Gast
Ahoj všichni!
Ohledně filmu efke 25 mi ještě pár věcí není jasných:
1. Klíčové slovo „dvojnásobná citlivost“ (katalog Impex) resp. srovnatelnost tohoto údaje s novými („západními“) emulzemi: Své první snímky na efke 25 jsem proto podal na 50 ASA a vyvolal je pomocí Neofinu Blau, ale výsledkem byly poměrně nevýrazné negativy. Je to typické pro efke 25 / Neofin?
Mirko jednou zmínil, že film v R09 1+80 vychází velmi pěkně. Jaká doba vyvolávání? Pohyb? Expozice s 50 nebo 25 ASA? Možná mi někdo může poskytnout pár hodnot pro orientaci – to by bylo fajn.
2. Na těch prvních dvou efkách, které jsem vyvolal, jsem zřejmě měl vzduchové bubliny. Každopádně jsem na negativech měl maličké kruhové tečky. Jelikož jsem s tím jinak nikdy neměl problémy: Je možné, že na to efke reaguje citlivěji? Má někdo podobné zkušenosti?
Bernd
rherz
Ahoj Bernde,
skutečná citlivost znamená: Ostatní výrobci uvádějí příliš vysoké hodnoty ASA. To znamená: U filmu Efke 25 je na obalu vytištěných 25 ASA míněno doslova – takže jsi podexponoval o jeden clonový stupeň. Jestli se Efke hodí k Neofinu, to ti říct nedokážu – ale s A49 je prostě skvělý! <_<
Co se týče těch malých bublinek: Použil jsi přerušovací lázeň? To Efke vůbec nemají rády. U některých vývojek dochází k reakci, při které vzniká plyn a emulze se odlupuje (možná od Franze). Stačí zastavit vodou a problémy jsou pryč. :P
Mnoho pozdravů
Robert
Gast
efke25 a R09: Ze začátku jsem používal expoziční časy od Mirka, ale nikdy jsem s nimi nebyl spokojený. Postupně jsem se dopracoval k expozici 16 sekund při poměru 1:80. Od té doby, co pracuji s RODINALem, jsem se znovu zamiloval!
zensusa
Ahoj,
jelikož používám filmy Efke už léta, doporučil bych ti následující časy/hodnoty. Všechny údaje platí pro svitkové filmy a oba formáty plochých filmů (25 a 100), protože nepoužívám filmy formátu KB. Všechny údaje jsou přizpůsobeny pro expozici na zvětšovacím přístroji LPL 4x5 palců se splitgrade a upraveny pro matné a chamoisové papíry Classic Art PW.
Zjednodušeně řečeno, negativy dosahují hodnoty gama, která je vhodná pro zvětšování v kombinovaném osvětlení (dosažená hodnota gama se pohybuje mezi 0,62 a 0,65, přesně jsem to neměřil). Pokud máš zvětšovací přístroj s kondenzorem, musíš údaje upravit na hodnotu gama přibližně 0,55, tedy nižší „kontrast“ negativu. To se dá udělat velmi snadno tak, že vydělíš dobu vyvolávání stávající hodnotou gama (zde 62) a pak vynásobíš požadovanou hodnotou gama (55). A už máš požadovanou přibližnou hodnotu! To samozřejmě funguje i opačně, tedy pokud chceš přepočítat z kondenzorového na smíšené světlo!
Já vyvolávám při 24 °C v procesoru Jobo, tedy rotačním vyvoláváním (nastavení Jobo „P“). Pokud tuto možnost nemáš a chceš/musíš vyvolávat ručně, musíš časy přepočítat na svou teplotu. Časové údaje ti uvedu níže. K přepočítané době musíš pak připočítat ještě 10 %, abys vyrovnal rozdíl mezi rotačním a naklápěcím vyvoláváním. Rytmus naklápění by pak měl být následující: prvních 30 sekund nepřetržitě, pak 4x za minutu.
Takže teď časy pro rotační vyvolávání při 24 °C s R09 v poměru 1:40 a 1:80. Oba poměry vedou k velmi dobře vykresleným negativům!
Efke R 25 1:40 rovná se 4,00 minuty / 1:80 rovná se 8,00 minut
Efke R 50 1:40 rovná se 6,15 minut-sekund / 1:80 rovná se 12,30 minut-sekund
Efke R 100 1:40 rovná se 9,00 minut / 1:80 rovná se 18,00 minut
Přepočet teploty a času:
4,00 minut/24 ° rovná se 5,30 minut/21 ° rovná se 6,00 minut/20 °
6,15 minut/24 ° = 8,00 minut/21 ° = 9,00 minut/20 °
9,00 minut/24 ° = 11,45 minut-sekund/21 ° = 13 minut/20 °
Měj na paměti, že při přepočtech samozřejmě vznikají pouze teoretické hodnoty! Chci tím říct, že tyto hodnoty jsou jistě jen přibližné, protože kvůli osobním zvláštnostem pracovního stylu, hardwaru a chemie – nesrovnalostem atd. vždy dochází k odchylkám. Nicméně s těmito hodnotami bys měl, čím přesněji pracuješ, dosáhnout téměř přesného výsledku!
Pokud jde o zpracování Efke, postupuji následovně a kromě mé počáteční testovací fáze s Efke jsem nikdy neměl problémy s odlupováním nebo poškrábáním atd. Při všech úkonech odpovídá teplota vody teplotě vývojové lázně!!!
1. 1 minuta předmáchání (neustálé míchání)
2. Vyvolání s R09 podle časového údaje/rytmu
3. 1 minuta zastavovací lázně (60 % octa v poměru 1:30 nebo LP Citrodur)
4. 3 minuty fixace (Calbe Unifix Liquid + Tetenal Härter – přidání podle návodu k použití)
5. 1 minuta oplachování (vlažná voda) při neustálém míchání
6. 2 minuty praní s Lavaquick (poměr 1:20, neustálé míchání)
7. Závěrečné oplachování pod tekoucí vodou, naplnit nádobu, nechat chvíli stát a vyprázdnit. Opakovat 10krát. To stačí.
8. 1 minuta v síťovacím lázni (LP Proofmaster, nejvhodnější pro polyesterové filmy!)
9. Zavěsit do sušárny s váhovými svorkami, sušit studeným vzduchem (v žádném případě teplým!)
10. Hotovo! Těšte se na skvělé negativy!
Tak, to je vše. Přeji hodně zábavy a úspěchů a
zdravím Zensusa / Lothar van de Renne
zensusa
Ahoj Bernde,
právě jsem si všiml, že jsem ve svých údajích opomenul pár detailů, ale jinak by mělo být vše kompletní.
1. Připrav si fixační roztok (Unifix Liquid) v poměru 1:7!
2. Připrav si smáčedlo LP v poměru 1:100. Rozhodně použij destilovanou vodu! Destilovanou vodu seženete v každém obchodě s potřebami pro kutily. 5litrový kanystr stojí asi 1,30 eura.
3. Po ošetření smáčedlem film jen dobře nech odtéct, ale bez stírání pověs k sušení.
Na závěr ještě obecná rada: Vzhledem k tomu, že voda z vodovodu může být v závislosti na regionu velmi bohatá na chlor nebo železo atd., měli byste, pokud chcete při vyvolávání zabránit negativnímu vlivu použité vody na filmovou emulzi, své chemikálie připravovat výhradně s destilovanou vodou. Mimochodem, voda s vysokým obsahem minerálů může za nepříznivých okolností vést také k tvorbě teček, kruhových skvrn nebo odtržení atd. na filmové emulzi.
Hodně štěstí
Zensusa / Lo van de Renne
MatthiasS
Jaký typ gama záření je ideální pro kontaktní kopie?
A co se týče povrchových fixátorů – lze je použít i bez přerušovací lázeň, nebo potřebují k účinku kyselé prostředí? Jak vlastně fixátory fungují?
S pozdravem
Matthias
zensusa
Ahoj Matthiasi,
na tvou otázku „Jaká hodnota gama je ideální pro kontaktní kopie?“ existuje jednoduchá i složitá odpověď.
1. Jednoduchá odpověď:
„Normální, správný“ vývoj (např. standardní doba uvedená v příbalových letácích atd.) vede k hodnotě gama, která umožňuje použitému zvětšovacímu přístroji (světelnému systému) reprodukovat na papíře s normálním rozsahem (gradace 2 až 3) zachycený objekt (scénu) s normálním kontrastním rozsahem (přibližně 5 clonových stupňů). To znamená, potřebujete tedy „ideální“ gama 0,55 pro zvětšovací přístroje s tvrdým světlem nebo gama 0,62 až 0,70 pro zvětšovací přístroje/světelné systémy s měkkým světlem (zde se většinou považuje za ideální gama 0,65), abyste mohli správně expozicované, normální scény reprodukovat na papíru s gradací 2 až 3!
Tato hodnota gama je tedy ideální i v případě, že provádíš kontaktní kopírování právě na těchto papírech (totéž platí při použití multigradových papírů či expozičních systémů atd.)
Praktické sdělení:
Pokud kontaktně kopíruji jeden ze svých 4 x 5 palcových snímků pomocí zvětšovacího přístroje LPL-Jobo a papíru Splitgrade na papír Classic Arts/matný, děje se to se stejným negativem (nastavená hodnota gama pro tento zvětšovací přístroj), s nímž také vytvářím kopii/zvětšeninu přesahující formát negativu! Pokud se však překročí určitý zvětšovací faktor (podle mého názoru čtyřnásobný), hloubky ochabnou a většinou se pak snažíme to vyrovnat vyšší gradací. Zvětšenina však pak nezůstane v rozsahu 2 až 3, ale za určitých okolností se dostane až do rozsahu gradace 4. To však nemá nic společného s hodnotou gama, ale přechází do jiné problémové oblasti. Jsem toho názoru, že pokud chce člověk do určité míry zachovat svůj rozsah tónů/stupňů šedi, neměl by překročit čtyřnásobné zvětšení, protože poté dochází k viditelné ztrátě kvality. Při kontaktním kopírování prakticky k žádné ztrátě nedochází, protože je to 1:1.
2. Složitá odpověď:
- Tu ti nemohu dát, protože se týká speciálního kontaktního papíru, který má poněkud odlišnou strukturu (a reaguje, dokonce i odlišně v závislosti na výrobci) než běžný fotografický papír, neboť s kontaktními papíry nepracuji. Nevím tedy, jakou citlivost mají kontaktní papíry. To by však jistě bylo důležité pro odpovídající vývoj negativu, tedy i pro hodnotu gama.
Ještě krátce k Hüteru:
Nejsem chemik, proto v tomto ohledu nemám odpověď. Jen tolik, že Tetenal výslovně označuje svůj Hüter jako fixační Hüter. Jelikož před fixační lázní není nutné vždy používat přerušovací lázeň, dokážu si představit, že Hüter funguje i bez přerušovací lázně.
Labor Partner (LP) nabízí s LP-Citrodur velmi dobrou přerušovací lázeň. Kromě toho, kdo si chce být zcela jistý, může použít také LP-Geladur. Jedná se o fixační přísadu do vývojky, která působí již od prvního „koupele“. Pokud jde o mou praktickou práci, nejsou mi známy žádné nevýhody ani u Citroduru, ani u Geladuru, tedy žádné jsem nezaznamenal.
S pozdravem
Zensusa / Lo van de Renne
MatthiasS
Ahoj Lo,
děkuji za poučnou odpověď – potvrzuje to můj názor, že nic se nevyrovná správně exponovanému negativu.
K mému problému, trochu přemýšlím o budoucnosti: jde o Efke, který – podle tohoto fóra – nerad zastavuje – nebo lépe řečeno brzdí – s něčím jiným než vodou, a zajímá mě, jestli ho dokážu uchovat, aniž bych musel používat přerušovací lázeň.
Kromě toho si pohrávám s myšlenkou, že si někdy namíchám pyro – tam se však výslovně nedoporučuje používat fixační prostředek, protože film se znovu ponoří do stejné lázně, aby získal více „stainu“, který by pak již nepřijal. Zbývá jen otázka, kdy je nutné použít fixační prostředek?
„Fixační“ prostředek; Znamená to, že se fixační prostředek přidává do fixačního roztoku? Nebo ještě lépe, dalo by se např. namíchat fixační prostředek jako samostatnou lázeň a před závěrečným opláchnutím ještě jednou fixovat? Od svých prvních pokusů s Efke v formátu 8x10'' mám z té věci obrovský respekt, emulze je opravdu měkká, když je jednou mokrá. Vyvolávám v bubnu Jobo Expert, tam se toho vlastně nemůže moc stát, ledaže by se z nějakého důvodu dostal do nádoby kámen, ale pak už je stejně pozdě – jen mám obavy, abych negativy pověsil bez poškození.
S pozdravem
Matthias
zensusa
Ahoj Matthiasi,
tentokrát jen krátce k filmům Efke a krytům.
1. Filmy Efke mají sice citlivou emulzi, ale vydrží víc, než někteří lidé na fóru tvrdí. S filmy Efke pracuji už léta – ať už jde o svitkové filmy nebo ploché filmy – a nedochází k žádným mimořádným událostem, pokud s nimi zacházíš tak, jak by se s filmy obecně zacházet mělo!
2. Tím se dostáváme k druhému tvrzení, a to „citlivosti na přerušovací lázně“ nebo „přerušování pouze ve vodní lázni“. To vše jsou mýty, předsudky, samozřejmosti, které se neustálým opakováním nestávají „pravdivějšími“: - Samozřejmě lze s filmy Efke pracovat se přerušovací lázeňí; a to jak s octovou přerušovací lázeňí (60 % octa v poměru 1:30), tak s Citrodurem (na bázi citronu), ve kterém je již integrován fixátor. Zastavení a fixace tedy v jednom kroku! U mě s oběma variantami nejsou žádné problémy!
3. Tetenal Hüter („Fixativ Hüter“) se přidává do ustalovače a proto jistě působí i bez předchozího přerušovacího koupele. Prostě to vyzkoušej!
4. Pro ty, kteří se obávají odlupování vrstev, škrábanců a podobných věcí, mohu jen poradit: LP Geladur již do vývojky a zastavit s LP Citrodur. To v každém případě stačí! Mimochodem, nemám žádnou reklamní smlouvu s Labor Partner :-)
4. K „Pyro“ se nemohu vyjádřit, je to pro mě příliš pracné a složité, a proto ho nepoužívám. R09 u správně exponovaných filmů přináší u rolí i plochých filmů vše, co potřebujete!
5. Co se týče zavěšování, mohu jen říci: zachovejte opatrnost a trpělivost! Zkrátka, musíš to prostě nacvičit a vymyslet si něco, abys filmy při zavěšování ještě nezničil. A důležité je nezapomenout na síťovací lázeň „Proofmaster“, která koneckonců obsahuje i některé „ochranné funkce“ pro zdraví filmu.
Tak, to by bylo. Přeji hodně zábavy při fotografování a vyvolávání.
S pozdravem
Zensusa / Lo van de Renne
