Urnes
Dobrý den,
mohl by mi někdo poradit, v jakém poměru mám připravit přerušovací lázeň pro filmy a papír, pokud používám 60% kyselinu octovou? Jak dlouho mi tento roztok vydrží? Existuje nějaký jiný postup, pokud přerušovací lázeň použiji pouze jednou? Dosud jsem vždy používal indikátorovou přerušovací lázeň, ale momentálně ji nemám po ruce, ale myslím, že s kyselinou octovou a její nižší cenou bych se mohl smířit.
S pozdravem Sven.
Gast
Ahoj Svene,
1+20 = 3 %.
Bez indikátoru nemůžeš přesné vyčerpání určit. Záleží na papíru a vývojce a také na tom, jak dobře necháš papír okapat.
Existuje jedna metoda, ale ta je zdraví škodlivá, a proto ji NEDOPORUČUJI. (Ponoř prst do vývojky a v přerušovací lázni si otři palec o ukazováček. Pokud „mydlovitost/mastnost“ vývojky během několika sekund zmizí a prsty „vrzají“, je přerušovací lázeň ještě v pořádku).
S pozdravem
Mirko
Gast
Ahoj kluci,
já obvykle vyhazuju přerušovací lázeň společně s ustalovačem. V nejhorším případě vývoj ve přerušovací lázni ještě mírně pokračuje, ale ustalovač to spolehlivě zastaví. Až už nebude fungovat, stejně je třeba připravit novou dávku. Je vám jasné, jak se kontroluje ustalovač?
S pozdravem
Martin
Gast
Ahoj,
levnější a lepší (protože je téměř bez zápachu) je kyselina citronová. K dostání je v obchodech Schlecker nebo DM od firmy Heitmann (prodává se jako prostředek na odstraňování vodního kamene) za směšnou cenu. 15 g na litr stačí (stačí přesnost kuchyňské váhy).
Kromě toho je k dispozici také uhličitan sodný (SODA), nevím, jak čistý je, ale jako pomoc při vyprání to rozhodně stačí.
S pozdravem Rolf
Gast
Kyselina citronová je sice bez zápachu, ale ten smradlavý ocet nějak vydrží déle.
Nevím proč. Člověk by si myslel, že 3 % kyseliny je prostě 3 % kyseliny, ale nějak ten smradlavý 3% roztok vydrží skoro o 50 % déle než kyselina citronová...
(Srovnání nebylo provedeno s práškem Schlecker, ale s bezzápachovou přerušovací lázní na bázi kyseliny citronové vs. kyselina octová).
S pozdravem
Mirko
Urnes
Takže vám všem zatím moc děkuji.
Myslím, že pro mě bude nejpraktičtější vyhodit přerušovací lázeň společně s fixačním prostředkem. Obvykle ji nechávám stát nanejvýš čtyři týdny a při tom množství, které připravuji, se stejně nestačí spotřebovat, spíš už zoxiduje.
S pozdravem Sven.
Gast
Svene,
fixační roztok neoxiduje! Musíš vypočítat kapacitu (m² papíru, kterým prošel).
Oxiduje pouze vývojka a tím, že přestane působit, ti dá najevo, že je vyčerpaná.
Fixační roztok ti to neukáže a po 6 měsících ti fotky „vykvetou“.
To je důležité!
Mirko
Urnes
Ahoj Mirko,
to s tím ustalovačem mi musíš ještě jednou vysvětlit (už to na mě taky začíná, vypadá to, že mě dohnala moje minulost).
Ilford uvádí, že zředěný koncentrát vydrží asi týden. Andreas Weidner ve svém workshopu píše něco o čtyřech týdnech, a to bez ohledu na to, jestli jsi ten ustalovač vyčerpal, nebo ne. Sám jsem už měl fixační roztok déle, který byl jen málo použitý, a pak najednou věci už správně nevyfixoval. S fixačním roztokem se během delšího skladování musí něco dít. Odpařuje se to přece jen ne, to by mi došlo. :D
Na druhou stranu jsem často dost líný a raději si připravím nový roztok, než abych se namáhal s ohříváním 2,5 l za 14 € na 20 €.
Zdravím, Sven.
Gast
Ahoj!
I Fix se časem „zkazí“ – a to i nezředěný, nepoužitý koncentrát – projeví se to pak zakalenými, mléčně žlutobílými pruhy v koncentrátu – netuším, co to je, možná usazeniny síry? Možná se k tomu ještě ozve Franz...
Gast
Jo, časem se tam něco usadí, ale neoxiduje to tak jako vývojka.
Jsi si jistý, že ti fixační roztok přestal fixovat, protože tam stál příliš dlouho?
Nemůže to být tím, že se prostě vyčerpal?
My tady používáme A324 z roku 1987 a fixuje skvěle :D
Mirko
Urnes
Jo, myslím, že se to nezkazilo. Projel jsem tím 4 filmy (0,5 l) a pak jsem to nechal asi půl roku stát; další film jsem musel znovu zafixovat, protože to už nestačilo, měl na sobě žluté šmouhy. Jo! Dodržel jsem dobu fixace. :D Od té doby nechávám fixační roztok stát maximálně čtyři týdny.
Zdravím, Sven.
cfb_de
No tak se na to podíváme...
Romane, víš vůbec, co jsi mi to provedl? Zrovna jsem se chystal jít spát.
Za prvé: V fixačním roztoku je několik složek. Jen jednou z nich je ten záhadný „thiosíran sodný“ (kvůli kterému už byly vedeny náboženské války), případně také ten záhadný „thiosíran amonný“ (kvůli kterému už byly vedeny stejné náboženské války).
Směs thiosíranu sodného a chloridu amonného (jaká se vyskytuje v některých práškových rychlých ustalovačích) nevytvoří nic jiného než thiosíran amonný, když na ni naliješ vodu. A trochu kuchyňské soli, ale to nevadí.
Co tam ještě je? Jako v téměř každé opravdu nezbytné fotochemii: nějaký sulfid. Většinou sulfid sodný. Tato látka slouží jako „antioxidační činidlo“. Je schopná napadat elementární stříbro, proto není dobré nechat film/papír v ustalovači příliš dlouho. Na druhou stranu se tak roztok tak rychle nezkazí.
Ve ustalovači jsou pak obsaženy i další zajímavosti: změkčovače vody, pH pufry, většinou nějaké baktericidní látky (v tom se liší drahý a levný ustalovač).
Tak. Jak to tedy funguje?
- Thiosíranové ionty (ať už jsou vázány na amonium nebo sodík): Ty fixují obraz tím, že uvolňují nevyvolané halogenidy stříbra ve formě „komplexu“ z emulze. Thiosulfáty nejsou bez výjimky chemicky stabilní a mohou být redukovány i oxidovány. Chemie síry je tak nějak tou kapitolou klasické anorganické chemie, ve které se toho děje nejvíc. Kromě toho existují zlé malé bakterie a plísně, pro které chutnají thiosulfáty skoro lépe než pro člověka pořádný steak.
- Sulfidové ionty: Mají zabránit tomu, aby se thiosíran vyoxidoval. Bohužel však znovu rozpouštějí elementární stříbro, což omezuje dobu fixace směrem nahoru. Kromě toho platí i zde vše, co bylo uvedeno výše od „chemie síry“ až po „steak“.
- Změkčovače vody („Calgon“, „Photoplex“). Přidávají se již jen zřídka, protože již neexistuje skutečně tvrdá pitná voda. To, co se dnes označuje jako „tvrdé“, má v nejlepším případě stupeň tvrdosti 4 a při použití jako ustalovač nevyžaduje žádné zvláštní ošetření. Před ustalovačem a po ustalovači je to jiné.
- Pufrovací látky: „Normální“ ustalovač je kyselý. Jelikož nyní ten protivný fotolaborant neustále protahuje nějakou chemikáliemi zamořenou papírovou várku, je třeba zajistit, aby byl ustalovač udržován v takovém rozmezí pH, kde spolehlivě plní svou funkci. Musí tedy být pokryta jak situace „papír přímo z vývojky“, tak i situace „40% kyselina octová je nejúžasnější přerušovací lázeň“. A k tomu slouží pufrovací látky. Ty většinou nejsou citlivé na oxidaci.
- Baktericid: No jo. Tady máme rozdíl mezi dědečkovým domácím přípravkem a moderní chemií z značkové lahvičky. Dědeček prostě nalil do vody svůj osvědčený thiosíran spolu se sulfitem. Dneska chceme kupovat tekuté koncentráty, které budou fungovat i po třech letech. A protože všichni musíme něco udělat proti „navíc jsou tu oškliví malí“ z odstavce o thiosulfátu, přidá se tam např. „konzervační látka“, která je „antibakteriální“. K tomu se skvěle hodí obyčejná kyselina benzoová, kterou ani není nutné uvádět v seznamu složek. Plísni se nejlépe brání pořádně kyselými koncentráty s velkým obsahem siřičitanu.
Závěr: Samozřejmě, že fixační roztok se rozkládá na vzduchu nebo působením drobných živočichů i bez jakékoli „kontaminace“ fotografickým materiálem. Zcela bez cizího zásahu. Ještě horší: časem spolu síran a thiosíran dokonce reagují. A může z toho vzniknout elementární síra. Ta se pak usazuje v roztoku jako žlutý opar. Někdy to také smrdí po zkažených vejcích, pak se vytvořil sirovodík. Jak již bylo řečeno, odstavec o thiosíranu, zde nyní vše od „sírové chemie“ až po „funguje“.
Je vše jasné?
S pozdravem,
Franz
(V laboratoři jsme naše měření thiosíranu většinou zakázaným způsobem zabezpečovali proti bakteriálnímu napadení sloučeninami lantanu nebo rtuti.)
Gast
Ahoj Franti,
díky za podrobný popis. :D
Co nám ale stále není úplně jasné (a to nás asi zajímá nejvíc): jak dlouho obvykle trvá proces rozkladu bez zvláštní bakteriální kontaminace v laboratorních podmínkách?
Myslím tím, že u některých vývojek trvá oxidace jen 2 hodiny (vysoce zředěný Lith) a jiné (N113) stojí měsíce v otevřené misce.
U ustalovače to podle mého názoru dosud vždy bylo tak, že není třeba žádná opatrnost, protože stejně stojí déle než zbytek, aniž by to způsobovalo problémy.
Bylo by tedy dobré vědět, zda je (podle mého názoru přehnaně opatrný) údaj o jednom týdnu pro roztok 1+9 skutečně smysluplný.
S pozdravem
Mirko
cfb_de
Ahoj Mirko,
nekonzervované thiosíranové roztoky v laboratoři se zkazí během týdne. S ustalovačem (Tetenal Superfix / Amaloco) jsem zatím při použití čistých lahví neměl žádné problémy ani po třech měsících (poměr 1+9, resp. 1+7 pro filmy).
Vlastní fixační roztok (thiosíran a síran, který si beru s sebou na cesty) vydržel v motelu sotva dva týdny, pak se vysrážela síra.
S pozdravem,
Franz
Gast
Ahoj kluci,
ještě jedna rada k fixační lázni a trvanlivosti:
V temné komoře mám vždycky nějaký film (nejjednodušší je použít 35mm kazetu). Před každou vážnější sérií testuju fixační lázeň – kousky filmu sevřu v kleštích a hodím je do ustalovače. Pokud se do 15 sekund nic nevyjasní (nejpozději do minuty je to zcela jasné), je fixační roztok zralý na likvidaci. Téměř nic se nestane a je to pro mě jistější než kávová sedlina, u které si stejně po 4 nebo kolika týdnech už ani nevzpomenu, jestli už vypršela. A když fixuje, tak fixuje.
Pozdrav
Martin
