Záleží přece jen na této části barevného spektra, která závisí na barvě světla tvého zvětšovacího přístroje. V takovém případě by mělo být téměř nemožné dosáhnout správné denzity.
?
Není mi zcela jasné, kterou část barevného spektra máš na mysli tím „touto částí“. Ale to je jedno. Tvoje úvaha je mylná. Spektrum běžných lamp zvětšovacích přístrojů je v každém případě dostatečné k plnému využití spektrální citlivosti barevného papíru.
To musí být, když si uvědomíme, že barevné zvětšování je subtraktivní proces, tj. když, jak je při barevném zvětšování obvyklé, zapneme žluto-magentové filtrování, jsou z původního „bílého“ světla lampy
odstraněny určité (v tomto případě modrozelené) spektrální složky, resp. jsou tyto složky potlačeny. Poté světlo prochází ještě barevným negativem, který rovněž působí jako subtraktivní filtr. Pokud takto subtraktivně filtrované světlo nakonec stále stačí k vytvoření obrazu s kompletním barevným spektrem a černou, pak nefiltrované světlo lampy rozhodně stačí k osvětlení všech tří emulzí a vytvoření černé!
?
Je také jedno, zda se používá klasická barevná směšovací hlava s halogenovou žárovkou NV nebo kondenzátorová hlava s opálovou žárovkou. Opálová žárovka má jako klasická žárovka s žhavicí spirálou kontinuální spektrum, tj. na rozdíl od halogenové žárovky nevykazuje žádné spektrální mezery. Proto může i opálová žárovka pokrýt plnou spektrální citlivost fotografického papíru. Jak jinak by lidé dříve, když ještě nebyly tak rozšířené barevné směšovací hlavy, mohli pomocí kondenzátorových přístrojů a fóliových filtrů vytvářet barevné zvětšeniny?
