onlinetinte
Ahoj, dostal jsem chuť vyvolávat barevné fotografie. Dosud jsem vyvolával černobílé snímky a trochu jsem se seznámil s barevnou fotografií.
Nejde mi o technické detaily, ale o suroviny a samozřejmě také o cenu.
Barevný papír od Fuji se dá sehnat nařezaný nebo v rolích. Tam není výběr těžký.
Ale ještě hledám chemikálie. Našel jsem sady pro domácí použití od AdOXu nebo Tetenalu.
Na eBayi je italský výrobce jménem Axelcolor, který nabízí také 5litrovou sadu podobnou té od Tetenalu.
V Anglii lze objednat chemikálie Kodak Ektacolor. Jsou velmi levné, ale 20 litrů je příliš mnoho.
Existuje také řada výrobců přístrojů v kartonových obalech.
Chemikálie Fuji Frontier nebo Tetenal Compact Line se na internetu objevují čas od času.
Fungují tyto chemikálie i v misce? Má s nimi někdo zkušenosti nebo má někdo nějakou oblíbenou značku?
ZalmanYanowsky
Ahoj Onlinetinte,
naposledy jsem vyvolával RA 4 v misce, když se ještě dalo sehnat skvělé Diluprint RT. Proto ti nemohu poskytnout spolehlivou radu a mohu ti jen zprostředkovat, co k tomuto tématu říkají různí zpracovatelé RA-4.
Jeden z nich nakupuje přes eBay balení Fuji pro tyto malé laboratoře (minilaby), jejichž zánik začal, když byla – bohužel – zdokonalena digitální fotografie. Tvrdí (a já ho znám jako spolehlivého), že stačí teplotu udržovat na asi 30 °C (např. pomocí topné desky). Doba vyvolávání (a stejně tak doba pro BX) se musíš prostě vyzkoušet.
Jiný nadále pracuje bezstarostně při pokojové teplotě a tvrdí, že jeho výsledky jsou dobré. Jelikož k němu nemám žádné spojení, nemohu k tomu nic říct.
Pokud se ti podaří sehnat levně bělidlo a ustalovač (jako samostatné lázně), musíš si na internetu přečíst, jak je máš používat. Vzpomínám si, že nejdřív jde ustalovač – a ten v tomto případě nesmí být kyselý – a teprve potom bělidlo. Ale přečti si to ještě jednou sám; pokud budeš hledat dost dlouho, najdeš spoustu literatury na toto téma, napsané opravdovými nadšenci, kteří také zveřejnili recepty jak pro CD, tak pro BX z základních chemikálií.
Je mi líto, že ti nemohu lépe pomoci. Možná se k tomuto tématu přidají i ostatní nadšenci.
Hodně štěstí,
Zalman
onlinetinte
Díky za tipy. Ano, chemikálie pro minilab se člověku doslova vnucují.
Teď jsem začal s sadou RA4 ADOX a funguje to velmi dobře. Netušil jsem, jak je to jednoduché.
Vyvolávání v vaničkách s ohřívačem je však velmi náročné, respektive teplota u velkých vaniček závisí na tisíci drobností, což je spíš otravné.
Už jen pohyb misek při vyvolávání způsobuje kolísání teploty o 1–2 stupně. Vliv má také různá doba předehřívání, množství vývojky a naplnění plášťové lázně. K tomu ještě ten lehký pocit sauny nad miskami.
Pořídím si použitou nádrž Nova. Pak budu uvažovat o větší zásobě vývojky.
ZalmanYanowsky
Milý Onlinetinte,
mohl bys prosím trochu podrobněji popsat své zkušenosti s touto sadou ADOX? Také jsem si ji totiž koupil, ale zatím jsem ji ještě nepoužil; stejně tak jsem ještě nikdy skutečně nepoužil vyhřívací desku (45 x 90 cm), ale pouze jsem si v třech miskách s předehřátou vodou simuloval odpoledne v laboratoři. (Abych zjistil, s jakou přesností se dá udržet teplota lázní.)
Také jsem si všiml, že tam dochází k saunovému efektu. Co myslíš tím plášťovou lázní? Plášťovou lázeň (napůl naplněnou vanu) jsem používal jen tehdy, když jsem ještě vyvolával C41 a E6. S reprodukovatelnými výsledky. Vyvolávání filmů jsem po několika letech vzdal jen proto, že jsem věděl, že to umím, a že stroj ve velkém laboratoři to zvládne ještě lépe (a levněji) než já.
Na jakých teplotách jsi udržoval ty tři lázně, lépe řečeno: jaké teploty jsi sledoval a jak dlouho trvaly vyvolávání a BX? Z pomalých změn teploty se nebojím tolik jako tehdy, když jsem u RT v létě začínal na 20 °C a o několik hodin později (často nepozorovaně) jsem se ocitl při výrazně vyšších teplotách, které jsem však tak nějak intuitivně kompenzoval změnou expozičních časů (nikoli doby vyvolávání, jak by bylo správné).
Vlastním také ještě RA-4-Printkit na 1 litr od Digibase, na který jsem se ještě neodvážil. Hlubším důvodem bude asi to, že ještě chci chvíli počkat s objevem, že moje zásoby barevného papíru v ledničce mezitím zplesnivěly.
Srdečné pozdravy,
Zal
onlinetinte
Ahoj, sada ADOX funguje skvěle. Fotky jsou úžasné. U těch drogeriových výtisků člověku úplně ztratí chuť fotit. Snažil jsem se udržet teplotu na doporučených 35 stupních. Vždycky jsem se ale dostal asi na 37 stupňů. Vyvolávání a fixace po 45 sekundách. S teplotou se moc nevyznám. Takže jestli fotky vykazují extrémní rozdíly v barvách při pár stupních navíc nebo méně, to jsem ještě nemohl otestovat, jen jsem o tom četl.
Jako vodní lázeň jsem si v obchodě s potřebami pro hlodavce koupil velkou misku na výkaly a pod ni ohřívač na bufet. Tu misku pak naplním trochou horké vody, až fotokazety lehce plavou. Vodní lázeň má asi o 8 stupňů víc než kazety.
Zkoušel jsem také postavit misky přímo na desku, ale tam se nic neohřálo, resp. všechno vychladlo.
Myslím, že kontaktní plocha je kvůli drážkám na dně misky příliš malá.
Všechno se ale musí připravit asi hodinu předem, aby se teplota ustálila.
Také má smysl dát mezi misky malou přepážku, jinak při setřásání papíru sem tam něco kápne do nesprávné misky a na papíře se objeví hnědé skvrny.
Podle datového listu Fuji vydrží papír Crystal Archive při chlazení neuvěřitelných 20 let. Pokud ho používáš.
ZalmanYanowsky
Ne, už nemám žádný papír Fuji, jen Kodak Endura, který jsem naposledy otevřel, když ještě existoval tenhle RT. Tvoje zpráva o 20 letech pro Fuji Crystal mi ale přece jen dává trochu naděje. Myslíš tím, že neexponovaný papír se má uchovávat při teplotě v ledničce? To by bylo skvělé.
Teď chápu, proč ti připadá udržování teploty roztoků jako nepohodlné. (Nevěděl jsem, co se rozumí pod pojmem ohřívač na bufet.) Před dvěma nebo třemi lety jsem si v návalu rozmařilosti koupil elektrický ohřívač (pro gastronomii), o rozměrech 45 x 90 cm, na který se vejdou tři misky o rozměrech 24 x 30. Nastavitelný, co se týče povrchové teploty, mezi něčím kolem 20 °C až téměř 90 °C. Díky tomu se mi v simulaci podařilo udržet předehřátou vodu na konstantní teplotě – už si to přesně nepamatuji – kolem 30 °C, každopádně na teplotě, kterou jsem chtěl znázornit. Zajímalo mě také, jak často deska dodatečně zahřívala a jaké teplotní výkyvy se vyskytovaly v lázních: téměř nezjistitelné. Měl bych se opravdu vzchopit a zase vyvolávat barvy. Je dobře, že jsi mě k tomu svými příspěvky přivedl!
Ano, vlastní barevné zvětšeniny jsou něco jiného než zboží, které se dá sehnat ve většině (ne ve všech) velkých laboratořích. Když jsem začínal, ještě se používal proces EP 2 a o dva, tři roky později se přešlo na RA 4 (s chloridovým papírem, který na naléhání velkých laboratoří umožňoval kratší doby zpracování, díky čemuž se v domácí laboratoři s Diluprintem RT dosáhlo 1 minuty CD [já jsem pro jistotu vždy bělil a fixoval o něco déle, než bylo nezbytně nutné]).
S pozdravem,
Zal
Rolf-Werner
Co se týče teploty, dosud jsem vždy používal 30 stupňů, i když k tomu používám bubny Jobo a zařízení Jobo.
Při 30 stupních jsou totiž doby vyvolávání o něco delší, což se lépe kontroluje. Výsledky byly vždy bezchybné, s chemikáliemi ADOX a papírem Fuji.
Časy jsou – pokud si dobře vzpomínám – uvedeny v popisu Tetenalu, alespoň dříve tam byly. Pokud je popis k dispozici jako PDF na stránkách obchodu, podívejte se tam. Myslím, že vyvolávací čas byl 1:15 nebo 1:20.
S pozdravem
Rolf
jonny
Nejprve něco k trvanlivosti: Údaje v technickém listu společnosti Fuji se vztahují na ZPRACOVANÝ papír, tedy na hotové zvětšeniny. Neexponovaný/nezpracovaný papír RA4 bohužel není příliš trvanlivý, poměrně rychle se zakalí. Jeho trvanlivost je výrazně nižší než u černobílého papíru. Proto důrazně nedoporučuji kupovat starší papír z aukcí atd. Mám Fuji CA DPII, který jsem před čtyřmi lety koupil u prodejce, a už vykazuje mírné zakalení. Deset let starý Kodak Endura z mého skladu je tmavě žlutý a 20 let starý papír Agfa má barvu vaječné skořápky. Neztrácejte čas ani peníze se starým papírem!
Téma teploty zpracování: barevné negativní papíry lze obvykle bez problémů zpracovávat při nižších teplotách až do cca 25 stupňů. S ještě nižšími teplotami nemám osobní zkušenosti, ale předpokládám, že to také jde. Doba zpracování se však značně prodlouží.
Při nižších teplotách zpracování oproti standardním 35 stupňům dochází k určitému posunu barev, který je však lineární a lze jej vyrovnat běžným filtrováním. Důležitější než otázka absolutní výšky teploty je to, aby teplota mezi jednotlivými zvětšeninami nekolísala, protože jinak byste se za určitých okolností mohli při filtrování pořádně namáhat.
Z tohoto hlediska je při zpracování v misce dokonce smysluplnější teplota blíže pokojové teplotě, protože se snáze udržuje konstantní. Zkuste to tedy jednoduše s 20 stupni. Zkouška je matka moudrosti.
Při práci s barevnou chemií prosím zajistěte dobré větrání temné komory.
Pro dobré výsledky je také důležité, aby byl film určený k zvětšení dobře podroben expozici a správně vyvolán. Zde (při vyvolávání filmu) musí být teplota 37,8 stupňů důsledně dodržována. Pokud se v tomto ohledu zanedbala péče nebo se film záměrně vyvolával při nižších teplotách, vzniknou odlišné křivky hustoty pro tři barvy a následkem jsou takzvané barevné posuny. To znamená, že barevný nádech ve stínech je v komplementární barvě k barevnému nádechu ve světlech. Například stíny jsou magenta a světla zelená. Jelikož magenta a zelená jsou komplementární barvy, nelze oba nádechy odfiltrovat. Vždy zůstane nějaký barevný nádech.
Přejeme vám hodně zábavy při zvětšování barevných fotografií!
Gelegenheitsentwicker
Tady je můj názor:
Z barevných papírů vydrží Fuji zdaleka nejdéle (neexponovaný, skladovaný v suchu ve sklepě). Momentálně používám papír Fuji Crystal Archive Supreme, který jsem koupil asi před 4 lety (čerstvě od prodejce), a podle mě je stále v perfektním stavu.
Jednoduchý test: vyvolat list neexponovaného papíru, pokud je poté zářivě bílý, je perfektní. Papír Fuji při tomto testu časem trochu ztmavne (šedne), trochu se přiblíží barvě vaječné skořápky. Ale opravdu jen minimálně.
Papíry Kodak časem získávají nádech do zeleno-nažloutla (z toho už se nedá nic vyfiltrovat, dá se pak použít jen pro „přehledový kontaktní tisk“), starý Agfa Sensatis se spíše blíží barvě „slonoviny“ (Malá poznámka na okraj: Na internetu jsem jednou narazil na někoho, kdo cíleně hledal co nejstarší papír Agfa...).
K tématu chemie: Když trochu experimentujete, funguje vlastně všechno, co se jmenuje RA-4 CD. Zkusmo jsem jednou vyvolával v misce při 20 °C, i to šlo bez problémů (tehdy to byla vývojka Calbe), doba vyvolávání se samozřejmě výrazně prodloužila.
Zdravím, Martin!
