werniX
Ahoj,
v posledních dnech jsem nafotil 2 role APX 100 a 2 role APX 400. Měření expozice jsem si věnoval opravdu hodně času a myslím, že jsem všechno udělal správně.
V mé malé Jobo nádobě (470 ml) jsem vyvolal vždy 2 svitkové filmy v RODINALu 1+50 (20 °C, APX 100 17 min., APX 400 11 min., 1minutový rytmus protřepávání) a negativy jsou mi prostě příliš „tenké“, nemají očekávanou kresbu :angry:
Je možné, že při použití 500 ml vody a 10 ml RODINALU je koncentrace vývojky na jeden film příliš nízká?
Kdo měl podobný problém, resp. jaká je minimální koncentrace RODINALU?
Prosím o pomoc
S pozdravem
Werner
MirkoBoeddecker
Ahoj Wernere,
aniž bych zatím zkontroloval tvé časy, mám pro tebe odpověď a pár otázek:
Odpověď: ne, jde to dokonce s ještě mnohem menším množstvím koncentrátu RODINALU.
Otázky:
Vyvolal jsi oba filmy ve stejném roztoku, nebo jsi pro každý připravil 500 ml?
Jsou oba filmy příliš světlé, nebo jen jeden?
Čím jsi odměřil těch 50 ml?
Není možné, že nejsou vůbec příliš světlé, ale jen se ti to tak zdá?
Filmy AGFA a FOMA působí bleději než negativy HP5 nebo dokonce XP2.
Lze je ale skvěle vytisknout na gradaci 3.
Takže otázka: už jsi je zkusil vytisknout?
S pozdravem
Mirko
werniX
Ahoj Mirko,
Vyvolal jsi oba filmy ve stejném roztoku, nebo jsi si pokaždé připravil 500 ml?
>> Dvakrát jsem si připravil čerstvých 500 ml.
Jsou oba filmy příliš světlé, nebo jen jeden?
>> Zvláštní je, že podle mě je celý 100. snímek z těch dvou APX100 příliš bledý.
Čím jsi odměřil těch 50 ml?
>> 25ml odměrkou
Není možné, že nejsou vůbec příliš slabé, ale jen se ti to tak zdá?
>> Možná
Takže otázka: už jsi zkusil vyvolat?
>> Ještě jsem nevyvolal
Díky za rychlé odpovědi
Ještě jedna otázka: Mám při 5 ml koncentrátu na film prodloužit časy?
Těším se na RC Polywarmton z tvého obchodu (dnes objednáno) – dosud jsem měl Ilford-Multigrade MG IV Pearl 30x40 50 listů za přes 70 eur.
Stefan Heymann mi včera večer ukázal pro srovnání tisk na Poly – okamžitě mě to přesvědčilo.
Pozdravy
Werner
skahde
Ahoj Wernere,
17 minut při 20 °C a poměru 1:50 se mi u APX 100 zdá zcela normální. Pokud jsou snímky skutečně příliš světlé, zkusil bych zkontrolovat teploměr nebo prostě prodloužit dobu vývoje.
Co se ti na papíru Ilford nelíbilo?
S pozdravem
Stefan
werniX
Ahoj Stefane,
některé věci se ti líbí, dokud nenajdeš něco lepšího (co se týče kvality i ceny).
Viděl jsem ty dva papíry vedle sebe v přímém srovnání.
Polywarmton se mi líbí víc a má zřetelně lepší denzitu – samozřejmě ve srovnání s PE.
Je to otázka osobního vkusu. K tomu ještě – už dlouho jsem chtěl vyzkoušet něco nového – jako kdysi, kdy jsem také hodně zkoušel produkty od Agendy v Mnichově.
Co používáš ty?
Pozdravy
Werner :angry:
skahde
Ahoj Wernere,
zohlednil jsi při srovnání brilance rozdílný povrch (perleťový vs. lesklý)? Byly snímky zvětšeny se stejným kontrastem? Jedna zvětšenina byla prostě více exponována a druhá vyvolána o něco tmavěji? To jsou možná rozdíly, které nelze přičítat odlišným vlastnostem materiálu (kromě povrchu), ale mají svůj původ v odlišných podmínkách při expozici a zpracování. Je jasné, že gradace 3 ze stejného negativu vypadá hezčí a brilantněji než gradace 2.
Pro běžné věci používám naprosto necool barytový papír moderního ražení a místního původu. Funguje skvěle a vypadá úžasně. Vyvolávám v D72 s benzotriazolem místo bromidu, výsledek je sytý, ale neutrální/chladný místo nazelenalého/teplého, jako u běžného D72/Dektolu. Pro intenzivní tónování raději používám Polywarmton (baryt). Musíš to zkusit s Tetenal Goldtonerem po teplém tónovacím vývojce. Ale neděs se! :)
S pozdravem
Stefan
werniX
Ahoj Stefane,
předpokládám, že jsi svobodný a máš spoustu času, nebo že při každé návštěvě temné komory vyvoláš jen jednu fotku!? Nebo se někdy věnuješ i PE – já totiž taky miluju starý dobrý baryt a mám otevřené docela čerstvé balení Ilfordu FB 50x60 – ale za ten krátký čas, který v temné komoře mám, bych rád měl v ruce nakonec něco víc než jen jednu fotku.
Co se týče srovnání papírů – samozřejmě jsem nesrovnával Pearl s lesklým, ale Ilford MG Hochglanz a Polywarmton Hochglanz – oba papírové proužky stejná doba a stejné vyvolání – denzita je prostě ohromující.
Tónování jsem ještě nikdy nezkoušel – ale nedávno jsem nafotil spoustu snímků sušícího se tabáku a bylo mi doporučeno některé z nich tónovat.
Pozdravy
Werner
skahde
Ahoj Wernere,
zrovna svobodný nejsem. :D Naopak, moje žena na mě tlačí, když jí ty obrazy do bytu nebo dětské portréty pro příbuzné nevznikají dost rychle. :P
Z téhle strany mám pro své hobby prvotřídní podporu. B)
Co se týče tématu čas vs. baryt, nejvíce času mi zabere zpracování z estetického hlediska, nezávisle na materiálu. Nejtěžší jsou rozhodnutí, která část snímku a jakým způsobem se dá ještě v reprodukci vylepšit. „Obrat“ mezi expozicí a posouzením trvá přibližně 5 minut, u PE 3 minuty. Ty dvě minuty nejsou rozhodující. Následné zpracování, praní a sušení nevyžadují mou přítomnost. Rozdíl mezi PE a barytem je proto – co se týče mého časového nároku – zanedbatelný. Malé formáty pro alba a krabice od bot pro příbuzné také dělám na PE, protože je při hrubém zacházení odolnější a bez problémů schne rovně. Baryt si nechávám vyvolat.
Co se týče srovnání maximální černoty, jiní se tím již dostatečně zabývali: současné papíry dosahují maximální černoty přes 2,0 logD a více, většinou kolem 2,2, přičemž papír s 2,3 je přece jen „dvakrát tak černý“ jako ten s 2,0. „Dvakrát tak černý“ zní na první pohled skvěle. Richard Henry („Controls in Black and White Photography“) však jednou předložil testovacím osobám zkušební snímky s různou maximální denzitou: od logD 1,8–1,9 dokázaly rozdíly rozeznat už jen náhodně (pokud provádíte srovnání při tlumeném osvětlení v hospodě, stačí ještě méně denzity :) ). To znamená, že každý papír dosahuje maximální černoty, kterou oko vnímá jako „černou, černější už to být nemůže“, pokud se na něj jen podívá (a pomineme-li odrazové vlastnosti různých povrchů).
Pokud tedy papír za určitých podmínek nedosahuje stejné maximální černé barvy jako jiný, neznamená to, že toho není schopen, je však třeba se ptát, proč tomu tak je. Za předpokladu, že je u obou papírů reprodukce světel identická a reprodukce kontrastu ve středních tónech je rovněž stejná, může se stát, že jeden papír potřebuje ve stínech vyšší kontrast než druhý (tj. papír má silnější rameno ve světlech) a proto při stejném negativu nevykazuje ve stínech stejnou brilanci. Negativ se pak, pokud jsou světla v pořádku, lépe hodí k papíru, který působí v stínech brilantněji (to je téma samo o sobě a zde se někteří kandidáti prostě k sobě nehodí). To je jeden z nejlepších argumentů pro výběr papíru. Ještě o něco chytřejší je vybrat si papír a podle něj „zdola nahoru“ přizpůsobit celý řetězec vyvolání negativu, výběru filmu a techniky snímání. To ale já také nezvládnu B) .
Může se ale také stát, a v tom se člověk mýlí podstatně rychleji, že celkový kontrast v případě A a B bude prostě odlišný, stačí čtvrtina gradace.
Jak lze spolehlivě porovnat maximální černou? Jak se ukázalo, pouhým okem vůbec ne (viz výše). :D Musíme se tedy jen s určitou jistotou pokusit ji dosáhnout. Můžeš např. exponovat šedý kalibr a prodloužit expozici, dokud nejsou obě nejtmavší pole nerozeznatelná, nebo jednoduše v kontaktu negativu s filmovým nosičem a okolím. Pokud nejsou tyto poslední nerozeznatelné, je v okolí dosaženo „dostatečné černé“. Srovnání s běžnými zvětšeninami je kvůli nepředvídatelným rozdílům v kontrastu materiálů příliš nejisté.
Pokud se teď ptáš, proč se tedy dělá takový cirkus kolem zvýšení maximálních hustot pomocí selenového toneru, pak je to proto, že se tím zesílí i o něco méně husté partie, zatímco světlejší vrcholy a také střední tóny uvnitř tmavých partií zůstanou takové, jaké jsou, a tím více vyniknou. Kontrast stínů se zvyšuje, obraz působí ostřeji. Se skutečnou maximální černou to souvisí jen nepřímo, protože ta se zvyšuje jen nepatrně.
Jinak jsou tónování zjevení, pokud jsi to ještě nezkusil. To je čtvrtá dimenze v temné komoře: výběr papíru = 1, expozice + kontrast = 2, vyvolání = 3, tónování = 4
Mnoho pozdravů a omlouvám se za to dlouhé žvanění ;)
Stefan
werniX
Ahoj Stefane,
teď mi už musíš vysvětlit, jak přesně vyvoláváš své barytové fotografie (vybavení a postup) – možná se v budoucnu zase vrátím k barytu.
Vzhledem k tomu, že máš zřejmě spoustu zkušeností – najdu někde na internetu nějaké tvé ukázky?
S pozdravem
Werner
StefanHeymann
Ahoj Wernere,
> Zvláštní, ale podle mě je celá stovka z těch dvou APX100 příliš bledá.
Byly oba vyvolány ve stejné nádobě? V téže spirále za sebou? V tom případě bych spíš tipoval na chybu při měření expozice. Jsou čísla šarží (jsou uvedena na okraji filmu) stejná?
Ahoj Stefane,
vážím si tvých úvah o maximální hustotě, ale zkus si prostě porovnat MG4 a PWT (oba PE, oba na stejném povrchu). PWT je *výrazně* hustší, zatímco MG4 vypadá prostě jen šedě. Pokud mi pošleš svou adresu (bladrunner@stefanheymann.de), rád ti pošlu srovnávací proužky, které ode mě dostal i Werner. Nebudu je popisovat, protože ten rozdíl uvidíš hned. A je to vidět i na fotkách, tisk mě baví mnohem víc, co používám PWT. (Ale nemyslím si, že to způsobilo bankrot Ilfordu ;-)
S pozdravem
Stefan
skahde
Ahoj Stefane,
teď už začínám být zvědavý. Prostě to porovnám. MGIV PE tu ještě mám, PWT jen jako barytový, k tomu přidám po kousku Agfa MCP a MCC. Ty si pak můžeme vyměnit poštou.
Zkusit to stojí za to! ;)
Wernere,
ode mě jsou zatím na internetu směšné dvě fotky (v Moerschově galerii zákazníků). Na internetu se mi z těch fotek moc nic neukáže, proto se nikdy nemůžu motivovat, abych se naučil pořádně skenovat :).
Můžeme si ale klidně vyměnit (pracovní) zvětšeniny poštou, třeba formou kruhové výměny. Stefane, jdeš do toho? Každý 4 zvětšeniny? Kdo ještě?
Mnoho pozdravů
Stefan
StefanHeymann
Ahoj Stefane,
nevím, jestli je ten test MG4/PE vs. PWT/Baryt úplně legitimní ;-)
Do výměny fotek se rád zapojím, můj oblíbený formát je ale 24x30, což se bohužel špatně posílá (DIN A4 = 21x30). Musel bych tedy nejprve vyrobit fotografie pro výměnu, což mi nejde tak rychle, jak bych si přál. Můžete tedy klidně „vyměňovat“ a já se přidám, až budu připravený...
S pozdravem
Stefan
werniX
Ahoj Stefane Heymanne,
udělal jsem teď z těch filmů výtisky – a Mirko měl pravdu – nejdřív je vytisknout. Ty dva s citlivostí 100 jsou v pořádku – brzy se na ně bude dát podívat na fóru Hassi –, ale ty dva s citlivostí 400 jsou fakt moc mdlé – už vím, čím to je – jsou prostě v háji – prošlé – zničené – ten poslední, co už byl v zásobníku, jsem hned vyndal.
S pozdravem
Werner
skahde
Nevím, jestli je srovnání MG4/PE vs. PWT/baryt úplně legitimní ;-)
Ahoj Stefane,
moje pracovní hypotéza je, že v maximální černé není vidět žádný rozdíl. Musím se tedy co nejvíc snažit, abych ji vyvrátil. :)
Výsledky přiložím k tiskům pro výměnu a dostanu je zpět v rámci výměny spolu s tvými výsledky. Založím pro výměnu nové vlákno, abychom nezůstali jen ve dvou.
Co se týče zasílání fotografií: kouzelné slovo na poštovním přepážce zní „Warensendung Maxi“. Ta smí mít rozměry až 35,3 x 30 x 15 cm a vážit 500 g. Stojí 1,53 € a trvá to jen o něco déle.
S pozdravem
Stefan
