Gast
Ahoj,
pokud jde o staré barevné filmy, Sovcolor od Svemy by měl být ideální; nedávno jsem s ním fotil černobílé snímky.
Na fóru phototec se někdo ptal na starý barevný film a zmínil právě tento (ale podle přehledu, který jsem našel, se vlastně jedná o film pro kinematografii). Mohli byste nechat vyrobit pár cívek a prodávat je. Takový staromódní barevný film bych si také pořídil a myslím, že nejsem jediný.
Tyto typy Agfa/Orwocolor mají své zcela zvláštní kouzlo.
Roland
MirkoBoeddecker
Rolande,
Musíš rozlišovat mezi černobílými a barevnými filmy.
Černobílé filmy lze teoreticky vyvolat v jakékoliv vývojce.
Barevné filmy jsou již několik let standardizovány pro proces C-41.
Všechny barevné filmy, které se dnes vyrábějí a prodávají, jsou víceméně stejně dobré. Neznamená to, že by neexistovaly žádné rozdíly, ale nejsou tak závažné jako mezi C-41 a ORWOCOLOR.
Vzhledem k tomu, že i v Rusku jsou všude minilaby C-41, Tasma určitě nebude používat vlastní proces, ale – stejně jako Foma, efke nebo Forte – bude navíjet suroviny od Fuji nebo Agfa a prodávat je pod značkou Tasma.
Nemá proto smysl takové barevné filmy znovu dovážet.
S pozdravem
Mirko
Gast
Pane Boeddeckere,
nechci tu vykládat jako jistý F., ale společnost Svema vyrábí přinejmenším barevný film, což vám mohu dvakrát dokázat.
http://filmmaker.iatp.org.ua/svema_e.htm
http://www.privatisation.kiev.ua/Priv_Deu/...erichtKW132.htm
ve druhém odkazu (ekonomická zpráva ukrajinské vlády) se píše (je to v němčině)
„Nejdůležitější produkty a služby v 1. pololetí 2002: Kinematografický a fotografický film – 8668 tisíc běžných metrů, z toho černobílý fotografický film – 8633 tisíc běžných metrů, [color="red"]barevný film – 35 tisíc běžných metrů[/colo, kinofilm a fotografický film pro amatéry – 1 163 tisíc běžných metrů, film pro rentgenové snímky – 4 991 tisíc běžných metrů, magnetický film – 4 459 tisíc běžných metrů.“
a první odkaz ukazuje přehled, který to také dokládá, nechci tu tvrdit žádné hlouposti, zabýval jsem se Svemou tak podrobně jen proto, že jsem potřeboval časy pro své dovolenkové filmy z Krymu a pak mě bavil výzkum.
Roland
Gast
Dobrý den,
bohužel neumím rusky, jinak bych se tam už dávno zeptal, ale pokud mi nevěříte, můžete to zkusit sami.
A (což je potěšující) ještě hodně zábavy v Chorvatsku.
Roland
Gast
Rolande, s takovými vzpurnými výroky si dávej pozor, jinak sem ten místní papoušek jako důkaz kopíruje a vloží půlku newyorského telefonního seznamu.
MirkoBoeddecker
Rolande,
možná jsem tě špatně pochopil.
Myslel jsem, že hledáš ten staromódní vzhled starého barevného filmu ORWO. Ten s moderním filmem C-41 nezískáš – i kdyby ho vyráběla firma Svema. Pokud to není moderní film C-41, nemůžeš ho nechat vyvolat (což také značně ztěžuje jeho prodej).
To jsem vlastně chtěl říct.
Už dva roky jsem se Svemou nemluvil, ale myslím, že se nejedná o vlastní výrobu.
Zejména u kinematografických filmů je cena konfekce velmi vysoká kvůli nezbytné přesnosti děrování.
Pokud tedy Svema prodává barevný materiál, jedná se s vysokou pravděpodobností o vlastní perforovaný surový materiál z jedné z velkých západních výrobních závodů.
Přesně to ale nevím. To bych si musel nejprve ověřit.
S pozdravem
Mirko
Gast
Ahoj,
to ověření by nebylo špatné, pak bychom měli jistotu.
Roland
MirkoBoeddecker
Rolande,
stojí to za to?
Viděl jsi už nějaké ukázky toho materiálu, které by měly svůj vlastní šmrnc?
V zásadě jsme k něčemu takovému vždycky otevření.
V pondělí zavolám někomu, kdo by to možná mohl vědět.
S pozdravem,
Mirko
Gast
Ahoj,
Od firmy Svema znám jen černobílé snímky, ale na fóru Phototec se nedávno objevilo něco:
(Tenhle Werner Schmidt není ten Werner z tohoto fóra, to vím, protože toho Wernera z fóra znám osobně, takže se ho na to nemusíš ptát)
Ahoj, milovníci fotografie,
v poslední době jsem si prohlížel spoustu starých Agfacolordias a rád bych dosáhl tohoto podání barev. Je sice vlastně dost mimo, ale mně se toto poněkud zasněné podání barev docela líbí.
Při hledání na internetu jsem zjistil, že materiál Sovcolor od CBEMA by se tomu měl dost přibližovat, nedávno byl totiž na MDR k vidění ruský dokumentární film o Čečensku, který tak vypadal.
Nemyslím si však, že se to dá napodobit. Napadá snad někoho na fóru, jak by se daly dosáhnout takové „staromódní“ barvy, jaké byly v padesátých letech, třeba pomocí vývojky, speciálních filtrů, expozice atd.?
Moc děkuji
Werner Schmidt
Roland
Gast
Ahoj,
takový film by byl opravdu napínavý, hlavně v úzkém formátu si ho dokážu dobře představit, vyvolává to nostalgické vzpomínky.
Díky, Rolande, za informace o Svemě, ale mám si ten jejich černobílý film teď vyzkoušet, nebo ne?
Paul
Gast
Dobrý den,
je produkt Sovcolor od firmy Svema stále k dostání, nebo se již nevyrábí?
Roland
Gast
Ahoj,
je značka Sovcolor od firmy Svema ještě k dostání, nebo už se nevyrábí?
Roland
Rolande,
na začátku/v polovině roku 2002 jsem byl v kontaktu s někým, kdo tehdy žil v Sumi – tam se také nachází továrna Svema. Podle Vadima byla tehdy výroba velmi omezená a soustředila se pouze na černobílý film; s velkými obtížemi se mu podařilo sehnat ještě pár zbytků 16mm filmu.
Rusové, Ukrajinci a Arméni mezitím v oblasti barevných filmů používají západní výrobky – náš arménský pomocník Giro fotil s Zenitem ET z roku 1985 v perfektním stavu a jeho žena (a naše kuchařka) Gayane jednoho večera rozdávala rodinné fotografie. Ty sahaly až do roku 1998 (tedy do neklidnějších časů) a byly bez výjimky vyvolány na Fuji Crystal Archive (a dost mdlé – stejný efekt jako u německých vánočních filmů – 5 vánočních stromků z 5 let na jednom filmu ;-).
Je třeba poznamenat – na arménském venkově, v horské vesnici na samém jihu. A rodina nebyla ani zdaleka bohatá, Giro se kromě malého zemědělství živil jako nádeník.
Mirko, adresa uvedená v
http://filmmaker.iatp.org.ua/svema_e.htm je správná, shoduje se s tou, kterou tehdy uvedl Vadim.
Sumi leží na půli cesty mezi Charkovem (odkud pocházejí FEDy a pár Antonovů) a Kurskem (na ruské straně hranice). Mohl bych se zeptat někoho v Charkově, jaká je aktuální situace.
Roztomilou zvláštností Svemy je, že na obalu je pro každou emulzi vyražena referenční doba vyvolání. A já tu mám originální TMAX-Svema z roku 1992. Elegantní design obalu – konstruktivistický –, z čehož by si ostatní výrobci mohli vzít příklad.
S pozdravem,
Roman
Gast
Romane,
s těmi krabičkami máš jednoznačně pravdu, taky se mi moc líbí.
Co se týče tvého Svema T-max, domnívám se, že šlo o navinutý materiál Kodak (konkurence by tam stejně nemohla prodávat), jehož rozměry podle data spotřeby pocházejí ještě z dob SSSR; možná jim prostě vlastní (KB) materiál nestačil na všechny účely.
Na fóru Phototec jsem popsal své zkušenosti s FN 64, mimochodem na Ukrajině, alespoň v tom fotoobchodě, kde jsem nakupoval, byl k dispozici pouze FN64, Foto100, Foto400 a Foto 200 (ale ten byl vyprodaný).
Jak jsem již řekl, Svema má krásné šedé tóny podobné předválečným filmům Agfa a velmi široký expoziční rozsah (téměř každé zvětšení je hned na první pokus v pořádku), je však velmi zrnitý (možná příliš silně promíchaný na celnici nebo špatně skladovaný?) a poněkud průměrně zpracovaný (možná náhoda).
Myslím, že jsi chtěl vidět fotky na Phototecu, nemám vlastní web, ale našel jsem nějaké (moje byly méně ostré, protože to byl film 64 GOST a tady je to 32 GOST)
http://www.007-berlin.de/de/menu/1201-ausstellung-kont01.htm
Gast
Rolande,
našel jsi opravdu pozoruhodné snímky, které jsou skutečným dobovým dokumentem a navíc se ti opravdu povedly. Dokonce si myslím, že toto relativně tmavé podání s hlubokými stíny není dáno jen materiálem, ale má vyjádřit atmosféru.
Werner
RomanJRohleder
Rolande,
u sovětského zboží jsem často nacházel vysokou kvalitu provedení… Rodčenko to, pokud si dobře vzpomínám, nazýval „produktivním uměním“ nebo tak nějak – „tvarování bez užitné hodnoty“ bylo ve 20. a 30. letech odsuzováno, takže se věnovali tomu, čemu dnes bez problémů říkáme „design“ – nábytek, porcelán, ale i grafická úprava. Slušné věci, i v architektuře, bohužel se od roku 1932 ztratilo zatraceně mnoho kreativity (a ještě víc) – prosadil se stalinistický „cukrářský styl“ a dobrých 20 let se nevytvořilo nic věcného – téměř 10 let byl velký Palác kultury v Moskvě jedinou probíhající soutěží ve městě… nic jiného! Kostel Spasitele byl zbořen, hala nakonec postavena nebyla a na jejích základech vyrostl plavecký bazén... kostel nyní opět stojí.
Zpátky k tématu. ;-)
Ne, nemyslím si, že tam byly zabalené metráže Kodaku – to by bylo neúnosně drahé. Svůj také nebudu vybalovat a exponovat, ten zůstane takhle v šuplíku... ale můžu toho vznešeného dárce trochu vyzpovídat, co říká o okrajové expozici a jaké jsou vlastnosti filmu.... Martin „omylem“ koupil téměř 100 kusů za 1 euro.
K vlastnostem snímků, které jsi zmínil – Willi Beutler se v knize „Meine Dunkelkammerpraxis“ zabývá efektem velkého rozsahu expozice – klasická „tlustá vrstva“. A zrno by se mělo dát zkrotit – například správnou expozicí. <g> Beutler také uvádí pokyny ke zpracování... problémy i jejich řešení by měly být přenositelné a kniha by stejně neměla chybět v žádné knihovně slušného domácího fotografa.
_Také_ kvůli obrazovým příkladům. Trochu zaprášená, ale klasická a nenahraditelná.
Právě v neděli jsem viděl pár hezkých snímků z předválečné doby – Paul Wolf (bývalý guru Leicy) v Moellerhalle ve Völklinger Hütte.
http://www.voelklinger-huette.org/site.php...ak_at&pm_id=115
Měl mírné problémy s ostrostí, ale snímky jsou celkově velmi jemné... vystavené zvětšeniny jsou však velkoformátové tisky.
Jak se projevuje to „průměrné“ zpracování?
K „ukázkové galerii“ – Gnar, muselo to být nutně něco z Kavkazu? Hinwill! HNED! :-)
S pozdravem,
Roman
Gast
Romane,
musí to být výrobek z Kavkazu, jiné obrázky jsem nenašel, jen snímky souhvězdí, ale ty se k posouzení asi nehodí.
Průměrná kvalita znamená, že na zadní straně nosiče byly stopy po broušení a škrábance, ale tak jemné, že se to na snímcích vůbec neprojevilo, což byla opravdu škoda, navíc měl film na některých místech malé dírky v emulzi (možná náhoda, to se mi jednou stalo i u filmu Ilford), film byl jistě čistě napuštěn, ale předpokládám, že navíjecí stroje poškodily emulzi; stačilo by, aby si je někdo tady u nás na Západě koupil, a hned by se vydělaly slušné peníze na renovaci strojů.
Ale co se mi na Svemě opravdu líbilo, byly kazety na malý formát, protože jsou opakovaně použitelné a vybavené šroubovacím víčkem.
Myslím, že si pořídím ještě větší množství Svemy a provedu s ní rozsáhlé testovací vyvolání a expoziční zkoušky.
Roland
MirkoBoeddecker
Rolande,
v dobách NDR byla Svema tím, čeho se všichni obávali.
„Zapomněl jsi barevný film“ se v Rusku zpívalo i u černobílých filmů.
Svemu se používalo jen ve zcela výjimečných případech a vždy se předtím vyndalo několik filmů, aby se zjistilo, jestli na nich vůbec je emulze.
Bílé tečky jsou důsledkem špatného zalití a patří k charakteristickým rysům Svemy.
Plastové kazety lze navíjet pouze zcela ručně a navíc přitahují prach. Pokud si nedáte pozor, vyskočí a film je zničený.
Tam, kde se navíjí ručně, jsou vždy skvrny a škrábance (ups, kde jsou moje bílé rukavice – ach, to je jedno; Haaatschieee – ach jo..... :-)- tak to prostě je.
To vše byly důvody, proč jsme se v roce 1992 nezapojili do Svemy.
Poslední filmy PHOTO64, které jsem měl v rukou, byly z roku 2002 a zdály se být v pořádku.
Pokud se materiál skutečně zlepšil, dalo by se zkusit koupit surový materiál a nechat ho jinde strojově zpracovat.
V příštích týdnech se o to postarám a pak to vyzkoušíme.
S pozdravem,
Mirko
Pokud se nemýlím, retrophotographic.com má pár Svem v nabídce.
Myslím, že jsem je tam viděl.
MirkoBoeddecker
Ještě jsem zapomněl: Plastové kazety pocházejí ze španělské výroby a u nás je lze zakoupit jako plastové kazety AP. Jsou dokonce levnější než kovové kazety.
Mirko
Gast
Ahoj,
Kazety Svema nejsou ze Španělska, na spodní straně je napsáno 135, to je přece cyrilice, a tipuji, že to znamená DIN135 a odkazuje na formát filmu. Jeden německy mluvící Ukrajinec, který se také věnoval fotografování, mi na Krymu řekl, že Svema po druhé světové válce částečně využívala demontované výrobní zařízení firmy Agfa.
Mirko, retrophotographic má ruské filmy Tasma, které podle mého vědomí nejsou totožné se Svemou. Navíc by se mělo dát se Svemou domluvit na kvalitě, s Efke to přece funguje, i když to tu někdo pořád tvrdí opak.
Jak jsem řekl, pro KB byl ten film pro mě příliš luxusní, ale se svými snímky 6x9 jsem byl opravdu spokojený.
Navíc jsem slyšel, že problém s posunem filmu u fotoaparátů Kiew se vyřeší sám od sebe, pokud se použije Svema RF.
Roland
RomanJRohleder
Mirko,
Rolande,
v dobách NDR byla Svema to, čeho se všichni báli.
„Zapomněl jsi barevný film“ se v Rusku zpívalo i s černobílým. (...)
S pozdravem,
Mirko
LOL. I když dokonce i Roessing se zmínil o filmech v knize „Entwickeln“ (Vyvolávání) od nakladatelství Fotokinoverlag. :-)
Pokud ti jde jen o rychlý a nekomplikovaný zdroj testovacích filmů – alex-photo nebo asr-photo je pravidelně prodává na americkém eBayi.
Právě jsem se podíval, má v nabídce Foto65 a Foto100, cena je však neatraktivní... ale zboží je čerstvé, s datem spotřeby v 8-2004 a 2005. Výroba tedy běží.
http://cgi.ebay.de/ws/eBayISAPI.dll?ViewIt...item=2969737432
(Omluvte ten odkaz... ;-)
Dávám přednost tvým kazetám AP, ty kovové už trochu utrpěly a lak se odlupuje – u jiných to už vedlo k škrábancům. A je fajn, že je web AP zase online... <g>
Všechno nejlepší,
Roman
PS: FX-R je mimochodem skvělý... 25 s doba vyjasnění při R50 a 1+4, žádný zápach... Díky za péči. :-)
