tam by mělo být 30x40 i s miskami vedle sebe bez problémů možné a místo by nemělo být velký problém.
Pokud je to možné, měl bys ale mokré a suché práce prostorově oddělit. Příliš snadno se stane, že máš ještě kapku fixačního roztoku na prstech a pak sáhneš do papírové krabice. Momentálně si to řeším tak, že levou ruku používám na papír a zvětšovací přístroj, pravá je určená pro mokrou práci. Mezi miskami a zvětšovacím přístrojem leží ručník, který také používám. Funguje to. Dokonce dobře, když se člověk trochu disciplinuje (jsem levák a pracuji zleva doprava: papírová krabice, zvětšovací přístroj, misky).
@Sandra: Cola místo červeného vína v Duka tomu zabrání :-)
S pozdravem,
Franz
rednaxelA
Ahoj,
pokud je to možné, neuspořádal bych pracovní místa do jedné řady, ale umístil bych mokré a suché práce naproti sobě.
Odkládacích ploch není nikdy dost.
Co se týče formátů papíru, mám 9x13 a 10x15 pro momentky a ty používám i na zkušební proužky.
Mým oblíbeným formátem je ale 13x18. Mám ho v několika variantách, matný i lesklý.
Velmi zřídka dělám i formát 30x40.
U výsledných formátů se však často nedržím poměru stran daného formátem papíru. Proto už nějakou dobu uvažuji, zda bych neměl přejít na papír v rolích. Co mě od toho odrazuje, je právě to řezání na míru.
Alexander
harald
Ahoj všichni,
když si rozdělím pracovní prostory na suchý a mokrý, mohl bych udělat dvě protilehlé desky o rozměrech 1,20 m × 0,60 m. Ale pak by ten mokrý prostor nebyl nějak moc malý, nebo ne?
S pozdravem Harald.
Gast
Ahoj Haralde,
1,20 mi připadá dostačující. Můžeš přece postavit dvě misky na sebe a budeš mít dost místa až do rozměrů 40 x 50, pokud tam nechceš ještě zalévat. To by už bylo těsné.
S pozdravem,
Franz
harald
Děkuji vám všem,
vaše rady a návrhy si vezmu k srdci a zohledním je.
Až nasbírám vlastní zkušenosti, rád se budu aktivně zapojovat do tohoto fóra
a možná pak i něco předám ostatním.
Tak tedy. Brzy nashledanou. Harald. :rolleyes:
