Gast
Ahoj,
jak – a s jakým vybavením – si mohu sám vyrobit barevný testovací negativ?
S pozdravem a díky,
canned
Gast
Předpokládám, že bys musel hodnoty filtrů zjistit sám.
K vytvoření barevného testovacího negativu potřebuješ vhodnou předlohu a osvětlení se správnou barevnou teplotou. Vhodnou předlohou je například šedá karta nebo ještě lépe šedý klín. (
http://www.fotowand.de ). Osvětli předlohu rovnoměrně a vyfotografuj ji na CN film podle svého výběru. Vhodným osvětlením je například reprografické osvětlení s barevnou teplotou 5000 K nebo blesk. Pokud pracuješ pouze s jedním zdrojem světla, musíš dbát na to, aby byla předloha rovnoměrně osvětlena.
S pozdravem
Hans-Jürgen
Gast
Děkuji za odpověď, Hans-Jürgene.
Teď tedy pořídím testovací negativ s šedým pruhem nebo šedou kartou a provedu první nulové filtrování – co uvidím, respektive v čem se šedá karta liší od bílé karty
, pokud jde o použití? Proč je šedý pruh levnější než šedá karta?
Dosud jsem se pokoušel kalibrovat analyzátor barev na bílé skvrně na negativu: bude v tomto případě šedá karta/šedý vzor užitečnější? V jakém smyslu?
Jak velká by měla být v optimálním případě promítaná plocha na základové desce, na kterou se zaměřuje měřicí hlava analyzátoru barev:
- pro kalibraci analyzátoru (co nejvíce zakrytá plocha)
- pro stanovení filtrační hodnoty negativu (co nejjasnější místo)
Která místa jsou nevhodná, resp. mohou zkreslit výsledky měření?
S pozdravem a díky za tipy,
canned
Gast
U bílé barvy žádný barevný nádech neuvidíš (stejně tak u černé), u šedé je to pro lidské oko mnohem snazší.
U šedého vzorníku máš tu výhodu, že máš k dispozici různé hustoty, a tak můžeš pozorovat barevný nádech při různých hustotách. Ne všechny barevné pigmenty poskytují při různých filtrech stejnou hustotu, takže změna filtru většinou znamená zároveň i změnu hustoty. „Ruční“ filtrování, tedy bez pozitivní analýzy, vyžaduje značné úsilí a nervy a může člověka někdy dohnat k zoufalství.
V časopise Foto Hobby Labor byl celý postup velmi pěkně a podrobně popsán. V žádné knize jsem to takhle nenašel.
Skvěle si však poradíte s analyzátorem barev, který se kalibruje pomocí analýzy pozitivu, například FEM Kunze 4012. Ten vám ušetří opravdu hodně práce. Svůj FEM Kunze 4012 bych se v žádném případě nechtěl vzdát.
Docela užitečný je také systém, jako je například Pentalux od firmy Hauck. Ten také nabízí možnost změřit pozitiv a tím kalibrovat kombinaci filmu, papíru a filtrační hlavice.
Šedá plocha pro měření musí vyplnit alespoň měřicí hlavici.
Pro kalibraci je velmi praktický snímek šedé karty nebo šedého klínu, který vyplňuje celý formát.
S pozdravem
Hans-Jürgen
Gast
Hans-Jürgen,
tvoje podrobná odpověď mi opravdu pomohla, moc děkuji. Podívám se po vhodném „příslušenství“ a budu se dál informovat. Opravdu už pomalu začínám být zoufalý, co se týče odhalování barevných odchylek – ani můj starý analyzátor barev mi v tom zatím nebyl spolehlivou pomocí.
Musí to vyjít,
canned
:angry:
Gast
Existují různé provedení, formáty a varianty šedých kalibračních vzorků (některé s barevnými poli) – co je nejvhodnější? Pracuji s KB.
Velikost,
canned
Gast
No, ať už jde o KB, střední formát nebo GF, na tom nezáleží. V první řadě záleží na tom, zda provádíš kalibraci pomocí analyzátoru pozitivů, nebo pouhým okem. S šedým kalibračním vzorkem se při obou postupech nemůžeš splést a ten ti také postačí.
Pokud se spoléháš na čistě vizuální kalibraci, můžeš s ním být spokojený, za předpokladu, že vynaložíš potřebnou vytrvalost a trpělivost, abys dosáhl uspokojivého výsledku.
Šedá karta s barevnými poli ti dá vodítko, jakým směrem se má filtrovat barevný nádech. Osobně to ale nepovažuji za příliš užitečné. Pro lidské vyhodnocení barevného nádechu je podstatně lepší srovnávací systém, jako je například RG šedý systém (od redaktora časopisu Foto Labor). Na fotografickém papíru formátu A4 je zde na základě neutrální šedé vyexponována celá řada různých barevných posunů s odpovídajícími filtry, takže můžeš svůj šedý vzorek porovnat s těmito vzory a pak „více či méně“ určit nejbližší filtr. Ten však (stejně jako mnoho jiných užitečných nástrojů) již není k dispozici.
Dbejte na to, abyste posuzování barevného posunu prováděli při vhodném referenčním osvětlení.
Nevím, kolik chcete do barevné laboratoře investovat, ale rozumný analyzátor pozitivů vám ušetří spoustu zkoušení a frustrace. Na eBay se čas od času objevují nabídky takových zařízení.
Hans-Jürgen
Gast
Myslíš tím systém RG-Grau něco takového:
http://www.fem-kunze.com/deutschv/coeintest.htm?
Díky, opravdu; informace, jaké mi poskytuješ, jsem dosud hledal – vlastně i ve fotoknihách, které jsem si prohlížel – marně. Poradenství ve specializovaných obchodech bylo z velké části stejně bezradné; a když už nějaké informace přišly, nikdy nebyly tak soustředěné. – Časopis Foto Labor si budu muset sehnat... rozhodně.
Děkuji!
Gast
Systém RG, o kterém mluvím, je mnohem podrobnější než ten, na který odkazuje uvedený odkaz.
V ročnících 1988–1991 časopisu „Foto Hobby Labor“ (později „Foto Labor“) najdeš několik velmi dobrých článků a sérií na téma barevného zvětšování.
Hans-Jürgen
