rherz
Ahoj,
musím si teď trochu ulevit od frustrace.
Buď mám na svých černobílých diapozitivech světlé skvrny ve stínech kvůli nedostatečnému osvětlení při druhém exponování – to se stává, když se to celé odehrává pod vodou. A to i přes 150wattový halogenový reflektor, který svítí po dobu 5 minut z každé strany.
Nebo se emulze při navíjení zpět po volném zavěšení při expozici odře v místech kontaktu s cívkou a rozprostře se po celém filmu. Opláchnutí po navíjení zpět nepomohlo.
Prohlížené diapozitivy vypadají velmi dobře, tzn. chemikálie, časy a pohyb se zdají být v pořádku.
Má někdo nějaký dobrý nápad – nejraději bych film nechal ve spirále.
S pozdravem
Robert
Gast
Ahoj Roberte,
právě jsem vyšel z temné komory. Dnes jsem vyvolal svůj úplně první film FomaPan 100R. Samozřejmě jsem je ještě neviděl na projektoru, ale takhle vypadají velmi dobře. Jsou relativně teplé, některé se sice zdají být trošku tmavší, ale ne všechny...
Časy pro chemikálie přesně podle návodu od Fomy.
K dvojité expozici:
Vytáhl jsem celou spirálu (plastovou, Jobo) z nádrže, dal ji do vodní lázně a poté ji osvětlil žárovkou (60 W) asi 10 cm nad spirálou po dobu 7,5 minuty z každé strany.
Žádná záruka úspěchu, u mě to každopádně vyšlo docela dobře. Ale zítra, až bude film suchý a zarámovaný, se na to podívám podrobněji, výsledek pak sem znovu zveřejním a co nejdříve nahraji skeny na internet.
Hodně štěstí,
Alex
Gast
Ahoj všichni,
jak jsem slíbil, tady jsou ty skeny:
www.cocodiablo.de/SW.htm
S pozdravem
Alex
Gast
Ahoj Alexi,
prohlédl jsem si ty fotky ze zoo.
Zbarvil jsi ty skeny v nějakém grafickém editoru (do hněda)? Mám dojem, že tam nejsou jen odstíny šedé.
S pozdravem
Roland
Gast
Ahoj Rolande,
ne, obrázky jsem jen naskenoval, nijak jsem je neupravoval, ani neorezával, ani nic jiného...
Naskenováno bylo na skeneru Canon FS 2710, použil jsem program XSane.
S pozdravem
Alex
Chris
I moje diapozitivy mají lehký nádech do hněda, aniž bych s tím cokoli dělal. Bohužel.
Když se na ně podíváte, vypadají vlastně docela hezky, mají ten správný starobylý vzhled, ale zatím jsem neobjevil opravdu čisté přechody šedé... Je to snad kvůli bělicí lázni? A k čemu vlastně slouží následná čisticí lázeň?
rherz
Ahoj,
v čisticím lázni se vyplaví manganistá sůl (mangan-něco-něco), která vznikla při bělení. Pokud jsou diapozitivy stále hnědé, stačí prodloužit dobu čištění – u mě to bylo asi o minutu méně než doba bělení. Pokud jsou diapozitivy příliš světlé, zkraťte trochu dobu prvního vyvolávání.
S pozdravem
Robert
cfb_de
Ahoj Roberte,
to „mangan-něco-něco“ je manganistan, tedy oxid manganičitý. Vzniká jako produkt reakce s manganistanem draselným v bělicí lázeňi.
Ještě hezký víkend,
Franz
kessler
Ahoj,
čisticí lázeň odstraní manganistý oxid (nebo jak se to jmenuje), který vznikl při bělení. Pokud jsou diapozitivy stále hnědé, stačí prodloužit dobu čisticího procesu – u mě to bylo asi o minutu méně než doba bělení. Pokud jsou diapozitivy příliš světlé, zkraťte trochu dobu prvního vyvolávání.
S pozdravem
Robert
Ahoj,
kdo je trochu odvážnější, měl by možná raději znovu použít dichromátovou lázeň k bělení, poté velmi dobře propláchnout (>5 min) a použít obvyklou čisticí lázeň (sulfid sodný nebo pyrosulfid sodný). Nosič je pak opravdu čistý a obraz bez barevného nádechu!
Dichromátový roztok samozřejmě nesmí proniknout do odpadních vod a je třeba se vyvarovat jakéhokoli kontaktu s pokožkou, protože tato látka je karcinogenní.
S pozdravem
Martin
cfb_de
Ahoj Martine,
nejenže bys měl co nejvíce omezit kontakt kůže s dichromátovými činidly, ale ještě důležitější je, abys při jejich přípravě nevdechoval prach.
S pozdravem,
Franz
rherz
Ahoj vy dva,
pokud vím, je používání dichromátu mezitím nelegální – takže ten tip není zrovna moc užitečný.
Problém se mezitím vyřešil – černobílé diapozitivy byly vlastně určeny jen k tomu, abych mohl fotit černobíle a nepotřeboval temnou komoru. To teď za mě zvládá filmový skener a já už nemám žádný stres s vyvoláváním (a výběr filmů je najednou obrovský).
S pozdravem
Robert
cfb_de
Ahoj Roberte,
průmyslové použití je v určitých oblastech (např. ve výrobě vozidel) zakázáno. Dichromáty v nekomerční sféře nepodléhají při splnění odborných znalostí žádným omezením a v průmyslové sféře, kde jsou povoleny, podléhají obvyklým předpisům. Farmaceutický průmysl používá i dnes anhydrid kyseliny chromové a dichromáty v tunových objemech.
A já dokonce upřednostňuji dichromátovou bělicí lázeň před manganistanem draselným, u kterého nikdy nevíš, jak dlouho je roztok ještě použitelný, a jehož účinnost je mnohem více závislá na pH. Nicméně mám také možnost dichromáty koupit a vím, jak s nimi zacházet a jak je likvidovat.
S pozdravem,
Franz
rherz
Ahoj Franti,
tak to je pro mě a asi i pro většinu lidí přece jen nelegální – kvůli nedostatečné odborné způsobilosti. ;-)
I kdybych to směl, dal bych přednost bezpečnějšímu řešení – nejlepší chemický odpad je ten, který vůbec nevznikne – a pokud už, tak ten neškodnější.
S pozdravem
Robert
cfb_de
Ahoj Roberte,
odborné znalosti si člověk může osvojit :-) Například u řemeslné komory, na VHS nebo, jako v mém případě, studiem chemie.
Pokud však pohlížím na fotografii z pohledu „život ohrožujícího odpadu znečišťujícího životní prostředí“, pak by se od ní vlastně mělo upustit ve prospěch Niepceových asfaltových desek. Většina vývojek (kromě těch na bázi vitamínu C) obsahuje sulfity, zásadité látky v jakékoli formě a teratogenní/mutagenní/karcinogenní i rakovinotvorné látky. Kdybych byl strachopud, nelil bych si to na prsty a v temné komoře bych stál jen v plné ochranné výbavě.
Když se ale podívám na starého mistra sv. Anselma, vypadá to úplně jinak. Ten si určitě bez přestání čichal a dožil se smrti mnoha dobrých fotografů: v biblickém věku.
U chemikálií se proto domnívám, že by člověk měl vědět, co dělá, a podle toho přijmout správná bezpečnostní opatření. A pak je řešení s nižší toxicitou často zároveň tím s nejkomplexnější likvidací. Např. hnědý kámen je sice méně toxický než chromáty, ale amatéři ho většinou likvidují neupravený přes záchod. Chromáty však sami odvezou do sběrného dvora. Hnědý kámen v záchodě není z biologického hlediska vůbec bezproblémový, zatímco chromová špína ve sběrném dvoře se tak rychle do životního prostředí nedostane.
S pozdravem,
Franz
Gast
No, musím Alexovi jen přitakat – s těmito parametry jsem dosáhl velmi dobrých výsledků.
Má už někdo zkušenosti s prodlouženou dobou křišťálizace kvůli hnědému nádechu na diapozitivech?
Je teoreticky možné křišťálizovat příliš dlouho?
