Gast
Nedávno jsem začal pracovat s papírem Classic Polywarmton RC. Po fixaci pozoruji na bílých místech výrazné narůžovění. To většinou zmizí při promývání (u špatně zafixovaných a promytých zkušebních proužků však zůstává). Co to může být? Nedostatečné fixování? Špatné praní?
Mimochodem: Jinak s tímto papírem dosahuji vynikajících výsledků. (Zlepšit by se dala rovinnost po poněkud delším namáčení a tloušťka kartonu).
S pozdravem
Stefan Heymann
Gast
Stefane,
jak dlouho fixuješ, jakým fixačním roztokem a jak počítáš kapacitu?
Jaká přerušovací lázeň používáš?
V žádném případě prosím nepoužívej LP Fix Neutral. Ten je určený pouze pro papíry Bayr a funguje jen tehdy, pokud se použije alespoň 6% kyselá přerušovací lázeň.
Na rovinnosti bohužel nemůžeme nic změnit. Nosič je jediný, který je ještě k dostání na volném trhu.
S pozdravem
Mirko
StefanHeymann
Ach, na to jsem zapomněl:
- Vyvolání: Tetenal Eukobrom 1+9, 2 minuty
- Zastavení: voda, cca 1/2 minuty
- Fixace: Tetenal Superfix PLUS, 1+9, 1 minuta
Už chápu, že to asi směřuje k nedostatečné fixaci, hlavně proto, že „efekt“ se s rostoucí spotřebou ustalovače stále zesiluje. Je v papíru nějaký indikátor, nebo je to náhoda?
S pozdravem
Stefan
StefanHeymann
Au! Kdo umí číst, má jasnou výhodu. Ale na lahvičce Superfix Plus je ten nápis nějak divný.
V technickém listu od Tetenalu je to pak úplně jasné: má to být 1+4 nebo 1+5, pokud chceš fixovat 60 sekund...
I tak: to s tím růžovým zbarvením je zajímavé ;-)
S pozdravem
Stefan
Gast
Ahoj Mirko,
co v praxi znamená 6% přerušovací lázeň (co se týče přípravy roztoku)?
Díky a pozdravuji
Harald
Gast
Ahoj!
Jelikož „běžný“ zastavovací roztok má mít 2 %, stačí připravit 6% roztok tak, že použiješ trojnásobné množství!
Roman
MirkoBoeddecker
Ne, v papíru není žádný indikátor, jde o úplně jednoduchou podfixaci!
Kapacita ustalovačů bývá často a ráda přeceňována.
List o rozměrech 24x30 má plochu 24x30/10 000 m² = 0,072 m² :D Při střední denzitě tónování tak přibližně 14 listů tvoří jeden m².
Při ředění Superfixu v poměru 1+9 je tedy nejpozději po 20 listech emulze.
K tomu ještě to otravné zastavování vodou. Kdo proboha vlastně vypustil do světa tu hloupou pověru, že se dá zastavit vodou?
U barytu je to v každém případě nesmysl, protože nosič je nasáklý alkalickou vývojkou. Voda se tam trochu vlní na povrchu a hop, celé to alkalikum se dostane do ustalovače. Dlouho předtím, než je skutečně dosaženo kapacity ustalovače, klesne obsah kyseliny tak výrazně, že ustalovač to vzdá a prostě už během předepsané doby nedokončí ustalování.
To se samozřejmě stane obzvláště rychle u „reklamně účinného – Tetenalového – tlaku na láhev – co ještě jde – ředění“ v poměru teoreticky 1+9.
Stručně řečeno:
1) Použijte přerušovací lázeň a „zřeďte“ na minimálně 3% kyselost (tj. z 60% kyseliny připravte roztok v poměru 1+10 až 1+20)
2) Fixační roztok připravit ne v poměru 1+9, ale 1+4
3) Vést si seznam, kolik listů již prošlo, a dodržovat časy (minimálně 90 sekund při neustálém pohybu).
.....a vše bude v pořádku!
Mirko
StefanHeymann
> To je fakt jednoduchá úprava!
To jsem si říkal... :D
> „Reklamně účinný – Tetenal – maximální tlak na láhev – co se ještě dá – ředění“ v poměru 1+9.
Přesně tak. V technickém listu se o poměru 1+9 už vůbec nemluví.
> Použít přerušovací lázeň
Od teď vždy
> minimálně 90 sekund při neustálém míchání
V technickém listu se ale u poměru 1+4 píše něco o 30–60 sekundách. Tak co teď?
S pozdravem
Stefan Heymann
Gast
90 sekund ještě neuškodí a pak budeš na jisté straně.
Tetenal musí přece nějak dokázat, že jejich ustalovač je o tolik lepší než všechny ostatní.
Takže na lahvi je uvedeno 1+9 a v technickém listu 30 sekund.
Teoreticky v laboratoři to určitě někdy fungovalo, ale v praxi raději hraju na jistotu a volím poměr 1+4 a 90 sekund.
Byla by škoda přijít o ty krásné výtisky.
S pozdravem
Mirko
StefanHeymann
Ahoj,
tak jsem zase pořídil pár snímků s Polywarmtonem. Parametry:
- Vývojka: Tetenal Eukobrom 1+9
- Přerušovací lázeň: kyselina citronová, min. 30 sekund
- Fixační lázeň: Tetenal Superfix Plus 1+4, cca 90 sekund (doporučení Tetenalu: 30–60 sekund)
Výsledek: Zase to podivné narůžovělé zbarvení, které při oplachování zmizí.
Na jedné fotografii však zůstalo, a to navíc jen lokálně (jinak je rovnoměrně rozloženo po celé ploše snímku). Zde je výřez:
Snímek je vyvolán, zastaven, zafixován a opláchnut zcela normálně. Nic jiného.
Může to být způsobeno šarží? Mám ještě celé balení 24x30/50 se stejným číslem emulze.
S pozdravem
Stefan
acars1971
[...]
K tomu ještě to otravné zastavování vodou. Kdo proboha vlastně vypustil do světa tu hloupou pověru, že se dá zastavit vodou?
U barytu je to v každém případě nesmysl, protože nosič je nasáklý alkalickou vývojkou. Voda se tam trochu vlní na povrchu a hop, celé to alkalické se dostane do ustalovače. Dlouho předtím, než je vlastně dosaženo kapacity ustalovače, klesne obsah kyseliny tak výrazně, že ustalovač to vzdá a prostě už během předepsané doby nedokončí ustalování.
[...]
Ahoj,
Tu věc s „zastavováním vody“ pravděpodobně vypustil do světa Maco.
Cituji z technického návodu k filmu Maco IR820c:
[color="red"]„Pokud se nepoužívá kyselá přerušovací lázeň, doporučuje se
mezipropáření
2 x 30 s při 20 °C a neustálém pohybu, aby se
zabránilo přenosu zbytků vývojky do ustalovače.“[/colo
Tento odstavec se v podobné podobě vyskytuje i v návodech k jiným filmům Maco. Lze tedy předpokládat, že více než jedna osoba si tuto poznámku přečetla a považovala ji za svaté písmo.
S pozdravem
Christian
RomanJRohleder
Stefane,
pěkně jsi předvedl takzvané dichroické závoje. Jak už jsem psal – vyskytují se při použití slabého ustalovače a také tehdy, když se při použití neutrálního/alkalického ustalovače neprovedlo dostatečné „zastavení“... protože pak v ustalovači ještě chvíli pokračuje vývoj... Fuj.
_Konečně_ vím, kam můžu odkazovat. ;-))
Mirko, pokud se mezi vývojkou a ustalovačem dostatečně propláchne, není to žádný problém.
Pokud možno pod tekoucí vodou. Tak funguje FX-R v nouzi i na papíru. Ano, vyzkoušel jsem to, když můj Foma Variant dostal růžové skvrny, a v budoucnu se opět vrátím k tenkému citronovému zastavení... až bude zase fungovat moje Duka.
Sledujte chvíli obsah stříbra v ustalovači pomocí KI testu, rychle tak získáte cit pro to, jak daleko můžete zajít a jak rychle se v lázni hromadí kov.
Roman
Gast
Metodu „Wasserstopperei“ popularizovali Anchell a Troops (v knize „Film Developing Cookbook“) a T. Wollstein, který je kopíroval – kvůli riziku vzniku tzv. dírky, které mohou vzniknout v důsledku tvorby CO₂ v emulzi. Někteří tvrdí, že existují filmy, u nichž je tento problém reálný...
Ale u papíru to nikdy neplatí. Pokud se něco může pokazit, tak se to pokazí.
Ferdinand
acars1971
No tak to tedy nebyl Maco, ale Anchell/Troops a T. Wollstein – což ale celou věc nijak nezlepšuje!
Různé filmy a papíry fixuji už léta kyselinou octovou a nikdy jsem neměl problémy s takzvanými „pinholes“.
Navíc není pravda, že by kyselina octová nebo třeba kyselina citronová patřily k nejdražším fotochemikáliím – spíš naopak –, takže argument, že prostým praním bez kyseliny lze ušetřit spoustu peněz, také neobstojí.
Proč tedy riskovat problémy s fixačním roztokem kvůli nedostatečnému zastavení, když je ekonomický přínos mikroskopicky malý až nulový? A to ještě neberu v úvahu nutně delší dobu oplachování při vynechání kyseliny...
Christian
RomanJRohleder
Proč tedy riskovat problémy s fixačním roztokem kvůli nedostatečnému zastavení, když je ekonomický přínos mizivý až nulový? A to ještě neberu v úvahu nutně delší dobu proplachování při vynechání kyseliny...
Christian
Malá anekdota – u filmů už nepoužívám přerušovací lázeň, od té doby, co jsem u filmu Efke KB100 viděl, jak emulze sklouzává – a to i přes přítomnost tvrdidla ve fixačním roztoku a při následném pokusu jsem zkusmo vynechal přerušovací lázeň (tehdy kyselinu octovou, dnes bych asi sáhl po kyselině citronové). Problémy byly vyřešeny.
Ten film musel být ještě z produkce Zagreb, nic jsem empiricky neověřoval, ale u mě se to osvědčilo. Stejně jako předmáchání. Dichromáty by u filmu také neměly způsobovat žádné velké potíže.
V případě zcela alkalického procesu by přerušovací lázeň celou věc zkazila a vedla by k nutnému prodloužení doby oplachování.
Každopádně – nikdy neměňte fungující systém. ;-)
S pozdravem, Roman
StefanHeymann
Jen pro informaci:
- K vyvolání filmu Polywarmton RC *) nyní používám kyselou přerušovací lázeň (2 lžíce práškové kyseliny citronové Heitmann na 1 litr vody)
- Fixuji v Tetenal Superfix Plus 1+4 po dobu 90 sekund (Tetenal doporučuje při tomto ředění 30–60 sekund, těch 90 sekund je podle Mirka).
Růžové zbarvení zůstává, i když je fixační roztok zcela nový. Přerušovací lázeň připravuji před každou seancí (trvající cca 2–3 hodiny) znovu. Růžové zbarvení obvykle zmizí při oplachování. Používám ji takřka jako „indikátor oplachování“ ...
Brzy přejdu na Maco Ecofix (lahve už mám) – uvidíme, co se pak stane.
S pozdravem, Stefan
*) Přesněji řečeno pro všechny papíry, ale u mě se teď všechny jmenují „Polywarmton RC“ :-)
StefanHeymann
Dodatek: Nyní používám Maco Ecofix a růžové skvrny zmizely. Zřejmě to bylo způsobeno přípravkem Superfix Plus.
S pozdravem, Stefan
