IMFotograph
Ahoj,
začínám mít pár pochybností.
Jak dlouho se vlastně nechává papír ve vývojce?
Podle pokynů na vývojce nebo na papírku, nebo je to taky něco, co se musí vyzkoušet?
S pozdravem Frank
MirkoBoeddecker
Ahoj Franku,
ano, to je taky jedna z těch věcí, co je třeba vyzkoušet.
Protože: Záleží to hodně na stáří papíru.
Čerstvý papír je velmi odolný vůči tomu, že „i po vyvolání světlých tónů zůstane ještě déle ve vývojce, aniž by se zvýšil základní zákal“.
Čím je papír starší, tím je tato doba kratší, a jakmile je jednou správně přezrálý, začne se základní zákal zvyšovat ještě před úplným vyvoláním a dostaneš jen rozmazané výtisky.
V běžných vývojkách, jako jsou např. Eukobrom, N113, PNB, je náš Classic po 90 sekundách (při 20 °C) zcela vyvolán a může se opravdu vyjmout.
Pokud ho necháš uvnitř příliš dlouho, může se zakalit, aniž bys skutečně získal lepší vykreslení světel.
Důležité je započítat i dobu odkapávání!! A prosím, vždy nechte film dobře odkapat – zejména u barytového papíru. Míchání ostatně nepomáhá – povrchová přilnavost vývojky zůstává stejná....
S pozdravem
Mirko
Gast
Když už je řeč o tvorbě závoje, jak dlouho vlastně vydrží (čerstvý) papír? Zkoušel jsem jednou vyvolat Fomabrom 8 minut v roztoku N 113 při 20 °C a nevznikl ani nejmenší závoj, ale výsledkem byla velmi použitelná zvětšenina s dobrým vykreslením světel.
Je Foma v tomto ohledu výjimečná, nebo to lze očekávat od každého čerstvého papíru?
Werner
MirkoBoeddecker
Wernere,
záleží na papíru a na vývojce.
N113 patří k nejlepším, co se týče potlačení závoje, potlačení všeho možného a super stability při práci.
Proto mě nepřekvapuje, že se ti při expozici 8 minut a s čerstvým papírem nevytvořil žádný závoj (zatažené světlé partie).
To se často pozná jen při přímém srovnání nebo s denzitometrem. Je tedy možné, že tam přece jen byl nějaký „zákal“, ale bez srovnání si toho nevšimneš.
S pozdravem
Mirko
